Dnes má svátek Soňa Zítra má svátek Taťána

Dřevěná zastřešená scéna před kozí farmou a klubem U Drexlerů, na které se již řádku let koná festiválek Potlach u Stráníků, poprvé hostila Portu, přesněji její krušnohorské oblastní kolo. Mezi stráněmi půvabného horského sedla obklopujícími vesničku Kalek na česko-německé hranici se sešlo celkem čtrnáct soutěžících, kteří nabídli svůj um nejen porotě, ale i překvapivě početnému publiku.

Ze všech diváků si hlavní pořadatel Luboš Stranďa Stráník vybral jako reportéra mě (všichni děláme chyby) a tak vám nabízím pár slov o tomto velmi vydařeném podniku. Poznámky o soutěžících se snažím řadit abecedně, podle jejich názvů nebo příjmení:

 

Marek Borský

„Do svejch písniček se snažím dostat to nejhorší ze sebe,“ poznamenal hned v úvodu svého vystoupení Marek Borský z Nové Role, písničkář a kytarista, který si může dovolit používat looper - muzikantskou krabičku, která je přirozeným nepřítelem všech falešných hráčů. Úvodní výrok potvrdil svými hořkými, takřka dokumentárními texty, ve kterých mi trošku zavadily vulgarismy. Přesto jeho úspěch, druhé místo v interpretační soutěži a postup písně Vojáci do autorské Porty pokládám za adekvátní tomu, co předvedl.

Když jsem viděl, že plzeňské manželské Duo My tři přijelo obohaceno o dva hosty, těšil jsem se na pořádný hudební nářez. A taky se mi písničky, převážně z dílny Marty a Petra Soukupových, líbily, jen škoda, že rozšíření souboru i příprava na vystoupení byly ušity poněkud horkou jehlou. Nedoladěnost některých nástrojů a trochu falše ve zpěvu jim porota nemohla odpustit.

 

Duo My tři ve čtyřech

Dušan je tu JAKODOMA si říká písničkář Dušan Bitala z Ústí nad Labem na památku své někdejší kapely Jako doma. „Je to spíš divadlo, než písničky,“ poznamenal kdosi k jeho produkci. Mě jeho tvorba zaujala vtipnými texty, originální interpretací a humorem, kterého se mi na TFC scéně v posledních letech obecně nedostává. Ten chlapík ví, co dělá!

Rozpaky ve mně vyvolalo vystoupení dua Malý Henry a Dejdárek, tedy pětiletého, na svůj věk dobrého kytaristy a snaživého zpěváčka Jindříška Onufera s tátou. Už před jejich vystoupením jsem se obával, že tak malého kluka soutěžení mezi dospělými bude deprimovat. Přesto, že Henryho snaživost je chvályhodná, chyby ve hře a zejména ve zpěvu (bohužel i u táty) moje obavy potvrdily. Proč se má takový mrňous trápit soutěžením v dospělácké soutěži, když je k dispozici řada soutěží dětských?

 

Malý Henry

Zvláštní rytmickou bedýnkou, po stranách opatřenou kastanětami, na níž se nesedí, nýbrž se drží mezi koleny, zaujala na první pohled skupina Mandril z Nejdku. Ten nástroj se jmenuje slap-top cajon a spolu s kytarou, mandolínou a bezpražcovou baskytarou vytvářel zajímavý zvuk dynamických, vynalézavě zahraných písniček, které mě velmi potěšily.

Členové folkové skupiny Potokap ze Slaného absolvovali již bluegrassovou, rockovou a punk-folkovou zkušenost, z části dokonce společnou, jíž Radek a Lenka Valentovi zúročují ve své autorské tvorbě. Ač kapela existuje zhruba dva roky, její zvuk potvrzuje, že jsou to zkušení, sehraní muzikanti a jejich písničky se dobře poslouchají. Jejich úspěch, první místo v interpretační soutěži a postup Radkovy Noci Sirael do autorské Porty, mě nepřekvapil.

Maličko mě zklamal litvínovský Vítr ve vlasech, přesto, že mu formálně není co vyčíst. Kvalitní a dobře zaranžované autorské písničky kapelníka Milana Pilaře byly zahrány čistě, ale také poněkud nesměle, možná i ztrémovaně, což by se u této zkušené kapely dít nemuselo. Svojí interpretační úrovní ale i tak patřil Vítr k nejlepším účastníkům soutěže a nemyslím si, že by porota udělením nepostupového třetího místa udělala chybu.

Těchto sedm soutěžících mě zaujalo nejvíce. Dále se zúčastnili kapela Bankrot z Karlových Varů a písničkáři Stáňa Koucká Nodlová z Prahy, Martin Bažant z Mostu, Jiří Cholda Cholínský z Teplic v Čechách, Vládimír Klečka též z Teplic, Karel Končíř z Chomutova a Karel Malcovský z Jirkova.

 


Martin Bažant

Všechna soutěžní vystoupení sledovala a poctivě vyhodnotila porota, ve které za předsednictví Tomáše Berky (Corpus Delicti atd.) pracovali Veronika Stráníková (Stráníci), Marcela Voborská (Pacifik), David Šelíz Šelemberk (Isara) a Vojta Kiďák Tomáško (kulturní památka), který k potěšení všech přítomných před vyhlášením výsledků vystoupil jako host programu. Celým odpolednem a podvečerem nás slovem velmi elegantně provedl zkušený pábitel Mirek Ošanec a zvuku jako vždy velmi dobře sloužili Karel a Helena Toupalovi. A taky sluníčko se mohutně snažilo a udělalo pro nás krásný letní den. A všechno to dokonale klapalo, protože na to bedlivě dohlížel delegát štábu Porty Petr Balík Vohnout (ex Máci).

 

Vojta Kiďák Tomáško

Na Kalku bylo dobře. Velmi se prý podařil i na program navazující jam v klubu u Drexlerů, kde se přestalo hrát až hluboko v novém dni, u čehož jsem už nebyl. Ale i podle toho, co jsem tam stihl prožít, vám mohu krušnohorskou Portu v příštím roce vřele doporučit. Za krásný zážitek děkuji všem dříve jmenovaným + všem divákům, jichž dorazilo, odhaduji, přes stovku a bez nichž by to vůbec nebylo ono.

 

 Kalek. Pohoda a klid prostě k takovému podniku na horách patří.

Foto: Tomáš Berka (čb), Karel Končíř (barva)

 

Foto týdne

Jste náš host číslo

9519403

Tiráž

Music Open
hudební časopis nejen o muzice


Editor:
  Fedor Skotal

Redakce: Marty Newton

Grafika: Jana Skotalová

 

Autoři:  Jiří Černý, Mirek Černý, Jaroslav Čvančara, Ivan Doležal, Svatoslav Fiala (foto), Jiří Hampl (foto), František Heřman (foto), Hanka Hosnedlová, Vít Hrabánek, Jan Krůta, Miloslav Jakub Langer, Jaroslav Samson Lenk, Jindřich Marek, Stanislav Motl, Petr Vokoun Náhlík, Míra Navara, Zdeněk Nossberger, Sandy Nosek,Lucia Nováková (foto), Lilly Pavlak, Jan Plachetka, Milan B. Plch, Radovan Rakus, Jan J. Vaněk, Jerry Pupál Vecka, Ladislav Vencálek, Karel Cimbura Vidímský

 

Kontakt: musicopen@email.cz