Vzkazy

  • Brněnský Beatfest 2021

    Celý článek...  
  • Folkové léto v Řečkovicích

    Celý článek...  
  • Medvědí česnek - recepty

    Medvědího česneku si sice v kuchyni užijeme jen krátce, ale stojí to za to. Možností jak medvědí česnek v kuchyni využít je celá řada. Jako tip přinášíme několik receptů.

    Celý článek...  
  • První jarní životabudič: Medvědí česnek

     

    Roste pouze na jaře a vychutnávat si ho můžete jen necelé dva měsíce. Kromě první jarní energie nabízí medvědí česnek i vynikající léčivé schopnosti. V posledních letech se z něj stal fenomén. Nejenže výborně chutná, ale obsahuje i řadu prospěšných látek. Je bohatým zdrojem vitamínu C a železa. Je to výborný prostředek při chřipce, nachlazení i dalších infekcích. Upravuje vysoký krevní tlak, reguluje hladinu cholesterolu v krvi, zabraňuje vzniku trombózy a zlepšuje průtok krve, celkově posiluje organismus, paměť a imunitní systém, má protiplísňový, protiparazitární a protibakteriální účinek a pomáhá rovněž při dlouhotrvajícím kašli.

     

    Jak ho v lese bezpečně poznat a odlišit ho od konvalinky? V první řadě je dobré vědět, že medvědí česnek v přírodě roste v lužních listnatých lesích či spíše hájích, tedy tam, kde je vlhko a v létě stín. Stejné podmínky k růstu potřebují například i konvalinky a některé áronovité byliny, které jsou však na rozdíl od medvědího česneku jedovaté. Tyto rostliny mají velmi podobné listy, dlouhé, zelené, s podlouhlou žilnatinou. Spolehlivě od sebe rozeznat například rašící listy medvědího česneku a mladých konvalinek je velmi obtížné. Rady typu, že listy konvalinky jsou bez vůně a medvědí česnek má intenzivní aroma, jsou sice pravdivé, ale při sklizni zřejmě nezkoumáte každý list zvlášť. Na to, že je třeba si vůni ověřit, vás musí upozornit jako první oči.

     

    Jak tedy poznat medvědí česnek a odlišit ho od konvalinky?

     

     

    Podle listů:
    • Medvědí česnek: Listy vyrůstají samostatně přímo ze země.
    • Konvalinka: Listy jsou dva a rostou proti sobě a vyrůstají ze společného stonku.
    Podle květů:
    • Konvalinka: Má květ vzhledu klasu s typickou vůní.
    • Medvědí česnek: Má kulovitý květ, který voní po česneku.
    Podle vůně:
    • Konvalinka: Voní pouze květ.
    • Medvědí česnek: Po česneku voní celá rostlina.
    Dále:
    • Konvalinka má oddenek
    • Medvědí česnek cibulky.

     

    Jak medvědí česnek pěstovat?

     

     

    Ve stínu a vlhku Česnek medvědí je náš domácí druh vyskytující se ve světlých bukových lesích. Daří se mu ve vlhké humózní půdě, ale pokud je pravidelně zaléván, roste téměř všude. Na zahradě mu prospívá polostín pod keři nebo pod okraji živého plotu. Dobře se mu daří i na severní straně domu. I když se názory na výsadbu medvědího česneku různí, nejlepší výsledky jsou s pěstováním z cibulek vysazených na podzim. Medvědí česnek se lépe ujímá a roste, neboť využije zimní vláhu. Je to v podstatě stejné jako u pěstování klasického česneku z podzimní sadby. Ale nečekejte zázrak hned první rok. Chvíli potrvá, než se záhon promění v hustý zelený koberec, který v květnu ještě ozdobí krásné bílé květy.
    Listy medvědího česneku se sbírají jen dva měsíce, do doby než začne kvést. Období sběru začíná obvykle v druhé půli března a končí zhruba v půli května. Potom se rostlina zatáhne, a zbytek roku čeká ukrytá v zemi na další jaro.

