Vzkazy

  • Medvědí česnek - recepty

    Medvědího česneku si sice v kuchyni užijeme jen krátce, ale stojí to za to. Možností jak medvědí česnek v kuchyni využít je celá řada. Jako tip přinášíme několik receptů.

    Celý článek...  
  • První jarní životabudič: Medvědí česnek

     

    Roste pouze na jaře a vychutnávat si ho můžete jen necelé dva měsíce. Kromě první jarní energie nabízí medvědí česnek i vynikající léčivé schopnosti. V posledních letech se z něj stal fenomén. Nejenže výborně chutná, ale obsahuje i řadu prospěšných látek. Je bohatým zdrojem vitamínu C a železa. Je to výborný prostředek při chřipce, nachlazení i dalších infekcích. Upravuje vysoký krevní tlak, reguluje hladinu cholesterolu v krvi, zabraňuje vzniku trombózy a zlepšuje průtok krve, celkově posiluje organismus, paměť a imunitní systém, má protiplísňový, protiparazitární a protibakteriální účinek a pomáhá rovněž při dlouhotrvajícím kašli.

     

    Jak ho v lese bezpečně poznat a odlišit ho od konvalinky? V první řadě je dobré vědět, že medvědí česnek v přírodě roste v lužních listnatých lesích či spíše hájích, tedy tam, kde je vlhko a v létě stín. Stejné podmínky k růstu potřebují například i konvalinky a některé áronovité byliny, které jsou však na rozdíl od medvědího česneku jedovaté. Tyto rostliny mají velmi podobné listy, dlouhé, zelené, s podlouhlou žilnatinou. Spolehlivě od sebe rozeznat například rašící listy medvědího česneku a mladých konvalinek je velmi obtížné. Rady typu, že listy konvalinky jsou bez vůně a medvědí česnek má intenzivní aroma, jsou sice pravdivé, ale při sklizni zřejmě nezkoumáte každý list zvlášť. Na to, že je třeba si vůni ověřit, vás musí upozornit jako první oči.

     

    Jak tedy poznat medvědí česnek a odlišit ho od konvalinky?

     

     

    Podle listů:
    • Medvědí česnek: Listy vyrůstají samostatně přímo ze země.
    • Konvalinka: Listy jsou dva a rostou proti sobě a vyrůstají ze společného stonku.
    Podle květů:
    • Konvalinka: Má květ vzhledu klasu s typickou vůní.
    • Medvědí česnek: Má kulovitý květ, který voní po česneku.
    Podle vůně:
    • Konvalinka: Voní pouze květ.
    • Medvědí česnek: Po česneku voní celá rostlina.
    Dále:
    • Konvalinka má oddenek
    • Medvědí česnek cibulky.

     

    Jak medvědí česnek pěstovat?

     

     

    Ve stínu a vlhku Česnek medvědí je náš domácí druh vyskytující se ve světlých bukových lesích. Daří se mu ve vlhké humózní půdě, ale pokud je pravidelně zaléván, roste téměř všude. Na zahradě mu prospívá polostín pod keři nebo pod okraji živého plotu. Dobře se mu daří i na severní straně domu. I když se názory na výsadbu medvědího česneku různí, nejlepší výsledky jsou s pěstováním z cibulek vysazených na podzim. Medvědí česnek se lépe ujímá a roste, neboť využije zimní vláhu. Je to v podstatě stejné jako u pěstování klasického česneku z podzimní sadby. Ale nečekejte zázrak hned první rok. Chvíli potrvá, než se záhon promění v hustý zelený koberec, který v květnu ještě ozdobí krásné bílé květy.
    Listy medvědího česneku se sbírají jen dva měsíce, do doby než začne kvést. Období sběru začíná obvykle v druhé půli března a končí zhruba v půli května. Potom se rostlina zatáhne, a zbytek roku čeká ukrytá v zemi na další jaro.

