Tony Stejskal na letošní Old Boys Expedition.Přezdívku Bosá hlava před léty vytvořil s laskavostí sobě vlastní Miki Ryvola  (foto Guri)

Z Vokounova netradičního kalendária

* 1. 10. 1907 Črtomír Zorec – Črni Ris – woodcrafter; Slovinec; v letech 1927 - 1929 studoval sochařství na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze; kreslil do časopisu Vatra; Od roku 1927 podnikal Jaroslav Šimsa jako náčelník LLM kroky k opětovnému sjednocení woodcraftu v Československu, pro jeho dlouhodobou nemoc došlo ke sjednocení až na podzim 1928.

Jako člen náčelnictva sjednocené Ligy československých woodcrafterů byl zvolen Radou důvěrníků dne 21. 10. 1928.Slučovací sněm tehdejších dvou woodcrafterských organizací (Ligy Moudrost lesa a Ligy lesní moudrosti) proběhl na Samechově. Za války byl uvězněn v italských a německých koncentračních táborech Gonars, Treviso, Visco a Ljubelj. Později spisovatel, básník, dramatik, režisér, překladatel, sochař, malíř, návrhář, pedagog, textilní expert, kurátor muzea etnograf Slovinska.

* 1. 10. 1962 Ladislav Lahoda – speleolog, publicista; publikace Pověsti Ameriky, 1995 (edice Naše kecy při časopisu Krasová deprese)

