Na 3.základní kolo  11.ročníku hudební soutěže  budu vzpomínat hned z několika důvodů. Ten první bylo už metro, cestou do Music City. Bylo totiž narvané převážně omladinou, která však na stanici Českomoravská zamířila k velké O2 aréně. Vzhledem k velkému počtu děvčat a slečen bylo jasné, že nejde o hokej.  Byl tam koncert a  když jsme šli před půlnocí domů, vyřítili se davy z haly a cestou do metra ještě míjely prodavače triček skupiny Nickelback.

Druhá vzpomínka patří nalejvárně pro život, kterou tentokrát dokonale obstaraly texty většiny písní soutěžících a posluchači, kteří zaplnili soutěžní sálek, mohli odcházet docela slušně vybaveni.

Severočeský  Vítr ve vlasech začal vodopádem informací v písničce Tady končím, připomněl Viléma, trochu prý pozapomenutou postavu ze slavné básně Karla Hynka Máchy a zakončil téměř vánočním songem o osudech kapra, který nechtěl skončit na štědrovečerním stole, a tak se vydal do Ameriky.

 Hynek Žirovnický

Pražský písničkář Hynek Žirovnický si při Notování odbyl svou premiéru veřejného vystupování, což se projevilo jak na jeho kytarovém prstokladu, tak při zpěvu, ale zato podal v písni Ančovičky recept  na hubnutí a ještě pět zakamuflovaných názvů detektivek Agáty Christie, v písni Ženské domovy pak  dal radu všem případně postiženým, jak může dopadnout pozvání na smažený řízek do tohoto holčičího království.

 Jen tak

Moderátoři Bublina s Belmondem se neshodli, zda je  plzeňské kvarteto Jen tak mladým účastníkem soutěže nebo starým otřískaným souborem, který už toho má za sebou spoustu, včetně řady úspěchů. Každopádně už jsou ostřílenými účastníky Notování, třebaže do náctiletého věku teprve nahlížejí. A to, že jsou z Plzně, v téhle soutěži dost znamená, protože západočeská metropole posílá soutěžit opravdu dobré sestavy.

 Duo my tři

Potvrdilo to hned nato dvoučlenné  Duo my tři, což jsou manželé Petr  (hraje ve skupině Alternativa ) a Hanka ( hraje v Čáry máry) Soukupovi. Hned vysvětlili tu početní nesrovnalost větou „ Kapelník už spí“  a potěšili se přítomností učitelek z mateřské školky, kam chodí jejich synek-„kapelník“. Čišela z nich nakažlivá radost dobrého páru a publikum to řádně ocenilo.

Repass z Brna udělal radost Belmondovi, který se tam narodil a využil této příležitosti k pár větám o řevnivosti mezi Prahou a Brnem, zatímco jeho žena Bublina se spokojila s tím, že Belmondo bude tlumočit očekávanou brněnštinu pražskému publiku. Brňáci přivezli výborného sólového kytaristu, zato trochu ukřičeli poslední cikánskou písničku.

 Naopak

Oblečen ve stejných tričkách nastoupil  dobříšsko-českolipský Naopak a dva Martinové s Petrou uprostřed byli důstojným finále večera. Začali svou jistotou – Slečnou, co se nehádá, ale těšili i novinkami: Sonetem pro dva, nádhernou milostnou písničkou Tenkrát v září a připomněli významné severočeské muzikanty -  Pavla Havlíka a Míru Ošance  - Songem lodního kuchaře.

Hostem po přestávce, vyplněné vyplňováním divácké přízně, byli Jarabáci a trojice borců, vyzbrojená dvěma violoncely, akordeonem, banjem, trubkou a ukulelem vytvořila parádní špici celému večeru.

Rada Notování byla nejvíc nadšena z Naopaku, v diváckém hlasování dostalo o dva hlasy víc plzeňské Duo pro tři, ale  jak to letos chodí, účastníci semifinále budou známi až po skončení základních kol.

To čtvrté přijde na řadu první prosincový čtvrtek.   

Foto Rejka Balcarová