Vzkazy

  • Brněnský Beatfest 2021

    Celý článek...  
  • Folkové léto v Řečkovicích

    Celý článek...  
  • Medvědí česnek - recepty

    Medvědího česneku si sice v kuchyni užijeme jen krátce, ale stojí to za to. Možností jak medvědí česnek v kuchyni využít je celá řada. Jako tip přinášíme několik receptů.

    Celý článek...  
  • První jarní životabudič: Medvědí česnek

     

    Roste pouze na jaře a vychutnávat si ho můžete jen necelé dva měsíce. Kromě první jarní energie nabízí medvědí česnek i vynikající léčivé schopnosti. V posledních letech se z něj stal fenomén. Nejenže výborně chutná, ale obsahuje i řadu prospěšných látek. Je bohatým zdrojem vitamínu C a železa. Je to výborný prostředek při chřipce, nachlazení i dalších infekcích. Upravuje vysoký krevní tlak, reguluje hladinu cholesterolu v krvi, zabraňuje vzniku trombózy a zlepšuje průtok krve, celkově posiluje organismus, paměť a imunitní systém, má protiplísňový, protiparazitární a protibakteriální účinek a pomáhá rovněž při dlouhotrvajícím kašli.

     

    Jak ho v lese bezpečně poznat a odlišit ho od konvalinky? V první řadě je dobré vědět, že medvědí česnek v přírodě roste v lužních listnatých lesích či spíše hájích, tedy tam, kde je vlhko a v létě stín. Stejné podmínky k růstu potřebují například i konvalinky a některé áronovité byliny, které jsou však na rozdíl od medvědího česneku jedovaté. Tyto rostliny mají velmi podobné listy, dlouhé, zelené, s podlouhlou žilnatinou. Spolehlivě od sebe rozeznat například rašící listy medvědího česneku a mladých konvalinek je velmi obtížné. Rady typu, že listy konvalinky jsou bez vůně a medvědí česnek má intenzivní aroma, jsou sice pravdivé, ale při sklizni zřejmě nezkoumáte každý list zvlášť. Na to, že je třeba si vůni ověřit, vás musí upozornit jako první oči.

     

    Jak tedy poznat medvědí česnek a odlišit ho od konvalinky?

     

     

    Podle listů:
    • Medvědí česnek: Listy vyrůstají samostatně přímo ze země.
    • Konvalinka: Listy jsou dva a rostou proti sobě a vyrůstají ze společného stonku.
    Podle květů:
    • Konvalinka: Má květ vzhledu klasu s typickou vůní.
    • Medvědí česnek: Má kulovitý květ, který voní po česneku.
    Podle vůně:
    • Konvalinka: Voní pouze květ.
    • Medvědí česnek: Po česneku voní celá rostlina.
    Dále:
    • Konvalinka má oddenek
    • Medvědí česnek cibulky.

     

    Jak medvědí česnek pěstovat?

     

     

    Ve stínu a vlhku Česnek medvědí je náš domácí druh vyskytující se ve světlých bukových lesích. Daří se mu ve vlhké humózní půdě, ale pokud je pravidelně zaléván, roste téměř všude. Na zahradě mu prospívá polostín pod keři nebo pod okraji živého plotu. Dobře se mu daří i na severní straně domu. I když se názory na výsadbu medvědího česneku různí, nejlepší výsledky jsou s pěstováním z cibulek vysazených na podzim. Medvědí česnek se lépe ujímá a roste, neboť využije zimní vláhu. Je to v podstatě stejné jako u pěstování klasického česneku z podzimní sadby. Ale nečekejte zázrak hned první rok. Chvíli potrvá, než se záhon promění v hustý zelený koberec, který v květnu ještě ozdobí krásné bílé květy.
    Listy medvědího česneku se sbírají jen dva měsíce, do doby než začne kvést. Období sběru začíná obvykle v druhé půli března a končí zhruba v půli května. Potom se rostlina zatáhne, a zbytek roku čeká ukrytá v zemi na další jaro.

