Vzkazy

  • Cédéčko s vůní kouře

    Ačkoliv ve chvíli, kdy tento článeček píši (polovina prosince), je CD s dlouhým, ale vše říkajícím názvem „Šedifky a Přeletky: Ze starých zpěvníků“, na světě teprve pár týdnů, ohlasy z různých míst jsou nejen četné, ale i velice příznivé, některé přímo nadšené.

    Celý článek...
Dnes má svátek Kateřina Zítra má svátek Artur


foto: Hynek Glos, Lidové noviny

Vladimír Jiránek byl milován všemi. I když se mu říkalo filozof z Pařížské ulice, rozuměli mu všichni. Hlavně v době, když byl ještě mistrem podtextů, které přehlédli jenom cenzoři. Poslední stránky Mladého světa byly vyvěšovány na kolejích i v dílnách.Uměl přesně najít aktuální pointu a přitom většina jeho kreseb je nadčasová. Dokazuje to řada jeho knih.Byl vždy angažovaný v tom kladném slova smyslu a Česká unie karikaturistů je hrdá na to, že byl od roku 1990 jejím prvním předsedou. Předběhla prezidenta s jeho vyznamenáním, když mu udělila výroční řád „ unie“ – Řád bílé opice.

Byl praporečníkem moderního kresleného humoru a po poloskrytém pošťuchování komunistů se rychle stal tím, který dokázal komentovat naši novou situaci.Svojí maximálně úspornou kresbou dokázal vyjádřit každou myšlenku a začal s tím, že portrétní karikaturu úspěšně přizpůsobil svému výtvarnému rukopisu.Dal tak příklad řadě svých pokračovatelů. Vystudoval novinářskou profesi, ale většinou se vyjadřoval jako výtvarník, i když v případě dlouhé řady svých animovaných filmů a serií pro televizi byl nejen výtvarníkem, ale i scénáristou. Králíci Bob a Bobek znárodněli a Mat a Pat mají nekonečné pokračování ve zpracování dalších autorů.

Lidové noviny v něm měly autora, který i když byl „pravičák“ dokázal dění kolem sebe zachytit objektivně. Byl workoholik. V době, kdy s námi občas zašel do restaurace, dokázal za večer pokreslit řadu papírových ubrousků. Jedinečný výtvarný rukopis získal za velmi krátkou dobu, a tak v závěru svých studií vstoupil do novin a časopisů jako hotová osobnost. Kritik a teoretik Ivan Hanousek postavil na jeho prezentaci svoji diplomovou práci a v roce 1999 užil ve svém článku v Lidových novinách titulek „ Vladimír Jiránek je hlídací pes naší demokracie“.


Roku 1968 byl ve svém zachycení národního cítění nepřekonatelný a po Listopadu se stal naším nejlepším a nejoblíbenějším politickým karikaturistou.Byl v pravém slova smyslu národním umělcem. Kdyby mu chtěli tento titul dát komunisti, tak by je hnal svinským krokem. Ocenění se dočkal jak oficiálního, tak hlavně v odezvě všech jeho čtenářů.

Narodil se 6.6.1938 v roce pro republiku těžkém, a tak prožil všechny naše krize, až se dočkal svobody občanské i umělecké.Obojí plně využil.Vytrpěl si nejen ostrakizaci od režimních nadutců, ale i řadu nemocí. Znal bolesti fyzické i psychické a obojímu statečně vzdoroval. V jeho tvorbě byste těžko hledali jakékoli jeho bolestínství, ale prožíval intenzivně bolesti naší společnosti.Mladý svět ve své nejslavnější době a začátek Lidových novin si bez něho neumíme představit.

Místopředseda České unie karikaturistů
Josef Kobra Kučera pro Lidové noviny

 

P.S. ( pro tento portál):

Vladimír Jiránek a ekologie, to byl pojem. Nakresil logo Hnutí Brontosaurus, ochrana přírody procházela celou jeho tvorbou. V muzeu ve Vrchlabí měl velikou výstavu na EKO téma, která vznikla na základě jeho obrázků z časopisu Krkonoše. Provázel svými ilustracemi kalendáře dálkových pochodů Mladého světa. V jeho tvorbě se tak objevili i trampové a turisti. Sám se teď vydal na dlouhou cestu do ráje.




Vláďa z klobouku na nás čeká u nebeskýho báru...

Před pár lety, přesněji 5. května 2007 měl u nás v Ratajích nad Sázavou vernisáž Vláďa Jiránek, můj dlouholetý kamarád. Králík z klobouku. Loni jsme se domlouvali, že Rataje nad Sázavou letos, tedy po 5 letech zopakujeme, pak jsme to ale odložili až na příští rok. A dnes už to nejde. Ráno mi volali, že Vláďa v noci na středu 7. listopadu zemřel.

