Klub Leitnerka

Brněnský klub Leitnerka si vydobyl nezaměnitelné místo na kulturní mapě města. Vedoucí a duše klubu Julie Blažková ji tedy vloni mohla po více než dvaceti letech předat svým nástupkyním a pokračovatelkám v dobré kondici. Je to přátelské místo pro nás, co hrajeme trampské, folkové, bluegrassové nebo country písničky. Janě Továrkové a Tereze Preussové, která se stará o večerní akce, se skvěle podařilo navázat plynule na všechno dobré, ale nezůstávají jen u toho.

Nápad uspořádat dvoudenní přehlídku Písničky z Leitnerky jsme uvítali stejně jako naše spřátelené kapely. Falešná karta, Lístek, Marián&Úlety, Přístav, Špunt a Žalozpěv už vstřícnou atmosféru Leitnerky okusily, mnohé nejednou, Orion a Ozvěna zde dokonce pořádají své pravidelné písničkové večery. Poprvé tu přivítáme Náplavu, tu dálku z Ústí nad Labem ve všední den na otočku prostě nestíhá. Do vybrané společnosti však nesporně patří - její písničky jsou často v klubu k slyšení v podání Orionu, zatímco ona sama zpívá svým posluchačům na severozápadě zase třeba písničky Ozvěny.

Program festivalu zahájíme v pátek 26. dubna  v 17:45 i v sobotu 27. dubna v 15:45 promítáním Trampského týdeníku č. 13. Pozor - opozdilci budou vpuštěni na místa až po jeho skončení (však to znáte).

Samotný seriál čtyřicetiminutových recitálů spojí Belmondo s Bublinou nejen slovem, ale i obrázky, jimiž si připomeneme Kapitána Kida. O něm také bude výstava, kterou chystá Zuzana Poláčková s kamarády z Trampského muzea – exponáty vyberou z depozitáře Národního muzea, dovezou a pak je tam vrátí. Takhle podle nich bude muzeum fungovat a to je dobře.

V pátek nás potěší čtyři kapely (zde i na plakátě jsou „politicky korektně“ seřazeny podle abecedy, konečné pořadí jejich recitálů bude zcela jistě jiné, stejně jako v sobotu):

Náplava

NÁPLAVA z Ústí nad Labem je trampská kapela, která 15. března velkolepým koncertem za účasti mnoha pozoruhodných gratulantů oslavila už 25 let svého úspěšného působení na hudební scéně. Však se s tím od počátku nepárali, vavříny začali sbírat hned v roce 1989 na své první Portě v Ústí nad Labem, následovaly dvě divácké Porty ve finále v roce 1991 a 1992 a pak interpretační Porta v roce 1993. Pak už neměli o co soutěžit, tak to přenechali dalším. Hrát ovšem nepřestali, ani skládat krásné písničky, většinu má na svědomí Renata. Třeba Od pátku do neděle, Poslední vlak nebo Až projdeš slýcháme u ohňů a na slezinách od hráčů, z nichž mnozí o jejich autorech ani nic netuší. A zazněly nejednou, jak už bylo řečeno, právě i na Leitnerce. Natočili tři cédéčka písniček a nebojí se na ně zařadit taky sem tam nějakou tu brněnskou, jako je Po řece dolů. Obdivuhodné je, jak si kapela udržela tah na branku, když se v ní kolem pevně ukotvené manželské dvojice Renaty a Jirky Lankašových už za prvních třináct let protočilo jedenáct dalších hráčů, z nichž jen Hanku Vechovou najdeme i v dnešní sestavě, tu pak doplňuje na baskytaru Bára Růžičková. Svůj název překládají do američtiny jako „The Drifts“ nebo „The Floats“ (a překladače zpět do češtiny: Závěje, Návěje, nebo Plováky).

