Vzkazy

  • Brněnský Beatfest 2021

    Celý článek...  
  • Folkové léto v Řečkovicích

    Celý článek...  
  • Medvědí česnek - recepty

    Medvědího česneku si sice v kuchyni užijeme jen krátce, ale stojí to za to. Možností jak medvědí česnek v kuchyni využít je celá řada. Jako tip přinášíme několik receptů.

    Celý článek...  
  • První jarní životabudič: Medvědí česnek

     

    Roste pouze na jaře a vychutnávat si ho můžete jen necelé dva měsíce. Kromě první jarní energie nabízí medvědí česnek i vynikající léčivé schopnosti. V posledních letech se z něj stal fenomén. Nejenže výborně chutná, ale obsahuje i řadu prospěšných látek. Je bohatým zdrojem vitamínu C a železa. Je to výborný prostředek při chřipce, nachlazení i dalších infekcích. Upravuje vysoký krevní tlak, reguluje hladinu cholesterolu v krvi, zabraňuje vzniku trombózy a zlepšuje průtok krve, celkově posiluje organismus, paměť a imunitní systém, má protiplísňový, protiparazitární a protibakteriální účinek a pomáhá rovněž při dlouhotrvajícím kašli.

     

    Jak ho v lese bezpečně poznat a odlišit ho od konvalinky? V první řadě je dobré vědět, že medvědí česnek v přírodě roste v lužních listnatých lesích či spíše hájích, tedy tam, kde je vlhko a v létě stín. Stejné podmínky k růstu potřebují například i konvalinky a některé áronovité byliny, které jsou však na rozdíl od medvědího česneku jedovaté. Tyto rostliny mají velmi podobné listy, dlouhé, zelené, s podlouhlou žilnatinou. Spolehlivě od sebe rozeznat například rašící listy medvědího česneku a mladých konvalinek je velmi obtížné. Rady typu, že listy konvalinky jsou bez vůně a medvědí česnek má intenzivní aroma, jsou sice pravdivé, ale při sklizni zřejmě nezkoumáte každý list zvlášť. Na to, že je třeba si vůni ověřit, vás musí upozornit jako první oči.

     

    Jak tedy poznat medvědí česnek a odlišit ho od konvalinky?

     

     

    Podle listů:
    • Medvědí česnek: Listy vyrůstají samostatně přímo ze země.
    • Konvalinka: Listy jsou dva a rostou proti sobě a vyrůstají ze společného stonku.
    Podle květů:
    • Konvalinka: Má květ vzhledu klasu s typickou vůní.
    • Medvědí česnek: Má kulovitý květ, který voní po česneku.
    Podle vůně:
    • Konvalinka: Voní pouze květ.
    • Medvědí česnek: Po česneku voní celá rostlina.
    Dále:
    • Konvalinka má oddenek
    • Medvědí česnek cibulky.

     

    Jak medvědí česnek pěstovat?

     

     

    Ve stínu a vlhku Česnek medvědí je náš domácí druh vyskytující se ve světlých bukových lesích. Daří se mu ve vlhké humózní půdě, ale pokud je pravidelně zaléván, roste téměř všude. Na zahradě mu prospívá polostín pod keři nebo pod okraji živého plotu. Dobře se mu daří i na severní straně domu. I když se názory na výsadbu medvědího česneku různí, nejlepší výsledky jsou s pěstováním z cibulek vysazených na podzim. Medvědí česnek se lépe ujímá a roste, neboť využije zimní vláhu. Je to v podstatě stejné jako u pěstování klasického česneku z podzimní sadby. Ale nečekejte zázrak hned první rok. Chvíli potrvá, než se záhon promění v hustý zelený koberec, který v květnu ještě ozdobí krásné bílé květy.
    Listy medvědího česneku se sbírají jen dva měsíce, do doby než začne kvést. Období sběru začíná obvykle v druhé půli března a končí zhruba v půli května. Potom se rostlina zatáhne, a zbytek roku čeká ukrytá v zemi na další jaro.

     

     

      _______________________

     
  • FUSEKLÍCI J. K. Kučery

     

    _______________________

      

    Josef Kobra Kučera

    (1944–2015) byl člověk mnoha talentů, tvůrce i zkušený organizátor. Mimo jiné před více než deseti lety zakládající člen redakce tohoto listu. Dlouhá léta kreslil osobité stripy, jimž říkal Fuseklíci. Ze stránek různých novin a časopisů sdělovali národu svůj osobitý pohled na svět. Některé kresby jsou staré deset, dvacet, možná i třicet let. A přece jsou stále aktuální. Stále promlouvají k dnešku. Stejně jako Kobrovy články. Jak jste si jistě všimli, stojí za to je reprízovat.  (red.)