     

     

      _______________________

     
  • FUSEKLÍCI J. K. Kučery

     

    _______________________

      

    Josef Kobra Kučera

    (1944–2015) byl člověk mnoha talentů, tvůrce i zkušený organizátor. Mimo jiné před více než deseti lety zakládající člen redakce tohoto listu. Dlouhá léta kreslil osobité stripy, jimž říkal Fuseklíci. Ze stránek různých novin a časopisů sdělovali národu svůj osobitý pohled na svět. Některé kresby jsou staré deset, dvacet, možná i třicet let. A přece jsou stále aktuální. Stále promlouvají k dnešku. Stejně jako Kobrovy články. Jak jste si jistě všimli, stojí za to je reprízovat.  (red.)

     
Dnes má svátek Zdeňka Zítra má svátek Jan

Trampská kapela Kati

Letos již počtvrté pořádala v sále Katolického domu v Brně- Žebětíně  trampská kapela Kati své tradiční Trampobraní. Poprvé jsem tuto akci navštívila vloni a moc se mi tam líbilo, tak jsem ani letos nezaváhala. Jeli jsme tam s Hankou přímo ze Zastávky a po Peginovi, o čemž byl můj poslední článek.

Úderem šesté nastoupila pořádající kapela na jeviště a začala  pro mne neznámou píseň Dálka volá. Myslím, že vám je nemusím  moc představovat, neboť jsem o nich zde psala již několikrát. A sestava je to stejná jako na prosincovém Volání větru. Jistě je hodně z vás zná osobně, vždyť  vznikli již v roce 2000. Všechny nás srdečně přivítali a následovalo pár písniček Mikiho Ryvoly, a pak i ta moje od nich nejoblíbenější -  Sen o krásné Molly s děravým srdcem.
Ač kapela hraje převážně převzaté věci od kamarádů, tentokrát  předvedli jako úplnou premiéru i vlastní tvorbu  basisty Bimby: Podívej se paní, pod tou bílou strání...
Další -  Halo, halo, halo  - si s nimi pobrukovalo i dost lidi kolem. Nechyběla pochopitelně ani lokální písnička o vláčku motoráčku. Poslední Hej Jackie si již zazpíval celý sál.




Brněnská kapela Přístav

Pak nastoupila další cenami ověnčená brněnská kapela Přístav.  Zahájili písní Proč chceš vědět, proč chceš znát,  pak nás také přivítali a vyzvali diváky, aby jim zamávali. Napřed ti vlevo, pak ti vpravo. Stačila jsem to i vyfotit. Nadherná Wabiho Smutná neděle následovala. Na brněnského barda Rolfa Staňka si vzpomněli  s jeho Pahorky.
Myslím, že zde by bylo namístě je představit, neboť o nich píši poprvé a kromě Víti Buriánka, který je syn mé kamarádky Lejdyny z Monsunu,  je osobně taky neznám. Ale buď na to sami zapomněli, nebo jsem to přeslechla....Obrovský úspěch sklidila Bye bye podzimu od Bédi Šedifky, kterému za ni z jeviště  poděkovali.
Povykládali i o tom, jak se loni  zúčastnili soutěže na festivalu v Horním Jelení, kde museli přednést jednu starou píseň z padesátých let. A tak v jejich repertoáru zůstalo Bílé kanoe. Prý si u toho zavzpomínali na své dědy –  a z hlediště se ozvaly  rozhořčené hlasy: „My  ti dáme dědy!!!“  (Píseň  přece zpíváme dodnes - ale Víťa je vnuk Pavouka z legendárních Vavasatschů a prý i někdo další patří do té třetí generace. Tak asi hoši měli pravdu...)
Publikum si usmířili svou písničkou Flamengo.  A další vzpomínky, tentokrát na Bůčka z Kamelotu,  navodila píseň Nashville. Rozloučili se ryvolovkou Tunel jménem čas.




