Pavel Bobek

* 6. 9. 1962 Mgr. & Mgr. Miroslav Svoboda – Pískle – publicista v samizdatovém trampském časopise Pajda, redaktor webu Skriptum, předseda o. s. Exodus Avalon o. s. ve spolupráci s Exodus o. s. vydal publikaci K. Růžičky – Lišáka Rycí vidle navždy - II. vydání a publikaci M. Valiny Claim)

*11. 9. 1977 JUDr. David Koura – advokát; editor, historik woodcraftu a skautingu; autor bibliografie a „archivu“ M. Nevrlého - Náčelníka

*12. 9. 1902 Václav Milota – pseudonym Rudolf Špilar – zpěvák a textař (velkovýrobce textů v trojici Tobis - Špilar - Mírovský; úředník pražského Magistrátu, kabaretní herec, operní libretista, pod kolektivním pseudonymem Dr. V. Tolarský spolupracoval na řadě operet a psal i pro zahraničí;

*13. 9. 1922 PhDr. Ladislav Deyl – první ředitel Domu kultury v Ústí nad Labem, díky jeho vstřícnosti mohla v roce 1967 vzniknout Porta

†13. 9. 1997 Václav Konvička – zpěvák a skladatel skupiny Setleři, trampský skladatel (hudba k písním Jana Kordy – Dohasly ohně, Heja-heja-hip, Chajda plná šerifů, Chata v lese, Já a můj kůň, Kdo umí ten umí, Kluci do přírody, Kouzlo dálek, Krokodýl, My máme v lese chajdu, hudba (s A. Konvičkou) Prales, Sejdeme se zas děvčátko, To je náš svět, Věčné písně, Volání, Zánik střelce Dannyho, Zpíváme si v lese); nahrával u firmy Esta s Oldřichem Kovářem jako Harmony Duo; 2 SP Minimedailon Trampské písně Vaška Konvičky na texty Jana Kordy (1988);

*16. 9. 1937 Ing. Arch. Pavel Bobek – zpěvák (písně Houston, Nedělní ráno, Oh Ruby, Veď mně dál cesto má)

*17. 9. 1902 Mojmír Urbánek – nakladatel – vydal tiskem 550 písní (včetně trampských)

*17. 9. 1912 Leopold Kaňok– básník a publicista; v dětství člen woodcrafterského Kmene Blesku z Kunčiček, který vedl J. Retka.

*17. 9. 1912 Václav Procházka – boxer; partyzán - zajat se zbraní v ruce a popraven oběšením v Zubří v Beskydech

†17. 9. 1972 Zdeněk Ančík – Zdena – novinář a publicista, od roku 1925 člen redakční rady časopisu Avantgarda, redaktor Trnu, prozaik, publicista Tramp (1929 –1931), šéfredaktor Dikobrazu (červenec 1946 - 1951); člen KSČ;

*18. 9. 1957 Marta Pelikánová – Pelda (Austrálie dříve Česká Třebová) – básnířka a prozaička (Trapsavec 2003, 2004 a 2010); publicistka, cestovatelka (kniha Austrálií s úsměvem aneb Ahoj klokani, Akácie 2005); sbírka básní Posbírané kolem ohně (předmluva H. Hosnedlová, edice Trapsavecké miniatury č. 43, 2015)

*19. 9. 1932 Alois Matoušek (Mladá Boleslav) – pseudonymy Mašek a Marko – básník (Trapsavec 1986); textař, libretista, imitátor; spolupracoval se skladateli taneční a zábavné hudby, kteří komponovali na jeho texty, autor textů k hudebním komediím;

*19. 9. 1947 František Nedvěd – textař, zpěvák, kytarista skupiny Toronto a Brontosauři;  Zlatá Porta 1977

