Vzkazy

  • Konec upírů na Rusi

    Pamětníci, vzpomínáte na komunistický (jak jinak v šedesátých) časopis Svět sovětů? Remitenda tohoto plátku činila asi 95%. Dokud, na žádost jistého soudruha, nebyli povoláni pan Jiří Winter - Neprakta a pan Miloš Švandrlík, aby se pokusili s časopisem něco udělat. Udělali. Změnili název na S 36, tedy Svět sovětů 36 stránek, no SS by ani koncem šedesátých neprošlo, a na poslední straně obálky začali publikovat komiks (tehdy "kreslený seriál") Konec upírů na Rusi. Remitenda klesla k 10%. A pak přišel jednadvacátý srpen, rusáci obsadili redakci a vše, včetně originálů, spálili na dvorku. Třináct pokračování se zachovalo a na ty, ale i na mnohé další kresby vás zveme do Klubu Čtrnáctka v Ratajích nad Sázavou. Vernisáž výstavy je 6. 8. 2022 od 15 hodin a výstava potrvá do 31. 8. 2022. Těšíme se na vás!

    Ota Kmínek

    Celý článek...  
  • Letokruhy se znovu posunou

    Kamarádi a kamarádky!

    Vzhledem k vývoji celosvětové problematiky okolo pandemie corona viru se vyskytla i neúprosná nutnost jednoznačného rozhodnutí o konání LETOKRUHŮ, plánovaných původně na rok 2021 a přesunutých na červen 2022.  

    Situace v celém světě se opět rapidně zhoršila, Kanadu nevyjímaje. Proto, ač neradi, jsme museli jednoznačně konstatovat, že pořádání Letokruhů v roce 2022 je nereálné, a jsme nuceni ho posunout o další rok. Paradoxně se tak interval celosvětových trampských setkání posunul na pět let, jako tomu většinou bylo mezi celosvětovými potlachy. Naším záměrem bylo zkrátit tento interval na tři roky, ale jak vidno – člověk míní a život mění.

    Budeme doufat, že se nepříznivá situace během příštího roku změní k lepšímu a my vás budeme moci v roce 2023 přivítat na Bush River.

     

    Držte nám i vám palce!

    Za STOV Fony, Kanada 

     
Dnes má svátek Vavřinec Zítra má svátek Zuzana


DOSTAVNÍK PŘIVEZL…

Jsem sice už starší ( 53 r.) ,ale strašně fandím trampingu. Odebírám Mladý svět, a tam jsem si právě četla článek „Děda byl dobrej“ v rubrice Táborový oheň. Mám už vdanou dceru i syna ženatého a právě on, když mu bylo asi 16-17, začal jezdit s kamarády  na čundry na Berounku. Ale zjistila jsem, že celá parta sedí víc v hospodě než v přírodě. V té době jsem četla v Obraně lidu samé chvály na trampský život. Protože jsem jako mladá sama nikam nejezdila , neměla jsem o tom přehled, a tak jsem napsala do vaší rubriky, že to není tak, jak o tom píšete a že bych se ráda , ze zvědavosti, zúčastnila nějakého potlachu nebo vandru.

Tak jsem se dostala na potlach osady Utah ve Štěchovicích u příležitosti jejího padesátiletého trvání. Nezapomenu na krásně prožité dva dny ve společnosti úplně neznámých kamarádů. U nás v rodině z toho byl poprask, když jsem s tornou a jakžtakž vymóděná klidně jela. Příští rok jsem se zase prostřednictvím Mladého světa dostala do party osady Hobart camp a prošli jsme dva dny po hřebenech Brd. Také prima, jenže to bylo také „ inkognito“ a když jsem přijela na nádraží do Rejhovic, byla tam jen mládež.Což mě nevadilo, výborně jsme si rozuměli,ale přece jen už jsem s nimi příště nejela. Teď bych se ráda podívala na Rabštejn,četla jsem, že prý je to nejmenší město v Evropě. Strašně ráda chodím, dělám už tři roky 50 km pochody od svazu mládeže – ale u nás o tom nemůžu mluvit, protože by mně v tomhle věku považovali za blázna. Ahoj !