Béďa Šedifka

A již se objevil očekávaný Béďa Šedifka. Avizované bylo sice Duo Komáři, ale vysvětlil nám, že Míša -  jeho syn -  onemocněl po koncertní šňůře s Marii Rottrovou. Ale šlo to i bez něho.
Začal svou písní Vzpomínka na starou stezku, další byla Adie kterou napsal,  když mu zemřel kamarád. Následovala píseň k jeho vlastní padesátce – Song nic moc úspěšného chlapa...
Zavzpomínal na Duo Červánek s jejich kupodivu nikdy -  ani za nejhlubší totality -   nezakazovanou písní  How do you do my Joe.
Šedifka  se moc  omlouval za své potíže s hlasivkami, které se objevily, když přestal kouřit.
Premiéru zde měla píseň Sliby chyby a poetická vzpomínka na prázdniny u babičky a dědečka na Rožmberském rybníce – Nová Hlíva. Brněnským Magorům věnoval písničku Brdské toulání. Zavzpomínal na svou starou kapelu Old erotic boys, založenou v roce 1967, která se ze zjevných důvodů v současnosti přejmenovala na Old sklerotic boys. Pomalu se začínal loučit  vánoční   koledou Aleluja, kterou Brňáci adoptovali a každoročně ji zpívají na Náměstí svobody. A tu si s ním již zazpíval celý sál.  Publikum si vydupalo a vyřvalo ještě několik přídavků. Poslední byla Runaway života. Brno holt jak Béďu, tak i jeho písničky miluje!




Tramp Evergreen Band

Nejen já jsem  byla natěšena na legendární brněnský Tramp Evergreen Band. Ti nastoupili v hvězdné sestavě: Pedro Šnevajs, sólová kytara a nádherný zpěv, Vašek Rainiš, kytara, Jiří Žhavoun Alina, bicí a Kamil Mazálek, basa.
Jako první píseň na nás vypálili Slimákovo Chicago. Pedro si zavzpomínal na to léto krásný a tím pádem i na Wabiho  s jeho další písní Good-bye. Pak nás všechny pozdravili a popřáli  do nového roku. Následovalo ještě pár ryvolovek, či Slimákova a Bocmanova Karabina. Vašek  prozradil , že se Pedrovi včera narodila vnučka Adélka, takže se stal podruhé dědkem.  Aby toho nebylo málo, tak se s  dvouhodinovým předstihem  narodila vnučka Viktorka také Žhavounovi.  Prý jim proto máme případné chyby omluvit, neboť to trošku museli zapít...
Také jsem to pak o přestávce zapíjela. Jelikož jim hoši z Přístavu vyfoukli Bye bye podzimu, zazpívali  další Šedifkovu píseň  Pro pár šupů....
Konečně  také sáhli do svého ranku a předvedli  Pedrovu Muž proti muži. Nechyběla ani vypalovačka Moře usíná, děvče vzpomíná. Kapela se odebrala do zakulisi a nechala tam jen Pedra.  Ten  sólově zazpíval svou písničku Mít........ I další byla nádherná, Kniha všech snů vandráckých. Následovalo jich ještě hodně, jedna lepší než druhá... V hlavě mi zůstala i další „Pedrovica“ Čas bohatýrů  bohatejch.
Pedro  povykládal příběh, který mu vyprávěl sám život - jak odjeli na Silvestra , on naložil manželku, jídlo, pití do auta a hle, milenku zapomněl doma před barákem! Naštěstí jeden z  obvolaných sousedů jeho kytaru, kterou si opřel o auto a odjel - našel. Ještě byla celá....
Když přijeli na dnešní koncert, moc se prý divili, že ač po sněhu ani památka, Kamil si s  sebou dovezl lyže…
Ale z futrálu se místo lyží vyhoupla Kamilova nová basa, se kterou si teď - i když  ještě není dědek , konečně může -  tak jako zbytek kapely sednout...
Jejich vystoupení se blížilo ke konci, ale po Ztracené Hawaii si obecenstvo ještě vykřičelo a vypleskalo přídavek Halou halou halou.....




