Pacifik

Všechny úvahy o tom, že se Porta vrátí do Ústí nad Labem padly již na podzim roku 1971. Tehdy totiž bylo rozhodnuto, že se Porta opět přestěhuje, tentokrát na úplně opačný konec republiky - do Hornického domu kultury a techniky v Sokolově. Hostitelem se tedy opět stali horníci, kteří V. ročníku Porty tolik přáli. Hlavní pořadatel, ČÚV SSM, získal s pořádáním tohoto festivalu již větší zkušenosti, takže hned od počátku roku 1972 se začal pokoušet odstraňovat nedostatky, které Portu provázely v minulých ročnících. Od středy 1. do pátku 3. března uspořádal v hotelu Dolina v údolí pod kokořínským hradem seminář organizátorů Porty. Střídavě se tu přednášelo a diskutovalo o trampské písni, folkové a country hudbě, Portě a muzice pro mladé lidi vůbec. I při kytaře se zapělo a Milda Langer měl snad svoji nejdelší diskotéku, při které se mnoho dozvěděli i odborníci.

Vysvětlily se vztahy mezi Portou a slovenským festivalem Luna 72, zásady dramaturgie, problémy kolem produkce a propagace a vztah mládežnické organizace k tomuto žánru a oblasti populární hudby vůbec. Kladný vliv tohoto semináře se začal projevovat už velice brzy, při přípravách dalšího ročníku Porty. Díky němu se podařilo zkoordinovat termíny předkol v krajích tak, aby se opět nepřekrývaly, vzájemným poznáním lidí, kteří se na přípravě festivalu podíleli, se podstatně zlepšila spolupráce organizátorů s ústředním štábem Porty a porovnáním adresářů skupin se zvýšila informovanost na všech stupních. Vliv tohoto semináře zkrátka přetrval Portu 72 a projevoval se i v několika dalších letech.

V roce 1972 poprvé v historii proběhla předkola Porty ve všech krajích České republiky. Všechno začalo 8. dubna v Českých Budějovicích. Hned toto první soutěžní klání naznačilo, že podstatně více soupeřů budou mít kapely hrající folk a country, zatímco trampských skupin bude v poměru s počtem přihlášených do soutěže menšina. V jihočeském předkole z deseti soutěžících skupin hrála trampskou písničku pouze jediná - Samotáři ze Sezimova Ústí. První místo získala Folková skupina KV SSM, druhé místo Bobři.

15. dubna se Porta přestěhovala do Kraslic, kde ve velkém sále kulturního domu soupeřilo odpoledne 13 folkových a country skupin, ve večerním koncertu sedm trampských kapel. Folkovou a country soutěž vyhráli bochovští Plavci, na dalších místech skončili plzeňští Pavouci a Farníci, trampské soutěži vévodil Plížák ze Sokolova, na druhém místě skončil Zlatý bizon z Lubů a na třetím Termiti, vojenská kapela z Chotusic.

Hoboes

V Blansku se konalo 21. až 22. dubna jihomoravské krajské kolo. K obecně dobré náladě tohoto předkola přispěl značnou měrou Kapitán Kid, který zde vystupoval v roli vtipného konferenciéra. První cenu v oblasti folk a country si odvezli Hráči z Brna, následováni Tuláky z Kuřimi. Zajímat vás možná bude, že odborná porota udělila čestné uznání za výrazný stylový projev zpěvačce Hráčů Karle Vosmanské (později zpívala s Taxmeny a ještě později v divadle Semafor). V trampské části zvítězil brněnský Příboj před Poutníky z Blanska.

V sobotu 22. dubna Porta přesídlila do menzy Pedagogické fakulty v Hradci Králové. Bojovalo zde celkem deset kapel. Vítězství v trampské části získala pozoruhodně zmodernizovaná pardubická Stopa před královéhradeckou Savanou a Velkou severozápadní z České Třebové. V kategorii folk a country zvítězili domácí Kantoři, druhé místo získal svitavský Union Pacifik a třetí skončili vojáci z Maravské Třebové - Konečná 73.

