Vzkazy

  • Čeští lednoví jubilanti

    * 16. 1. 1931 se narodil Vladimír Škutina, humorista, publicista, spisovatel

     

    * 16. 1. 1941 Marie Zábranská – výtvarnice, manželka významného českého ilustrátora Adolfa Zábranského, zakládající členka skupiny pražských výtvarnic Femina. Za svoji celoživotní tvorbu obdržela Cenu Evropského kruhu umění Franze Kafky (2009) a Aliance Salvadora Dalí (2011).

     

    * 17. 1. 1941 se narodil Vašek Souček, novinář, glosátor. moderátor, dlouholetý člen a speaker kapely Lokálka.  Redaktor regionálního studia Českého rozhlasu v Hradci Králové, kde má vlastní pořad Glosa Václava Součka. V roce 2006 spolu s Jiřím Fraňkem a Adamem Černým získal Cenu Ferdinanda Peroutky.

     

    * 20. 1.1946 se narodil jeden z nejvýznamnějších tuzemských písničkářů Vladimír Merta. Vystudovaný architekt, absolvent hrané režie na FAMU, publicista, spisovatel, fotograf, dramatik a filmový režisér. Muž, o kterém se dozvíte jinde mnohem víc, a pořád to bude málo.

     

    *23.  1. 1891 František Smolík – český herec a zpěvák. Vytvořil řadu vynikajících divadelních a filmových rolí. Nazpíval řadu písní pro firmu Homocord (např. Maminko mámo, Až na světě hochu budeš sám)

     

     

    * 26. 1. 1951 se narodila Jarmila Kratochvílová – nejlepší běžkyně v dějinách země. V roce 2020 vstoupila do rekordmanské Síně slávy za 37 let nepřekonaný světový rekord v běhu na 800 metrů, který zaběhla časem 1:53,28 v Mnichově v červenci 1983.

     

     

    * 28. 1. 1961 narodil skladatel, textař, aranžér a publicista Vladimír Kočandrle. V osmdesátých letech zakládal skupinu OK Band a byl jejím kapelníkem, spoluzakládal a byl ředitelem společností Monitor, později se stal ředitelem EMI pro Česko a Slovensko. V současnosti stojí Vladimír Kočandrle v čele české pobočky Warner Music

     

    *29.  1. 1931 Miroslav Raboch – akademický sochař, keramik a pedagog. Autor tzv. „keramického  nesmyslu“, neboli hlavní ceny festivalu Porta.

     

    Sen několika generací mladých muzikantů - porta, cena pro nejlepší skupiny, autory i interperty na legendárním festivalu Porta, jehož fenomenální éru ukončila listopadová revoluce.

     
  • Kronikář zámořského trampingu z Vancouver Islandu

    Aleš Klestil (1940 – 2020)

    Nejsem zastáncem pompézních monumentů či pění oslavných ód na „zasloužilé umělce“, spíše bych zastával biblické Prach jsi a v prach se obrátíš či nebiblické Všechna sláva – polní tráva, ale pokud si v trampském světě vděčnou vzpomínku někdo zaslouží, pak je to bezesporu Aleš. On si ten pomník vlastně nevědomky vybudoval sám - svým postojem k jeho - Maruš promine -  největší lásce - trampingu. Tady bych se opakoval použitím věty ze závěru posledního (98.) čísla Stopy... tam, kde jiní jen blafali, Aleš konal!

    Celý článek...  
Dnes má svátek Zora Zítra má svátek Ingrid

Ralph Sylvester Peer

Na jaře roku 1920 pořídil šéf nahrávání firmy Okeh Records Ralph Sylvester Peer (*22.května 1892 – 19.ledna 1960), první nahrávky černé bluesové zpěvačky Mamie Robinsonové (*26.května 1883 - 16.září 1946). V katalogu se objevila pod jménem Mamie Smith a  neměla nejmenší tušení, že právě její nahrávka „Crazy Blues“  Perry Bradforda z 10.srpna 1920 (kat. č. Okeh 4169) zahájí mimořádné žně černého blues a vynesou společnost Okeh mezi renomované gramofonové značky.

 

Desky s černošským blues, figurující záhy v katalogu všech značek pod označením „race records“ sice kupovali prakticky výhradně černoši, ale vcelku to nebyl právě nezajímavý trh. A tak se vlastně ze dne na den začaly o tuhle muziku zajímat i ostatní významnější gramofonové firmy. Všechny nahrávky vznikaly výhradně ve městech, podíleli se na nich rovněž výhradně jejich obyvatelé a ve stejné ohradě spolu s nimi vegetovali i ti, kteří je kupovali. Ale jak začalo lépe fungovat to, čemu se dnes tuším říká „komunikační systém“, zjistili najednou někteří gramofonoví producenti, že tyhle desky mohou velice dobře prodávat i černochům tenkrát setsakra zaostalého a chudého Jihu. A tak ti moudřejší dopili svůj bourbon, sundali nohy ze stolu, sbalili kufry a práskli do koní. Měli za lubem objevit černé zpěváky, kteří by byli té strakatině na Jihu mnohem bližší, a nejspíš by se i líp prodávali. Bezpečně nejrychlejší spřežení měl i tentokrát Ralph Peer. Když ovšem vyrážel z New Yorku, nevěděl, že na konci téhle cesty objeví bílé blues. A díky tomu se o pár let později objeví v gramofonovém katalagu všech značek disciplína „country music“. Ale protože ten svět gramofonových desek měl doopravdy rád, přece jen něco málo tušil.

