Vzkazy

  • Cédéčko s vůní kouře

    Ačkoliv ve chvíli, kdy tento článeček píši (polovina prosince), je CD s dlouhým, ale vše říkajícím názvem „Šedifky a Přeletky: Ze starých zpěvníků“, na světě teprve pár týdnů, ohlasy z různých míst jsou nejen četné, ale i velice příznivé, některé přímo nadšené.

    Celý článek...
Dnes má svátek Šarlota a Zoe Zítra má svátek Státní svátek


Začátkem roku 1970 jsme se s hrstkou karlovarských trampů domluvili, že uděláme smuteční oheň k prvnímu výročí upálení Jana Palacha a trampa od Opavy Jana Zajíce (Zajícovi na vandru říkali Míša a byl z osady Siroty). Dělali jsme s tou smutečkou velké tajnosti, ale přesto se to dostalo k uším SNB. Všichni jsme si byli vědomi policejného stíhání a přesto jsme šli do toho. Odjeli jsme motoráčkem směrem na Mariánské Lázně a sešli jsme se za Bečovem v počtu asi 20 lidí. Blízko železniční zastávky Louka jsme v lese připravili hranici, u které jsme po jejím zapálení zazpívali naši hymnu a pak byla minuta za kamarády, kteří skončili pod pásy tanků v srpnu 1968. Kamarád Texi (Jarda Vaněk, jeho bratr Jiří podepsal Chartu 77 a je dnes v Austrálii.) pak začal hrát písničky Karla Kryla. Tyto písničky se potom hrály 20 let u každého ohně, na nádražích i ve vlacích. Kolikrát za to byly kruté postihy a nejeden potlach byl za to rozehnán pendreky. Škoda, že si Karel Kryl po svém návratu na konci r. 1989 už k nám nenašel cestu. Trampové byli totiž jediní, kdo se nebáli jeho krásné písničky zpívat, protože k nim promlouvaly stejnou řečí. Mluvily o svobodě člověka. Kryl byl kdysi také tramp (říkali mu Kájus) a jezdil s T.O. Delaware Teplice, ale pak na to zřejmě zapomněl.

Vraťme se však k ohni. Každý z nás přidal nějakou historku ze začátku okupace a protože nastala zima, zalezli jsme do nedalekého polorozpadlého mlýna. Mlýn už byl dlouho v dezolátním stavu, ale nebyl tam takový mráz. Byl leden 1970. Na zeď jedné místnosti jsme pověsili naši vlajku s černou pentlí Rozdělali jame oheň v plechových kamínkách a povídali si politické vtipy. Kolem 20 hodiny začal rachot.

Do zabedněných oken se opřely reflektory, takže bylo místy vidět škvírami jako ve dne. Z megafonu nás sytý hlas začal vyzývat, abychom vyšli ven s rukama nad hlavou, jako nějací zločinci. Smuteční vlajku jsme schovali pod hromadu cihel v koutě, černé pásky z rukávů hodili do kamen a vyšli ven. Obstoupil nás policejní kordon, nacpali nás do aut a rozváželi všemi směry. Do Sokolova, do Varů a zbytek do Bečova. Všichni jsme u výslechu tvrdili podle domluvy, že tahle trampská slezina neměla s politikou nic společného. Jenom jsme se chtěli ohřát, opéci vuřty a zazpívat si u ohně. Druhý den nás museli pustit, ale stejně nám nevěřili. Jednalo se o jasné udání někoho z nás.

Dnes už vím kdo to byl - starší kamarád Dědek. Dnes už je dávno po smrti. Teď po létech se dá s jistotou říci, že mezi obyčejnými trampy nebylo tolik udavačů, jako mezi ostatními složkami národa. Trampům totiž nešlo jen o kariéru a mamon, ale o svobodu. I přesto takových lidí jako byl on, bylo nejen mezi námi, ale v celé tehdejší ustrašené a ruskými tanky zdeptané zemi dost.

Frank.

Foto týdne

„Štěstí je jednoduché.

Dobré zdraví

a špatná pamět."

 

Ernest Hemingway

Jste náš host číslo

6698646

Melanž

  • Jaký je Brňák

    Petr Komárek zvaný Farář z Texasu, USA, má – zdá se – silný vztah k Brnu. Čas od času nám přepošle zasvěcené texty o moravské metropoli. Většinou jsou ty texty vtipné, vyznačují se značným stupněm informovanosti. Dnes poslal následující sdělení:

    Celý článek...  
  • Jak posílat příspěvky na potlach v Texasu

    Ozvalo se nám již několik kamarádů ze zahraničí, kteří chtěli poslat peníze na naše bankovní konto na podporu 10 celosvětovéo potlachu, ae nemohli tak učinit, protože informace uvedené na trampských webových stránkách nebyly úplné.

    Celý článek...  
  • Když je v Texasu vedro, skoro se nedá pracovat

    Další zpráva o přípravách na 10. celosvětový potlach i omylu Country rádia.

    Čas letí jak ten jelen, co je šípem střelen. Sice 10.listopad 2018 se mnohým bude zdát ještě daleko, ale vzhledem k tomu, že klimatické podmínky v Texasu nám dovolují pracovat jen v určitý čas, což jsou dva měsíce na jaře a dva měsíce na podzim, není zase tolik času nazbyt. V létě jsou zde úmorná vedra, ve kterých venku pracují jen ti nejstatečnější (ke kterým my už nepatříme) a i když máme většinou mírné zimy, tak ani v těch se moc pracovat nedá.

    Celý článek...

Tiráž

Music Open
hudební časopis nejen o muzice


Šéfredaktor:
Fedor Skotal
Redakce:
Hanka Hosnedlová,
Lilly Pavlak (Švýcarsko),
Jana Skotalová

Grafika a web: Jana Skotalová

Kontakt:
musicopen@email.cz