Neúnavný Jiří Fred Jedlička, tvůrce mobilního trampského muzea, myšlenky trampského muzea v přírodě i jeho virtuální verze, píše:

" Ahoj kamarádky, kamarádi, osadníci, samotáři,

úvodem mého dopisu přijměte nejprve mnoho kamarádských pozdravů s přáním mnoha zdraví, Stále se jedná o vznik stálého trampského muzea českých a slovenských trampů - snem mnoha trampských generací před námi.

Z dobře rozjetého loňského záměru vybudovat trampský areál, kde by bylo trampské muzeum, amfiteátr, veřejné tábořiště, restaurace, potlachoviště, sportoviště atd., bohužel sešlo, neboť se ukázalo že ve správní radě byli lidé, kteří i když o sobě tvrdili, že trampům fandí, tak z toho záměru chtěli hlavně získat ve svůj prospěch. Navíc předseda správní rady se zapletl s podplácením televizního štábu a stanul před soudem. Já jsem včas odhalil tyto podstatné skutečnosti, a protože mě jde jen a jen o dobrou myšlenku pro trampy, tak jsem se se správní radou rozešel. Od té doby, jak jsem slyšel, se nic v této partě neděje a pravděpodobně z tohoto záměru pro trampy nebude nic.

Vzhledem k tomu, že se opravdu jedná o ušlechtilou myšlenku, na které se shodli i šerifové na 11. Slovenskočeském potlachu na Dunaji, snažíme se o další pokusy s realizací stálého trampského muzea českých a slovenských trampů.

Z předešlé zkušenosti, že ve správní radě nebyly jen trampové, bychom se chtěli pokusit založit partu správných trampů - kamarádů, kterým by šlo především jen a jen o založení trampského muzea a kteří by o tento cíl měli na prvním místě před osobními zájmy. Proto Vám, kamarádi, zasíláme tento dopis jako výzvu, zda by se někdo z Vás nechtěl přidat a společně s námi jít za zrodem vlastního trampského muzea.

Kamarádi, uvítáme každého, kdo by byl ochoten na úkor svého času, svých zálib, své rodiny pomoci této ušlechtilé myšlence, zejména potom kamarády, kteří jsou, nebo byli povoláním právníci, úředníci, ekonomové, účtaři, odborníky přes počítač, ale i ostatní obory, každá ruka, každé dobré slovo by bylo fajn. Rádi bychom také přivítali z řad trampů i ne trampů investory, sponzory apod.

Mějmě na paměti, že tramping je kulturní dědictví československého národa a jako takový by mohl být uchráněn a proč si nevzít příklad ze světových potlachů ,, Trampi sobě,, a v rámci tohoto rčení si sami pro sebe vytvořit své vlastní, stálé trampské muzeum českých a slovenských trampů.

Děkujeme Vám za všechny dary, které nám zasíláte, vozíte, nebo pro které si jezdíme a právě proto se také snažíme a podnikáme další kroky, aby Vaše exponáty, trampské relikvie mohly být vystaveny široké veřejnosti. Do doby nežli trampské muzeum vznikne, budeme i nadále fungovat s naším mobilním trampským muzeem českých a slovenských trampů.

Více informací o nás a naší činnosti můžete získat na webových stránkách www.kftp.cz, nebowww.tramuz.webnode.cz, případně Vám rádi další doplňující informace sdělíme. Celé rozbalené mobilní trampské muzeum českých a slovenských trampů můžete zhlédnout při 37. Festivalu trampských písní v Horním Jelení v sále sokolovny dne 26.5. 2012 v době od 9,30 - 17,00 hod.

V příloze Vám nabízíme k nahlédnutí projekt trampského muzea, prezentaci mobilního trampského muzea a vyjádření odborníků z muzeí. Kamarádi, Vy, kteří se rozhodnete do toho jít s námi, nás prosím kontaktujte na níže uvedené adrese. Děkujeme.

S přáním mnoha zdraví v kruhu dobrých kamarádů a hezkých trampských písniček se s Vámi dnes loučíme.

