Měsíčník Jonáš klubu, sdružení příznivců divadla Semafor, přinesl z pera Dany Tuzarové následující záznam besedy s naším redaktorem Honzou Dobiášem. Přebíráme v plném znění.

Někdo zůstane celý život Janem, druhému stejného jména neřekne nikdo jinak než Honzo. Jan Dobiáš, host našeho klubového čtvrtku, patří k té druhé skupině. Žlutou rubriku Táborový oheň v Mladém světě měl na starosti Honza Dobiáš, na Portě si lidé podávali ruku se sympatickým Honzou Dobiášem.

Setkání s ním přináší především vzpomínky. Kdo by si rád nezavzpomínal na dva základní sdělovací prostředky, které jsme v mládí uznávali – rozhlasové Mikrofórum a časopis Mladý svět. Do nejoblíbenějšího časopisu tehdejší mládeže začal Honza Dobiáš psát v roce 1963, v roce 1964 se stal jeho redaktorem na poli sportovním.

V MS prožil obsazení redakce v Panské ulici v srpnu 1968. Okupanti naštěstí nevěděli, že se MS tiskne na Arbesově náměstí, tak může mít řada z nás ty srpnové aktuální výtisky se spoustou fotografií z obsazené Prahy dodnes pečlivě schované. Sportovní reportáže psal Honza Dobiáš trochu jinak, než bylo běžné v denících. Kvůli reportáži ze zimního plavání se na Moravě v ledové vodě i vykoupal. V roce 1969 se zúčastnil hokejového mistrovství světa ve Stockholmu, kdy jsme slavně vyhráli oba zápasy se SSSR, ale mistry se nestali. Nikdy nezapomenu na lidovou tvořivost, která tehdy v Praze zavládla: "Nevadí, že není zlato, ty dva pátky stály za to." Tehdy byla na šampionátu i Jiřina Bohdalová, fandila na všech zápasech. Když titul v posledním utkání nešťastně utekl, herečka za hokejisty přijela a během asi půl hodiny je dostala ze smutku tak, že cestou na radnici na závěrečnou večeři zpívali v autobuse a dorazili tam usměvaví a sebevědomí. Reportáž z mistrovství s touto historkou byla napsána, ale už nevyšla. O hokeji se nesmělo mluvit.

V MS zažil jeho největší slávu, odešel z něj v roce 1987. Zajímavé je, jak je k fenoménu Mladý svět skoupá Wikipedie, o těch nejlepších redaktorech (v tom Honza Dobiáš) se vůbec nezmiňuje. MS zanikl pro klesající zájem podle internetu až v roce 2005, snad měl být sloučen s časopisem Instinkt. Honza Dobiáš odešel do hudebního měsíčníku Melodie, který v té době procházel šíleným vývojem po předchozím vyhazovu předních hudebních kritiků. Tam se mu podařilo zlepšit situaci přijetím nových redaktorů (mj.Vl. Vlasáka), nové koncepce a grafiky.

V zákulisí. Na archivním snímku uprostřed Honza Dobiáš, vpravo dramaturg Porty Michal Jupp Konečný, vlevo Ivan Doležal.

Druhou oblastí, kde mu nikdo nemůže neuznat značné zásluhy, je Porta a hlavně vydávání jejího zpravodaje Portýra. I když není hudební specialista, písničky má stále rád a dnes je jedním z hybatelů zajímavého internetového MUSIC OPEN – hudebního časopisu nejen o muzice. V roce 1990 mu vyšel sborník písničkářských textů Brnkání na duši.

Na popud z publika náš host pak v závěru vzpomněl na naše někdejší členy - další tvář Porty Stanislava Houlu Zárybnického a nedávno zesnulého kolegu z Melodie Vladimíra Vlasáka.

Jinak jsme si ještě připomněli, že Honza Dobiáš byl nějakou dobu šéfredaktorem Snídaně na Nově, ale také dramaturgem televizního pořadu Nikdo není dokonalý.

 Jan Dobiáš (nar.1940), od r. 1964 redaktor týdeníku Mladý svět, v 80. letech šéfredaktor obrozeného měsíčníku Melodie, po Listopadu šéfredaktor sportovní redakce Čs. televize, šéfredaktor ranního vysílání TV Nova, dramaturg pořadu Nikdo není dokonalý na TV Prima… Moderátor, redaktor Music Open.

 Foto: Ivan Bllemby Krejza, Otýlie Diatková a archív Fedora Skotala