Vzkazy

  • Hudba z trampíria 2022 Brno

    Ahoj přátelé, kamarádi,

    dovoluji si vás pozvat na Hudbu z trampíria 2022 Brno. Téměř rok po pražské Lucerně se Hudba z trampíria opět usadila v Brně, kam patří, kde byla vymyšlena a kde se roky konala. Tento rok je věnována Jožkovi Jégrovi a jeho Velkému zpěvníku, který byl dokončen, bude pokřtěn a čeká na vás.

    Nenechte si ujít spoustu trampské muziky a dobré zábavy a přijďte v pátek 21. října 2022 do KD Musilka. Začínáme v 19,00 hodin.

    Celý článek...  
  • Boris Blahovec – odišla slovenská legenda

    Uprostred leta nás zastihla smutná správa - navždy odišiel za svojimi kamarátmi Boris Blahovec  (⁎27. apríl 1940 – †11.august 2022) z Novej Dubnice, legenda trampského, hudobného i výtvarného života. Boris bol šerifom trampskej osady Huricane, ktorá bola založená na Maníne v Súľovských vrchoch v roku 1967. Súčasťou osadného života bol humor a hudba. Boris spieval a hral na šesťstrunné gitarové banjo v osadnej kapele Huricane, ktorá sa zúčastnila prvého kola Porty na Slovensku dňa 26.4.1969 v Bratislave – Rači a získali tretie miesto.

    Celý článek...  
  • Letokruhy se znovu posunou

    Kamarádi a kamarádky!

    Vzhledem k vývoji celosvětové problematiky okolo pandemie corona viru se vyskytla i neúprosná nutnost jednoznačného rozhodnutí o konání LETOKRUHŮ, plánovaných původně na rok 2021 a přesunutých na červen 2022.  

    Situace v celém světě se opět rapidně zhoršila, Kanadu nevyjímaje. Proto, ač neradi, jsme museli jednoznačně konstatovat, že pořádání Letokruhů v roce 2022 je nereálné, a jsme nuceni ho posunout o další rok. Paradoxně se tak interval celosvětových trampských setkání posunul na pět let, jako tomu většinou bylo mezi celosvětovými potlachy. Naším záměrem bylo zkrátit tento interval na tři roky, ale jak vidno – člověk míní a život mění.

    Budeme doufat, že se nepříznivá situace během příštího roku změní k lepšímu a my vás budeme moci v roce 2023 přivítat na Bush River.

     

    Držte nám i vám palce!

    Za STOV Fony, Kanada 

     
Dnes má svátek Justýna Zítra má svátek Věra

Pavel Číča Jelínek (vpravo) s Fedorem Skotalem, šéfredaktorem Musicopen.cz

Je to již více než tři roky, co se v Brně zrodilo nové country rádio Čas. Moravská metropole a vlastně celá jižní Morava na tuhle událost čekala mnoho let, protože country, trampská a folková muzika byly žánry, které se v této oblasti, proslulé kvalitními sbory, vysílaly jen okrajově. Jednou z tváří rádia Čas se stal i kapelník brněnské trampské skupiny Karabina Pavel Čiča Jelínek. Čiča je také autorem knihy Volání větru – historie brněnské trampské písně a také několika publikací o brněnské hantýrce. Jeho posluchači oblíbený pořad Slezina pevně zakotvil v programové náplni brněnského country rádia Čas.


Čičo, jak vlastně začala tvá spolupráce s rádiem Čas?

Rádio Čas vysílalo asi tři měsíce, když mě oslovil můj kamarád Roman Horký z Kamelotu, jestli bych nechtěl dělat pořady do tohoto nového rádia. Představu jsem nějakou měl, protože v minulosti jsem už něco podobného - i když ne v takovém rozsahu - dělal, tak jsem předběžně souhlasil. Původní záměr byl, že Roman bude moderovat Horké křeslo – tedy pořad, kam si bude zvát své hosty a já pořad druhý, pro který jsem vymyslel název Slezina.Zanedlouho mě, k mému překvapení, volal ředitel rádia Radim Pařízek, kdy začnu vysílat. Říkám - mně je to jedno , jsem nachystaný. Jeho odpověď byla: začni hned – jdi se domluvit s produkčním do rádia. Pak už to šlo rychle. Domluvily se podmínky a já jsem za týden vysílal první Slezinu. Bylo to v neděli 14. 6. 2009. Roman své Horké křeslo vůbec nezahájil, protože se křížilo s koncerty Kamelotu, které pochopitelně musely mít přednost. Tak jsem postupně začal zvát hosty do pořadu Slezina já.