Orion

Brněnská skupina ORION se věnuje moderním trampským písničkám, těm, co za léta naskládali její členové, ale i krásným písničkám pocházejícím z repertoáru jiných kapel, jak těch, co už bohužel často nejsou jinak ke slyšení, tak třeba Náplavy nebo Tempo di vlak, které naopak tentokrát na Leitnerce uslyšíme v origináe. Z léty opršelé pětice otců zakladatelů z roku přibližně 1980 už v kapele (kterou mezitím prošla pěkná řádka muzikantů) zbyli jen dva: Pavel Tresner a Radek Duchoň. Dnešní sestavu doplňují od roku 2003 Milena a Michal Čechovi (Čita a Žralok z brněnské Ozvěny) a od roku 2010 Jirka Král (King z T.O. Virginia). K vidění i slyšení jsou na různých akcích od Tábora až po Ostravu, ale doma jsou právě na Leitnerce – Orion tu pořádá několikrát ročně své Večery trampských písní.

Ozvěna

Další brněnská skupina OZVĚNA by správně měla letos oslavit 35 let trvání. Unikátní je, že stále hraje v sestavě, která vykrystalizovala před více než třiceti lety v roce 1982: Petr Vyhlas (Pitt), Pavla Dvořáčková-Střechová a Milena a Michal Čechovi (Čita a Žralok) a v níž jen Martina Klemše před deseti lety vystřídal Pavel Pavlík (Forzajt) s excelentním basem. Je těžko co dodat k partě, která první Portu získala v Sokolově 1980, byla autorská za písničku Nádraží (má ji v repertoáru i Náplava) tehdejšího člena Jirky Poláka (Supa) a další dvě v letech 1985 a 1986 v Lochotíně Porty interpretační, a vyhrávala i karvinské Zpívající totemy, Náměšťské placky, Horní Jelení… Podstatné je, že to stále, když to ladí, baví všechny Ozvěňáky a asi i diváky. Však 30. května se na Leitnerce koná 240. večer Písní táborových ohňů (první byl v roce 1978 na Kosmačce). Ty po zavření Dělnického domu na Klajdovské v Líšni a po mnohaletém bloudění před několika lety konečně šťastně zakotvily právě na Leitnerce.

Špunt

Pravidelným účastníkem mezinárodního finále Porty je přerovská kapela ŠPUNT, od roku 2008 tam dosud chyběla pouze jednou, letos do Ústí nad Labem pojedou bojovat o portu autorskou s písničkou Starý dům. V předchozích letech soutěžili také s vlastními skladbami Sudičky, Mlýnské kameny, Přání a s písničkou Čas. Za tu získali v r. 2011 ocenění Ústecký stříbrňák. To svědčí o kvalitách skladatelsko-textařského tandemu Jaroslava Ludvová a Ivan Nussbaum. Kapelou prošlo od založení v roce 1985 neuvěřitelných 28 muzikantů, současná pětičlenná sestava vykrystalizovala v roce 2008, kdy se kapela vydala už s baskytarou místo kontrabasu tramp-folkovou cestou.

Na Leitnerce v sobotním recitálovém maratonu uvidíme šest kapel.

Falešná karta

Trampská skupina založená v roce 1995 a stále se hlásící ke svým kořenům v Novém Městě na Moravě, pravidelně se účastnící festivalů velkých (Zahrada, Porta, Slunovrat…) i menších (Olešnická kytka, Trampská nota, Bystřické banjo…) už je všude známá jako  FALEŠNÁ KARTA. Je ji slyšet na koncertech i trampských bálech, ale taky na potlaších a jiných setkáních trampů, ve vodáckých kempech, v hospůdkách a u ohňů na vandrech. Na sejšnech jsou k neutahání. Hrají moderní trampskou píseň, nejvíc je prý ovlivnila asi muzika kapel Hop trop a Hoboes, bratři Ryvolů. Do repertoáru jí autorsky přispěli Robert Roby Čechák, Milan Red Šebek, Jaroslav Hráč Řezáč, Martin Sam Lukášek, Pavel Jim Macháček a nejen oni. Falešná karta získala mimo jiné diváckou Trampskou portu v roce 2003 a na Zahradě 2004 v soutěži 515 přihlášených kapel o Krtečky krásné 4. místo.