*20. 9. 1902 Miloslav Vavrda – Míla – Minehaha – úředník, publicista, překladatel a především propagátor československého woodcrafterského hnutí. Matka Libuše (1877 - 1941), sourozenci Jaroslav (*1898), Břetislav (*1900) a Vratislav (*1921). Dětství prožil s oběma staršími bratry v Táboře, zhruba od deseti let žil v Praze. Starší bratr Břetislav byl členem Hlavního stanu Baden Powellových skautů, on sám vstoupil do Setonových skautů. Spolu s dalšími kamarády se stal členem Kmene Seminolů, který vedl G. Včelička. Nelíbilo se mu jednostranné zaměření kmene na sport a tak vstoupil na podzim roku 1922 do nově vzniklé Ligy lesní moudrosti, kde se stal členem Kmene Táboritů. Díky svým schopnostem se brzy stal členem náčelnictva LLM a působil v mnoha funkcích (jednatel, zahraniční zpravodaj, místonáčelník atd.). Byl členem redakční rady časopisu Vatra (3. ročník, 1924 - 1925) a redaktorem (6. ročník, 1928). Předválečná LLM měla ve svém středu mnoho levicových vůdců, ke kterým patřil i M. Vavrda, ale přesto v době pokusu o levicový převrat v LLM, roku 1926 skupinou okolo P. Koudely a J. Fischera, stál neochvějně na straně apolitické LLM. Od roku 1927 podnikal Jaroslav Šimsa jako náčelník LLM kroky k opětovnému sjednocení woodcraftu v Československu, pro jeho dlouhodobou nemoc došlo ke sjednocení až na podzim 1928. Jako zástupce sjednocené Ligy československých woodcrafterů pro zahraničí  byl M. Vavrda zvolen Radou důvěrníků dne 21. 10. 1928. Slučovací sněm tehdejších dvou woodcrafterských organizací (Ligy Moudrost lesa a Ligy lesní moudrosti) proběhl na Samechově. Založil Kmen Bílého Slunovratu, který se na počátku 30. let stal největším střediskem Lesní moudrosti v Praze. Byl šéfredaktorem časopisů Slunovrat (1931 - 1934).Byl také čestným členem anglické organizace woodcrafterů Řádu lesního rytířstva. Pro nesouhlas s ideologií náčelnictva LČSW vedeným V. Vallovičem, byl roku1932 vyloučen z LČSW. Spolu s ním, na protest proti tomuto jednání, vystoupily z LČSW desítky největších osobností a založily Družstvo Walden, které se stalo neoficiální další woodcrafterskou organizací. Roku 1936 byl hlavním iniciátorem návštěvy E. T. Setona a jeho manželky Julie v Československu. Bylo anulováno jeho vyloučení z LČW a samotný E. T. Seton mu vysloví veřejně své uznání za jeho práci. V té době je M. Vavrda již ženatý s woodcrafterkou a svou dlouholetou přítelkyní a Miluškou Kudělkovou (*23. 12. 1903 - †14. 3. 1983). Společně s P. Pittrem byl nejbližším přítelem zakladatele československého woodcraftu prof. M. Seiferta. Během války M. Vavrda osvědčil svoji občanskou statečnost. V době heydrichiády, kdy jen za schvalování atentátu bylo popraveno tisíce Čechů, skrýval ve svém malém domku na Praze-Spořilově ilegálního pracovníka odboje, úporně hledaného gestapem. Riskoval tím vyvraždění celé rodiny a přátel, kteří o tom věděli. Stejně statečně souhlasil s tím, že přes chatu Walden na hranici Slovenska bude převádět tehdejší správce chaty význačné pracovníky odboje proti nacismu z Protektorátu Čechy a Morava na Slovensko. Tak přešel přes chatu Walden na Slovensko například Jan Šverma, ale i jiní. Liga československých woodcrafterů oznámila obnovení své činnosti 22. 5. 1945 (Přípravným vedením byli pověřeni: J. Wolf – předseda, Z. Pouba – jednatel) a 21. 8. 1945 předala Ředitelství národní bezpečnosti přehled o činnosti Ligy do jejího rozpuštění. Řádná volná hromada a sněm proběhly 30. 9. 1945 v Praze ve Štefánikově domě. Účastnilo se 42 členů. Předváleční členové, už oproštěni od ideových sporů z let 1932 - 1936 zvolili nové náčelnictvo, v němž byl M. Vavrda pověřen redakcí časopisu Hlasatel od září 1945 (působil do srpna 1946). Obnovení činnosti bylo povoleno Ministerstvem vnitra 18. 6. 1946. Ve dnech 1. - 3. 11. 1946 se konala valná hromada a sněm za účasti 44 členů. Činnost odstupujícího náčelnictva byla kladně hodnocena. Z voleb vzešlo nové náčelnictvo, v němž M. Vavrda působil jako člen výboru. Sněm 2. 11. 1946 mu udělil dvě nejvyšší vyznamenání Ligy čs. woodcrafterů Řád Svantovítova kohouta za záslužnou práci pro Ligu, bdělost a strážení  woodcrafterského hnutí a Řád bisona za osobní statečnost. Ve dnech 22. - 23. 3. 1947 se konala valná hromada a sněm za účasti 30 členů. MUDr. V. Valovič a J. Novák požádali o uvolnění z funkcí v náčelnictvu, s ohledem na pracovní a studijní povinnosti. Z voleb vzešlo nové náčelnictvo, v němž M. Vavrda působil jako místonáčelník. Sněm poděkoval MUDr. V. Valovičovi za odvedenou práci při obnovení činnosti a udělil mu čestnou hodnost starosta Ligy. Sněm vyslovil J. Novákovi zvláštní uznání a dík za vedení širokého rozsahu ligových záležitostí, agendy nejen vlastní, ale i jiných funkcionářů. Na pokyn Ústředního akčního výboru Národní fronty byla svolána na 11. 3. 1948 porada zástupců kmenů a při Lize čs. wodcrafterů byl vytvořen akční výbor, v němž M. Vavrda působil jako náčelník, byl tedy posledním náčelníkem před zrušením Ligy po komunistickém puči v roce 1948. (Pozn. Poměr „socializujících“ členů Ligy k ostatním byl 4:3, co jasně ukazovalo další směrování. J. Novák byl potřebný jako tehdejší zkušený jednatel Ligy, L. Pecha byl zástupcem moravských kmenů, J. Pacl slovenských kmenů). Náčelnictvo a akční výbor svolaly na 11. 4. 1948 řádnou valnou hromadu. Zprávy činovníků byly přijaty, odstupujícímu výboru bylo uděleno absolutorium. Z voleb vzešlo nové náčelnictvo, v němž M. Vavrda působil jako náčelník. Po celou dobu komunistické diktatury se nepřestal zajímat o dění v různých skupinách mládeže, které pracovaly ilegálně v duchu Lesní moudrosti. Jeho významným činem byt překlad knihy E. T. Setona Cesta životem a přírodou. Překlad pořídil nejprve z ruského vydání, později z anglického originálu. Kniha vyšla v roce 1977 v nakladatelství Orbis. Tehdejší cenzura nedovolila uveřejnit kapitolu o vzniku woodcrafterské organizace E. T. Setona v USA. Zásluhou RNDr. Ivana Makáska byla uvedená kapitola cenzurované knihy vydána samizdatem v roce 1979 a to ve značném nákladu. V červnu 1980 se konal na Samechově ilegální sněm bývalých členů Ligy lesní moudrosti kde byla oceněna jeho celoživotní práce v duchu lesní moudrosti a byl jmenován jejím čestným náčelníkem. Ve svém osobním archivu shromažďoval Míla Vavrda písemný materiál s tematikou lesní moudrosti, a to nejen z konce první republiky, ale i za nacistů a za komunistické diktatury. Se souhlasem rodiny byl roku 1992 archiv předán do Národního pedagogického muzea J. A. Komenského v Praze, kde je přístupný badatelům v oblasti výchovy mládeže.