Jaká je potřeba kvalifikace k moderování takového pořadu?

V první řadě by to měl mít člověk srovnané v hlavě, co chce posluchačům nabídnout, měl by umět mluvit, měl by o tom něco vědět a měl by mít na to hlas. Ten tedy rozhlasový nemám, ale můj hlas je tak brněnsky nezaměnitelný, že si na něj posluchači zvykli a žádné nějaké negativní projevy nebyly.

Jaká je tedy hlavní náplň pořadu Slezina?

Samozřejmě základem jsou písničky. Kolem těch se točí i povídání, jak o jejich interpretech, autorech, tak i o jejich historii. Motivem Sleziny jsou také události, ať už historické, nebo aktuální, a to s písničkami, které se k tomu tématu hodí. A v neposlední řadě jsou to hosté Sleziny. V pořadu mám také informace o tom, co se kde bude zajímavého konat – jednoduše kam za zábavou a za muzikou.

Kolik už bylo ve Slezině hostů a kteří to byli?

Hostů jsem měl ve Slezině víc než padesát. jak z řad muzikantů, tak i z řad dobrých lidiček, kteří dělají něco, co s country a trampskými věcmi souvisí. Z řad muzikantů to byli třeba Roman Horký z Kamelotu, Franta Linhárek a Jirka Pola z Poutníků, Jirka Pařez z Pozdního sběru, Robert Křesťan, muzikanti z Pacifiku, Franta Nedvěd, Vojta Kiďák Tomáško, Žalman, Petr Kocman, Wabi Daněk a plno dalších. Mými hosty také třeba byli Bolek Polívka, zdobitel kůže Zdeněk Kocman, zlatokop Šťoura, jeskyňář se svými světovými objevy Marek Audy, kluci z Harley klubu, vodák Jirka Šťastný, Ivan Bartůněk - učitel country tanců, Franta Furch, se kterým jsme si povídali o kytarách, pak jsem měl krásné povídání o vlcích s Montem Kvasnicou. Nesmím také zapomenout na hosty, kteří souvisejí s brněnskou hantýrkou a vůbec s brněnským štatlem – což jsou zpěváci Radek Rettegy a Honza Hlaváček a také silák Franta Šebela, nástupce Franty Kocourka. Měl jsem povídání také s tebou o ocenění za přínos k bluegrassu, které jsi dostala v Nashvillu. Plno dalších dobrých kamarádů jsem nejmenoval, protože ten článek by byl asi moc dlouhý.


Jaká témata jsou ještě náplní Sleziny?

Tak občas je ve Slezině brněnská hantýrka – to znamená hantýrkové písničky a povídání s lidmi, kteří zažili slavné roky mého spolužáka Franty Kocourka a démonického, neuznaného „Zlatého slavíka“ Rudiho Kovandy. Odvysílal jsem asi 20 dílů o brněnských trampských skupinách. O tom jsem kdysi napsal knížečku Volání větru , tak to dostalo i podobu zvukovou. Teď již běží téměř rok Vandr po českých trampských skupinách, ve kterém je vlastně zachycen téměř stoletý vývoj české trampské písničky. Tenhle vandr by měl končit před prázdninami. V pořadu mám také občas okénko, které jsem nazval Úlety, ve kterých pouštím písně úsměvné, zvláštní a parodie

Jak vzniká, nebo jak děláš takový pořad?