     

     

      _______________________

     
  • FUSEKLÍCI J. K. Kučery

     

    _______________________

      

    Josef Kobra Kučera

    (1944–2015) byl člověk mnoha talentů, tvůrce i zkušený organizátor. Mimo jiné před více než deseti lety zakládající člen redakce tohoto listu. Dlouhá léta kreslil osobité stripy, jimž říkal Fuseklíci. Ze stránek různých novin a časopisů sdělovali národu svůj osobitý pohled na svět. Některé kresby jsou staré deset, dvacet, možná i třicet let. A přece jsou stále aktuální. Stále promlouvají k dnešku. Stejně jako Kobrovy články. Jak jste si jistě všimli, stojí za to je reprízovat.  (red.)

     
Dnes má svátek Zdeňka Zítra má svátek Jan


TRAMPOVÉ A LES

Byli jsme s naší osadou  na třetím výročním potlachu  T.O. Netopýr v Tupadlech u Mělníka. Vychutnávali jsme klid  a krásné počasí, které však všude způsobilo velké sucho. Vtom kolem projel hasičský vůz  a někdo zvolal „ Hoří!“ Nechali jsme všeho, sebrali nejbližší sekeru, pilu i klacky a pospíchali na místo požáru. Po několikaminutovém běhu jsme dorazili na místo, kde již skupina požárníků likvidovala vzniklý požár. Hned jsme se vrhli na nejbližší plamínky. Po chvíli jsme si mohli všichni oddechnout, že nám neshoří to nejcennější – les.
VALDAUF  ( Mladý svět  25/1976)


DALŠÍ  STUDÁNKA


Jako každý rok  i letos jsme sezvali „ rodinný kruh“ kamarádů, abychom společně otevřeli další studánku. V Bransouzích , v Zeleném údolí  jsme nejdříve poměřili síly v soutěžích, které jsme si na místě vymysleli a které vesměs vyhrál Luboš. Pak každý uvařil pro všechny ostatní kamarády něco k jídlu a po společném obědu jsme se vydali ke studánce:

„ V každém kraji je to jiné, ale u nás na Vysočině
děti zjara  studánky vždy čistí.
Poslední den v máji  studánky tu svátek mají.
Tak dlouho pršelo i přes  noci.
Vy studánky zarmoucené, zakalené až do pramene,
jen lidské ruce mohou vám pomoci.
Tak je to u nás  v kraji  všude,
ta nejmilejší královničkou bude
a ověnčí džbán květy, které neduh léčí.
Za královnou v průvodu je vždycky
odedávna místo pro družičky,
za nimi pak poskakují chlapci prostořecí.
Všichni nesou  motyky a háky, i lopaty vzali  a hrábě taky,
Děvčata pak  plnou náruč kvítí…

Tak vypadá otvírání studánek  podle Miloslava Bureše. A tak další studánka na Vysočině nese nápis: „ Lidem buď zas k potěšení ! Pomáhej jim zahnat žízeň, odveď všechnu nemoc, trýzeň!“                                                                                                     
MEDVĚD ( Mladý svět 26/1976)


FOLK  V ÉTERU


Pravda, sobota je den, kdy každý milovník dálek  a romantiky hledí do zelena, šplouchá se v rybníce, chystá dřevo na večer nebo dřepí na stopu – obvykle nevybaven tranzistorákem. Nicméně další milovníky  folkových, trampských a country písniček zřejmě potěší sdělení, že počínaje 3. červencem zazní každou sobotu od 15 hodin odpoledne na stanici Praha  směsice povídání a písniček, věnovaná právě této hudební oblasti.  Seriál nazvaný Léto s folkem potrvá osm letních sobot v rámci pořadu Modré akordy.
V prvním dílu, věnovaném počátkům českého folku, uslyšíte Jaroslava Hutku, Vladimíra Mertu, Minnesengry, Aleše Kvapila a Mirka Kováříka se skupinou Marsyas. Druhý a třetí díl jsou věnovány různorodosti této oblasti a zazní v nich písničky Kapitána Kida a Krakatitu, Bakalářů, Orátorů, Marsyas, Vladimíra Mišíka, Spirály, Formanů, Blátotlaček, Krajánků, Aleše Kvapila, Minnesengrů a Brontosaurů. Léto s folkem připravují brněnští autoři  Fedor Skotal ( leckde zvaný Ňuf) a  Max Wittmann.
( Mladý svět 27/1976)