Lístek

Pražský LÍSTEK počítá svou historii od první zkoušky v roce 1990, potom se do roku 2000 v kapele vystřídalo celkem devět lidí včetně Zbyňka Zatloukala. K tomu se ovšem v roce 2001 přidali Jiří Alva Matěk, Radek Polívka a poklad s panovou flétnou –Sylva Čekalová a už se nepustili. Na této sestavě už nebylo co měnit, i když si museli teď dát pár měsíců pohov, než Anežka, malá Píšťalka, Sylvu pustí z domu. Z jejich CD je hlavně Den pramenů hřích nemít doma. Portě se taky nijak nevyhýbali, takže mají doma na skříni dvě interpretační (1996 a 2003) z Plzně a Jihlavy a dvě divácké (1997 a 2002) z Ústí nad Labem, samozřejmě vedle dalších trofejí, například za vítězství na Zahradě v Náměšti na Hané v roce 2004. A naštěstí ne všichni Lístci se vrhli na zdravou stravu, při společných víkendech na Brdech klidně zavěsili pro své hosty na stěnu srubu obří šunku na kosti, poskytli nabroušený nůž … Škoda, že jim po osmnácti letech v roce 2010 zrušili domovský klub v Trojické.

Marián & Úlety

Rodinné folkové trio MARIÁN & ÚLETY z Velkých Bílovic vzniklo na počátku roku 2012 redukční metodou z šestičlenné kapely Úlety, když jí v roce 2010 odešly tři členky. Při té příležitosti kapela do svého jména zakomponovala umělecké alias, jež jako písničkář užívá nejvyšší šéf Josef Marián Kralovič, manžel a otec zbytku kapely, Marie a Josefa „Juniora“. Veškerý repertoár je z jeho dílny a označuje ho nekomplikovaně jako čistokrevný folk říznutý trochu klasikou, latinkou a jazzem. Vystupují na festivalech (v Náměšti si pochvalovali selátko na grilu, v Otrokovicích gyros a 2. místo), v klubech, při beneficích, pořádají na velkobílovské „lidušce“ vlastní koncerty, kam si zvou hosty. V červnu organizují doma mezi prosluněnými vinohrady již sedmý ročník folkového festivalu Úlety 2013, tentokrát mezi sklepy na Náměstí sv. Jana. V loňském roce jsme je slyšeli na Leitnerce a kdo si to nechal ujít, mohl si doma pustit jejich živý koncert v rádiu Proglas. Je radost vidět a slyšet muzikanty, kteří budou tuhle muziku dál hrát, když my už tu nebudeme.

Přístav

Brněnská skupina PŘÍSTAV vznikla 22. listopadu 1996 v 12.32:57 SEK. Tehdy se parta mladých trampů rozhodla založit nejlepší kapelu všech dob. I když hned na prvních zkouškách skromně upustili nejprve od „nej-“ a pak od „lepší“, tak dnes v Brně lepší trampskou kapelu asi nenajdete. Kapelníkem se stal Vít Buriánek, což mu ostatní upřímně přejí, a všechny další důležité posty, jako například nástěnkář, kronikář, účetní…. byly přiděleny zpěvačce, jakožto jediné osobě k tomu způsobilé. Trofeje ze soutěží už asi nemají kam dávat, jen Portu vyhráli od roku 1998 nesčíslněkrát, ať v Plzni nebo Ústí nad Labem, v roce 2004 dokonce získali keramickou sošku „slovenskou“ a dvě na Portě trampské. Vždy po nějakém čase vydají CD, Papírový drak z roku 2008 myslím není poslední. Současné sestavě Aleše a Martiny Hrbkových, dalšího Aleše Macků, Víta Buriánka a Pavla Palána nic neschází ani nepřebývá, tak ji nechávají v podstatě od roku 2005 tak. A to je moc dobře.