     
Dnes má svátek Zdeňka Zítra má svátek Jan


Českobudějovické trampské Duo Blanice oslavilo neuvěřitelných 40 let společného zpívání a k tomuto jubileu si nadělilo hezký almanach s názvem Aby nás neodvál čas a stejnojmenné písničkové album. V almanachu dostala prostor k několika slovům celá řada lidiček ze zeleného světa zalomených palců. Tohle je příspěvek Hanky Hosnedlové:

Vzpomínkové matiné pro Rosťu a Helenu

Ačkoliv jsem vyrůstala ve stejné předměstské čtvrti Českých Budějovic jako Rosťa, jen o pár desítek metrů dál, nepamatuji si ho v jiné úloze než jako trampa. Vzpomínám si naprosto jasně, jak jsem ho vídala vyrážet na vandry se staršími kluky, a já mlíčňák školou povinný, protože jsem o nějaký ten rok mladší, jsem mu jen tiše, ale zato ukrutně záviděla. Vždyť v době, kdy vyhlašovali svou první osadu Měsíční svit, mi bylo ani ne čtrnáct. Ovšem Rosťovy trampské zkušenosti mně a mým kamarádům z osady Zlatá kotva přišly velice vhod o něco později, když jsme připravovali náš první potlach na Náhodě a chodili se k Rosťovi domů pro rozumy.

Pak jsme se už potkávali na vandrech, na potlachových ohních, na nádražích či na hudebních pořadech, v nichž Rosťa nezřídka fungoval i jako účinkující kytarista. Dodnes mám například v paměti zakotvený obrázek trojice českobudějovických kytaristů na pódiu vltavotýnské sokolovny, kde vedle Rosti figurovali také Anděl a Lux. Při listování v mém trampském archivu narážím také na slušnou řádku PF, kde se v průběhu času pod Rosťovým podpisem objevuje postupně TO Hvězda jihu, potom Panther a nakonec počátkem 70.let TO Blanice, která zůstala jeho domicilem dodneška. To už se ale k Rosťovu podpisu družil podpis Heleny, kterou mu snad seslal sám trampský bůh Pajda. Nejenže je Helena skvělá kytaristka (kromě toho i houslistka) a zpěvačka, ale díky tomu, že vyrůstala v aktivním trampském prostředí, už odmala nazouvala toulavé boty a pila čaj z jehličí. Pro Rosťu ideální a spolehlivá parťačka, takže nikoho nepřekvapilo, že časem se duo Blanice rozrostlo na rodinnou kapelu, posílenou jejich dcerou a synem.

Vídala jsem je pak jako dvojku i jako rodinnou formaci nejen na trampských stezkách, ale i na pódiích různých měst. Objevují se i na programech vyhlášených českobudějovických trampských večerů pořádaných Karlem Kaymanem Jakešem a později jako hosté v pořadech legendárních Smolařů. Potěšující pro Budějovičáky bylo i jejich zařazení do slavnostního koncertu k 70.výročí v pražské Lucerně. Kdybych měla jmenovat všechny pořady, potlachy, vandry, sleziny a setkání, kde jsem je slyšela hrát, a což teprve ty, kde jsem přímým účastníkem nebyla, vydalo by to nejméně na brožuru.

Ovšem, když už jsem u toho vzpomínání, rozhodně nemohu vynechat Rosťovu a Heleninu spoluúčast na oblíbených Kaymanových pořadech s názvem Trampská abeceda v českobudějovickém Kabaretu U Váňů. Kvitovala jsem s upřímným potěšením, že se po malé pauze, po nečekaném Kaymanově odchodu, Rosťa ujal organizační taktovky a v těchto zaběhaných trampských večerech, kam si zve zajímavé hudební hosty, pokračuje.

Zdá se mi ale neuvěřitelné, že uplynuly už celé čtyři desítky roků od chvíle, kdy stanula po Rosťově boku Helena s kytarou a připojila svůj hlas k jeho. Jejich repertoár zejména staré trampské klasiky se zdá nevyčerpatelný a pořád ještě se rozrůstá. Také Rosťovy kroniky a fotoarchiv jsou hotovými poklady, takže není divu, že mne při sestavování pracovní skupiny pro vytvoření trvalé trampské expozice při Jihočeském muzeu napadlo Rosťovo jméno mezi prvními. A můžu říct, že jsem rozhodně nesáhla vedle.

Rosťa a Helena však žijí především současností a já věřím, že jejich trampské stezky nezarostou ještě hodně dlouho, stejně jako ještě dlouho nezrezaví struny na jejich kytarách. A přitom, jakým tempem čas pádí, bych si měla asi už dneska připravovat povídání k jejich padesátce společného zpívání. Vždyť je to už za pouhých deset let...

