Vzkazy

  • Cédéčko s vůní kouře

    Ačkoliv ve chvíli, kdy tento článeček píši (polovina prosince), je CD s dlouhým, ale vše říkajícím názvem „Šedifky a Přeletky: Ze starých zpěvníků“, na světě teprve pár týdnů, ohlasy z různých míst jsou nejen četné, ale i velice příznivé, některé přímo nadšené.

    Celý článek...
Dnes má svátek Michaela Zítra má svátek Vendelín


Trapsavec mládne

V úvodu nejdříve pár slov pro nezasvěcené: Co je to vlastně Trapsavec? Není to ani trapný psavec, ani savec na útěku (v trapu), jak by si někdo mohl vykládat, ale trampská literární soutěž, která má kořeny hluboko v době totalitního režimu, kdy byla ještě v podstatě v ilegalitě. Troufám si navíc tvrdit, že je vůbec nejdéle fungující a v podstatě úspěšnou literární soutěží u nás. Svědčí o tom její letošní, neuvěřitelný v pořadí již 38.ročník. Ale nehodlám se nyní věnovat historii soutěže, nýbrž žhavé současnosti, k níž patří i květnový oheň Trapsavce, který se tentokrát konal téměř na rozhraní západních a jižních Čech poblíž Nepomuka.

Po mé dvouleté pauze na těchto ohních, kde jsou slavnostně vyhlašovány výsledky a předávány ceny vítězům, jsem byla překvapená množstvím nových, ale hlavně mladých tváří roztroušených po lese a louce v místě konání. A když jsem k tomu připočetla hemžící se předškolní potěr a mimina v maminkovských a otcovských náručích, nabyla jsem přesvědčení, že to s tím mládím v trampských řadách nebude tak zlé. A že tohle je možná právě jedna z cest, kde bude mít tramping zelenou.


Pochopitelně nechyběly zde ani ostřílené trapsavecké legendy, z nichž některé si stále ještě uchovaly soutěžního ducha a zapojují se do Trapsavce pořád ještě v řadách soutěžících. Jak strašně roky letí, mi došlo v okamžiku, kdy jsem si uvědomila, že moji „mlaďoši“, které si pamatuji od jejich prvních trapsaveckých pokusů a krůčků, jsou vlastně již skoro střední generace. A bylo mi tak trochu líto, že nemám užší kontakt s právě nastupující psaveckou vlnou, která vypadá podle letošních výsledků velice nadějně.

Bohužel jsem přišla o odpolední program a tradiční seminář, ale večer jsem kolem ohně napočítala víc než stovku lidiček, kteří přijeli z různých koutů republiky a dokonce i ze zahraničí – tedy ze Slovenska.

Sledovala jsem v záři plamenů okolní obličeje. Někteří se tvářili otrle, jako že je nemůže hned tak něco překvapit, jiní neskrývali napětí. Kdo si asi letos odnese ceny a komu připadne Zlatý Trapsavec a kdo si odveze Malého Trapsavce? Znala jsem důvěrně ten pocit, kdysi jsem si ho pár let okusila i na tomto postu, než jsem převekslovala na porotce a letos jen na přihlížejícího příznivce. Zasvěcených, kteří se tvářili tajemně a nepřístupně, bylo málo. Především tedy porota, již letos tvořili Jaroslava Kavče Šálková, Alena Vávrová, Gabriela Madelain Vítová, Milan Belmondo Plch a Petr Vokoun Náhlík. A pak pochopitelně organizátoři – Iva Draculea Spurná a Jan Hafran Frána. Ti už věděli! A my ostatní jsme byli uvedeni do obrazu během následujících čtyř hodin.