S kamarádským pozdravem ahoj Fred

Jiří Fred Jedlička, Smetanova 591,534 01 Holice, tel. : 466 923 197, mobil : 732 340 998 , e-mail :  Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. , web : www.kftp.cz

Fred k e-mailu přiložil další materiály - projekt muzea z roku 2010, posudek pracovníků Regionálního muzea v Jílovém u Prahy (je zde stálá trampská expozice) a ředitelky Východočeského muzea v Pardubicích

Na jeho zásilku zareagoval Jaroslav Samson Lenk: Samson píše:

"Ahoj. Trampské muzeum? To by mělo být v přírodě, či nějakém romantickém objektu, který koresponduje úzce s myšlenkou trampingu. Měli by zde být prezentováni i skuteční nositelé ideologií a myšlenek trampingu, Tedy nikoli, jen první republika, pak dlouho nic a pak Lída s Tondou, (Pepa s Mařenkou či jinak ) a jiní konzervativci, kteří to hnutí, léta, více či méně, úspěšně hrobaří. Zatím mi takhle z toho lezou spíše nějaké regionální obrázky, a spolky, na které na fotkách hledím. Připadají mi spíše jako partičky pivních strýců a tet. Chataři. Tedy Paďouři? Byl-li by tramping prezentován takhle, nelišil by se moc od prezentace zahrádkářů či myslivců. Rozhodně nechci nikoho urazit, možná se mýlím, ale působí to tak na mě.

Trampové, tedy ti, co tohle hnutí propagovali a zároveň ten životní názor žili, a mnozí dosud žijí, byli vždycky spíše nositelé myšlenek pokrokových a hybatelé dění společenského, nespokojenci a bouřliváci. Intelektuálové!!!  Nebál bych se říci, dobrodruzi. Ingriš, Včelička, Hurikán, Ryvolové, Šedivka, Houla, Ňuf, Rolf a jim podobní. A co mne skutečně děsí, je struktura různých osad. Připomínají svým složením spíše stranickou buňku z let šedesátých. Možná ji dokonce kopírovali, neboť to v té době tak bylo zvykem.

Žádná rebelie, žádná svoboda! Prostě si myslím, že pohledů na tohle celospolečenské hnutí je hodně, a že by tomu muzejnímu záměru měla předcházet větší celonárodní debata. Aby to totiž nedopadlo, jako když pejsek a kočička vařili dort. Všechno v tom bylo dobré, ale žrát se to nedalo.

Samson!

A poslal tento text i Fedoru Skotalovi-Ňufovi. Ten mu odepsal:

"No, děkuju, Samsone, tvůj názor mne pobavil. Protože kdo se dívá dopředu, nestíhá se dívat dozadu. Nestojí o to. Jenže budování muzea je i pohled dopředu.Ti tebou vyjmenovaní, z nichž jsme většinu znali, měli jednu vlastnost - vedle trampingu žili plnohodnotné životy, naplňovali své talenty v civilních profesích a tramping jim k tomu dával rovnováhu. Znám ale spoustu kamarádů, a mám je rád, kterým Bůh ten talent nedal, a oni své životy naplnili trampingem. Nebo rybařením, chalupařením, pivařením...

Řekl bych, že dokonce tak prostou věc, jako je tramping, povýšili na božstvo. Taky třeba určují, co je trampské a co není. Takoví jsou to kádrováci, a těch se bojím. Zažil jsem jich v konzervativním Brně hodně, a dost jich ještě žije. Jsou schopni určovat, zda ta tvá usárna je trampská, nebo není. Nikdo se jich o to neprosí, ale oni nedají pokoj - toto činění dává náplň a smysl jejich životům.

Zažil jsem v 60. letech revoluci v prosazování moderní trampské písně, byl jsem přímým aktérem - a žasl jsem, co nenávisti, zloby a hnusu vyšlo ze strany tradicionalistů. Taky nám říkali, co je jedině trampské a co není. Mně třeba vyloučili ze Svazu brněnských osad, který jsem spoluzaložil za to, že se kamarádím s klukama Ryvolovejma a hraju ty jejich strašný písničky.Znesvětil jsem tím tramping - nikdo neřekl čím, a co je to vlastně tramping. Ani já jsem se jich na to neptal, ale bolelo mne to. Kádrováci. Svý prázdný životy naplnili trampingem. Svévolně, nikdo jim to právo nedal.

Ale to jsme se, myslím, dostali někam jinam. Fandím Fredovi i dalším, co něco dělají. Moc se ale bojím blbců.

Ahoj Ňuf "

Foto: František Heřman