Pořad musíš vymyslet. Nikdo mě do ničeho nenutí, takže je to na mně a na vzniklých situacích. Představa , že třeba host z druhého konce republiky přijede v neděli v poledne, kdy se pořad vysílá, do studia, je dost nereálná. Musím s ním rozhovor natočit třeba o přestávce, když v Brně koncertuje, nebo někde u pivka anebo když má čas, tak u mě doma. Má to jednu výhodu, že rozhovory se dají natočit kdykoliv a kdekoliv, pokud je čas a je tam aspoň trochu klidu. Dnešní technika to umožňuje. Pro mě je to někdy výhoda, někdy nevýhoda, ale pro posluchače je to jednoznačný přínos. Vznikne tak plno rozhovorů, které by se nikdy nezrealizovaly. Na naší hudební scéně se pohybuji již téměř 50 let, a hosté jsou všechno moji staří kamarádi. Písničky, ty mám také v malíku, takže když dávám pořad dohromady, tak si vlastně hraji.

Je známo, že pouštíš hodně písniček, které nejsou v playlistu rádia – to tkví v čem?

Mám veliký soukromý archiv, ve kterém je odhadem 15 tisíc žánrových písniček a tak 10 tisíc je jich použitelných jak obsahově, tak i technicky. Písničky pouštím výhradně z tohoto svého archivu. Je zbytečné pouštět písničku, která již v týdnu třikrát zazněla.

Vím, že se v Brně moc nezdržuješ. Kde trávíš svůj čas?

Jako každý správný trampský důchodce přebývám se svojí ženou Irenou většinou na chajdě v Olšanech a do Brna jezdíme jednou týdně pro zásoby a já musím udělat pořad do rádia. V Olšanech je mým sousedem Bolek Polívka, na jeho farmu to mám také kousek, takže tam nuda není. Hodně taky jezdím po okolních lesích na kole a pokud brněnský Old Boys je někde v dosahu na svém úterním čundru, tak jedu tam. Dost často jedu také na Bukovinku, kde je základna Klubu havarovaných cyklistů, kterého jsem již také bohužel členem. No a k tomu jsou ještě akce Karabiny – hory, jeskyně, voda, kola a hraní.

Také hodně cestujete. Kde jste byli, nebo kam se chystáte?

Máme toho objetého po Evropě hodně. Jezdíme hlavně do přírody. Předloni to byla Sicílie, loni jsme tři týdny čundrovali po Španělsku – byli jsme až za Gibraltarem, pak jsme byli týden na vodě, týden na kolech, týden v Julkách a týden u moře s výletem do mořského NP Kornati. Letos to bude časově obdobné, ale na jiná místa. Jezdíme výhradně naším autem. Koupili jsme čtyřkolku a kam už nevylezeme, tak tam možná částečně vyjedeme.

Co Karabina – jak koncertujete ?

Na pódiích koncertujeme už jenom občas, to když nás přemluví, abychom někde vystoupili jako žijící legendy. Jinak hrajeme na osadních a různých jiných ohňových a hospodských akcích pořád. Karabina bude za rok slavit 45. výročí. Na té slávě bychom také asi měli hrát.

Kdy se tvůj pořad Slezina vysílá a kde se dá brněnské rádio Čas naladit?

Pořad Slezina se vysílá každou neděli ve 12 hodin v poledne a reprízuje se pro trampy, kteří nejsou v neděli v dosahu, ve středu v 21 hodin večer. Rádio„Čas Brno se dá chytnout na frekvenci 95,5 FM. Další vysílače Jižní Moravy jsou ve Znojmě – 100,6 FM, v Blansku – 97,7 FM, ve Vyškově – 95,8 FM, v Hustopečích – 91,7 FM a v Oslavanech 92,2 FM. Rádio se dá naladit i na internetu, a vím, že ho poslouchají kamarádi po celém světě.

Co chystáš pro posluchače o prázdninách a po prázdninách?

Prázdniny musím předtočit, protože jak už jsem říkal, budu ve světě. O prázdninách budou tedy pořady o českých, moravských a světových řekách, také o brněnské a vranovské přehradě. Také písničky táborákové a vodácké, a určitě nějaký hantýrkový lochec.Po prázdninách chystám odvysílat plno dílů o legendárních country skupinách z Brna a okolí jako byli třeba Sekáči, Smutňáci, Trapeři, Hurdis, Hráči, Vědro, Uhlák, Voraři a plno dalších. Hudební materiál už mám nachystaný asi od třiceti skupin.

Čičo, ať se ti daří jak u vysílání na výborném rádiu„Čas, tak i na tvé chatě v Olšanech a na vašich cestách. Děkuji ti za rozhovor.