Miloslav Vavrda (1978)

Dílo - Miloš Seifert, zakladatel českého woodcraftu (Les, 1932), Z historie Ligy lesní moudrosti v Čechách (spolu s Jiřím Gojdou, Liščí kmen Praha, 1944), Miloš Seifert. Život zakladatele lesní moudrosti v mých vzpomínkách (rukopis, 1945, archiv NPMK JAK Praha), Dějiny ligy (samizdat, 1948; Šrámizdat, 1988), reprint pod názvem Dějiny ligy čsl. Woodcrafterů (Knihovna Karla Dvořáčka, 2012), Devadesát let života Ferdinanda Krcha, zasloužilého učitele (300 ks; Albatros, 1971), Kronika hnutí lesní moudrosti (samizdat, 1980, archiv NPMK JAK Praha), Miloš Seifert, nástin jeho života a práce (samizdat, 1980, archiv NPMK JAK Praha) Překlady – E. T.  Seton - Cesta životem a přírodou (Orbis, 1977), E. T. Seton - Vznik hnutí Woodcrafterských indiánů (samizdat, 1979);

*21. 9. 1957 Bohumil Sýkora – Hobouš – kytarista a zvukař

*21. 9. 1962 Pavla Jíšová (provdaná Lounková) – Pavlína – zpěvačka skupiny Žalman a spol. (1982 - 1990), Minnesengří (1984 - 1985); od roku 1991 zpěvačka kapely Nezmaři; dále kapely Weekend, Druhá tráva; písničkářka (písně Blues o nepodané ruce, Hledám drahokam, Příště beze slov); textařka (texty Kde jsi když se trápím, Kdosi pro mě říkal, Něco za něco, Růže, Zpověď)

*22. 9. 1897 Jiří Wála – tulák, tramp a cestovatel, největší český propagátor vodáctví, zakladatel vodáckého oddílu Dunajská společnost, po roce 1945 první děkan FTVS UK Praha, publicista, prozaik (knihy V kánoích napříč Evropou, 1928; V. S. putuje za sluncem, 1936)

