„Naložím listí, odložím hrábě, založím oheň, vyložím listí, přiložím do ohně, vložím tam brambory, proložím natí, uložím kolečko, k němu doložím hrábě, předložím problém hladu, podložím stůl, na něj položím talíř – a pak se složím.“ Takhle si s češtinou uměl hrát jenom Luděk Nekuda (*10. října 1942 – † 10. 3. 1988).

Rodina s hornickou tradicí pro synka neplánovala uměleckou kariéru. Maminka z něj chtěla mít lékaře, tatínek jej viděl na vysoké báňské škole. Nakonec studoval ruštinu a hudební výchovu na ostravské pedagogické fakultě, kde se svými spolužáky založil divadélko Pod okapem. Zpíval, hrál na trumpetu, po vzoru Osvobozeného divadla psal dialogy a k nim písničky. Začal se objevovat v rozhlase a v televizi, až přišla nabídka z říše snů – pražské Divadlo Semafor. Stal se prestižním rozhlasovým moderátorem. Pak vyměnil mikrofon za místo dramaturga v Československé televizi. Ve svých pořadech si pohrával s češtinou jako dokonalý slovní artista.

 Nekudova Sešlost, kde vystupoval společně s Jiřím Císlerem, vešla do dějin televizní zábavy. Skromný klubový pořad to neměl vůbec jednoduché. Nebyla to masová zábava, chyběla ideologie a hosté z „první ligy“. Nechyběl ale jemný inteligentní slovní humor. Za Nekudův předčasný odchod ze světa mohla vlastně taky Sešlost. Toho březnového dne roku 1988, kdy Nekudovi šéfové už poněkolikáté neschválili scénář a označili ho za „společensky nepřijatelný“, šel zapít vztek a žal k sousedovi. Při návratu se zřítil ze schodů. O čtyři dny později zemřel. Až poté lékaři přišli na to, že měl naraženou přední část lebky a lehké krvácení do mozku.

Zdroj: http://www.ceskatelevize.cz