Já děkuji za pozvání k tomuto pokecu pro Music Open, ve kterém jsem mohl nejenom pořad Slezina představit, ale také nechat nahlédnout do zákulisí, jak se ten pořad vytváří a co se chystá. Mějte se všichni a nalaďte si někdy brněnské rádio Čas. Ahoj.


Foto týdne

Jste náš host číslo

8384085

Melanž

  • V Brně je možné všechno. Třeba i brazilský karneval.

    "O uplynulém víkendu (20. - 21. srpna) se v Brně konal velkolepý karneval nejen s polonahými krasavicemi, ale i s temperamentní muzikou a alegorickými vozy na téma "200 Anos", za čímž se skrývá odkaz na dvěstěleté výročí brazilské nezávislosti a na dvěstěleté výročí narození věhlasného přírodovědce Jana Řehoře Mendela. Brno, už tak nejveselejší město v zemi, ožilo a rozzářilo se všemi barvami a světly", píše Jan Buddeus Habešan. " Můj brněnský kamarád a fotograf Igor Zehl mě chtěl potěšit štůskem fotografií z téhle bohulibé události a povedlo se mu to."

    Dodejme, že kolega Igor Zehl byl dlouhá léta fotoreportérem České tiskové kanceláře, s kterou dodnes spolupracuje.

    Celý článek...  
  • Léčivá síla bylinek

    Přestože se příroda začíná pozvolna chystat k zimnímu spánku, sběrači léčivek mají napilno, aby využili posledních slunečných dnů. Zelené části rostlin pomalu žloutnou a schnou, takže s výjimkou máty peprné, pelyňku, zeměžluče, vřesu nebo slézu už stěží doženeme to, co jsme nestačili natrhat v létě. Pozornost tedy soustředíme na sběr právě dozrávajících plodů a semen a znovu se vydáváme na sběr kořenů, resp. oddenků či hlíz, do kterých rostliny před zimou ukládají maximum účinných látek. Sbíráme tedy typické podzimní plody: šípky, bezinky, dozrává i rakytník, hloh, jalovec, trnka nebo jeřáb. Na zahradě sklidíme fazolové lusky a semena kopru a fenyklu. Ve volné přírodě najdeme semena ostropestřce mariánského, jírovce maďalu (kaštan), na polích oves.

    Ze země můžeme v tomto období dobývat kořen kontryhelu, anděliky, čekanky, pampelišky, lopuchu nebo kostivalu, oddenky pýru plazivého, reveně nebo mochny nátržníku.

     
  • Letní lidé Františka Dostála

    Nedávno oslavil 84. narozeniny vynikající český reportážní a dokumentární fotograf František Dostál. Pro jeho dílo je typický jemný humor těžící z často absurdních setkání více nesourodých prvků na jednom obrazu.

    Jak před časem řekl František Cinger: Dostálovy snímky jsou svědectvím času, přitom se mu pořád nějak kutálejí do legrace. On totiž František Dostál má raději úsměv než pláč.

     

     

     

     

     

    Připomeňme si dílo Františka Dostála několika fotografiemi z jeho asi nejslavnějšího souboru Letní lidé, který František Dostál vytvořil mezi roky 1968–1990.

    Celý článek...

Tiráž

Music Open
hudební časopis nejen o muzice


Editor:
  Fedor Skotal

Redakce: Marty Newton

Grafika: Jana Skotalová

 

Autoři:  Jiří Černý, Mirek Černý, Jaroslav Čvančara, Ivan Doležal, Svatoslav Fiala (foto), Jiří Hampl (foto), František Heřman (foto), Hanka Hosnedlová, Vít Hrabánek, Jan Krůta, Miloslav Jakub Langer, Jaroslav Samson Lenk, Jindřich Marek, Stanislav Motl, Petr Vokoun Náhlík, Míra Navara, Zdeněk Nossberger, Sandy Nosek,Lucia Nováková (foto), Lilly Pavlak, Jan Plachetka, Milan B. Plch, Radovan Rakus, Jan J. Vaněk, Jerry Pupál Vecka, Ladislav Vencálek, Karel Cimbura Vidímský

 

Kontakt: musicopen@email.cz