Dnes má svátek Taťána Zítra má svátek Arnošt

Trampská kapela Kati

Letos již počtvrté pořádala v sále Katolického domu v Brně- Žebětíně  trampská kapela Kati své tradiční Trampobraní. Poprvé jsem tuto akci navštívila vloni a moc se mi tam líbilo, tak jsem ani letos nezaváhala. Jeli jsme tam s Hankou přímo ze Zastávky a po Peginovi, o čemž byl můj poslední článek.

Úderem šesté nastoupila pořádající kapela na jeviště a začala  pro mne neznámou píseň Dálka volá. Myslím, že vám je nemusím  moc představovat, neboť jsem o nich zde psala již několikrát. A sestava je to stejná jako na prosincovém Volání větru. Jistě je hodně z vás zná osobně, vždyť  vznikli již v roce 2000. Všechny nás srdečně přivítali a následovalo pár písniček Mikiho Ryvoly, a pak i ta moje od nich nejoblíbenější -  Sen o krásné Molly s děravým srdcem.
Ač kapela hraje převážně převzaté věci od kamarádů, tentokrát  předvedli jako úplnou premiéru i vlastní tvorbu  basisty Bimby: Podívej se paní, pod tou bílou strání...
Další -  Halo, halo, halo  - si s nimi pobrukovalo i dost lidi kolem. Nechyběla pochopitelně ani lokální písnička o vláčku motoráčku. Poslední Hej Jackie si již zazpíval celý sál.




Brněnská kapela Přístav

Pak nastoupila další cenami ověnčená brněnská kapela Přístav.  Zahájili písní Proč chceš vědět, proč chceš znát,  pak nás také přivítali a vyzvali diváky, aby jim zamávali. Napřed ti vlevo, pak ti vpravo. Stačila jsem to i vyfotit. Nadherná Wabiho Smutná neděle následovala. Na brněnského barda Rolfa Staňka si vzpomněli  s jeho Pahorky.
Myslím, že zde by bylo namístě je představit, neboť o nich píši poprvé a kromě Víti Buriánka, který je syn mé kamarádky Lejdyny z Monsunu,  je osobně taky neznám. Ale buď na to sami zapomněli, nebo jsem to přeslechla....Obrovský úspěch sklidila Bye bye podzimu od Bédi Šedifky, kterému za ni z jeviště  poděkovali.
Povykládali i o tom, jak se loni  zúčastnili soutěže na festivalu v Horním Jelení, kde museli přednést jednu starou píseň z padesátých let. A tak v jejich repertoáru zůstalo Bílé kanoe. Prý si u toho zavzpomínali na své dědy –  a z hlediště se ozvaly  rozhořčené hlasy: „My  ti dáme dědy!!!“  (Píseň  přece zpíváme dodnes - ale Víťa je vnuk Pavouka z legendárních Vavasatschů a prý i někdo další patří do té třetí generace. Tak asi hoši měli pravdu...)
Publikum si usmířili svou písničkou Flamengo.  A další vzpomínky, tentokrát na Bůčka z Kamelotu,  navodila píseň Nashville. Rozloučili se ryvolovkou Tunel jménem čas.




Béďa Šedifka

A již se objevil očekávaný Béďa Šedifka. Avizované bylo sice Duo Komáři, ale vysvětlil nám, že Míša -  jeho syn -  onemocněl po koncertní šňůře s Marii Rottrovou. Ale šlo to i bez něho.
Začal svou písní Vzpomínka na starou stezku, další byla Adie kterou napsal,  když mu zemřel kamarád. Následovala píseň k jeho vlastní padesátce – Song nic moc úspěšného chlapa...
Zavzpomínal na Duo Červánek s jejich kupodivu nikdy -  ani za nejhlubší totality -   nezakazovanou písní  How do you do my Joe.
Šedifka  se moc  omlouval za své potíže s hlasivkami, které se objevily, když přestal kouřit.
Premiéru zde měla píseň Sliby chyby a poetická vzpomínka na prázdniny u babičky a dědečka na Rožmberském rybníce – Nová Hlíva. Brněnským Magorům věnoval písničku Brdské toulání. Zavzpomínal na svou starou kapelu Old erotic boys, založenou v roce 1967, která se ze zjevných důvodů v současnosti přejmenovala na Old sklerotic boys. Pomalu se začínal loučit  vánoční   koledou Aleluja, kterou Brňáci adoptovali a každoročně ji zpívají na Náměstí svobody. A tu si s ním již zazpíval celý sál.  Publikum si vydupalo a vyřvalo ještě několik přídavků. Poslední byla Runaway života. Brno holt jak Béďu, tak i jeho písničky miluje!