† 3. 10. 1967 Woodrov Wilson Guthrie – Woody – americký písničkář a tulák

* 5. 10. 1932 Milena Šimsová (rozená Procházková) – woodcrafterka; Liga československých woodcrafterů oznámila obnovení své činnosti 22. 5. 1945 (Přípravným vedením byli pověřeni: J. Wolf – předseda, Z. Pouba – jednatel) a 21. 8. 1945 předala Ředitelství národní bezpečnosti přehled o činnosti Ligy do jejího rozpuštění. Řádná volná hromada a sněm proběhly 30. 9. 1945 v Praze ve Štefánikově domě. Účastnilo se 42 členů. Předváleční členové, už oproštěni od ideových sporů z let 1932 - 1936 zvolili nové náčelnictvo. Obnovení činnosti bylo povoleno Ministerstvem vnitra 18. 6. 1946. Ve dnech 1. - 3. 11. 1946 se konala valná hromada a sněm za účasti 44 členů. Činnost odstupujícího náčelnictva byla kladně hodnocena a bylo zvoleno nové náčelnictvo. Na pokyn Ústředního akčního výboru Národní fronty byla svolána na 11. 3. 1948 porada zástupců kmenů a při Lize čs. wodcrafterů byl vytvořen akční výbor, v němž M. Šimsová působila jako členka. (Pozn. Poměr „socializujících“ členů Ligy k ostatním byl 4:3, což jasně ukazovalo další směrování. J. Novák byl potřebný jako tehdejší zkušený jednatel Ligy, L. Pecha byl zástupcem moravských kmenů, J. Pacl slovenských kmenů). Archivářka a historička, laureátka ceny „Prix Irene“ za rok 2006. Narodila se jako nejmladší dcera Jaromíra Procházky. Její otec byl bývalý důstojník československých legií a jako odborník – geometr (geodet) pracoval nejprve na Podkarpatské Rusi. S rodinou poté působil ve Zvolenu, Turčianském Svätém Martině a nakonec v Košicích. Po podepsání Mnichovské dohody (30. 9. 1938) byl s rodinou nucen opustit Slovensko a přesunout se do Brna. Maturovala na reálném gymnáziu v Brně. Od roku 1951 studovala na filosofické fakultě Masarykovy univerzity (MU) v Brně obor archivnictví – historie. S červeným diplomem ukončila studia v roce 1956 a 23. 6. 1956 se provdala za evangelického faráře Jana Šimsu.  Svému muži ve výkonu jeho poslání účinně pomáhala. Následovala ho do míst, kde působil: sbory Českobratrské církve evangelické v Pardubicích (zde působil jako pomocný duchovní asi jeden rok, v Praze na Vinohradech (dva roky), v Klášteře nad Dědinou (1957 až 1963), v Prosetíně nedaleko Žďáru nad Sázavou (1963 až 1975). Po uvolnění politické situace v roce 1968 si M. Šimsová dodělala doktorát. Vztah k historii a archivnictví si realizovala shromažďováním textů, dokumentů a záznamem vyprávění pamětníků.  J. Šimsa podepsal Chartu 77 hned mezi prvními a zapojil se do aktivit brněnského disentu, např. organizoval doma bytové semináře. V roce 1978 při domovní prohlídce poručík StB Miloš Bata napadl jeho ženuMilenu. J. Šimsa ji bránil a do Baty strčil, za což byl odsouzen na osm měsíců. Pět měsíců strávil ve vyšetřovací vazbě, zbytek si odseděl v Plzni ve věznici na Borech. J. Šimsa patřil k nejvýraznějším osobnostem brněnského disentu. Věnovala se historii evangelických sborů, ve kterých s Janem Šimsou působili a také rodinné historii. Shromážděné dokumenty po sametové revoluci (1989) zpracovala pro knižní vydání.  Spolu s manželem připravila k vydání "dopisy, úvahy a kázání z vězení" jako vzpomínku na svého tchána – Šimsa, Jaroslav, Šimsa, Jan, ed. a Šimsová, Milena, ed. Úzkost a naděje: Dopisy, sny, události 1940 -1945 (1. vydání Praha: Ústřední církevní nakladatelství, 1969. 209 s. Kalich. Šimsa, Jaroslav. Úzkost a naděje: dopisy, sny, události, traktáty 1940 -1945, 2. doplněné vydání Benešov: YMCA v ČR v nakl. EMAN, 2003. 255 s.,  s obrazovou přílohou ISBN 80-86211-31-2.[6] (2. vydání spolu s německou verzí „Angst und Hoffnung“) Kniha o evangelících během druhé světové války Šimsová, Milena, ed. Prošli jsme v jeho síle: evangelíci v čase druhé světové války. 1. vydání Praha: Kalich, 2003. 271 s., s. obrazovou přílohou ISBN 80-7017- 949-X. O dva roky později (2005) vyšla její kniha o lidech z okruhu Akademické YMCA v době války. Šimsová, Milena. V šat bílý odění: zápasy a oběti Akademické Ymky 1938 - 1945: vzpomínky, svědectví a záznamy vyprávění. 1. vydání Benešov: EMAN, 2005. 255 s. ISBN 80-86211-45-2.Šimsová, Milena. Svět Jaroslava Šimsy. 1. vydání Benešov: Ve spolupráci  s YMCA Brno vydalo nakladatelství EMAN, 2013. 620 s. ISBN 978-80-86211-  91-6. Archivářským počinem M. Šimsové bylo uspořádání archivu Přemysla Pittra a Olgy Fierzové. Po smrti Přemysla Pittra (1978) pokračovala ve vydávání sešitů "Hovory s pisateli" i jeho dlouholetá (od roku 1927) spolupracovnice Olga Fierzová. Po její smrti (v červnu 1990) zdědil pozůstalost švýcarský spolek MILIDU, který ji v září 1991 zapůjčil do správy Pedagogického muzea J. A. Komenského v Praze, aby k ní měla přístup česká odborná veřejnost. Archiv do Prahy převezla M. Šimsová a tento fond pomohla následně i uspořádat.  Archiv je umístěný v Pedagogickém muzeu Jana Amose Komenského v Praze ve Valdštejnské ulici 20, Praha 1, kde je také veřejnosti zpřístupněn.

