Vzkazy

  • Letokruhy se znovu posunou

    Kamarádi a kamarádky!

    Vzhledem k vývoji celosvětové problematiky okolo pandemie corona viru se vyskytla i neúprosná nutnost jednoznačného rozhodnutí o konání LETOKRUHŮ, plánovaných původně na rok 2021 a přesunutých na červen 2022.  

    Situace v celém světě se opět rapidně zhoršila, Kanadu nevyjímaje. Proto, ač neradi, jsme museli jednoznačně konstatovat, že pořádání Letokruhů v roce 2022 je nereálné, a jsme nuceni ho posunout o další rok. Paradoxně se tak interval celosvětových trampských setkání posunul na pět let, jako tomu většinou bylo mezi celosvětovými potlachy. Naším záměrem bylo zkrátit tento interval na tři roky, ale jak vidno – člověk míní a život mění.

    Budeme doufat, že se nepříznivá situace během příštího roku změní k lepšímu a my vás budeme moci v roce 2023 přivítat na Bush River.

     

    Držte nám i vám palce!

    Za STOV Fony, Kanada 

     
  • Barborka čeká na ženicha

    Na svatou Barboru se, stejně jako kdysi, soustředí především slečny, které myslí na vdavky. Dodnes si na její svátek, tedy 4. prosince, dávají do vázy čerstvě utrženou třešňovou větvičku a čekají, jestli do Vánoc rozkvete. Pokud ano, mohly by se do roka vdát.

    Tato předpověď nebývá vždy zcela spolehlivá, což je třeba připsat na vrub neodbornému přístupu některých dívek k prognostickému procesu. Má-li být odhad přesný, musí se větvička trhat až po setmění. Autorka výzkumu ji musí umístit na teplé místo a každý den zalévat mírným prsknutím. Na kterou stranu se větvička otočí, z té strany ženich přijde.

     
  • Symbolika svíček na adventním věnci

    První svíčka, kterou zapalujeme první adventní neděli je svíčkou naděje a očekávání. Často se také nazývá svíčkou proroků, kdy Izaiáš předpověděl narození Ježíše Krista.

     

    Druhá svíčka se zapaluje na bronzovou neděli. Bývá dle některých tradic označována jako svíčka betlémská, má být symbolem jesliček a je považována za svíčku lásky.

     

    Třetí svíčka na adventním věnci je jediná v jiné barvě, a to v růžové. Představuje radost a často je pojmenována jako svíčka pastýřská

     

    Čtvrtá svíčka se nazývá jako svíčka andělská a je představitelkou pokoje a míru.

     

    Pátá svíčka (u věnců s pěti svícemi) se zapaluje na Štědrý den, kdy slunce zapadne a je v bílé barvě. Symbolizuje samotného Krista.

     
  • Adventní věnec zdraví hosty

    Advent správně začíná čtvrtou neděli před Vánocemi, každý rok je tak datum jiné.

     

    Je to období plné očekávání a těšení. Věřící se těší na příchod Spasitele a ostatní na nejpříjemnější svátky v roce.

     

    Katolická církev, z jejíhož repertoáru advent pochází, mu dala základní motto i barvu. Původní barvou adventu je fialová, podle barvy kněžského roucha. Fialová však bývala v minulosti velkou vzácností, a tak ji v domácím prostředí nahradila všudypřítomná, lehce dostupná červená.

     

    Pro adventní týdny křesťané doporučují pmírný půst, protože střídmost v jídle bystří rozjímání. Také touto tradicí se ateisté mohou inspirovat: k duhu půjde zejména těm, jimž Vánoce přinášejí mnoho neodolatelných gurmánských pokušení.

     
Dnes má svátek Květoslava Zítra má svátek Vratislav

Po dlouhých letech se mi letos konečně podařilo poprvé navštívit festival v Horním Jelení,  který se obvykle křižoval s Jamboree ve Strakonicích. Brněnská kapela Kati tam jela stejným vlakem, tak cesta vesele ubíhala. Také na tábořišti jsem spatřila spousty  známých tváří.

Rychle se ubytovat  na Radosti. Z vedlejšího pokoje se ozývala kytara Bédi Šedifky. Jelen se Špagetkou z ostravské kapely Šíny, které jsem viděla před  týdnem na Šumavě na potlachu Modrého Orla,  nás pak vzali zpět na zahájení.

V devět večer byl v areálu koupaliště zapálen slavnostní  oheň a za zvuku trampské hymny vyletěla  na stožár festivalová vlajka. Pořatelé nás všechny přivítali, a pak se již ve velkém tee-pee  u totemu  nesoutěžně představovaly soutěžící skupiny. Letos jich bylo dvanáct, tak o program bylo postaráno skoro do půlnoci.