Bývám členem porot různých literárních soutěží, a tak dokáži ocenit nejen velice solidní úroveň soutěžních prací, ale i skutečnost, že počet letos zaslaných příspěvků se blížil téměř dvěma stovkám – přesně jich bylo 192. A protože se každý ze soutěžících může zapojit až třemi pracemi, množství autorů bylo ani ne poloviční – tedy 87. Tedy žádný zásadní důvod k vráskám, na dnešní dobu skutečně slušné! Co je ale výjimečné a důvod k juchání, je počet nováčků, kterých se letos urodilo na čtyři desítky. To je totiž přímo báječné! I když se trochu plíživě vtírá otázka, kolik z nich vytrvá i do dalších let. Buďme ale optimisti a doufejme, že většina. Že je neodradí, když si tentokrát neodváželi domů s camrátkem se symbolickou tužtičkou žádnou z udělených cen, ale spoustu nových zkušeností, kamarádských kontaktů a informace i o jiných psaveckých akcích.

Základním bodem programu trapsaveckého ohně je čtení vítězných prací z jednotlivých kategorií, zpestřované hudebními vstupy a losováním tomboly, jejíž ceny vkládají sami účastníci. A tak se v souladu se zákonem schválnosti občas za všeobecného smíchu stává, že výherce získává při losování právě věci, které do tomboly přinesl.

Ale zpět k Trapsavci. Ještě bych měla vysvětlit, že kromě klasických kategorií rozdělujících soutěžní příspěvky na prózu a poezii, která i letos početně převálcovala povídkáře, jsou další kategorie takzvaných oldpsavců (tedy těch, kteří v minulosti utrhli nejméně tři ceny za první až třetí místo).

Již v začátku článku jsem se zmiňovala o solidní kvalitě příspěvků, kterou jsem ovšem posuzovala tentokrát pouze podle vítězných prací. Tam hodnotím především nápady a originalitu. Pokud bych měla něco vytknout, pak snad to, že některé z povídek jsou zbytečně příliš dlouhé a jejich účinnosti by prospělo vypuštění popisných pasáží, čímž by dostal děj větší spád a akčnost. Jinde zase by neškodilo víc si pohrát se stylizací a v jednom nebo dvou případech je na škodu konečnému dopadu na čtenáře i jakési zbytečné rozmělnění pointy, která je skvělá.

Jako všichni přítomní jsem si odvážela sborníček vítězných prací s ilustracemi Evy Šklíby Obůrkové, který graficky zpracovala Iva Draculea Spurná. Mám jich v knihovně už hezký štůsek. Najdete v něm i výsledky fotografické soutěže Trasa, která se konala již podevatenácté. Pokud si budete chtít sborníček přečíst, najdete ho i na internetu: www.trapsavec/news/vysledky-38-rocniku-trapsavec-2012.

HANKA HOSNEDLOVÁ


Trapsavec číslo 38 ožil

Posledních několik ročníků Trapsavce jsem se o naši nejstarší a největší trampskou literární soutěž začínal strachovat. Ne snad proto, že by kvalita vítězných příspěvků klesala, to vůbec ne, jen se okruh psavecký nějak uzavřel sám do sebe. A neblýskalo se. Myslím na časy. Až letos. K organizačnímu jádru kolem pražské Draculei se přidal plzeňský Hafran s mladými pomocníky. V duchu omlazování se nenesl jen okruh autorský a pořadatelský, ale třeba počet dětí na ohni přesáhl výrazně i počet psů…

Vrátily se opět soutěže. Dětští účastníci ocenili hod obří tužkou nebo lov tužky. Trapsavytí probíhalo za doprovodu První jihozápadní. Zásluhou Hafrana během roku spatřilo světlo světa a odpoledne se dočkalo i křtu několik sbírek z pera trapsavců, stejně jako se křtu dočkala jednička zajímavého Vandru trampským komiksem pražského Avalonu. Nechyběl obrovský výběr trampských časopisů a sbírek nových i těch starších. Seminář s porotci proběhl ve smířlivém a pohodovém duchu.


Oheň Trapsavce má oproti běžným trampským ohňům jednu obrovskou zvláštnost - jsou na něm přednášeny vítězné básně i prózy. Předávají se ceny, zpívá se a celý oheň je zpestřen tombolou. Výtěžek ze zakoupených lístků slouží k financování celé akce.