Kdysi v 80. letech jsem vyprodukoval v Malostranské Besedě s redaktorem Mladého světa Pepíkem Velkem pořad Jak jsem bránil přírodu s podtitulkem Zápisník hnutí Brontosaurus, Vláďa Jiránek k tomu dělal plakát a velmi často s námi jezdil na besedy po celém tehdejším Československu. Jednou, někdy v třiaosmdesátém, jsme byli v Budějovicích, a jeden z diváků se zeptal: „Pane redaktore, kterého tvora považujete nejperspektivnějšího na přežití roku 2 000?“ Velek si začal nervózně poposedávat a Jiránek povídá: nebuď nervózní Pepo, to lehce zodpovím. Velek znervózněl ještě více a věděl proč. Jiránek povídá: „...ostatně si myslím, že nejperspektivnějším tvorem na zemi je slepice. Tváří se, že je úplně blbá. Ale zase ne tolik, aby jí to mohlo nějak uškodit...“. Nevím, co se na tom bolševikům nelíbilo, ale pak jsme asi dva roky nesměli vystupovat v Jihočeském kraji.


Jiránek měl na maléry čuch. Třeba jsme se jednou v nějaké půlnoční debatě zmínili, že bychom potřebovali péefku Malostranské besedy. Asi během tří minut nám Vláďa předal somráka na vedlejším obrázku. K nám chodil jeden náš kámoš z tiskárny karet, ten pravil to není problém a druhý den jsme měli dvoustovku péefek navíc s kalendářem na zadní straně. Potud dobré, za komunistů si něco nechat oficielně vytisknout bylo téměř nemožné. Obrázek jsme si rozdali mezi sebou a samozřejmě někdo přičinlivý ho dopravil k naší tehdejší ředitelce. I jí dej pánbůh lehkou. Již druhý den nás právnička Eva volala do ředitelny, ještě ve dveřích nám špitla „kluci, průšvih“ a ředitelka pak měsíc vyšetřovala kdo to kreslil, kdo to tisknul, kdo to rozšiřuje, zda je to znevažování práce kulturního pracovníka... Samozřejmě autora kresby nepoznala a my jsme nic neřekli.


Tak takový byl častý návštěvník malostranských barů a hospod, který pravidelně končil v Malostranské besedě. Rádi na něj vzpomínáme, a já jsem rád, že se mohl v sedmém roce prezentovat také v Ratajích nad Sázavou.

Vláďo, ahoj!
Ota Kmínek


A ještě něco pro radost, kterou Vláďa rozdával plnými hrstmi:



Foto týdne

„Štěstí je jednoduché.

Dobré zdraví

a špatná pamět."

 

Ernest Hemingway

Jste náš host číslo

6736998

Melanž

  • Jaký je Brňák

    Petr Komárek zvaný Farář z Texasu, USA, má – zdá se – silný vztah k Brnu. Čas od času nám přepošle zasvěcené texty o moravské metropoli. Většinou jsou ty texty vtipné, vyznačují se značným stupněm informovanosti. Dnes poslal následující sdělení:

    Celý článek...  
  • Jak posílat příspěvky na potlach v Texasu

    Ozvalo se nám již několik kamarádů ze zahraničí, kteří chtěli poslat peníze na naše bankovní konto na podporu 10 celosvětovéo potlachu, ae nemohli tak učinit, protože informace uvedené na trampských webových stránkách nebyly úplné.

    Celý článek...  
  • Když je v Texasu vedro, skoro se nedá pracovat

    Další zpráva o přípravách na 10. celosvětový potlach i omylu Country rádia.

    Čas letí jak ten jelen, co je šípem střelen. Sice 10.listopad 2018 se mnohým bude zdát ještě daleko, ale vzhledem k tomu, že klimatické podmínky v Texasu nám dovolují pracovat jen v určitý čas, což jsou dva měsíce na jaře a dva měsíce na podzim, není zase tolik času nazbyt. V létě jsou zde úmorná vedra, ve kterých venku pracují jen ti nejstatečnější (ke kterým my už nepatříme) a i když máme většinou mírné zimy, tak ani v těch se moc pracovat nedá.

    Celý článek...

Tiráž

Music Open
hudební časopis nejen o muzice


Šéfredaktor:
Fedor Skotal
Redakce:
Hanka Hosnedlová,
Lilly Pavlak (Švýcarsko),
Jana Skotalová

Grafika a web: Jana Skotalová

Kontakt:
musicopen@email.cz