EMA ( Mladý svět 25/1975)

MLYNÁŘI Z BUBNA

Docela běžný víkend, kterému předcházelo docela obyčejné zvadlo. Jenže místo na potlach zvalo na slavnostní spuštění mlýnského kola.Kamarádi z Modré kotvy – osady usazené asi kilometr pod přehradou na Mži v Hracholuskách – přitom pořádali slezinu k 13. výročí osady.

V Modré kotvě je dnes jedenáct kamarádů, ale na slezinu nás přijely dobré tři stovky. Nechyběl ani sedmdesátiletý veterán Vilda. Ale abych začal od začátku. Koncem roku 1972 si kamarádi z Kotvy uvědomili, že už nejsou žádní zelenáči a ti, co nejsou, že brzy budou.Osada i s rodinami na vandru je ovšem věc docela úsměvná. Proto koupili od OV SSM v Plzni za čtyři tisíce korun rozvaliny mlýna pod hradem Buben.

Když se s něčím začíná, bývá vždycky v osadě dobrá vůle a optimismus. S neúspěchy však přicházejí i hádky. Proto si kotváci hned na začátku udělali plán a rozdělili části mlýna. Ženatí po dvou do jedné místnosti, svobodní se nastěhovali do takové, která půjde jednou přestavět. Hlavními pracemi bylo ovšem přeložení střechy, zpevnění zdiva, betonování chodeb a sklepů, dvojitá fasáda a zřízení nových místností v mlýnici.

A co by to bylo za mlýn bez kola. Šerif osady Dědek vyštrachal čtyřicet let starou fotografii, ještě z doby, kdy nedaleko existovala dělnická trampská osada stejného jména. Podle fotografie a rad „ posledního sekerníka Vondráčka“ v časopise Chatař pak začali pracovat na kole. Dnes se točí v pravidelném rytmu 6-10 vteřin, pokud stoupne voda nad jezem, i rychleji. Kotváci teď přemýšlejí, jak ke kolu přidělat klepadlo, aby to byl mlýn se vším všudy.

Napíše se to teď jednoduše, ale než začalo kolo hladit vodu, bylo třeba je přesně usadit v ložisku ( suché kolo vážilo přes osm metráků ), postavit fundament na hřídel, odvést vodu z náhonu, upevnit zřícené základy mlýna, zvýšit hladinu Mže nad jezem přisypáním jezu, upravit náhon, postavit jalovou stoku…

Deset Táborových ohňů by se dalo popsat o osadě pod hrází. O tom, jak se kamarádi starají o zříceniny hradu , které turisté devastují , jak postavili lávku přes řeku, která jediná vzdoruje všem povodním, jak pomáhají pionýrům s budováním základen…Nebo psát o každém z nich. Béďa je nástrojař, Tom opravář elektrozařízení , Tygr klempíř, další je zedník, řidič, topenář, formař ve slévárně, opravář na chatě…Všichni jsou svazáky, čtyři z nich členy strany. Ale to není v tuto chvíli tak podstatné jako skutečnost, že jsou skutečně dobrými trampy. Udržují tradice, váží si přírody a ohně stejně jako trampských obřadů. Přivítají každého – na slezinách i mimo – kdo kamarádsky podává ruku.

Na zvadle bylo z druhé strany připsáno“ Přijeď, uvidíš sekerničinu, jakou už najdeš málokde“. Přijel jsem a našel kromě mlýnského kola i osadu, jakou bych chtěl vidět i jinde.

MIKY ( Mladý svět 26/1975)

JAK JSME JELI NA PRVNÍ SNÍH

Nikdo z nás už skoro nepamatoval takovou vrstvu sněhu, a teď se přes noc stala z Vysočiny Sněhová královna a my jsme konečně ucítili možnost vyjet ven na lyžích.