     

     

      _______________________

     
  • FUSEKLÍCI J. K. Kučery

     

    _______________________

      

    Josef Kobra Kučera

    (1944–2015) byl člověk mnoha talentů, tvůrce i zkušený organizátor. Mimo jiné před více než deseti lety zakládající člen redakce tohoto listu. Dlouhá léta kreslil osobité stripy, jimž říkal Fuseklíci. Ze stránek různých novin a časopisů sdělovali národu svůj osobitý pohled na svět. Některé kresby jsou staré deset, dvacet, možná i třicet let. A přece jsou stále aktuální. Stále promlouvají k dnešku. Stejně jako Kobrovy články. Jak jste si jistě všimli, stojí za to je reprízovat.  (red.)

     
Dnes má svátek Julius Zítra má svátek Aleš


DOSTAVNÍK PŘIVEZL…

Jsem sice už starší ( 53 r.) ,ale strašně fandím trampingu. Odebírám Mladý svět, a tam jsem si právě četla článek „Děda byl dobrej“ v rubrice Táborový oheň. Mám už vdanou dceru i syna ženatého a právě on, když mu bylo asi 16-17, začal jezdit s kamarády  na čundry na Berounku. Ale zjistila jsem, že celá parta sedí víc v hospodě než v přírodě. V té době jsem četla v Obraně lidu samé chvály na trampský život. Protože jsem jako mladá sama nikam nejezdila , neměla jsem o tom přehled, a tak jsem napsala do vaší rubriky, že to není tak, jak o tom píšete a že bych se ráda , ze zvědavosti, zúčastnila nějakého potlachu nebo vandru.

Tak jsem se dostala na potlach osady Utah ve Štěchovicích u příležitosti jejího padesátiletého trvání. Nezapomenu na krásně prožité dva dny ve společnosti úplně neznámých kamarádů. U nás v rodině z toho byl poprask, když jsem s tornou a jakžtakž vymóděná klidně jela. Příští rok jsem se zase prostřednictvím Mladého světa dostala do party osady Hobart camp a prošli jsme dva dny po hřebenech Brd. Také prima, jenže to bylo také „ inkognito“ a když jsem přijela na nádraží do Rejhovic, byla tam jen mládež.Což mě nevadilo, výborně jsme si rozuměli,ale přece jen už jsem s nimi příště nejela. Teď bych se ráda podívala na Rabštejn,četla jsem, že prý je to nejmenší město v Evropě. Strašně ráda chodím, dělám už tři roky 50 km pochody od svazu mládeže – ale u nás o tom nemůžu mluvit, protože by mně v tomhle věku považovali za blázna. Ahoj !

EMA ( Mladý svět 25/1975)

MLYNÁŘI Z BUBNA

Docela běžný víkend, kterému předcházelo docela obyčejné zvadlo. Jenže místo na potlach zvalo na slavnostní spuštění mlýnského kola.Kamarádi z Modré kotvy – osady usazené asi kilometr pod přehradou na Mži v Hracholuskách – přitom pořádali slezinu k 13. výročí osady.

V Modré kotvě je dnes jedenáct kamarádů, ale na slezinu nás přijely dobré tři stovky. Nechyběl ani sedmdesátiletý veterán Vilda. Ale abych začal od začátku. Koncem roku 1972 si kamarádi z Kotvy uvědomili, že už nejsou žádní zelenáči a ti, co nejsou, že brzy budou.Osada i s rodinami na vandru je ovšem věc docela úsměvná. Proto koupili od OV SSM v Plzni za čtyři tisíce korun rozvaliny mlýna pod hradem Buben.

Když se s něčím začíná, bývá vždycky v osadě dobrá vůle a optimismus. S neúspěchy však přicházejí i hádky. Proto si kotváci hned na začátku udělali plán a rozdělili části mlýna. Ženatí po dvou do jedné místnosti, svobodní se nastěhovali do takové, která půjde jednou přestavět. Hlavními pracemi bylo ovšem přeložení střechy, zpevnění zdiva, betonování chodeb a sklepů, dvojitá fasáda a zřízení nových místností v mlýnici.

