Po jedenáctidiskovém boxu s nahrávkami Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra z let 50. a 60. vydává nyní Supraphon obdobné maxialbum věnované dalšímu dvacetiletí. Krabice s dvanácti kompaktními disky a osmdesátistránkovým bookletem nese název Jiří Suchý a comp. - léta 70. a 80. Obrovskou práci při realizaci tohoto ušlechtilého záměru odvedl opět Lukáš Berný, jehož výsledná sestava nabízí reedici těch několika alb, které se podařilo v oněch letech navzdory nepřízni režimu vydat, doplněných o bonusy z EP a SP desek.

První z alb je Kytice, vydaná ještě Supraphonem, zatímco většina dalšího materiálu pochází z vydavatelství Panton, jehož ředitel Jaroslav Hraba se nenechal od stranických orgánů příliš omezovat. V roce 1977 tu vyšlo LP Písničky a povídání ze Semaforu  a o osm let později pokračování této kompilace, tentokrát věnované především Jiřímu Šlitrovi. Jako ohlédnutí za tvorbou divadla v průběhu 70. a polovině 80. let vychází v roce 1987 trojdeskové album Divadlo Semafor 1970 – 1985. Některé hry byly připomenuty alespoň vydáním EP a SP desek, což platí o titulech Dr. Johann Faust, Praha 2, Karlovo nám. 40 a Jonáš, dejme tomu v úterý. EP se čtyřmi písničkami z Elektrické pumy vyšlo v roce 1975 u Supraphonu, stejně jako sólové album Jitky Molavcové, natočené s přispěním Jiřího Suchého a Josefa Dvořáka. Protože nebylo možné vydat reedici starých nahrávek písní Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra, rozhodl se Panton pro jejich nové natočení, na němž se vedle Jiřího Suchého, Jitky Molavcové a Orchestru Ferdinanda Havlíka podílel i C a K Vocal. V letech 1988 – 1990 tak vyšly tři LP desky s názvem Evergreeny ze Semaforu 1 – 3. kde je nahráno 40 písní, v nichž se vedle Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra jako autorů hudby objevuje dvakrát i Ferdinad Havlík, a to v písních Orchestrion z ráje a Miláčku.

V bonusech, vyplňujících volná místa na discích, tu jsou umístěna dvě pantonská EP – Jonáš aneb Jak je důležité míti Melicharovou (1988) a Jiří Suchý zpívá s Borou Křížem (1989), což je nahrávka, pořízená na 20. Slánských jazzových dnech 15.11. 1986. Z dalších bonusů bych upozornil na Nánu v povětří v podání Jitky Molavcové, jejíž hlas slyšíme i v Naší rodině, rockenrollové polce Lípo zelená a písních Ten dnešní den a Věčný snílek z komorního muzikálu Každý má svého Leona. S Jiřím Suchým tu Jitka zpívá například Altánek nebo Pohlednice, nedávno zařazené do pořadu Včera večer poštou ranní. Z písní zpívaných sólově Jiřím Suchým stojí za připomenutí Balada z mlází nebo písnička Kam se René žene, jejíž memento je na dnešních silnicích velmi aktuální. Jsou tu ale další zajímavosti, třeba Co je to láska v podání Jany Robové nebo známý swingový eveergreen Goody-Goody zpívaný Věrou Křesadlovou. Naďa Urbánková nazpívala Bei mir bist du schön se Suchého českým textem, datujícím se do časů Reduty, a spolu s Petrem Nárožným, Josefem Dvořákem a Luďkem Sobotou píseň Tak abyste věděla z Klarinetů.

Disk číslo 11 přináší písně domácích i zahraničních skladatelů s texty Jiřího Suchého, mezi jejichž interprety jsou Karel Gott, Naďa Urbánková, Karel Hála, Karel Černoch, Laďka Kozderková, Marta Kubišová, Eva Pilarová, Vladimír Mišík a další. Mezi autory hudby se také objevuje Jiří Suchý, jehož Rámusy blues v podání Hany Hegerové tu je rovněž zařazeno. Tuto píseň publikum uslyší v novém aranžmá na scéně Semaforu v právě uváděné hře Laura a Oliver. Disk poslední je věnován písním zařazeným jako Rarity, z nichž některé si takové označení snad ani nezaslouží. To platí hned o úvodní Dívence z duhy zpívané Petrem Novákem a C a K Vocalem, regulérně vydané Pantonem na singlu. Je tu ovšem několik dříve nevydaných rozhlasových nahrávek ze semaforských her, písně Michala Kocába a Jiřího Suchého zpívané Janou Kratochvílovou doprovázenou Pražským výběrem a také Ellingtonova Caravana nazpívaná autorem českého textu Jiřím Suchým. Skutečně raritní jsou nahrávky cizojazyčné – tři německé, jedna ruská a čtyři finské nahrané v roce 1986 při uvedení hry Dr. Johann Faust v Helsinkách v režii Jiřího Suchého. Kromě hudby tu zazní i mluvené slovo reprezentované rozhlasovou (a tehdy neodvysílanou) nahrávkou silvestrovského dialogu Jana Wericha a Jiřího Suchého z roku 1978. Tento disk a celé album uzavírá česká verze americké písně Old Folks At Home, zaranžované Antonínem Dvořákem pro sólový a sborový zpěv s doprovodem orchestru k uvedení v Madison Square Garden v roce 1894. V roce 1991, kdy uplynulo 150 let od Dvořákova narození, byla píseň nahrána s českým textem Jiřího Suchého a společně s anglickou verzí se na audiokazetě stal přílohou ke sborníku vydanému vydavatelstvím 68 Publishers.