ZMIJE


Bylo to v letech třicátých. Panenská příroda, krásný kout daleko od lidí. Pod rozervanými skalami se bystrý potůček jako stříbro vléval do matičky Střely. Hned u našeho oblíbeného kempu.
Jednoho nedělního rána přišlo od prvního vlaku několik početných rodin, které se na dekách uvelebily na druhé straně potoka. Přírodo, braň se !  Po celodenním řvaní odešli  všichni k vlaku, ale hrůza se podívat. Plechovky od konzerv v potoce i kolem, slupky z pomerančů i buřtů, kosti z kotlet, mastné papíry…V okolním mlází úměrné množství dalších pozůstatků po civilizovaných lidech. Příroda se neubránila.
Po příchodu domů říkal jsem to tátovi, starému chataři a milovníku přírody. Chvilku přemýšlel, a pak  řekl – Sežeň kus plechu  asi 40 krát 50 centimetrů a přines ho domů. – Na plech pak odborně ( byl malíř písma) na bílem podkladě červeně napsal:
POZOR ! V okolí se vyskytují zmije !
Tabule do soboty uschla a táta povídal – Pověs ji tak, aby kolem ní museli jít k tomu fleku. Ať vás nevidí, ale dávejte pozor, co budou dělat !
Když přijeli a přečetli si ceduli, ihned všichni upalovali k zastávce, jako když je ty zmije honí.Už jsme je nikdy neviděli. Místo jsme vyčistili a jen starý ovčák , který k nám občas zašel, povídal  „ Co na tom lesním ouřadě blbnou, já to tu znám takový  léta a nikdy jsem tu zmiji neviděl ! „
My ovšem tak ne.
KAREL NOVÁČEK, důchodce ( Mladý svět 30/1976)


PIVNING !


Toto zvolání, doprovázené ostrým hvizdem píšťalky, se ozývalo na starém hřišti mezi rybníky u obce Pozďatín. Po tomto povelu si obě družstva  vyměnila místa a pokračovala ve hře.
V jaké hře ? O co se soutěžilo ?
Inu – tloukl se špaček  a na nejlepší družstvo čekal „ Pohár béžového špačka“.
Celou akci spískala třebíčská Vysočina a organizačně všechno zvládla  vskutku dobře. Slavnostní nástup, znělka I. špačkové ligy, zpívaná, hraná a  pískaná  pořadateli a rozhodcovským sborem. Poté předseda špačkové asociace seznámil účastníky s pravidly této již téměř zaniklé hry. A už šlo všechno naostro.Družstva zaujala  nalajnovaná místa a hráči uchopili pálky, ve snaze odpálit červeně natřeného špačka tak šikovně, aby – nezachycen soupeři – doletěl co nejdál. Rozhodčí bděli nad regulérností hry a případným neukázněncům ukazovali žluté karty.
K hráčskému umění nutno podotknout, že s odehranými zápasy rapidně vzrůstalo, neboť většina účastníků hrála špačka poprvé. Nicméně poslední boje, zejména  přátelák vousatých proti holobrádkům – to už byly pravé špačkové lahůdky.
Na závěr dodávám, že nikdo z přítomných se zaručeně nenudil a všichni drží palce Vysočině v jej snaze prosadit špačka na listinu olympijských sportů.
DICK ( Mladý svět 35/1976)


Úvodní foto Pavel Rozsypal

Foto týdne

Jste náš host číslo

7261106

Melanž

  • Trampský guláš

    Ingredience

    - 600 g zadního hovězího masa
    - 150 g pikantnější klobásy
    - 2 lžičky sladké mleté papriky
    - 1 větší cibule
    - 2 špetky pepře
    - 1 lžička soli
    - 400 g brambor
    - 200 g čerstvých hub (nebo nakládané žampiony, případně větší hrst předem namočených sušených hub )
    - tuk

     

    Postup

    Cibuli nakrájíme na drobné kostičky a usmažíme na oleji (případně na sádle) dozlatova. Přidáme na kostky nakrájené hovězí maso a zprudka je i s cibulí po dobu asi 2 - 4 minuty opékáme za stálého míchání. Posolíme, zasypeme sladkou paprikou, zalijeme vřelou vodou a dusíme zhruba 40 minut (v papiňáku o 10 - 15 minut méně). Přidáme houby, klobásu nakrájenou na kolečka a brambory (syrové) nakrájené na menší kostky. Vše spolu dusíme do změknutí brambor (zkoušíme vidličkou, brambory změknou dost brzy). Správný trampský guláš se nezahušťuje, ale když máme chuť .....