To ráno metaři ve městě byli mrzutí, autobusy zůstávaly v závějích, děti prosily o sněhuláky a my jsme se smáli větru a sněhu do očí. Torny se houpaly na zádech, na vousy namrzala jinovatka, vánice zametala stopy a oči hltaly krásu zasněžené přírody. Už byla tma, když jsme dorazili na chatu Na Čeřínku , která ukončila naši cestu z Jihlavy. U krbu jsme nevydrželi dlouho – spánek nás přemohl.

Ráno jsme si zajeli okruh po lesích Čeřínku. Fili – naše máma – zatím uvařil skvělý oběd a po obědě se jelo „ kriterium prvního sněhu“ na trati, kterou pro nás připravil Adam. Vyřádili jsme se na prvním sněhu jaksepatří a když jsme se západem slunce sjížděli dolů do údolí na vlak s plnou tornou splněných přání – znal každý z nás ten pocit šlapat kamarádům stopu v třiceticentimetrové pokrývce sněhu.

MEDVĚD ( Mladý svět 1/1976)

MANÉVRY

Trampskými manévry v lese u Trenčianských Teplic začal společný potlach bratislavských osad Liberty a Baske. Soutěžící dostali na hlavu přilbu , na záda plnou tornu a do ruky pušku. Každý musel běžet sto metrů, přeskakovat i podlézat obtížné překážky a házet granátem na cíl. Děvčata běžela určenou trasu s pánví v ruce, na níž vyhazovala palačinku. Pak se boxovalo v přírodním ringu – ale se zavázanýma očima…O zábavu a smích bylo postaráno až do setmění , kdy byl obřadně čtyřmi pochodněmi zažehnut táborový oheň. Vlajku zazpívala osada Večerníček z Bojkovic na Moravě, a pak začaly soutěže ve zpěvu a veselém vyprávění…

RUDKA ( Mladý svět 1/1976)

Foto týdne

Jste náš host číslo

8237360

Melanž

  • Letní lidé Františka Dostála

    21. července 2022 oslavil 84. narozeniny vynikající český reportážní a dokumentární fotograf František Dostál. Pro jeho dílo je typický jemný humor těžící z často absurdních setkání více nesourodých prvků na jednom obrazu.

    Jak před časem řekl František Cinger: Dostálovy snímky jsou svědectvím času, přitom se mu pořád nějak kutálejí do legrace. On totiž František Dostál má raději úsměv než pláč.

     

     

     

     

     

    Připomeňme si dílo Františka Dostála několika fotografiemi z jeho asi nejslavnějšího souboru Letní lidé, který František Dostál vytvořil mezi roky 1968–1990.

    Celý článek...  
  • Jaký je Brňák

    Petr Komárek zvaný Farář z Texasu, USA, má – zdá se – silný vztah k Brnu. Čas od času nám přepošle zasvěcené texty o moravské metropoli. Většinou jsou ty texty vtipné, vyznačují se značným stupněm informovanosti. Dnes poslal následující sdělení:

    Celý článek...

Tiráž

Music Open
hudební časopis nejen o muzice


Editor:
  Fedor Skotal

Grafika: Jana Skotalová

 

Autoři:  Jiří Černý, Mirek Černý, Jaroslav Čvančara, Ivan Doležal, Svatoslav Fiala (foto), Jiří Hampl (foto), František Heřman (foto), Hanka Hosnedlová, Vít Hrabánek, Jan Krůta, Miloslav Jakub Langer, Jaroslav Samson Lenk, Jindřich Marek, Stanislav Motl, Petr Vokoun Náhlík, Míra Navara, Marty Newton, Sandy Nosek, Zdeněk Nossberger, Lucia Nováková (foto), Lilly Pavlak, Jan Plachetka, Milan B. Plch, Radovan Rakus, Jan J. Vaněk, Jerry Pupál Vecka, Ladislav Vencálek, Karel Cimbura Vidímský

 

Kontakt: musicopen@email.cz