Dnes má svátek Štefan a Sára Zítra má svátek Marina

Po dlouhých letech se mi letos konečně podařilo poprvé navštívit festival v Horním Jelení,  který se obvykle křižoval s Jamboree ve Strakonicích. Brněnská kapela Kati tam jela stejným vlakem, tak cesta vesele ubíhala. Také na tábořišti jsem spatřila spousty  známých tváří.

Rychle se ubytovat  na Radosti. Z vedlejšího pokoje se ozývala kytara Bédi Šedifky. Jelen se Špagetkou z ostravské kapely Šíny, které jsem viděla před  týdnem na Šumavě na potlachu Modrého Orla,  nás pak vzali zpět na zahájení.

V devět večer byl v areálu koupaliště zapálen slavnostní  oheň a za zvuku trampské hymny vyletěla  na stožár festivalová vlajka. Pořatelé nás všechny přivítali, a pak se již ve velkém tee-pee  u totemu  nesoutěžně představovaly soutěžící skupiny. Letos jich bylo dvanáct, tak o program bylo postaráno skoro do půlnoci.


Chrpa z Chrudimi

V sobotu ráno se festival přesunul do sokolovny.  V prvním kole, které začínalo v deset,  soutěžilo šest skupin. Marod z Ostravy, KoYoTi z Podkrkonoší, Co dům dal z Chocně, Kati z Brna, Chvíle z Hronova a Chrpa z Chrudimi.  To  všechno pozorovala a hodnotila porota z balkonu.  Tvořili ji Tony Linhart z Prahy, Milada Babula Handlířová z Olomouce, Béďa Šedifka z Plzně, Honza Jelen Novotný z Ostravy a Sandy Nosek ze Šternberka. Každá kapela musela zazpívat čtyři písně, z toho jednu pro zvukaře, jednu složenou do roku 1950. Ve finále se písně již nesměly opakovat. Někteří si možná myslí, že festival je dost ortodoxní, ale myslím, že je to záslužný počin pro klasickou tradiční trampskou píseň, aby na ni další generace nezapomínaly a nenahrazovala ji pouze moderna.

Přestávku  využila většina obecenstva nejenom k občerstvení, ale také k návštěvě Mobilního trampského muzea českých a slovenských trampů ve vedlejší místnosti, či prohlídce archivů trampských písní a minulých i současných trampských osad přímo v sále. Oboji bylo velice zajímavé a dostupné po celou dobu festivalu. Všem se to moc líbilo.

Ve dvě začal druhý soutěžní blok. Na řadu přišlo zbývajících šest kapel: Buškova parta trampů, aneb BPT – Zlín, Domüno – Česká Třebová, T.K.Duha – Čebín, Country Colaps –Pardubice, Dřeváci –Slaný a Červen 29 –Třebíč. Poslední skupina z Třebíče nejen mne vzala za srdce. Ukápla mi nejedna slzička u jejich nostalgických písní o  mé nejdražší  řece Jihlavce, kde jsem začínala trampovat, o přehradě, která to nejkrásnější údoli zatopila, když jsem již byla v emigraci. O Maxově kříži, na jehož skále mají pamětní destičky mi dávní kamarádi…

Porota vybrala osm nejlepších skupin do finale. To začalo koncertem hostů. Zazpívali Béďa Šedifka a Tony Linhart. Přes mé protesty, že nejsem nejvzdálenějši účastnice, jsem tuto cenu přece jenom dostala. Ten opravdu nejvzdálenější Satan Plevka z Britské Kolumbie obdržel mimořadné ocenění za příkladné spolupořádání světových potlachů v Kanadě. Oceněn byl i nejmladší účastník Alešek.

Do finále se dostalo osm skupin. Zvítězila zlínská sedmihlasná formace BTP- Buškova parta trampů, s výjimečně nádhernými vokály. Jejich a capella předvedená O Cariboo byla oceněna jako nejlépe zazpívaná píseň do padesátých let a jejich sopranistka se stala zpěvačkou večera.


BTB ze Zlína

Na druhém místě se  po právu umístila festivalová stálice -  chrudimská Chrpa. Krásné vokály, tři kytary a harmonika. Hráli tady již jednadvacetkrát a třikrát zvítězili.Také získali cenu za nejúspěšnější skladbu do padesátých let “ Hoj trampové a tuláci“ od Gézy Včeličky.




Kati z Brna

Třetí místo obsadila má oblíbená brněnská kapela Kati, s jejich chlapáckými vokály a výbornou instrumentací. Na čtvrtém místě Dřeváci ze Slaného, jejichž banjista dostal velmi zaslouženě titul nejlepší hudebník večera. Jako pátá se umístila ostravská rodinná kapela Marod-  rodiče a dvě děti. Dostali také cenu za nejlíp zahranou píseň z vlastní tvorby - Údolí medvědů. Na šestém místě byli Co dům dal z Chocně, sedmí Country Colaps z Pardubic.


Dřeváci ze Slaného

Na  osmém místě se umístili Červen 29 z Třebíče. Ti zato zabodovali u publika, které je -  na rozdíl od  poroty -  dalo na místo první.

Festival byl zakončen v neděli v deset ráno na koupališti. Zazpívali ještě vítězové z BPT Zlín, byla slavnostně spuštěna festivalová vlajka a pořadatelé se s námi všemi zase na rok rozloučili. Zanedlouho bylo tábořiště uvedeno do původního stavu a nic nenasvědčovalo, že se  tam vůbec nějaký festival konal.

Nezbývá než poděkovat všem, kteří se na  úspěšné organizaci podíleli. Byl to jistě nejenom pro mne nezapomenutelný zážitek.  Doufám, že se tam dostanu i příští rok.Držím vám palce Plavčíku, Frede, Krokodýle a spol, děláte to výborně !



Ještě trochu uklidit a nashledanou příští rok

 Foto Lilly Pavlak

                                                                                                                   

 

 

 

 

Foto týdne

Jste náš host číslo

9933334

Tiráž

Music Open
hudební časopis nejen o muzice


Editor:
  Fedor Skotal

Redakce: Marty Newton

Grafika: Jana Skotalová

 

Autoři:  Jiří Černý, Mirek Černý, Jaroslav Čvančara, Ivan Doležal, Svatoslav Fiala (foto), Jiří Hampl (foto), František Heřman (foto), Hanka Hosnedlová, Vít Hrabánek, Jan Krůta, Miloslav Jakub Langer, Jaroslav Samson Lenk, Jindřich Marek, Stanislav Motl, Petr Vokoun Náhlík, Míra Navara, Zdeněk Nossberger, Sandy Nosek,Lucia Nováková (foto), Lilly Pavlak, Jan Plachetka, Milan B. Plch, Radovan Rakus, Jan J. Vaněk, Jerry Pupál Vecka, Ladislav Vencálek, Karel Cimbura Vidímský

 

Kontakt: musicopen@email.cz