Šli jsme s Tonym Linhartem a jeho Monikou lesní cestou. Z louky před námi zněla hudba. Neobyčejná hudba – byla mnohohlasá a přesná, jako by ji řídil metronom. Neviditelný metronom. Odkvetlý český politik by možná řekl - neviditelná ruka metronomu. Ti muzikanti taky nebyli obyčejní: většinou bluegrasáci, ale i trampové. Dost často hráli na nástroje vyrobené firmou Čapek. Ta značka má zvuk po celém západním civilizačním okruhu. Nástroje v ní vyrábí Rosťa Čapek, syn Jana Krisťáka toho jména a nejhezčí dívky z Písku, Jarky Čapkové.

Odpoledne na louce 

Ani ta louka není docela obyčejná. Krisťák s Jarkou se vzali v roce 1964 na Staroměstské radnici v Praze, ale svatební oslava, dá-li se to tak říct, proběhla zde. V legendárním dokumentu Potlach ji zachytil režisér Pavel Brezina. Zde byla vyhodnocena ona legendární sázka, jestli Krisťák doveze sem do Cikánského dolíku v hlubokém lese piáno. O plnovous tehdy přišel Wabi Ryvola, ořezán napřed dýkou, snad i osekán na špalku sekerou a až pak teprve vyholen. A všichni byli mladí, jak se zpívalo v dobové písni, byl přece teprve rok 1964. Jak že je to dlouho? Že by už víc, než půl století?

    Ta příhoda s piánem, s kterým Krisťák prostě přijel z Prahy autostopem (!!!), byla jedním z trumfů v nastávající bitvě o prosazení moderní trampské písně, kterou bratři Ryvolové a Kapitán Kid psali a zpívali, a interpretovali ji i Krisťákovi Mohykáni, první vítězové Porty v roce 1967. Legenda šla světem, dokonce až do té podoby, že Kapitán Kid vynesl ten klavír v divoké vichřici na vlastních zádech na hřeben Jizerských hor, aby tak staromilcům dokumentoval, že klavír je typický trampský nástroj.

    Taková je to louka. Kde jinde by měl vzplát vzpomínkový oheň na Honzu Čapka, obecně zvaného Krisťák?

Rovnou z Old Boys Expedition přijel Sandy Nosek (vlevo). Pozoruhodná osobnost – hudební publicista, olomoucký rozhlasový redaktor, muzikant, nositel Zlaté Porty… Uprostřed spoluautorka Stáňa, vpravo autor tohoto článku

Uprostřed usměvavý Petr Brandejs. Několikanásobný banjista roku, osm let hráč brněnských Poutníků, předseda české bluegrassové asociace, jedno období dokonce prezident Evropské bluegrassové asociace… Vlevo kontrabasista Paběrků Čiksika, nahoře klasik Marko Čermák. Zahaleno vůní Brandejsovy tullamorky

Paběrky Marko Čermáka s Markem Čermákem (vpravo)

První ročník festivalu Porta v roce 1967 v Ústí nad Labem vyhráli pražští Mohykáni s Jarkou a Honzou Čapkovými, Láďou Bartákem a dalšími. Zatímco Krisťák se o něco později začal zabývat projektem první dívčí country kapely v Evropě, na Mohykány navázala skupina Scarabeus s frontmanem Láďou Bartákem (Scarabeové na snímku, Barták druhý zprava). Hráli nový žánr, tzv. moderní trampskou píseň – díla bří Ryvolových, Kapitána Kida, písničky na tělo jim psal další člen Hoboes Míra Navara. Vítězili na Portách (i nad Hoboes a Kpt. Kidem), vyšel jim gramofonový singl, podle všeho byli na počátku úspěšné kariéry, stejně jako další laureáti Porty Greenhorns a Rangers- Plavci. V roce 1970 jsem jim v Brně připravil vyprodaný koncert, možná jejich první mimopražský s výjimkou Porty, jemuž zřejmě předcházelo natáčení ve studiu Čs. rozhlasu v Brně. Stejně jsme to udělali i nedlouho před tím s Hoboes – natáčení, večer pak koncert. Jenže život hudebních skupin nemusí být dlouhý. Scarabeově se znovu dali dohromady po Listopadu, letos mj. hráli na obou Portách v Ústí n. Labem i v Řevnicích. Teď stojí s nezvyklými akustickými nástroji na louce na Montaně u Čapků. Uprostřed zpěvačka Radka Nýdlová. Nepodezírejte ji z dlouhověkosti, je o generaci mladší, než otcové zakladatelé.

Stavěl jsem si nahoře v lese nad údolím stan, když Rosťa Čapek začal shánět muzikanty, kteří by zahráli Vlajku. Tony Linhart, Marko Čermák, Jarka Čapková ji znají notoricky, avšak byli pověřeni zapálením slavnostního ohně. Jediný z přítomných, kdo znal trampskou hymnu, byl bluegrasák Brandejs. Výkonem byly společně s ním pověřeny i tyto dvě dívky – Stáňa Nodlová a Radka Nýdlová. Připojil se i brněnský banjista Merlin, kterého budete znát z hraní s Karabinou nebo Rowers. Obě dívky přijaly tuto výzvu jako poctu. Vlajku zpravidla hrávají ti nejváženější muzikanti. Kdy si ji taky zahrajete s prezidentem?

Rosťa Čapek, Monika a Tony Linhartovi

Vzpomenete si? Trio původních Schovanek, napřed vlastně Krisťákových schovanek, jenže Krisťák zněl soudruhům příliš katolicky. Zleva Vanda Čehovská, Eva Plochová, Jarka Čapková. Letmý návrat do 70. let minulého století, časů jejich slavné éry

K ránu spějící noční hraní. Zleva Petr Brandejs, Fedor Skotal, Radka Nýdlová. V popředí Vlaďka Čermáková, okolo mnoho  banj. Banjí? Banjií? První pád banjo.

Ráno po pár hodinách spánku, stranou za americkým jeepem, který tehdy před sedmdesáti lety dojel z Normandie až do Čech. Nahoře na džípu pro jistotu zůstal lehký kulomet. Nejsou ti bluegrasáci vlastně fajn romantičtí kluci?

Na shledanou!

Foto Stáni Koucká Nodlová, Mišelín a kamarádi