Středočeské krajské kolo se konalo 29. a 30. dubna v Okresním domě pionýrů a mládeže v Kutné Hoře. Folkových a country skupin soutěžilo jedenáct. Zvítězilo Ontario z Českého Brodu, druzí byli Ještěři z Říčan a třetí Harcovníci z Lysé nad Labem. V trampské části se soutěže zúčastnily pouze dvě skupiny, takže porota nevyhlásila pořadí v soutěži, ani nedoporučila žádnou z obou skupin k postupu do finále.

Téměř o měsíc později, 19. a 20. května se Porta přestěhovala do Mostu. V prvním koncertu zvítězila jablonecká Volupsije před Country Strings z Teplic a Country Kvintetem (dříve Faráři) z Děčína. Vavříny v trampské soutěži si odvezl ústecký Island před Modrou zátokou z Loun a kadaňskou Verumkou.

Předposlední krajské kolo Porty 72 se konalo v dějišti národního finále předchozího roku - v Karviné, 20. a 21. května. V trampské části porota prvá dvě místa nevyhlásila, a tak postup si zajistila skupina Bezejmenní, která obsadila místo třetí. V country zvítězila Severní hvězda z Olomouce, další dvě místa obsadili Křováci ze Vsetína a Královští hoši z Nového Bohumína.

Plejádu krajských kol Porty 72 ukončila Praha. Vystoupilo zde celkem 39 skupin, což byl nejvyšší počet ze všech krajských kol. V kategorii trampské písně jasně zvítězil Pacifik před Medvědy a Arianou, v kategorii folku a country se první umístili Pražští trubadúři před Riders a Havrany.

Po skončení posledního koncertu všech sedmi předkol zasedla ústřední porota a začala vybírat a bilancovat. Dohromady se krajských předkol zúčastnilo celkem 177 skupin a k postupu do finále porota vybrala 16 skupin folkových a country a 12 skupin trampských.

Padla zde již zmínka o Luně. Slovenský tramping získal tehdy konečně svou celonárodní přehlídku trampských písní, kterou se stala právě Luna. Uspořádal ji 14. dubna v Bratislavě ÚV SZM ve spolupráci s Osvetovým ústavom, Čs. rozhlasem v Bratislavě a redakcí Ľudu. Hlavní tematickou náplní Luny byla autorská soutěž trampských písní. Vítězové autorské soutěže spolu s nejlepšími slovenskými interprety folku, country a trampských písniček se představili v závěrečném galakoncertu Luny, odkud odborná porota vybrala tři reprezentanty Slovenska na Portu. Stali se jimi nám už známý Caravell Western z Trnavy, trampský a folkový písničkář Ján Hulačovič z Bratislavy a trampský sbor Zubri z Nitry. Ti se potom objevili spolu s držiteli port 72 a dalšími hosty - Minnesengry a Schovankami - na závěrečném galakoncertu Porty 72 v Sokolově.

Ale to jsme se už nenápadně propracovali k finálovým koncertům Porty 72. Muzikanty i diváky v Sokolově uvítal slavnostně vyzdobený Hornický dům kultury a techniky a Portýr si poprvé do svého záhlaví napsal: „Hudba je lék a Porta je nejlepší apatykou!“