 


Výroba gramofonových desek kolem roku 1925.

Neušlo mu, jak bezvadně prodávala konkurenční značka Victor desku Wendella Halla „It Ain´t Gonna Rain No Mo/ Redheaded Music Maker“. Přestože to byla dost prapodivně syrová muzika, byla tahle deska šest  týdnů na prvním místě US hitparády, prodalo se jí hodně přes milion exemplářů. A co bylo moc důležité, kupovali ji i na venkově.  Hall nebyl žádný vynikající zpěvák, ani trochu nebyl bílý bluesman. Za jeho úspěchem byla jenom nepatrně upravená melodie, při níž se „na mlatě“ tancovávalo od amerického pradávna, které ušil nový humorný text. Myslím, že se nepletu v jistotě, že americký humor je povětšině velice svérázná disciplína, a ten venkovský už je úplně k nepřežití. Nicméně to Wendell Hall (docela obyčejně zpíval a ještě obyčejněji hrál na ukulele) tehdy mladičkému americkému 20. století naservíroval parádně. Pro všechny to byl dokonalý kšeft, a tak firma Okeh rozesela nahrávací studia po americkém Jihu. Když tu jsou černí bluesmani, to by bylo, aby tady nebyl nějaký zajímavě zpívající běloch. A skutečně tady byl.

 

Je naprosto zbytečné polemizovat s tím, jestli Ralph Peer byl nebo nebyl opravdu tím, kdo pro gramofonový průmysl objevil country muziku. Prostě je to tak. Ale bylo by zbabělé neprozradit, že kdyby se mu tehdy nepřipletl do cesty Polk Brockman, nejspíš by o svůj objev přišel. Polk byl tehdy šéfem gramofonového oddělení v podniku svého dědečka Jamese K. Polka Brockmana v Atlantě, který ovšem prodával především almary a postele. V roce 1921 zariskoval a přidal se k těm, kteří skočili na řeči gramofonových agentů značky Okeh a začali distribuovat jejich desky.  Mladý Brockman to dělal tak dokonale, že všechny záhy přerostl a hlavně na jeho konto žuchaly ty největší balíky dolarů. A tak si  řekl udělám si bene, a v červnu 1923  vyrazil do New Yorku. Užil si vybraného jídla, pití dobrých ročníků, bydla plného nevkusu, ale pohodlí i holek nejlákavejších proporcí. A ještě stihl skočit na Times Square do Palace Theatre , kde se konala soutěž houslistů z Virginie. A jak je tak Polk sledoval, najednou ho ťuklo do hlavy, že tihle venkovští fidleři by mohli znamenat velkej kšeft. A jen co ho to napadlo, v tu ránu před sebou viděl toho pravého. Malíř pokojů, který umí fidlat hezky postaru a díky tomu najímaný ke všem významnějším politickým kampaním, a navíc neohroženě nejslavnější nelegální výrobce kořalky v celém státě Georgia – Fiddlin´ John Carson.

Nahrávací frekvence, v níž vznikly jeho první snímky, se uskutečnila 14. června 1923 a  Ralph Peer se po dlouhém rozvažování rozhodl pro písničky „The Little Old Log Cabin In The Lane“/“The Old Hen Crackled And The Rooster´s Going To Crow“. Vybral právě tyto dvě, protože se mu zdálo, že alespoň jedna z nich by mohla zajímat městské posluchače severní části USA. Při samotném nahrávání se mu zdál Carsonův zpěv k nepřežití příšerný a dlouho se rozhodoval, jestli nenahraje pouze houslovou melodii, která jakžtakž ušla. Ale nakonec se zlomil a nechal nahrávání jeho osudu.

Brockman ovšem dokonale věděl, jak vypadá situace na jeho trhu v Georgii. Věděl, že zdejším malým farmářům a dělníkům zpívá Carson od srdce a oni že na jeho housle nedají dopustit. Na místě, ještě než frekvence skončila, si objednal 500 desek. Peer, který neměl o jižanském trhu nejmenší ponětí, mu je tedy nechal vylisovat, ale nezařadil desku do katalogu, neudělal jí žádnou reklamu a dokonce ji dodal bez etiket s tím, že se bude nanejvýš prodávat v oblasti Atlanty. Ale koncem července 1923 Brockmana objednával znovu. Tenkrát si Peer uvědomil, že asi udělal chybu. Rychle přidělil desce číslo 4890, tím se konečně dostala do katalogu a mohl si ji objednat kdokoli. A prodej byl skvělý. Tak skvělý, že v listopadu téhož roku nahrál Carson v New Yorku dalších 12 snímků a firma Okeh ho přemluvila, aby s ní podepsal exkluzivní smlouvu.