Tramp Evergreen Band

Nejen já jsem  byla natěšena na legendární brněnský Tramp Evergreen Band. Ti nastoupili v hvězdné sestavě: Pedro Šnevajs, sólová kytara a nádherný zpěv, Vašek Rainiš, kytara, Jiří Žhavoun Alina, bicí a Kamil Mazálek, basa.
Jako první píseň na nás vypálili Slimákovo Chicago. Pedro si zavzpomínal na to léto krásný a tím pádem i na Wabiho  s jeho další písní Good-bye. Pak nás všechny pozdravili a popřáli  do nového roku. Následovalo ještě pár ryvolovek, či Slimákova a Bocmanova Karabina. Vašek  prozradil , že se Pedrovi včera narodila vnučka Adélka, takže se stal podruhé dědkem.  Aby toho nebylo málo, tak se s  dvouhodinovým předstihem  narodila vnučka Viktorka také Žhavounovi.  Prý jim proto máme případné chyby omluvit, neboť to trošku museli zapít...
Také jsem to pak o přestávce zapíjela. Jelikož jim hoši z Přístavu vyfoukli Bye bye podzimu, zazpívali  další Šedifkovu píseň  Pro pár šupů....
Konečně  také sáhli do svého ranku a předvedli  Pedrovu Muž proti muži. Nechyběla ani vypalovačka Moře usíná, děvče vzpomíná. Kapela se odebrala do zakulisi a nechala tam jen Pedra.  Ten  sólově zazpíval svou písničku Mít........ I další byla nádherná, Kniha všech snů vandráckých. Následovalo jich ještě hodně, jedna lepší než druhá... V hlavě mi zůstala i další „Pedrovica“ Čas bohatýrů  bohatejch.
Pedro  povykládal příběh, který mu vyprávěl sám život - jak odjeli na Silvestra , on naložil manželku, jídlo, pití do auta a hle, milenku zapomněl doma před barákem! Naštěstí jeden z  obvolaných sousedů jeho kytaru, kterou si opřel o auto a odjel - našel. Ještě byla celá....
Když přijeli na dnešní koncert, moc se prý divili, že ač po sněhu ani památka, Kamil si s  sebou dovezl lyže…
Ale z futrálu se místo lyží vyhoupla Kamilova nová basa, se kterou si teď - i když  ještě není dědek , konečně může -  tak jako zbytek kapely sednout...
Jejich vystoupení se blížilo ke konci, ale po Ztracené Hawaii si obecenstvo ještě vykřičelo a vypleskalo přídavek Halou halou halou.....




Bratislavská kapela Pekaringo 

Zlatým hřebem večera se stala slovenská kapela – moc ráda viděná  v Brně - Pekaringo z Bratislavy. Jejich představení je velmi jednoduché: PEdro Peter Benča – kapelník, KAli – Vlado Hässler, RINGO –Dušan Pavlík.  Jako hosta si opět přivezli výbornou zpěvačku a písničkářku Heny (Martinu Orthovou).
I tahle kapela je ověnčena mnoha vyznamenáními z různých festivalů a je proslulá  tím, že zpívaji hlavně česky a mají v repertoáru spoustu ryvolovek. Prohlásili, že je to pro ně pocta, hrát jako poslední po předcházejících legendách....
Jako první zaznělo  Proč nemáš nikde stání, co tě to popohání... a publikum zařvalo jednohlasně VEDIA!!!!




Martina Orthová - Heny

Heny vyrůstala v Čechách,  a proto skládá písničky v češtině.  Jedna z jejích prvních byla Dálka. Ale aby dokázali, že jsou skutečně ze Slovenska, pokračovali písní jejich šerifa Vyšná Boca – jestli jsem to správne rozuměla. Další byla nádherná Vítr z hor.
Heny  prozradila, že vždy snila o tom, že bude jednou bohatá , otevře si někde na Moravě hospodu  a nazve ji  U tří starejch psů. Ale jako vždy, vše dopadlo úplně jinak. Podobnost s jejími třemi spoluhráči je tedy čistě náhodná...
Zazpívali také poslední píseň,  ke které Wabi napsal hudbu a otextoval ji Fred Schubert.
U přídavku si vzpomněli na Mikiho a zahráli  jeho Mrtvej vlak.  Moc těšili na společný pokoncertový sejšn.
Ten já bohužel promeškala.  Podepsal se na mně  ten opravdu naročný den. Ranní vstávání v pět  hodin, spousta nachozených  kilometrů, Pegin, Ketkovice, Zastávka atd. Prý to tam ale bylo veliké a hrálo se až do dvou do rána.
Díky, Kati,  za podařenou akci. Přeju vám, ať se  i to  páté -  jubilejní -  Trampobraní vydaří!





Foto Lilly Pavlak

Foto týdne

Jste náš host číslo

9521628

Tiráž

Music Open
hudební časopis nejen o muzice


Editor:
  Fedor Skotal

Redakce: Marty Newton

Grafika: Jana Skotalová

 

Autoři:  Jiří Černý, Mirek Černý, Jaroslav Čvančara, Ivan Doležal, Svatoslav Fiala (foto), Jiří Hampl (foto), František Heřman (foto), Hanka Hosnedlová, Vít Hrabánek, Jan Krůta, Miloslav Jakub Langer, Jaroslav Samson Lenk, Jindřich Marek, Stanislav Motl, Petr Vokoun Náhlík, Míra Navara, Zdeněk Nossberger, Sandy Nosek,Lucia Nováková (foto), Lilly Pavlak, Jan Plachetka, Milan B. Plch, Radovan Rakus, Jan J. Vaněk, Jerry Pupál Vecka, Ladislav Vencálek, Karel Cimbura Vidímský

 

Kontakt: musicopen@email.cz