Bratislavská kapela Pekaringo 

Zlatým hřebem večera se stala slovenská kapela – moc ráda viděná  v Brně - Pekaringo z Bratislavy. Jejich představení je velmi jednoduché: PEdro Peter Benča – kapelník, KAli – Vlado Hässler, RINGO –Dušan Pavlík.  Jako hosta si opět přivezli výbornou zpěvačku a písničkářku Heny (Martinu Orthovou).
I tahle kapela je ověnčena mnoha vyznamenáními z různých festivalů a je proslulá  tím, že zpívaji hlavně česky a mají v repertoáru spoustu ryvolovek. Prohlásili, že je to pro ně pocta, hrát jako poslední po předcházejících legendách....
Jako první zaznělo  Proč nemáš nikde stání, co tě to popohání... a publikum zařvalo jednohlasně VEDIA!!!!




Martina Orthová - Heny

Heny vyrůstala v Čechách,  a proto skládá písničky v češtině.  Jedna z jejích prvních byla Dálka. Ale aby dokázali, že jsou skutečně ze Slovenska, pokračovali písní jejich šerifa Vyšná Boca – jestli jsem to správne rozuměla. Další byla nádherná Vítr z hor.
Heny  prozradila, že vždy snila o tom, že bude jednou bohatá , otevře si někde na Moravě hospodu  a nazve ji  U tří starejch psů. Ale jako vždy, vše dopadlo úplně jinak. Podobnost s jejími třemi spoluhráči je tedy čistě náhodná...
Zazpívali také poslední píseň,  ke které Wabi napsal hudbu a otextoval ji Fred Schubert.
U přídavku si vzpomněli na Mikiho a zahráli  jeho Mrtvej vlak.  Moc těšili na společný pokoncertový sejšn.
Ten já bohužel promeškala.  Podepsal se na mně  ten opravdu naročný den. Ranní vstávání v pět  hodin, spousta nachozených  kilometrů, Pegin, Ketkovice, Zastávka atd. Prý to tam ale bylo veliké a hrálo se až do dvou do rána.
Díky, Kati,  za podařenou akci. Přeju vám, ať se  i to  páté -  jubilejní -  Trampobraní vydaří!





Foto Lilly Pavlak

Foto týdne

Jste náš host číslo

7261201

Melanž

  • Trampský guláš

    Ingredience

    - 600 g zadního hovězího masa
    - 150 g pikantnější klobásy
    - 2 lžičky sladké mleté papriky
    - 1 větší cibule
    - 2 špetky pepře
    - 1 lžička soli
    - 400 g brambor
    - 200 g čerstvých hub (nebo nakládané žampiony, případně větší hrst předem namočených sušených hub )
    - tuk

     

    Postup

    Cibuli nakrájíme na drobné kostičky a usmažíme na oleji (případně na sádle) dozlatova. Přidáme na kostky nakrájené hovězí maso a zprudka je i s cibulí po dobu asi 2 - 4 minuty opékáme za stálého míchání. Posolíme, zasypeme sladkou paprikou, zalijeme vřelou vodou a dusíme zhruba 40 minut (v papiňáku o 10 - 15 minut méně). Přidáme houby, klobásu nakrájenou na kolečka a brambory (syrové) nakrájené na menší kostky. Vše spolu dusíme do změknutí brambor (zkoušíme vidličkou, brambory změknou dost brzy). Správný trampský guláš se nezahušťuje, ale když máme chuť .....

    Při přípravě tohoto typu guláše můžeme k přípravě použít i např. zeleninu, zbytky dalších mas i uzenin. Je rychle hotový, což oceníme, když přijde nenadálá návštěva.

     

    Doporučená příloha

    • knedlík nemusí být, podle chuti čerstvý chléb nebo pečivo.
     