Soutěžící, organizátoři, novináři a další hosté byli oplackováni keramickými čtverečky s usmívajícími se sluníčky, Porta se skládala nejen z hudební části, ale i z výstavy pokrokových tradic trampského hnutí (nějaká úlitba mocipánům se udělat musela), výstavy kresleného humoru Honzy Vyčítala, Standy Holého a Mirka Bartáka a výstavy dovedných rukou sokolovských svazarmovců, a také byl otevřen kytarový servis Cremony z Lubů. Sokolovská Porta měla zkrátka svá specifika, protože od chvíle, kdy se sokolovští dozvěděli, že se Porta bude stěhovat k nim, všichni přemýšleli jen o tom, jak ji udělat co nejlepší. Motorem sokolovských organizátorů Porty byl pochopitelně Jarda Studený z místního OKS. Soutěžní systém si zachovala sokolovská Porta z předchozího ročníku z Karviné. V pátek 16. června večer zahájila koncertem folkových a country skupin. Koncert nebyl soutěžní, ale porota přesto zasedla, aby ohodnotila výjimečné autorské, instrumentální nebo vokální výkony alespoň čestnými uznáními. Mimořádné uznání udělila skupině Kantoři za objevnou dramaturgii a celkový hudební projev, skupině Plavci z Bochova udělila uznání za český text a osobité zpracování tradiční písně The Banana Boat (Píseň smolařských plavců), Jitce Vrbové ze skupiny Sepie za vokální projev, skupině Volupsije za spontánní projev, mimořádné uznání skupině Pražští trubadúři za původní tvorbu a výrazný hudební projev, zvláštní uznání skupině Létavice za kultivovaný sborový projev a texty písní, uznání skupině Kolovrátek za výběr repertoáru ze staré hudební literatury a uznání Milanu Dvořákovi ze skupiny Havrani za původní text Písně na cestu. Jak vidíte, oceněními se to v přehlídce folku a country jen hemžilo. Ale ještě jeden významný posun tento první koncert sokolovské Porty zaznamenal: totiž posun v myšlení diváků. Pražský Kolovrátek hrál tři písničky: norskou baladu, staročeskou Nitidu Stellu v latině a anglický madrigal ze 17. století. Dozněla latina a sálem zadunělo UMÍÍÍ! Před takovými dvěma třemi lety by něco podobného nebylo vůbec myslitelné.

Sobotní odpoledne patřilo přehlídce tradiční trampské písně, na které zahráli pražští Londonovci, Albatros z Ostravy, manželé Černí a Samotáři z Týna nad Vltavou, Pulci z Bochova a Zlatý bizon z Lubů. Večerní soutěžní koncert patřil také trampské písničce a situace vypadala docela napínavě, protože všichni tři protagonisté ročníku 71 byli opět v soutěži. Úvodní Vlajku si tentokrát zahráli loňští vítězové, domácí skupiny Plížák, a potom už následoval jeden soubor za druhým. Potlesk na otevřené scéně si vysloužila pardubická Stopa jednou, Plížák také jednou, ale Pacifik čtyřikrát! V trampské soutěži se tentokrát udělovaly porty dvě - za tradiční a moderní trampskou písničku. V kategorii tradiční trampské písně rozhodla porota udělit první a jediné místo a zároveň cenu - portu - skupině Bizoni z Lubů u Chebu. V oblasti moderní trampské písně si portu odvezla skupina Pacifik před Plížákem a Termity, kteří se podělili o druhé místo, a Stopou na místě třetím.

Autorská soutěž Porty se konala v roce 1972 opět samostatně v Hostomicích. Byla přísně anonymní a porota vybrala ze 132 zaslaných příspěvků do finále 18 písní. Vyhlášení vítězů spojené s přehlídkou se konalo 23. září opět v závodním klubu Dolu A. Jirásek a vítěznou portu (již třetí) získal Kapitán Kid, tentokrát za písničku Šlajfka pro štěstí. Na dalších místech skončily písničky Dál, dál, dál od Tonyho Linharta a Šmír na trávě a Poslední defilé od Wabiho Ryvoly.

Když Porta 72 skončila, mohli její organizátoři konstatovat, že byla největší ze všech šesti ročníků. Dnes si už málokdo uvědomí její význam, vzhledem k letopočtu, který se tehdy psal, ale pokud někde u ohně uslyšíte Trajdu copatou nebo Tři kříže, tak si vzpomeňte, že poprvé tyto písničky zazněly právě na Portě 72. Jejich autorem je Ladislav Huberťák Kučera z tehdejších chotusických Termitů, dnes kapelník Hop Tropu.

Volupsije z Jablonce nad Nisou, průkopníci a ve své době stěžejní kapela českého bluegrassu. Volupsije je nářečový prvek – v chudém podhůří to mělo znamenat něco jako „oloupej si brambory.“ Volup si je.

Ohaři 1972, uprostřed sedící nápadně krásný zpěvák Vráťa Vyskočil, už léta vedle zakladatele Čvančary opora Taxmenů.