Zvali jsme vás na stránkách Music Open k Vánocům na Uloupené hranici – a nespletli jsme se. Ta neděle 9. prosince – druhá adventní – totiž na hraniční čáře mezi Českem a Německem stála za to. Ve čtyři navečer na horách už byla skoro tma, foukal dost silný vítr a honil sněhové vločky z kopců do doliny a naopak. Bílý kostelík na kopci nad Kalkem, který ještě nedávno byl zvenku omšelý a uvnitř se červenající stěnami omlácenými až na cihlu, svítil novými okny do kraje, sněhobílou fasádou určoval směr, aby snad někdo nezabloudil a uvnitř byl krásný, včetně dvou dřevěných galerií, nové kamenné podlahy a čistě vymalovaných stěn.
Po zrestaurování jej ještě nikdo nezasvětil a možná k tomu ani nedojde, ale podstatné je, že kostelík obklopený hroby bývalých obyvatel, byl zachráněn. A že si to považují lidé nejen z Kalku, ale i českého a německého sousedství, o tom svědčila naplněná chrámová prostora. Za někdejším stolem Páně stál ozdobený vánoční stromeček, po stranách mírnily prosincovou zimu dva plynové hořáky a lidem, kteří se usadili na lavicích uprostřed kostela, postávali podél stěn nebo vyběhli dřevěné schody na galerie, se sice kouřilo od úst, ale čím dál méně.

Adventní koncert zahájily žestě rodinné kapely Fielerových z nedalekého německého Pobershau v krušnohorských krojích. Tatínek a největší ze tří dětí měli krojové čapky ozdobené vysokým červeným chocholem. Po nich se začaly u dvou mikrofonů střídat české i německé děti, oči posluchačů vlhly, zato hlasivky bez pobízení podporovaly zpěvem malé muzikanty. Jaruška Rejčová s Natálkou zpívaly koledy, Filip Šulko (16 let) se pochlubil, co umí na kytaru, Lucie (10) a Ema (4) Vítkovy daly koledu a básničku, Lisa Grandnerová ( 11) z německého Rübenau potěšila na klávesy melodií z Tří oříšků pro Popelku a statečně zápolil s tímto nástrojem i sedmiletý Matěj Vrbas. Dita Rattayová zahrála na flétnu, Maruška Mašková na housle a muzicírování dětí zakončilo vystoupení souboru Trubadúři z Domova dětí a mládeže v Chomutově.

Po nich přišli už profesionálové – manželé Stráníkovi, posíleni paní Terezou Drexlerovou z Kalku a finále patřilo znamenité dvojici Slávek Janoušek – Luboš Vondrák. Závěrečnou píseň si pak s nimi zazpívali nejen Stráníci s Terezkou, ale i celý kalecký kostel.

Za tmy a bušícího větru se sněhem se pak většina otužilců vydala z kostelíku do nedalekého stavení Václava a Terezy Drexlerových, kde adventní večer pokračoval v teple a u prostřených stolů dalším zpěvem a vyprávěním. To poslední platilo zejména o vzácném hostu Stanislavu Motlovi, který pověděl mnohé ze zákulisí své letité práce na odhalování osob i věcí, které jasně patří k naší historii a neměli bychom na ně zapomínat.

Stanislav Motl, stejně jako Slávek Janoušek, pocházejí z Ústí nad Orlicí a ztvrdili to i řadou zážitků, které jen ilustrovaly předchozí Standova slova, jak je nenahraditelné dobře poslouchat své rodiče, prarodiče i lidi kolem nás, protože se může stát, že jednou trpce zalitujeme, že jsme to nedělali.

Za okny fičel sníh, ale v Drexlerovic stavení byla pohoda a radost. Možná právě takový advent si přítomní zasloužili.