Petr Novotný

* 6. 10. 1947 Petr Novotný– externě pracoval pro Čs. rozhlas (1967 - 1971), člen divadla Laterna magika (1970 - 1972), konferenciér kapely Greenhorns (1971 -1974) a kapely Fešáci (1974 - 1994); herec, textař (písně – Cesty domů - hudba Z. Rytíř a text s J. Turkem, Co déšť by nesmyl, Country - hudba R. Lane, Country bál - hudba J. Schuyer a text s J. Turkem - 1988, Dárek vánoční - hudba Howards, Dialog 2000 - hudba P. Brümer, čipy, bity, bajty – hudba Z. Rytíř, Duhové  znamení - hudba Steven Van Zandt - 1990, Historie téhle káry, Holky jdou, Hvězda Countryon - hudba Z. Rytíř - 1988, Jolene - hudba D. Parton - 1992, Kamaráde pusť ten kolotoč – hudba P. Brümer - 1976, Kovbojové a klauni - hudba S. Dort, Křídla a sůl – text s H. Horeckou - hudba H. Horecká, Let It Be – hudba P. McCartney a J. Lennon - 1978, Marína - hudba R. Bowling a B. Ed Wheeler, Můj stín splývá s Tvým  - hudba C. Rose, Než nám dojde kyslík - hudba P. Brümer, Od ní - hudba K. Kristofferson - 1983, Ostrov Fešáků - hudba tradicionál, Paní má se má - hudba J. Denver a text s T. Linkou - 1980,Pojedou - hudba J. Šťáhlavský - 1975, Pošta Fešáci 1 - hudba A. P. Carter, text s M. Tučným, Půl a půl - hudba E. Harris, P. Kennerley a text s H. Horeckou, Přesný čas – hudba P. Brümer - 1977, Ranní ticho - hudba K. Kristofferson - 1977, Sedím si a zpívám - hudba B. McDill, Slída - hudba K. Kristofferson - 1975, Svítá ve tvých tvářích - hudba J. Denver, D. Kniss a M. Tylor - 1977, Šéfe - hudba D. Wiliams a text s T. Linkou, Vánoční čas - text s M. Tučným - hudba G. Lighfoot, Víš co ti sluší, Vlak 30-50 - hudba P. Brümer - 1983, Všechno je O. K. - hudba H. Wiliams - 1976, Zvony - hudba J. R. Robertson -1980);

† 8. 10. 1952 Emanuel Prkno – Sally(T. O. Fort Adamson) – trampský písničkář (písně Askalona, Kačák hučí jak Mississippi, Kovboj od Zlaté řeky)

*10. 10. 1942 Pavel Petříček – Rafika alias Dlouhý Red (šerif T. O. Kamarádi Staré řeky, 1966, Beroun, původně člen T. O. Cimarion a T. O. Zlatá podkova) – řezbář, muzikant; počátkem 50. let se s rodiči přestěhoval z Prahy do Berouna; skaut (v roce 1967 založil tajný skautský oddíl; v letech 1968 –1970 vedoucím chlapeckého oddílu a 1989 - 1999 předseda okresní rady Junáka v Berouně; k 80. a 90. výročí Junáka v Berouně organizoval výstavy v Muzeu Českého krasu v Berouně); spoluzakladatel skautského muzea v Nižboru. Nositel řady skautských vyznamenání. publicista (spoluautor knihy Kamarádi Staré řeky aneb Střípky z historie trampského hnutí nejen na Berounce, 2001).  Otec malíře Tomáše Petříčka.   

*10. 10. 1942 Mgr. Štěpán Podešť (Chodov) – konferenciér trampské kapely Roháči (Loket nad Ohří, 1977 - 1981);

*11. 10. 1972 Martina Orthová – Heny (původně Agi) – trampská písničkářka; od roku 2006 spolupracuje s trampskou kapelou Pekaringo

*12. 10. 1982 Vojtěch Herout – Elv (Praha) – fotograf; prozaik (Trapsavec 2004)

†12. 10. 1987 Lubor Kříž – Bora (T. O. Lišáci, Kladno) – hráč na třířadovou knoflíkovou harmoniku, zvanou šramlovka; v průběhu okupace absolvoval střední obchodní školu, od roku 1942 byl členem orchestru Jaroslava Maliny, který rozpoznal mimořádný talent Bory Kříže a udělal z něj sólového hráče na akordeon. Spolupracoval také s vokální skupinou Lišáci, které velmi spolehlivě doplňoval svou specifickou hrou na akordeon.  Nakonec se stal šéfem Lišáků a přeorientoval je z výslovně trampského pojetí na unikátní swingové skladby. Po osvobození nahrál s Lišáky u společnosti Ultraphon mimo jiné také ve své době známý foxtrot - Už to máme za sebou. V postavení populární hudební veličiny vystupoval v letech 1945 až 1946 na zájezdových programech s Janem Werichem, který jej při vystoupeních uváděl jako „malého Kladeňáčka“. Bora Kříž nedoprovázel pouze Jana Wericha, ale také výjimečné osobnosti, např. Ference Futuristu, Ljubu Hermanovou, Nelly Gaierovou, Rudolfa Cortése, Vlastu Buriana, později stál po boku Arnošta Kavky, Vlasty Průchové, Inky Zemánkové nebo také Jiřího Suchého nebo Václava Irmanova a dalších.V období let 1959 až 1966 se stal vedoucím orchestru Jiřího Procházky. Ve stejné době byl souběžně zaměstnán jako brusič v kladenských ocelárnách SONP n. p. Kladno.Skladatel - písně Kdo má zpěv rád; Ty a já; Z bílých růží; Říkejte mi Egone; Šňupavý tabáček a další. V pražském jazzovém klubu Parna vystupoval po založení svého jazzového tria s basistou Vítem Fialou a hráčem na bicí Ivanem Dominákem, který byl později střídán Františkem Zemanem a Vladimírem Žižkou. Trio Bory Kříže vyjelo několikrát i na zahraniční zájezdy, vystoupilo na domácích i zahraničních jazzových festivalech. Bora se svou skupinou vydal také několik gramofonových desek a několik pořadů odvysílal Československý rozhlas a Československá televize v rámci pořadu Muzeum populární hudby nebo ve Studiu M. Byl úžasným interpretem hudby Duka Ellingtona. Zemřel po delší těžké nemoci v Praze.