    Při přípravě tohoto typu guláše můžeme k přípravě použít i např. zeleninu, zbytky dalších mas i uzenin. Je rychle hotový, což oceníme, když přijde nenadálá návštěva.

     

    Doporučená příloha

    • knedlík nemusí být, podle chuti čerstvý chléb nebo pečivo.
     
  • Velký trampský guláš

    Suroviny:

    - 2 vepřová kolena
    - hovězí kližka (množství podle počtu lidí)
    - vepřová kýta nebo ramínko (tolik, co hovězího)
    - 1,5 kostky škvařeného vepřového sádla
    - cibule (polovina váhy masa)
    -1/2 sáčku kmínu
    - 1 sáček gulášového koření
    - mletý pepř
    -3 chilli papričky
    - 5 stroužků česneku
    - 8 větších brambor

     

    Postup:

    Do velkého kotle na prudkém ohni vhodíme sádlo a po rozpuštění vmícháme cibuli a kmín. Těsně před zezlátnutím vhodíme 3-centimetrové kostky hovězího, které jsme předtím máčeli v osolené vodě. Přisypeme gul- ášové koření, podle chuti pepř, chilli papričky, česnek a přidáme čerstvou snítku větvičky smrčku. Dále přidáme nadrobno nakrájené 4 brambory, promícháme, přidáme trochu vody a vložíme rozseknutá, omytá kolena i s kůží. Kotlík přikryjeme a oheň udržujeme tak, aby směs vařila mírným varem. Občas ode dna zamícháme. Vaříme aspoň dvě hodiny. Mezitím si nakrájíme na cca dvoucentimetrové kousky libové vepřové maso, přidáme větší kostky zbylých brambor. Tuto sestavu vložíme do kotle, až když vyjmeme a jíme kolena. Guláš uvaříme do měkka a máme druhý chod.

    Nezapomeneme na křen, hořčici, chléb a pivo.

     
  • Kotlíkový guláš

    Suroviny

    anglická slanina 120 g
    brambory 200 g
    nať z celeru a petržele svázané do otýpky
    cibule 3 ks
    čenek 3 stroužky
    přední hovězí 200 g
    skopové z plecka 200 g
    kmín podle potřeby
    majoránka 2 lžičky
    mletá sladká paprika 1 lžička
    zelená paprika 1 ks
    rajče 4 ks
    sůl podle potřeby
    světlé pivo 1 dcl
    hovězí vývar dle potřeby

     

    Postup:

    Slaninu nakrájíme na kostičky, rozškvaříme, přidáme drobně nakrájenou cibuli a zpěníme. Přimícháme mletou červenou papriku, hovězí maso nakrájené na menší kostky a opečeme. Později přidáme skopové maso nakrájené na větší kostky, osolíme, opepříme. Přidáme zelenou papriku bez jadérek nakrájenou na nudličky a zelenou celerovou a petrželovou nať svázané do otýpky, podlijeme vývarem a udusíme do poloměkka. Brambory očistíme, nakrájíme na čtvrtky, přidáme k masu a podlijeme vývarem. Nakonec přidáme oloupaná a nakrájená rajčata, rozetřený česnek, kmín a dodusíme. Hotový guláš ochutíme majoránkou. Podáváme s chlebem.

Tiráž

Music Open
hudební časopis nejen o muzice


Editor:
  Fedor Skotal

Grafika: Jana Skotalová

 

Autoři:  Jiří Černý, Mirek Černý, Jaroslav Čvančara, Ivan Doležal, Svatoslav Fiala (foto), Jiří Hampl (foto), František Heřman (foto), Hanka Hosnedlová, Vít Hrabánek, Jan Krůta, Miloslav Jakub Langer, Jaroslav Samson Lenk, Jindřich Marek, Stanislav Motl, Petr Vokoun Náhlík, Míra Navara, Marty Newton, Sandy Nosek, Zdeněk Nossberger, Lucia Nováková (foto), Lilly Pavlak, Jan Plachetka, Milan B. Plch, Radovan Rakus, Jan J. Vaněk, Jerry Pupál Vecka, Ladislav Vencálek, Karel Cimbura Vidímský

 

Kontakt: musicopen@email.cz