Pavel Žalman Lohonka
Ačkoliv konkrétní datum vzniku českobudějovické folkové skupiny Minnesengři spadá někdy do začátku podzimu, letošní 45. výročí vzniku této legendární hudební formace si její zbylí členové společně s publikem připomenou až 14. listopadu. A to jubilejním vzpomínkovým koncertem ve velkém sále DK Metropol.
Minnesengři se zrodili koncem 60.let minulého století a vydrželi rozdávat překvapení a radost celých dvaadvacet roků. Rozešli se v roce 1990 po řadě různých přeskupování základní čtyřčlenné sestavy. Ovšem jejich písničky znějí jak na rozhlasových vlnách, tak na pódiích nebo u táborových ohňů dodnes. Zasloužili se velkou měrou o zpopularizování lidové písničky, a to zejména jihočeské, hlavně mezi mladými lidmi své doby. Natočili kolem čtyř stovek písniček v českobudějovickém rozhlasovém studiu, objevovali se i na televizní obrazovce a ve filmu, odborníci o nich hovořili jako o nevídaném zjevení na hudební scéně.
Minnesengři v roce 1968 - zleva Žalman s Ivanem Zichou, u druhého mikrofonu Eva Zichová a Anděl
Ovšem lidská paměť je vrtkavá a nespolehlivá, a tak se myšlenkou zachovat historii a existenci legendárních Minnesengrů i pro další generace začal již před pár lety zaobírat Pavel Anděl Pokorný, kapelník a jeden ze zakládajících členů kapely. Uvažoval o koncertu, do něhož by zapojil zbytky skupiny, dokonce již začali i zkoušet, a byl odhodlán vydat minnesengrovskou historii v písemné knižní formě. Přes první kroky v těchto snahách však udělala nesmlouvavou čáru před více než dvěma roky jeho tragická smrt.
Vypadalo to, že plánovaný projekt zase zcela zapadne, ale pak vstoupil do hry Andělův blízký přítel a muzikantský kolega Pavel Žalman Lohonka. Ten se rozhodl odložené plány oprášit a dotáhnout do konce, a proto s tímto návrhem oslovil i mne, protože mne si už Anděl vybral pro ony první kroky k sepsání publikace o Minnesengrech a jejich osudech.
Žalman začal znovu aktuálně připravovat vzpomínkový koncert, tentokrát situovaný ke 45. výročí vzniku Minnesengrů. V programu, který mají vyplnit minnesengrovské písničky z jednotlivých etap kapely, se kromě Žalmana a jeho kapelní formace objeví i většina z dosud žijících hudebníků a zpěvaček, kteří skupinou za dvaadvacet let jejího trvání prošli a zanechali v ní svou nezaměnitelnou stopu.
Minnesengři 1974 - vpředu vousatý Ivan Zicha, za ním kapelník Pavel Anděl Pokorný, jeho bratr Ivan, Pavel Žalman Lohonka, krásná prodavačka obuvi Lída Pouzarová, Honza Borkovec
Svým dílem přispěje k tomuto jubileu i Český rozhlas, a to dvojalbem z rozhlasových nahrávek. Album bude pokřtěno v průběhu koncertu, stejně jako dokončená knížečka s jednoznačným názvem To byli Minnesengři, která mapuje existenci skupiny od přelomového roku 1968 až po rok 1990, kdy se kapela definitivně rozešla.
Původně vznikla série článků doprovázená dobovou fotodokumentací, která v loňském roce vycházela v jihočeském Deníku a vzbudila nečekaný zájem u pamětníků i hudbymilovné veřejnosti. Cyklus těchto vzpomínkových ohlédnutí se také stal výchozím materiálem pro souborné vydání v podobě brožury s řadou dokumentárních snímků a rovněž s drobnými textovými dodatky hudebních publicistů a muzikantů, kteří jedinečnou éru Minnesengrů zažili na vlastní kůži. O textovou stránku se postarala autorka tohoto článku díky podkladům získávaným od členů kapely a hlavně od Pavla Žalmana Lohonky, který také tisk publikace financoval. Editorskou práci a grafickou úpravu pak obětavě a zdarma poskytl František Tylšar, člen Jihočeského klubu Obce spisovatelů.
Z letního putování Minnesengrů po kraji 1977
Brožura zaznamenává vznik a nečekaný vzestup kapely, její úspěchy, ale také problémy, se kterými se během let musela skupina potýkat, či nezbytné přesuny v hráčských sestavách. Zmiňuje vztahy s tehdejšími zřizovateli a dozorčími totalitními orgány, zabývá se příčinami odchodů a změn v sestavě a nevyhýbá se ani době určitých tvůrčích neshod či problémům po odchodu Žalmana. Malým bonusem pro čtenáře jsou pak texty několika autorských písniček, příznačných pro zmiňovaná dílčí minnesengrovská údobí.
Foto: Lucia Nováková-Lucy a archiv