Chrpa z Chrudimi

V sobotu ráno se festival přesunul do sokolovny.  V prvním kole, které začínalo v deset,  soutěžilo šest skupin. Marod z Ostravy, KoYoTi z Podkrkonoší, Co dům dal z Chocně, Kati z Brna, Chvíle z Hronova a Chrpa z Chrudimi.  To  všechno pozorovala a hodnotila porota z balkonu.  Tvořili ji Tony Linhart z Prahy, Milada Babula Handlířová z Olomouce, Béďa Šedifka z Plzně, Honza Jelen Novotný z Ostravy a Sandy Nosek ze Šternberka. Každá kapela musela zazpívat čtyři písně, z toho jednu pro zvukaře, jednu složenou do roku 1950. Ve finále se písně již nesměly opakovat. Někteří si možná myslí, že festival je dost ortodoxní, ale myslím, že je to záslužný počin pro klasickou tradiční trampskou píseň, aby na ni další generace nezapomínaly a nenahrazovala ji pouze moderna.

Přestávku  využila většina obecenstva nejenom k občerstvení, ale také k návštěvě Mobilního trampského muzea českých a slovenských trampů ve vedlejší místnosti, či prohlídce archivů trampských písní a minulých i současných trampských osad přímo v sále. Oboji bylo velice zajímavé a dostupné po celou dobu festivalu. Všem se to moc líbilo.

Ve dvě začal druhý soutěžní blok. Na řadu přišlo zbývajících šest kapel: Buškova parta trampů, aneb BPT – Zlín, Domüno – Česká Třebová, T.K.Duha – Čebín, Country Colaps –Pardubice, Dřeváci –Slaný a Červen 29 –Třebíč. Poslední skupina z Třebíče nejen mne vzala za srdce. Ukápla mi nejedna slzička u jejich nostalgických písní o  mé nejdražší  řece Jihlavce, kde jsem začínala trampovat, o přehradě, která to nejkrásnější údoli zatopila, když jsem již byla v emigraci. O Maxově kříži, na jehož skále mají pamětní destičky mi dávní kamarádi…

Porota vybrala osm nejlepších skupin do finale. To začalo koncertem hostů. Zazpívali Béďa Šedifka a Tony Linhart. Přes mé protesty, že nejsem nejvzdálenějši účastnice, jsem tuto cenu přece jenom dostala. Ten opravdu nejvzdálenější Satan Plevka z Britské Kolumbie obdržel mimořadné ocenění za příkladné spolupořádání světových potlachů v Kanadě. Oceněn byl i nejmladší účastník Alešek.

Do finále se dostalo osm skupin. Zvítězila zlínská sedmihlasná formace BTP- Buškova parta trampů, s výjimečně nádhernými vokály. Jejich a capella předvedená O Cariboo byla oceněna jako nejlépe zazpívaná píseň do padesátých let a jejich sopranistka se stala zpěvačkou večera.


BTB ze Zlína

Na druhém místě se  po právu umístila festivalová stálice -  chrudimská Chrpa. Krásné vokály, tři kytary a harmonika. Hráli tady již jednadvacetkrát a třikrát zvítězili.Také získali cenu za nejúspěšnější skladbu do padesátých let “ Hoj trampové a tuláci“ od Gézy Včeličky.




Kati z Brna

Třetí místo obsadila má oblíbená brněnská kapela Kati, s jejich chlapáckými vokály a výbornou instrumentací. Na čtvrtém místě Dřeváci ze Slaného, jejichž banjista dostal velmi zaslouženě titul nejlepší hudebník večera. Jako pátá se umístila ostravská rodinná kapela Marod-  rodiče a dvě děti. Dostali také cenu za nejlíp zahranou píseň z vlastní tvorby - Údolí medvědů. Na šestém místě byli Co dům dal z Chocně, sedmí Country Colaps z Pardubic.


Dřeváci ze Slaného

Na  osmém místě se umístili Červen 29 z Třebíče. Ti zato zabodovali u publika, které je -  na rozdíl od  poroty -  dalo na místo první.

Festival byl zakončen v neděli v deset ráno na koupališti. Zazpívali ještě vítězové z BPT Zlín, byla slavnostně spuštěna festivalová vlajka a pořadatelé se s námi všemi zase na rok rozloučili. Zanedlouho bylo tábořiště uvedeno do původního stavu a nic nenasvědčovalo, že se  tam vůbec nějaký festival konal.