*13. 10. 1972 Gabriela Vítová – Madelaine – básnířka (Trapsavec 1997; porotce Trapsavce 2006 - 2012)

*13. 10. 1972 Vladislav Mařa – Boko (T. O. Sešlost) – redaktor portálu (Wabi Ryvola);

*14. 10. 1962 Josef Petrželka (Vejprnice) – Žíla – kytarista a zpěvák v trampské kapele Krůpěj (Plzeň, 1981 - 1982), ve folkové kapele Navzájem (Plzeň, 1989 - 1999, 2004 - 2006) a countryrockové kapele Na starý kolena band (Plzeň, 2006 - ?)

†14. 10. 1967 PhDr. Jiří Müller – woodcrafter;  Obec Psohlavců Praha; etnograf, archeolog, katalogy etnografických výstav;

†15. 10. 1992 Věnceslav Juřina – publikoval v časopisu Tramp pod pseudonymy Petr   Oramus a Adolf Pěkelko;  básnické sbírky - Déšť hledá zeleň (BB 1961); Odkud se vzal oheň (B 1961); Proud (BB 1963); Hon na motýly (BB 1991); Sedm havranů (BB 1991); Potkal jsem Mozarta (BB 1997). Po maturitě na gymnáziu (1950) učil na venkovských školách severní Moravy; v roce 1959 se stal redaktorem časopisu Červený květ, v roce 1965 jeho šéfredaktorem, poté, co byl časopis na podzim 1969 zastaven, krátce pracoval v tiskové agentuře Puls v Ostravě; po jejím zrušení v roce 1970 mu bylo znemožněno dále vykonávat novinářské povolání a prošel postupně několika dělnickými profesemi (skladník, stavební dělník, montér žaluzií, nosič nábytku); po listopadu 1989 se vrátil k redakční práci, podílel se na činnosti nakladatelství ITEM v Ostravě. 1991 odešel do důchodu.

†15. 10. 1997 Alois Šimka – Sven Morrow – redaktor, publicista Trail, historik, prozaik novela Trampská romance (na pokračování v rubrice Pod modrou oblohou deníku Lud od č. 9/1972 do č. 23/1972, ilustrace Viera Hlavenková), samizdat Náčrt historie trampského tisku, 1988)

†15. 10. 2012 Jan Hazuka – Rejža – od roku 1992 II. šerif Tramp Clubu Praha; šerif T. O. Louisiana (založené na Kocábě roku 1930)

*16. 10. 1967 Marcel Tlustoš – Jeremy (Pardubice dříve Polička) – prozaik (Trapsavec 1994)

*17. 10. 1957 Jiří Havel – Jirka (T. O. Paběrky) –  fotograf (autor knihy Dřevěné kostely na Podkarpatské Rusi)

*17. 10. 1972 PhDr. Jan Krško – historik a archivář, publicista (kniha Meziválečný tramping na Rakovnicku, 2009; publikace o Církvi československé husitské, o katolickém reformním hnutí

*18. 10. 1942 František Tichý – Bohém , kytarista a zpěvák; Old Boys Expedition

*18. 10. 1952 Jindřich Bohuslav – Skoba (Rokycany dříve Plzeň) – housle, banjo, kytara a mandolína v country kapele Čmeláci (Plzeň, 1970 - 1978), v bluegrassové kapele Bodlák (Plzeň, 1978 - dodnes); diskografie - CD Bodlák 21 let;

