Dnes má svátek Soňa Zítra má svátek Taťána

Rozsáhlá kniha Čechoameričana Jana Nováka Kundera: Český život a doba vyvolala bouři odsudků i opatrných přitakání – Novák se opřel do života a díla nejvýznamnějšího žijícího českého autora. No – autora už léta především francouzského, z Kunderovy tvorby zná český čtenář jeho raná díla, a nezná pozdější, francouzsky psanou tvorbu (red.)

Obec literární je zděšena. Respektive nazlobena. Případně v rozpacích. Jan Novák, autor řady scénářů i knížek, věnoval čtyři roky života Milanu Kunderovi, nejčtenějšímu a nejznámějšímu českému spisovateli ve světě. Na osmi stech sedmdesáti devíti stranách knihy nazvané Kundera – český život a doba, rozebírá snad každý Kunderův výrok, každý jeho krok, do souvislosti dává Kunderův osobní život a život jeho knižních hrdinů, používá zprávy a odposlechy StB, vrací se ke Kunderovým všeobecně diskutovaným krokům v čase studií, k jeho vztahům k lidem, kteří ho tzv. pokrývali, nosili jeho práce pod svým jménem do rozhlasu nebo vydavatelům, a které prý opouštěl, Novák píše jak se Kundera vědomě distancoval od tzv. disidentů, jsou tam záznamy a odposlechy StB, navíc s osobitým výkladem.

Novák říká, že Kundera je znamenitý prozaik, ale průměrný básník atd., atd., a za to všechno a mnohé jiné si vysloužil řadu více či méně kritických hlasů i odsudků. Vladimír Just třeba v příspěvku zaslaném Aktuálně.cz nazývá metodu Novákova bádání „jedna paní povídala“ a tituluje ho literárním paparazzi, příspěvek k Novákově díle jako „škváru“ inzeruje J. P. Kříž, na facebooku se objevily Kunderovy oslavné básně na Stalina a Martin Reiner tam napsal v Kunderově stylu báseň oslavující třídní boj, tu a tam probleskla pochvala. Z umírněnějších jmenujme rozhovor Jany Machalické s Milanem Uhdem v Lidových novinách. Milan Uhde oceňuje mamutí práci Novákovu, ale říká, že Kundera je příliš složitá osobnost, na kterou prostě Jan Novák nestačil. A já jsem byl nedávno v Kremnici. Je to příjemné městečko, těžící dodnes ze středověké zlaté horečky.

Učinil jsem tam objev, který zásadním způsobem ovlivňuje pohled na složitou osobnost Kunderovu a přispívá podstatným způsobem do pokladnice Kunderálií, jak ode dneška budeme všichni nazývat bádání o tomto brněnském rodáku. V Kremnici mají Muzeum gýča. Už dvanáct let sbírají tamní nadšenci všechno, co se pod tento pojem vejde. Nad vchodem se skví slova: Bratrství všech lidí bude možno založit jen na kýči. Nikdo z nás není nadčlověk, aby unikl zcela kýči. I kdybychom jím sebevíc opovrhovali, kýč patří k lidskému údělu. Podepsán: Milan Kundera.

A taky jsem kdysi četl odpověď Milana Kundery na dotaz jistého novináře, nepovažuje-li své romány plné sexu a pro západního člověka nepochopitelných situací za kýč. Milan Kundera odpověděl: Ano.

Kdybych byl jízlivý, poznamenal bych: čtyři roky života, 879 stran…. a tolik povyku věnovaných kýči z per slovutných kritiků a literátů…

Ale nejsem jizlivý.

Muzeum gýča najdete v Kremnici v bratrském Slovensku na náměstí s morovým sloupem, který má na svém dříku údajně největší počet andílků v Evropské unii. Otevřeno (muzeum) má celý týden od 10 do 16 h.

 

 

 

 

 

Foto týdne

Jste náš host číslo

9520499

Tiráž

Music Open
hudební časopis nejen o muzice


Editor:
  Fedor Skotal

Redakce: Marty Newton

Grafika: Jana Skotalová

 

Autoři:  Jiří Černý, Mirek Černý, Jaroslav Čvančara, Ivan Doležal, Svatoslav Fiala (foto), Jiří Hampl (foto), František Heřman (foto), Hanka Hosnedlová, Vít Hrabánek, Jan Krůta, Miloslav Jakub Langer, Jaroslav Samson Lenk, Jindřich Marek, Stanislav Motl, Petr Vokoun Náhlík, Míra Navara, Zdeněk Nossberger, Sandy Nosek,Lucia Nováková (foto), Lilly Pavlak, Jan Plachetka, Milan B. Plch, Radovan Rakus, Jan J. Vaněk, Jerry Pupál Vecka, Ladislav Vencálek, Karel Cimbura Vidímský

 

Kontakt: musicopen@email.cz