Tempo di vlak

Další sběratel prvních míst se zrodil v Ostravě - Dakotě v roce 1998. Manželé Ester „Viki“ a Petr „Bruml“ Donathovi a manželé Sylvie „Ája“ a Robin „Cowboy“ Hillovi spolu s Jirkou Hanuskem založili trampskou skupinu TEMPO DI VLAK, velice záhy již chvalně po vlastech českých, moravských a slezských známou. Hrozí se, když vidí, že už slouží patnáctou sezónu. Ale ono bude hůř, v to pevně doufáme! Od Horního Jelení 1999, kdy se poprvé přihlásili do nějaké soutěže a začali získávat první zkušenosti s mikrofony, už posbírali první místa (o druhých a dalších nemluvě) zejména na prestižních festivalech Porta, Zahrada, Horní Jelení nebo Moravský vrabec. K volbě jména kapely je inspiroval vlak jezdící hned za oknem jejich zkušebny a oblíbené tempo oblíbených písní oblíbených bratří Ryvolů „tempo di kůň“. Od té doby však složili tolik vlastních krásných písní (na Leitnerce bývají ke slyšení i v podání jiných skupin), že se jim ty převzaté často ani do koncertního programu nevejdou. Trampují, a to i za třeskutých mrazů, nejčastěji po Beskydech, kde je přece jen o něco dýchatelněji než v Ostravě, a kromě toho se pouštějí (po menších skupinkách) i do nebezpečných podniků v romantických a exotických dálkách, jako jsou americké národní parky nebo džungle v Laosu a Vietnamu. Potom o tom všem vyprávějí a promítají obrázky na svých cestovatelsko-hudebních festiválcích „Jarní či Podzimní ozvěny.“ S neutuchající energií také pořádají Trampský guláš, letos už 16. ročník, ale hlavně „Tóny cest“, pravidelné koncertní večery v ostravském DK Akord, vždycky se zajímavým hudebním hostem a buchtami, které čerstvě napečené přinášejí diváci. Zatím poslední z nich nese impozantní číslo 116 (ne buchta, pořad).

Žalozpěv

Na podzim roku 2009 při svěcení lesní studánky nedaleko Níhova na Vysočině vznikl jako kapela „na jedno použití“ ŽALOZPĚV, uvádějící se jako akustická hudba z Vysočiny. „Je nám spolu dobře, tak budeme v muzicírování pokračovat“, řekli si zakládající členové Aleš, Jirka a Petra. Brzo se ke kapele přidal Petr Novotný, basista folkové kapely Žalman a spol., současnou sestavu tvoří vedle něj Markéta Štouračová, Aleš Tomek a Jirka Nohel. Po šestitipísňovém demosnímku „Žalozpěv za krajinu“ následovalo první velké CD „Čarosmutnění“. Několik pořadů kapela natočila pro radio Proglas a Český rozhlas Pardubice. V písničkách opěvuje krásu přírody Vysočiny, příběhů postaviček v ní žijících a hudebně se dotýká poezie Březiny, Demla či Reynka. Za svou vlastní tvorbu kapela získala třikrát autorskou Portu v oblastním kole na Vysočině. Koncertuje nejraději v kostelích a místech, kudy šla historie. V kostele ve Březí pak jako poctu básníkovi Otokaru Březinovi natočila živě CD s názvem „Březiny“, výtěžek byl poukázán na stavbu tamních nových varhan. Kapela už koncertovala po boku Vladimíra Mišíka a Dagmar Voňkové a vystupovala na nejednom hudebním festivalu. Od jara 2011 spolupracuje s vynikajícím jihočeským básníkem a písničkářem, držitelem žánrové ceny Anděl a bývalým členem Minesengrů Jiřím Smržem, který ji směruje k poetickým textům. Společně s bohatými aranžemi Petra Novotného tak ŽALOZPĚV získává vlastní nezaměnitelný lyrický zvuk. Také on patří ke kapelám, jejichž písničky na Leitnerce zazněly. V dubnu 2012 zde hrál společně s kapelou Nebend.

Rozhodně nezapomeňte přijít na první ročník festiválku Písničky z Leitnerky v pátek 26.4. v 17:45 a v sobotu 27.4.už v 15:45. Už každá sama jedna ze zúčastněných kapel by určitě stála za to, tady je jich v menu rovnou deset. A přijedou zahrát rády a tak skromně, že klub mohl více myslet na diváky – i když je to sálek notně malý, vstupné je lidové, 140 Kč na každý z obou dlouhohrajících koncertů, což teprve 120 Kč v brněnských předprodejích (Kudrna, KIC, Indies, Kopřiva), tam dokonce permanentka na oba dny přijde jen na 200 Kč. Jen doufám, že se na tak velký festival do tak malého klubu všichni vejdeme. Tak zajisté neprohloupí, kdo si lístky předem koupí.

Michal Čech -Žralok, Ozvěna Brno