Nezbývá než poděkovat všem, kteří se na  úspěšné organizaci podíleli. Byl to jistě nejenom pro mne nezapomenutelný zážitek.  Doufám, že se tam dostanu i příští rok.Držím vám palce Plavčíku, Frede, Krokodýle a spol, děláte to výborně !



Ještě trochu uklidit a nashledanou příští rok

 Foto Lilly Pavlak

                                                                                                                   

 

 

 

 

Foto týdne

Železná neděle zahájila

28. listopadu letošní advent

 

Jste náš host číslo

7644886

Melanž

  • Tři recepty na perníčky, které jsou hned měkké

    Měkké medové perníčky I

     

    Suroviny na těsto

    400 g hladké mouky,

    2 vejce,

    1 lžička jedlé sody,

    2 lžičky perníkového koření,

    140 g moučkového cukru,

    100 g Hery,

    2 lžíce medu

     

    Postup přípravy receptu

    Cukr utřeme se 2 vejci a změklým tukem na pečení, poté přidáme med a koření. Do této kašičky vmícháme mouku se sodou. Medu nedáváme víc, perníčky by byly tvrdé!

    Vypracujeme těsto a necháme 30 minut odpočinout v lednici.

    Těsto rozválíme na silnější plát a vykrajujeme libovolné tvary, které klademe na plech vyložený pečicím papírem.

    Medové perníčky pečeme ve vyhřáté troubě na 180 °C asi 8 minut.

    Měkké medové perníčky užijeme při každé příležitosti. Můžeme je péct o Vánocích, Velikonocích nebo takhle krásně zdobené třeba na Valentýna.

     

    Měkké medové perníčky II

     

    Suroviny na těsto:

    200 g máslo (může být i olej, nebo jiný tuk)

    900 g hladká mouka (dát napřed 800 g a postupně přidávat)

    4 ks vejce

    300 g moučkový cukr 250 g med teplý

    1 lžička jedlá soda

    1 balení koření do perníku

     

     Poleva:

     Rozmixujeme přesátý moučkový cukr s bílkem a přidávám šťávu s citronu. Hustota se musí vyzkoušet. Poleva by neměla ze lžičky stékat, jen mírně jakoby padat.

     

    Postup přípravy receptu

    Důkladně zpracujeme všechny ingredience a necháme odležet v chladu do příštího dne. Pokud nevydržíte, stačí nechat i 1hod.

    Potom si na vále rozválíme placku silnou asi 2-3mm a vykrájíme tvary, které klademe na pomoučený plech, nebo na plech s pečícím papírem.

    Pečeme při 200C/7-10min, potíráme rozšlehaným vejcem.

     

    Měkké medové perníčky III


    Suroviny na těsto

    50 g másla

    650 g hladké mouky

    6-7  lžic mléka 

    250 g moučkového cukru

    4 ks žloutků

    150 g medu

    2 lžičky perníkové koření

    2 lžičky jedlé sody

    1 žloutek na potření těsta

     

    Poleva

    170 g moučkového cukru

    1 bílek

    pár kapek citrónové šťávy

     

    Postup přípravy receptu

    Do mísy dáme mouku, cukr, sodu, a perníkové koření. Vše promícháme, přidáme máslo, žloutky, med a mléko a vypracujeme těsto. Nemusíme ho dávat do chladna rozležet, můžeme ho hned vyválet na asi 0,5 cm tlustý plát a vykrajovat nejrůznější tvary. Pečeme na 170 °C asi 10 minut.

    Upečené perníčky hned potřeme žloutkem. Zdobíme bílkovou polevou.

    Perníčky se dají konzumovat hned po upečení, aniž by se musely nechat 14 dní rozležet.

Tiráž

Music Open
hudební časopis nejen o muzice


Editor:
  Fedor Skotal

Grafika: Jana Skotalová

 

Autoři:  Jiří Černý, Mirek Černý, Jaroslav Čvančara, Ivan Doležal, Svatoslav Fiala (foto), Jiří Hampl (foto), František Heřman (foto), Hanka Hosnedlová, Vít Hrabánek, Jan Krůta, Miloslav Jakub Langer, Jaroslav Samson Lenk, Jindřich Marek, Stanislav Motl, Petr Vokoun Náhlík, Míra Navara, Marty Newton, Sandy Nosek, Zdeněk Nossberger, Lucia Nováková (foto), Lilly Pavlak, Jan Plachetka, Milan B. Plch, Radovan Rakus, Jan J. Vaněk, Jerry Pupál Vecka, Ladislav Vencálek, Karel Cimbura Vidímský

 

Kontakt: musicopen@email.cz