A co by to bylo za mlýn bez kola. Šerif osady Dědek vyštrachal čtyřicet let starou fotografii, ještě z doby, kdy nedaleko existovala dělnická trampská osada stejného jména. Podle fotografie a rad „ posledního sekerníka Vondráčka“ v časopise Chatař pak začali pracovat na kole. Dnes se točí v pravidelném rytmu 6-10 vteřin, pokud stoupne voda nad jezem, i rychleji. Kotváci teď přemýšlejí, jak ke kolu přidělat klepadlo, aby to byl mlýn se vším všudy.

Napíše se to teď jednoduše, ale než začalo kolo hladit vodu, bylo třeba je přesně usadit v ložisku ( suché kolo vážilo přes osm metráků ), postavit fundament na hřídel, odvést vodu z náhonu, upevnit zřícené základy mlýna, zvýšit hladinu Mže nad jezem přisypáním jezu, upravit náhon, postavit jalovou stoku…

Deset Táborových ohňů by se dalo popsat o osadě pod hrází. O tom, jak se kamarádi starají o zříceniny hradu , které turisté devastují , jak postavili lávku přes řeku, která jediná vzdoruje všem povodním, jak pomáhají pionýrům s budováním základen…Nebo psát o každém z nich. Béďa je nástrojař, Tom opravář elektrozařízení , Tygr klempíř, další je zedník, řidič, topenář, formař ve slévárně, opravář na chatě…Všichni jsou svazáky, čtyři z nich členy strany. Ale to není v tuto chvíli tak podstatné jako skutečnost, že jsou skutečně dobrými trampy. Udržují tradice, váží si přírody a ohně stejně jako trampských obřadů. Přivítají každého – na slezinách i mimo – kdo kamarádsky podává ruku.

Na zvadle bylo z druhé strany připsáno“ Přijeď, uvidíš sekerničinu, jakou už najdeš málokde“. Přijel jsem a našel kromě mlýnského kola i osadu, jakou bych chtěl vidět i jinde.

MIKY ( Mladý svět 26/1975)

JAK JSME JELI NA PRVNÍ SNÍH

Nikdo z nás už skoro nepamatoval takovou vrstvu sněhu, a teď se přes noc stala z Vysočiny Sněhová královna a my jsme konečně ucítili možnost vyjet ven na lyžích.

To ráno metaři ve městě byli mrzutí, autobusy zůstávaly v závějích, děti prosily o sněhuláky a my jsme se smáli větru a sněhu do očí. Torny se houpaly na zádech, na vousy namrzala jinovatka, vánice zametala stopy a oči hltaly krásu zasněžené přírody. Už byla tma, když jsme dorazili na chatu Na Čeřínku , která ukončila naši cestu z Jihlavy. U krbu jsme nevydrželi dlouho – spánek nás přemohl.

Ráno jsme si zajeli okruh po lesích Čeřínku. Fili – naše máma – zatím uvařil skvělý oběd a po obědě se jelo „ kriterium prvního sněhu“ na trati, kterou pro nás připravil Adam. Vyřádili jsme se na prvním sněhu jaksepatří a když jsme se západem slunce sjížděli dolů do údolí na vlak s plnou tornou splněných přání – znal každý z nás ten pocit šlapat kamarádům stopu v třiceticentimetrové pokrývce sněhu.

MEDVĚD ( Mladý svět 1/1976)

MANÉVRY

Trampskými manévry v lese u Trenčianských Teplic začal společný potlach bratislavských osad Liberty a Baske. Soutěžící dostali na hlavu přilbu , na záda plnou tornu a do ruky pušku. Každý musel běžet sto metrů, přeskakovat i podlézat obtížné překážky a házet granátem na cíl. Děvčata běžela určenou trasu s pánví v ruce, na níž vyhazovala palačinku. Pak se boxovalo v přírodním ringu – ale se zavázanýma očima…O zábavu a smích bylo postaráno až do setmění , kdy byl obřadně čtyřmi pochodněmi zažehnut táborový oheň. Vlajku zazpívala osada Večerníček z Bojkovic na Moravě, a pak začaly soutěže ve zpěvu a veselém vyprávění…