*22. 9. 2002 Zdeněk Sajfert – Cid – euroindián, řezbář do kůže

*23. 9. 1957 Svatopluk Kotas – Svaťa – banjista skupin Poutmíci, Fragment, SK Band

†24. 9. 1942 Augustin Očenášek– tělovýchovný teoretik a sokolský činovník, spoluautor (s Milošem Seifertem) knihy Přírodou a životem k čistému lidství, 1920, základní příručky českého woodcraftu

*24. 9. 1947 PhDr. Allan Gintel, CSc. – psycholog, nakladatel, redaktor a manažer; Po absolvování ZŠ nastoupil do učebního poměru na obor provozní elektromontér. Profesi se věnoval zhruba dva roky a zároveň dálkově studoval střední školu s všeobecným zaměřením (dnešní gymnázium). V sedmnácti letech se stal vedoucím pionýrského oddílu – Třináctka.Oddíl vedl tři roky - v letech 1964 - 1967. Vystudoval psychologii na Filosofické fakultě University Karlovy (1968 - 1974) a stal se promovaným psychologem. Na konci 60. let se stal tajemníkem České tábornické unie, publikoval v časopise Trail vydávaném ČTU a působil jako instruktor ÚTŠ ČTU. V roce 1970 vznikl z jeho popudu experimentální projekt – Gymnasion: Kombinace aktivit vázaných na přírodní prostředí s aktivitami kultivujícími ducha, podněcujícími kreativitu a touhu něco změnit. Experimentální projekt Gymnasion trval zhruba čtyři roky, skončil v roce 1974 a vytvořil základy pro Prázdninovou školu (SSM - březen 1977 - 1989) a Prázdninovou školuLipnice (1991 - dosud). Autor mnoha experimentálních programů, které mají výchovný a vzdělávací charakter.V roce 1973 si vzal za manželku Ivanu Fáberovou a mají spolu dceru Karolínu. Od roku 1974 spolupracoval s humanitární organizací UNICEF a působil jakokoordinátor humanitární pomoci v Afrických zemích. Po vysoké škole pracoval patnáct let v oddělení psychologie a sociologie jakopsycholog na generálním ředitelství Závodů přístrojů a automatizace (ZPA, později ZAVT). Po roce 1989 začal podnikat a stal se ředitelem akciové společnosti Amalthea, která je zaměřena na výběr a vzdělávání manažerů. V roce 1991 založil společně s dalšími osobnostmi nadaci Pangea. Jejím posláním bylo zejména podporovat vzdělávání, zdravý životní styl, dorozumívání mezi lidmi a stavěla se za ochranu kulturního dědictví. Mezi její další náplň se řadilo organizování tak zvaných Obecných porad a setkání představitelů z různých oblastí vědy a kultury. Taktéž udělovala ceny Za úsilí o nápravu věcí lidských projektům, osobnostem či významným dílům. Nadace fungovala do roku 2016 a každoročně podpořila řadu organizací a projektů. Je místopředsedou Správní rady Společnosti Petra Parléře o. p. s. jejímž cílem je podpora rozvoje architektury, humanizace sídel a péče o životní prostředí, předseda kontinentální rady UNICEF pro Afriku, přednášel v IMD Lausanne; V roce 2008 založil nakladatelství Gasset. Ivo Jirásek (editor): Allan Gintel - Zážitková pedagogika a výchova v přírodě: cesty vedou dál (Gymnasion a Univerzita Palackého, Olomouc 2013)

*25. 9. 1957 Petr Kysela – Hejkal (Police nad Metují, Machovská Lhota) – řezbář, člen CTŘ; 13. výstava Clubu trampů řezbářů - Zlatý červotoč 1983, 31. výstava Klubu trampů řezbářů - Zlatý bobr 2001, 32. výstava Klubu trampů řezbářů – Zlatý červotoč 2002;

†27. 9. 1987 Štefan Borovský – Lancík – woodcrafter; náčelník Kmene Venedov (Žilina, 1946); publicista – skautská publikace Po stopách (Žilina: Kmeň rover skautov, 1946); Doplňovací zkúška dospelosti (maturita) na Učitelskej akademii v Bratislave (1948 - 1949). V letech 1951 - 1953 byl ředitelem školy  v Trenčianskej Turnej;

*29. 9. 1962 Dana Skladaná – Kordítko (T. O. Zlatý had, Košice, 1967 a T. Z. Severka,  Martin, 1990) – redaktorka trampských časopisů Wigwam a Severka

Foto: www.pavelbobek.cz, www.thewoodcraft.org/wiki