A tak se ten kolotoč nakonec přece jen rozjel.

 

 (pokračování za týden)

 

Foto týdne

 

 

Jste náš host číslo

6873154

Melanž

  • Slavní světoví oslavenci

     

    * 19. 1. 1931 se narodila herečka Tippi Hedren, blonďatá kráska z Hitchcockových Ptáků nebo z filmu Marnie. Matka herečky Melanie Griffith (Podnikavá dívka, Konec Divokého západu) a babička herečky Dakoty Johnson (Padesát odstínů šedi, Black Mass: Špinavá hra).

     

    * 19. 1. 1946 se v Sevierville v americkém státě Tennessee narodila královna americké country, zpěvačka, skladatelka a herečka Dolly Rebecca Parton.

     

    * 20. 1. 1946 se narodil David Lynch - americký filmový scenárista, režisér, producent, malíř, hudebník, skladatel a performer. Významný představitel postmoderní kinematografie. Byl nominován na Oscara v kategorii nejlepší režie za filmy Sloní muž (1980), Modrý samet (1986) a Mulholland Drive (2001). Sloní muž byl také nominován v kategorii nejlepší scénář. Vyhrál hlavní cenu na Filmovém festivalu v Cannes a v Benátkách.

     

     

    * 21. 1. 1941 se narodil Placido Domingo - tenorista, operní pěvec a dirigent, který se spolu s Lucianem Pavarottim a José Carrerasem podílel na zrození legendy Tíí tenorů a přesunu operních árií na fotbalové stadiony.

     

     

    * 21. 1. 1956 se narodila herečka Geena Davis, (Thelma z Thelma a Louise, paní Littleová z Myšáka Stuarta Little),

     

    * 24. 1. 1941 oslaví osmdesátiny Neil Diamond. Celým jménem Neil Leslie Diamond. americký písničkář a skaldatel, který měl především v šedesátých až osmdesátých letech celou řadu hitů. Mnohé z nich známe i z českých verzí.

     

     

    * 25. 1. 1981 Alicia Keys

    Alicia Augello Cook se narodila na Manhattanu v New Yorku a pod jménem Alicia Keys je jednou z nejznámějších amerických osobností Rhythm and blues a soulu. Zpěvačka, skladatelka, klavíristka, hudební režisérka a producentka, filantropka, příležitostná herečka a spisovatelka.. V žilách jí koluje irská i italská krev po matce a jamajská po otci. Talentované děvče ve dvaceti opustilo vysokou školu a stalo se hudební profesionálkou. Debutovala albem Songs in A Minor (Písně v a moll - 2001) a za první týden se ho prodalo 235,000 kousků. Kritika byla nadšená, prodejci spokojeni. Následovalo album The Diary of Alicia Keys (2003), a následná velkolepá žeň Grammy v roce 2004: Nejlepší R&B Album, nejlepší ženský vokál v R&B (za If I Ain't Got You), nejlepší píseň R&B (za You Don't Know My Name) a nejlepší vystoupení v duu nebo skupině v R&B (za My Boo). Alicia je uznávanou umělkyní, která prodala 28 milionů alb a singlů a vyhrála mnoho cen - čtrnáct cen Grammy, jedenáct cen Billboard Music Award a tři ceny American Music Award.

     

     

    * 26. 1. 1961 se narodil fenomenální hokejista Wayne Gretzky

     

     

    * 27. 1. 1756 se narodil Wolfgang Amadeus Mozart, geniální sladatel, kterému jeho Pražané tak rozumějí...

     

    * 28. 1. 1936 se v New Yorku narodil herec, režisér a scenárista Alan Alda, který se zapsal do širokého povědomí televizních diváků na celém světě nezapomenutelnou rolí chirurga Benjamina Franklina Pierce s přezdívkou Hawkey v seriálu M*A*S*H (1972 – 1983).

     

     

    * 30. 1. 1951 se v Londýně narodil zpěvák a bubeník Philip David Charles „Phil“ Collins, zpěvák, držitel prestižních cen Grammy a Oscar. Obrovskou popularitu si získal už jako lídr hudební skupiny Genesis, kterou poté dokázal zužitkovat i coby sólový zpěvák.

     

Tiráž

Music Open
hudební časopis nejen o muzice


Editor:
  Fedor Skotal

Grafika: Jana Skotalová

 

Kontakt: musicopen@email.cz