RUDKA ( Mladý svět 1/1976)

Foto týdne

 

 

Jste náš host číslo

7076486

Melanž

  • Dubnoví oslavenci I

     

    * 3. 4. 1961 (60 let) Eddie Murphy, Edward Regan Murphy se narodil v Brooklynu v New Yorku, USA), americký herec a komik. Murphy byl součástí obsazení Saturday Night Live během let 1980 až 1984. Pracoval jako stand up komik a umístil se v žebříčku Comedy Central 100 Nejlepších komiků všech dob na 10. místě. Za své herecké výkony získal několik nominací na Zlatý glóbus a v roce 2007 cenu získal v kategorii nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli za výkon ve filmu Dreamgirls.[1] Mezi jeho nejvýznamnější filmy patří Cesta do Ameriky, Policajt v Beverly Hills a též Záměna. Murphy také propůjčil svůj hlas oslíku ze série filmů Shrek. V některých filmech hrál dokonce více rolí najednou, například ve filmech Zamilovaný profesor nebo Norbit. Do češtiny je Eddie Murphy nejčastěji dabován Oldřichem Kaiserem, Zdeňkem Mahdalem a Tomášem Juřičkou.  Eddie má svou hvězdu v hollywoodském chodníku slávy.  

     

     

    *9. 4. 1891 (130 let) Vlasta Burian, vlastním jménem Josef Vlastimil Burian, Král komiků, český divadelní herec, režisér, zpěvák, divadelní ředitel, sportovec, podnikatel, filmový herec němé i zvukové éry filmu, který se díky své nespoutané živelnosti, improvizaci a potřebě být všude první vypracoval mezi skutečné hvězdy českého filmu, divadla i rozhlasu. Byl jedním z nejpopulárnějších herců za první republiky, po válce byl však neprávem nařčen z kolaborace. Společnost jej znala jako zábavného společníka, v soukromí byl však melancholický, náladový, trpěl maniodepresivními stavy. I proto se často uzavíral ve své vile v Dejvicích. Každodenně sportoval, ve své vile měl velkou tělocvičnu a u vily bazén, tenisový kurt a bohatě vybavenou kuchyni, kde měl nejlepšího českého kuchaře své doby, Jaromíra Trejbala. Ráno se projížděl na kole a pořádal přátelské tenisové zápasy i mimo Prahu (na pražské Klamovce si například zahrál několik tenisových zápasů s dvojnásobným mistrem světa Karlem Koželuhem). Byl také velkým mecenášem sportovců, jak profesionálních (sponzoroval také národní cyklistické mužstvo), tak amatérských. Dnes už téměř neznámá je vzpomínka pamětnice, která jej viděla, jak hází nezaměstnaným dělníkům, kteří hráli fotbal se starým roztrhaným míčem, nový míč. V letech 1914 až 1920 aktivně hrál za AC Sparta jako prvoligový fotbalový brankář. Smutný starý muž zemřel 31. ledna 1962. Zchudlý milionář musel jezdit po trochu potupných estrádách pro pracující. Ale jeden vtip si neodpustil – vstoupil na jeviště, pokrývku hlavy zavěsil na věšák a řekl – pověsíme čepičku. Alexej Čepička byl obávaný minstr obrany a Gottwaldův zeť.

     

    *16. 4. 1961 (60 let) Jiří Plocek, jemný, avšak pracovitý intelektuál, publicista, hudebník a hudební redaktor. Vystudovaný biochemik pracoval několik let v akademickém výzkumu, s rodinou byl na stáži v USA. Jak říká legenda, po návratu do vlasti chtěl dále mluvit s dětmi anglicky, aby o tuto znalost jazyka nepřišli. Děti prý odmítly – nebudou mluvit s člověk s tak těžkým přízvukem. Profesionální hudebník (skupina Poutníci), po odchodu Roberta Křesťana a Luboše Maliny založil vlastní skupinu Teagrass. Hudební producent a vydavatel (vlastní vydavatelství GNOSIS BRNO provozoval v letech 1995-2005 ). V letech 2006-2016 pracoval v Českém rozhlase Brno jako hudební redaktor a dramaturg. Jako publicista přispíval do Literárních novin (2007-2009), kde v roce 2008 redigoval stránky věnované umění. Je spoluzakladatelem družstva Kulturní noviny v roce 2009. V letech 2009-2018 byl předsedou představenstva družstva a šéfredaktorem.