Podruhé v životě zvedl nad hlavou hlavní trofej - dřevěnou vyřezávanou příšerku Zlatého Trapsavce - Marek Fenik Kysilka. Letos došlo i na dva Malé Trapsavce, což je cena určená pro autorku či autora do 23 let, jejichž příspěvek získá nejvíce bodů. A porota byla štědrá i při udělování ostatních cen, tolik třetích míst snad ještě nikdy v historii nebylo uděleno.

Letošní úspěšný 38. ročník korunovalo na ohni i nádherné slunečné počasí.

Trapsavec se za celou svou dobu existence vždy dokázal stále posouvat, vstřebávat nové podněty a přitahovat nové mladé autory především zásluhou takřka pravidelné obměny organizačního týmu. Po letošním ohni jsem nabyl jistotu, že v tom hlavním jde nepochybně tím nejsprávnějším směrem.

Mrzí vás, že jste nebyli tentokrát při tom? Chtěli byste také zkusit poměřit své autorské nadání s ostatními? Není nic jednoduššího. Uzávěrka Trapsavce 2013 je sice stanovena až na 28. únor příštího roku, ale psát můžete samozřejmě začít hned. Všechny důležité informace, rady i zajímavosti i všechyn příspěvky můžete najít na stránkách: www.trapsavec.cz.

BELMONDO

Foto: Tonda Pačinek - Apač a Quasinka

Jako ochutnání vítězný příspěvek:

Limity


Háv mlhy halí

jakoby váhavě

dav který v dáli

jde hlavu na hlavě


Sirotky strání

syrových rozcestí

rdousí i chrání

kruh starých pověstí


Rvát se až k pádu

nevnímat beznaděj

kdo zůstal vzadu

strnul a nezná děj.


Archetyp otce

vzpínání k obzoru

snadno a krotce

spoutáme do vzorů


Opustit kotce!

Zvolit si oboru…


Marek Fenik Kysilka

Zlatý Trapsavec 2012


Foto týdne

„Štěstí je jednoduché.

Dobré zdraví

a špatná pamět."

 

Ernest Hemingway

Jste náš host číslo

6689338

Melanž

  • Jaký je Brňák

    Petr Komárek zvaný Farář z Texasu, USA, má – zdá se – silný vztah k Brnu. Čas od času nám přepošle zasvěcené texty o moravské metropoli. Většinou jsou ty texty vtipné, vyznačují se značným stupněm informovanosti. Dnes poslal následující sdělení:

    Celý článek...  
  • Jak posílat příspěvky na potlach v Texasu

    Ozvalo se nám již několik kamarádů ze zahraničí, kteří chtěli poslat peníze na naše bankovní konto na podporu 10 celosvětovéo potlachu, ae nemohli tak učinit, protože informace uvedené na trampských webových stránkách nebyly úplné.

    Celý článek...  
  • Když je v Texasu vedro, skoro se nedá pracovat

    Další zpráva o přípravách na 10. celosvětový potlach i omylu Country rádia.

    Čas letí jak ten jelen, co je šípem střelen. Sice 10.listopad 2018 se mnohým bude zdát ještě daleko, ale vzhledem k tomu, že klimatické podmínky v Texasu nám dovolují pracovat jen v určitý čas, což jsou dva měsíce na jaře a dva měsíce na podzim, není zase tolik času nazbyt. V létě jsou zde úmorná vedra, ve kterých venku pracují jen ti nejstatečnější (ke kterým my už nepatříme) a i když máme většinou mírné zimy, tak ani v těch se moc pracovat nedá.

    Celý článek...

Tiráž

Music Open
hudební časopis nejen o muzice


Šéfredaktor:
Fedor Skotal
Redakce:
Hanka Hosnedlová,
Lilly Pavlak (Švýcarsko),
Jana Skotalová

Grafika a web: Jana Skotalová

Kontakt:
musicopen@email.cz