*19. 10. 1962 Vít Kolinger – Dan Toulavý mokasín (T. S. Hledači, Příbram), básník (Trapsavec); kniha Cesta domů

*20. 10. 1962 Petr Heidenreich – Bígo – kytarista a zpěvák v trampské kapele Krůpěj (1981 - 1982)

*22. 10. 1927 Jaroslav Studený – Hawakau– organizátor, zakladatel ČTU, zakladatel přehlídky sokolovský Dostavník (první v roce 1967, 25. 5. 1996 - 31. jarní Dostavník, 19. 10. 1996 - 30. podzimní Dostavník), spoluzakladatel  hudebních festivalů Porta, Loketský kotlík, Brána (1990); organizační vedoucí v trampské kapele Plížák (Sokolov, 1970 - 1974); Zlatá Porta 1980 (2 x zachránil Portu před zánikem - 1972 a 1980), porotce Trapsavce (1983, 1991, 1992, 1993 a 1994); zkušený praktik pobytu v přírodě a mistr kulinářského zálesáckého umění, instruktor ÚTŠ ČTU v 60. i v 90. letech;

*23. 10. 1942 Antonín Stejskal – Tony Bosá hlava (Jihlava), Old Boys Expedition

†24. 10. 2007 Milan Orság – Davy (Prievidza) – postupně člen několika trampských osad a kapel; řezbář a výtvarník; písničkář (80 písní) a textař (písně - Dobrý večer, Juliet námorník, Matkina pieseň, Nákladˇák, Notes, Otec a syn, Potok, Rosomák, Rumový strik); po jeho smrti kapela Krpci natočila jeho písně na 2 CD Legenda žije…  

*26. 10. 1927 Ronald Kraus – Rony – producent (LP Ztracenka zpívá, LP Jezero dřímá), 2LP S kytarou po Velké řece, 1986; textař (písně Bernardýn - hudba Johnyn Mercer, Bílá hvězda Georgia - hudba Henry Clay Work, Já zas jak dřív (Found My Way) - hudba Michael Whitaker, Noc plná přání - hudba Karl Davis, Plácek v oudolí, Poslední míle - hudba Dee Kent, Proklatej bar, Tam kde  si láskou měl žít - hudba Fraizer, U tří louží, Vlak do Zlatodolu - Southbound hudba A. Watson+M.Watson, Zamkněte bránu a zavřete dům - hudba J. Čvančara, Zrádný banjo, Že se vdáváš - Funny How Time Slips Away – hudba Willie Nelson)

*26. 10. 1952 Vladimír Vrana – Timo (T. O. Ondatry, Bratislava) – prozaik (Trapsavec 2001, 2002, 2003, 2005, 2008 a 2014), publicista (knihy The Best of Timo alebo zodrané Timove spisy, 1996; Špiritusový Dany s.r.o., 1997; Hap-čííi alebo zodrané Timove spisy No. 2, 1999; Keď neprší, aspoň kvapká, 2002; Príbehy trpaslík Trampulíka, 2004; Vander jako malina, 2008)
†26. 10. 1987 Václav Zeman – zpěvák (skupina Settleři, Hořínkovo trio, v duu s bratrem Karlem nebo Tino Muffem, Hořínkova parta); skladatel, textař (písně – text Až ohníček můj - hudba P. Mrázek, text Až půjdeš kolem osady- hudba M. Štraub, text Až světýlka v dáli vzplanou - hudba M. Štraub,  text Cestička života - hudba R. A. Dvorský s R. Blahníkem, text Já ztratil lásku ty kamaráda - hudba A. Glasspiegel, text Maria - hudba S. Mach, text Pojď v chatu mou - hudba F. A. Tichý, text Proč odešel jsi v dál - hudba J. Nachtman, text Za mořem  - hudba F. A. Tichý, text Zpívám si píseň - hudba S. Mach); emigroval v roce 1948, zemřel v Kanadě

†29. 10. 1997 František Domažlický – violista, hudební skladatel (píseň Holčičko má)

Josef Šváb-Malostranský          

†30. 10. 1932 Josef Šváb – pseudonym Josef Šváb-Malostranský – knihkupec, písničkář, herec, dramatik, humorista, překlady z němčiny a angličtiny, nakladatel – vydal tiskem 500 písní (včetně trampských);

*31. 10. 1942 Jan Kmínek – Freďák (zakladatel T. O. Mimo zákon, Litomyšl, 1963) –řezbář, člen Klubu trampů řezbářů;