    Je autorem knih Hudba středovýchodní Evropy (Torst 2003), Kroužení (o Vysočině, hudbě v pohybu a jednom festivalu, MKS Náměšť nad Oslavou 2015), Jazzová odyssea (Galén 2018) a pořadatelem knih Sešlost u Nečasů (k 80.narozeninám Jaromíra Nečase, GNOSIS BRNO 2002), Sušilovské zrcadlo (Folklorum 2005) a Malé příběhy velkých dějin (Kuřim 2018).

     

    * 18. 4. 1951 (70 let) Naďa Konvalinková, herečka. K divadlu se dostala poprvé při studiu na Gymnáziu Jana Nerudy v Hellichově ulici v Praze. Na lidové škole umění se pak připravovala na přijímací zkoušky na DAMU. Studovala v ročníku spolu Borisem Rösnerem, Evou Jakoubkovou a Lornou Vančurovou. K jejím profesorům na DAMU patřili např. Vlasta Fabianová, Václav Voska a František Salzer. Po absolutoriu DAMU působila nejprve v Divadle J. K. Tyla v Plzni (1973–1976), poté přešla do Městských divadel pražských (1976–1994). Zpočátku hrála většinou mladé naivky a prosté dívky (viz jednu z nejznámějších filmových rolí Nadi Konvalinkové, dívenku Květušku z filmu Adéla ještě nevečeřela), s přibývajícím věkem se postupně přehrála do polohy zralých žen a hodných i moudrých maminek. Čtvrt století byl jejím manželem talentovaný, avšak svébytný herec Oldřich Kaiser. Z manželství se v roce 1983 narodila dcera Karolína. Konvalinková je patronkou nadačního fondu pro opuštěné děti Rozum a cit; sama byla po rozvodu rodičů zhruba rok v dětském domově. Tehdy jí bylo 10 let a spolu se sestrou byla poté svěřena do péče babičce.

     

     

    * 18. 4. 1961 (60 let) herec Pavel Kříž alias Štěpánek ze seriálu o básnících. Brněnský rodák po úspěchu Kleinovy filmové série o básnících emigroval v roce 1988 zprvu do Velké Británie, odtud pak do Kanady. Ve Vancouveru vystudoval tamní chvalně známou univerzitu a věnoval se profesi psychoterapeuta.…Když se po několika letech vrátil do vlasti k další filmové práci, takřka nemluvil česky, zcela se sžil s novým prostředím. Žije střídavě v Kanadě a v Česku, slaví Chanuku i Vánoce.

Tiráž

Music Open
hudební časopis nejen o muzice


Editor:
  Fedor Skotal

Grafika: Jana Skotalová

 

Autoři:  Jiří Černý, Mirek Černý, Jaroslav Čvančara, Ivan Doležal, Svatoslav Fiala (foto), Jiří Hampl (foto), František Heřman (foto), Hanka Hosnedlová, Vít Hrabánek, Jan Krůta, Miloslav Jakub Langer, Jaroslav Samson Lenk, Jindřich Marek, Stanislav Motl, Petr Vokoun Náhlík, Míra Navara, Marty Newton, Sandy Nosek, Zdeněk Nossberger, Lucia Nováková (foto), Lilly Pavlak, Jan Plachetka, Milan B. Plch, Radovan Rakus, Jan J. Vaněk, Jerry Pupál Vecka, Ladislav Vencálek, Karel Cimbura Vidímský

 

Kontakt: musicopen@email.cz