  • Velký trampský guláš

    Suroviny:

    - 2 vepřová kolena
    - hovězí kližka (množství podle počtu lidí)
    - vepřová kýta nebo ramínko (tolik, co hovězího)
    - 1,5 kostky škvařeného vepřového sádla
    - cibule (polovina váhy masa)
    -1/2 sáčku kmínu
    - 1 sáček gulášového koření
    - mletý pepř
    -3 chilli papričky
    - 5 stroužků česneku
    - 8 větších brambor

     

    Postup:

    Do velkého kotle na prudkém ohni vhodíme sádlo a po rozpuštění vmícháme cibuli a kmín. Těsně před zezlátnutím vhodíme 3-centimetrové kostky hovězího, které jsme předtím máčeli v osolené vodě. Přisypeme gul- ášové koření, podle chuti pepř, chilli papričky, česnek a přidáme čerstvou snítku větvičky smrčku. Dále přidáme nadrobno nakrájené 4 brambory, promícháme, přidáme trochu vody a vložíme rozseknutá, omytá kolena i s kůží. Kotlík přikryjeme a oheň udržujeme tak, aby směs vařila mírným varem. Občas ode dna zamícháme. Vaříme aspoň dvě hodiny. Mezitím si nakrájíme na cca dvoucentimetrové kousky libové vepřové maso, přidáme větší kostky zbylých brambor. Tuto sestavu vložíme do kotle, až když vyjmeme a jíme kolena. Guláš uvaříme do měkka a máme druhý chod.

    Nezapomeneme na křen, hořčici, chléb a pivo.

     
  • Kotlíkový guláš

    Suroviny

    anglická slanina 120 g
    brambory 200 g
    nať z celeru a petržele svázané do otýpky
    cibule 3 ks
    čenek 3 stroužky
    přední hovězí 200 g
    skopové z plecka 200 g
    kmín podle potřeby
    majoránka 2 lžičky
    mletá sladká paprika 1 lžička
    zelená paprika 1 ks
    rajče 4 ks
    sůl podle potřeby
    světlé pivo 1 dcl
    hovězí vývar dle potřeby

     

    Postup:

    Slaninu nakrájíme na kostičky, rozškvaříme, přidáme drobně nakrájenou cibuli a zpěníme. Přimícháme mletou červenou papriku, hovězí maso nakrájené na menší kostky a opečeme. Později přidáme skopové maso nakrájené na větší kostky, osolíme, opepříme. Přidáme zelenou papriku bez jadérek nakrájenou na nudličky a zelenou celerovou a petrželovou nať svázané do otýpky, podlijeme vývarem a udusíme do poloměkka. Brambory očistíme, nakrájíme na čtvrtky, přidáme k masu a podlijeme vývarem. Nakonec přidáme oloupaná a nakrájená rajčata, rozetřený česnek, kmín a dodusíme. Hotový guláš ochutíme majoránkou. Podáváme s chlebem.

Tiráž

Music Open
hudební časopis nejen o muzice


Editor:
  Fedor Skotal

Grafika: Jana Skotalová

 

Autoři:  Jiří Černý, Mirek Černý, Jaroslav Čvančara, Ivan Doležal, Svatoslav Fiala (foto), Jiří Hampl (foto), František Heřman (foto), Hanka Hosnedlová, Vít Hrabánek, Jan Krůta, Miloslav Jakub Langer, Jaroslav Samson Lenk, Jindřich Marek, Stanislav Motl, Petr Vokoun Náhlík, Míra Navara, Marty Newton, Sandy Nosek, Zdeněk Nossberger, Lucia Nováková (foto), Lilly Pavlak, Jan Plachetka, Milan B. Plch, Radovan Rakus, Jan J. Vaněk, Jerry Pupál Vecka, Ladislav Vencálek, Karel Cimbura Vidímský

 

Kontakt: musicopen@email.cz