Foto týdne

Jste náš host číslo

7261025

Melanž

  • Trampský guláš

    Ingredience

    - 600 g zadního hovězího masa
    - 150 g pikantnější klobásy
    - 2 lžičky sladké mleté papriky
    - 1 větší cibule
    - 2 špetky pepře
    - 1 lžička soli
    - 400 g brambor
    - 200 g čerstvých hub (nebo nakládané žampiony, případně větší hrst předem namočených sušených hub )
    - tuk

     

    Postup

    Cibuli nakrájíme na drobné kostičky a usmažíme na oleji (případně na sádle) dozlatova. Přidáme na kostky nakrájené hovězí maso a zprudka je i s cibulí po dobu asi 2 - 4 minuty opékáme za stálého míchání. Posolíme, zasypeme sladkou paprikou, zalijeme vřelou vodou a dusíme zhruba 40 minut (v papiňáku o 10 - 15 minut méně). Přidáme houby, klobásu nakrájenou na kolečka a brambory (syrové) nakrájené na menší kostky. Vše spolu dusíme do změknutí brambor (zkoušíme vidličkou, brambory změknou dost brzy). Správný trampský guláš se nezahušťuje, ale když máme chuť .....

    Při přípravě tohoto typu guláše můžeme k přípravě použít i např. zeleninu, zbytky dalších mas i uzenin. Je rychle hotový, což oceníme, když přijde nenadálá návštěva.

     

    Doporučená příloha

    • knedlík nemusí být, podle chuti čerstvý chléb nebo pečivo.
     
  • Velký trampský guláš

    Suroviny:

    - 2 vepřová kolena
    - hovězí kližka (množství podle počtu lidí)
    - vepřová kýta nebo ramínko (tolik, co hovězího)
    - 1,5 kostky škvařeného vepřového sádla
    - cibule (polovina váhy masa)
    -1/2 sáčku kmínu
    - 1 sáček gulášového koření
    - mletý pepř
    -3 chilli papričky
    - 5 stroužků česneku
    - 8 větších brambor

     

    Postup:

    Do velkého kotle na prudkém ohni vhodíme sádlo a po rozpuštění vmícháme cibuli a kmín. Těsně před zezlátnutím vhodíme 3-centimetrové kostky hovězího, které jsme předtím máčeli v osolené vodě. Přisypeme gul- ášové koření, podle chuti pepř, chilli papričky, česnek a přidáme čerstvou snítku větvičky smrčku. Dále přidáme nadrobno nakrájené 4 brambory, promícháme, přidáme trochu vody a vložíme rozseknutá, omytá kolena i s kůží. Kotlík přikryjeme a oheň udržujeme tak, aby směs vařila mírným varem. Občas ode dna zamícháme. Vaříme aspoň dvě hodiny. Mezitím si nakrájíme na cca dvoucentimetrové kousky libové vepřové maso, přidáme větší kostky zbylých brambor. Tuto sestavu vložíme do kotle, až když vyjmeme a jíme kolena. Guláš uvaříme do měkka a máme druhý chod.

    Nezapomeneme na křen, hořčici, chléb a pivo.

     
  • Kotlíkový guláš

    Suroviny

    anglická slanina 120 g
    brambory 200 g
    nať z celeru a petržele svázané do otýpky
    cibule 3 ks
    čenek 3 stroužky
    přední hovězí 200 g
    skopové z plecka 200 g
    kmín podle potřeby
    majoránka 2 lžičky
    mletá sladká paprika 1 lžička
    zelená paprika 1 ks
    rajče 4 ks
    sůl podle potřeby
    světlé pivo 1 dcl
    hovězí vývar dle potřeby

     

    Postup:

    Slaninu nakrájíme na kostičky, rozškvaříme, přidáme drobně nakrájenou cibuli a zpěníme. Přimícháme mletou červenou papriku, hovězí maso nakrájené na menší kostky a opečeme. Později přidáme skopové maso nakrájené na větší kostky, osolíme, opepříme. Přidáme zelenou papriku bez jadérek nakrájenou na nudličky a zelenou celerovou a petrželovou nať svázané do otýpky, podlijeme vývarem a udusíme do poloměkka. Brambory očistíme, nakrájíme na čtvrtky, přidáme k masu a podlijeme vývarem. Nakonec přidáme oloupaná a nakrájená rajčata, rozetřený česnek, kmín a dodusíme. Hotový guláš ochutíme majoránkou. Podáváme s chlebem.

Tiráž

Music Open
hudební časopis nejen o muzice


Editor:
  Fedor Skotal

Grafika: Jana Skotalová

 

Autoři:  Jiří Černý, Mirek Černý, Jaroslav Čvančara, Ivan Doležal, Svatoslav Fiala (foto), Jiří Hampl (foto), František Heřman (foto), Hanka Hosnedlová, Vít Hrabánek, Jan Krůta, Miloslav Jakub Langer, Jaroslav Samson Lenk, Jindřich Marek, Stanislav Motl, Petr Vokoun Náhlík, Míra Navara, Marty Newton, Sandy Nosek, Zdeněk Nossberger, Lucia Nováková (foto), Lilly Pavlak, Jan Plachetka, Milan B. Plch, Radovan Rakus, Jan J. Vaněk, Jerry Pupál Vecka, Ladislav Vencálek, Karel Cimbura Vidímský

 

Kontakt: musicopen@email.cz