Vzkazy

  • Koncerty skupiny Poutníci

    Vážení přátelé, přinášíme přehled koncertů kapely Poutníci pro nejbližší období. Bohužel covidová vlna je tu stále s námi a tak nevíme, jestli některé koncerty nebudou zrušeny. Rozhodně jste srdečně zváni a vítáni kdykoliv.

     

    Koncerty v únoru 2022

    26.2. Ostrava  - 19:00 - Klub Parník - Koncert Přes 50 let v country

    27.2. Frýdek Místek - 19:00 Hospůdka U Arnošta - Koncert Přes 50 let v country

     

    Aktuální informace najdete na našich stránkách: www.poutnici.cz v sekci Koncerty.

    Za kapelu Jiří Pola - Karas

     
  • Babické písničky 52. ročník

    Přijměte srdečné pozvání na Babické písničky, jejichž  již 52. ročník se koná 26. března 2022 od 17,55 hodin, v sále kulturního domu v Babicích u Rosic, Vystoupí tito hosté:

    Celý článek...  
  • Letokruhy se znovu posunou

    Kamarádi a kamarádky!

    Vzhledem k vývoji celosvětové problematiky okolo pandemie corona viru se vyskytla i neúprosná nutnost jednoznačného rozhodnutí o konání LETOKRUHŮ, plánovaných původně na rok 2021 a přesunutých na červen 2022.  

    Situace v celém světě se opět rapidně zhoršila, Kanadu nevyjímaje. Proto, ač neradi, jsme museli jednoznačně konstatovat, že pořádání Letokruhů v roce 2022 je nereálné, a jsme nuceni ho posunout o další rok. Paradoxně se tak interval celosvětových trampských setkání posunul na pět let, jako tomu většinou bylo mezi celosvětovými potlachy. Naším záměrem bylo zkrátit tento interval na tři roky, ale jak vidno – člověk míní a život mění.

    Budeme doufat, že se nepříznivá situace během příštího roku změní k lepšímu a my vás budeme moci v roce 2023 přivítat na Bush River.

     

    Držte nám i vám palce!

    Za STOV Fony, Kanada 

     
Dnes má svátek Zora Zítra má svátek Ingrid

aneb Všechno je tak, jak má být

Nejsem muzikant, ale předpokládám, že skoro každý hudebník potřebuje živé publikum jako živou vodu. A myslím, že trampský písničkář Vojta Tomáško, řečený Kiďák, ještě víc než většina ostatních. Takže musel v covidovém nečase trpět ještě víc než mnozí jiní. Ne kvůli živobytí – jsa příslovečný ročník 47 a živiv se i lecčím jiným než koncertováním, má už dávno odpracováno a mohl by si točit prstomlýnek s nohama na stole. Taky na písničkářském kontě má za půlstoletí nastřádáno tolik povedených kousků, že mu mnohý z kolegů může závidět.

Jenže Kiďák, ač navenek kliďák, je čipera a neposeda. Během ubíjejícího stoptajmu nevadl a nelenil a dal dohromady album s tuctem nových čísel a se třemi přearanžovanými autohity (Toulavej, Nebe je přes léto zavřený a Nebe plné koní).

Tu kolekci – nazvanou podle závěrečné skladby VŠECHNO JE TAK, JAK MÁ BÝT – nahrál v Ji-Ho studiu Jana Friedla ve Vyšším Brodě. Přizval si k tomu Tondu Hlaváče a Pavla Zajíce z Nezmarů, bendžistu Vojtu Zíchu, mandolinistu Jirku Macha a flétnistu Pavla Píhu – a dobře udělal. Vzniklo příjemné hodinové kolečko (vydavatelem je plzeňský Avik) pro opakovaný domácí poslech i na cesty autem.

Kiďák píše odjakživa melodické písničky s nápaditými texty, kterým většinou nechybí chytlavý slogan i myšlenka. Ani v případě čerstvého cédéčka ze svých předností, k nimž bych ještě dodal šťavnatou (a dobrou!) češtinu a konejšivý hlas, neslevil.

Vedle tří uvedených písniček, ověřených léty, pro mě ze sestavy vyčnívají zahajovací Otázky, titulní finálovka (obě by se mohly hodit do repertoáru i Nezmarům)), odvazová Přes to nejede vlak („...vidím, že se zázrak nekoná.“) i ještě rozvernější Šumavská zkratka, tromantická (trampsky romantická) Půjdou a nostalgická Nechci mít po cestě růže. V té posledně jmenované písničce (stejně jako v několika dalších) se autor potýká s neúprosně uplývajícím vyměřeným časem – možná ještě silněji tohle téma pojednal v Pasece snů, kterou věnuje Wabimu Daňkovi.

Půvabné jsou i Kiďákova druhá píseň zasvěcená Moravě, lidůvka Měl jsem milú, a Jihočechům adresovaná Studánka. A v neposlední řadě: nejen v předvánočním období najde určitě uplatnění a odezvu kolébavá Než půjdem spát. A to už jsem vlastně vyjmenoval téměř všechny písničky...

Všech patnáct songů se odehrává v „tempu di vlak“ (termín Kapitána Kida, jestli se nepletu), přičemž ten vlak, který má pěkně naloženo, není žádný rychlík, spíš courák, který zastavuje kvůli každému trampovi mávajícímu u trati, aniž by všechny cestující nedovezl tam, kde je chce mít. Tedy nejspíš do západočeského Lokte, na doslech Vojty Tomáška, který tam vyhrává na kytaru ještě dlouho po sedření papilárních linií, protože: Hraju, tedy jsem!

Je prima, když člověk i po letech najde některé věci – a lidi! - na svém místě. Tak, jak si je zapsal do paměti. Tak, jak je má rád.

Portrét Vojty Tomáška z letošního června pořídil autor textu.

Foto týdne

Leden 2022

Jste náš host číslo

7764734

Melanž

Tiráž

Music Open
hudební časopis nejen o muzice


Editor:
  Fedor Skotal

Grafika: Jana Skotalová

 

Autoři:  Jiří Černý, Mirek Černý, Jaroslav Čvančara, Ivan Doležal, Svatoslav Fiala (foto), Jiří Hampl (foto), František Heřman (foto), Hanka Hosnedlová, Vít Hrabánek, Jan Krůta, Miloslav Jakub Langer, Jaroslav Samson Lenk, Jindřich Marek, Stanislav Motl, Petr Vokoun Náhlík, Míra Navara, Marty Newton, Sandy Nosek, Zdeněk Nossberger, Lucia Nováková (foto), Lilly Pavlak, Jan Plachetka, Milan B. Plch, Radovan Rakus, Jan J. Vaněk, Jerry Pupál Vecka, Ladislav Vencálek, Karel Cimbura Vidímský

 

Kontakt: musicopen@email.cz