Tradiční koncert Devítky v Malostranské besedě byl jednak ve znamení křtu nejnovějšího cédéčka, jednak nemohl zapřít , že je Mikuláše a Vánoce za rohem. Honza Brož ( autor) se přiznal, že nové cédéčko se mělo původně jmenovat Stromeček, jenže nakonec tuhle titulní píseň z výběru vyřadil, protože mu přišla nejslabší. Ale jak tedy cédéčko nazvat ? Přišel „pokyn shůry“: díky poslednímu cédéčku „ Duše v peří“ zjistil, že existuje (v Plzni) adresa U Ježíška 9 – a bylo jasno.

A aby těch „ náhod“ nebylo málo, když křtili cédéčko „ U Ježíška 9“ v jihočeských Vlásenicích, zaujala Honzu asi devítiletá slečna, která velmi pozorně sledovala celý koncert, a tak ji posléze věnoval právě pokřtěný nosič. Až později se dozvěděl, že princezna se jmenuje Brožová…

Devítka se na Malostranskou besedu připravovala velmi svědomitě, jak se na toto kultovní místo sluší a patří. Před koncertem si přejela řadu písní, v době, kdy už diváci zaplnili sál, si Petr Haf Havrda kontroloval ladění svých tří kytar, o chvilku později totéž dělal se svou basovkou Petr Nebavič Novotný, zatímco Honza Brož si nachystal sklenici piva do umně zhotoveného držáku pod mikrofonem.

Hned při první vánoční písni zkontroloval jeviště i bílý vlčák Brožových Neo a uvelebil se za Jindřiškou, která pak na něho nechtě šlápla, takže zavytí hezky zapadlo do zvuku dvou kytar a basovky Honzy Klubajse Klupky.

Devítka zařadila řadu svých hitů a došlo i na písničku, při které Karel Plíhal zhudebnil text Jaroslava Seiferta a Honza Brož ji uvedl básničkou, kterou napsal tenhle držitel Nobelovy ceny už v roce 1938, kdy ve chvíli, kdy na hokejovém mistrovství Evropy hráli na Štvanici naši s Německem, zněl z německého radia projev Adolfa Hitlera.

Ale jinak to byl večer veskrze úsměvný. Zvlášť, když přišla řeč na vánoční dárky a nejvíc radosti prý je z toho, který člověk tomu druhému udělá sám, vlastnoručně. Jindřiška to ilustrovala tím, jak jí před několika lety Honza udělal k Vánocům kolo. Váží prý asi 80 kilo, nejede skoro ani s kopce, zato nebrzdí.Rozhodla se prý, že Honzovi udělá kytaru… Ale ten se nedal a sdělil ji, že letos to pro ni bude kamera, kterou už vyrábí…

Ke křtu ve slavném prostředí si pozvali slavnou trojici – Mikuláše, Anděla, Čerta a Honza měl dokonce napsané hříchy každého z kapely, ke kterým samozřejmě Jindřiška přidala ty nenapsané Honzovy. Ke křtu vypálenými švestičkami z Brožovic zahrady bylo nachystáno jen pět frťanů pro muzikanty, ale svatá trojice ruče sáhla do záňadří a vyndala si sklínky svoje…

Největší a hodně dlouhý aplaus sklidila Honzova písnička „Litvínov 75“, ve které vzpomněl na nejsilnější dětský vánoční zážitek,ale současně se mu podařilo i vypodobnit, co to vlastně bylo za dobu.

Ze svaté trojice se vyklubali tři muzikanti skuliny Passage Madlenka Šiffelová,Jarda Kuchař a David Watzl, kteří s Klubajsem u baskytary byli tak úspěšní, že museli přidávat.

To ostatně platilo i o Devítce, která finišovala tento předvánoční večer písněmi, které i neznalcům ( jsou-li vůbec tací) podala betlémský příběh možná srozumitelnějším způsobem, než se o to mnozí pokoušejí nebo budou pokoušet v chrámech. A dokázala při Čapí koledě spojit vánoční poselství s tradiční rolí čápa v našich zeměpisných šířkách nebo klidně chytat kočku za ocas v koledě, která se zrodila na jihu Čech.

Nestačil jeden přidavek, ani dva a až Malý král, poslední skladba nového předvánočního cédéčka, jehož nejstarší písnička už má už sedmnáct let, ukončil tento večer, při němž pražskými ulicemi chodili Mikulášové, Andělé i Čerti.

Foto: www.devítka.cz