Životopisec by asi napsal: „ Začínal beatem, později hostoval v pražských klubech jako písničkář, pak…“ Ale u lidí Oskarova typu to není důležité. Nezávisle na žánru hudby budou jeho osobité písničky především o tom, co sám poznal a co je mu blízké. Těžko byste mezi nimi hledali vlezlou melodii. Ještě pořád jsou mu peníze pouze prostředkem a nikoliv cílem.

° Se Zuzanou Michnovou a Petrem Kalandrou zpíval poprvé v Malostranské besedě, kde společně s Mirkem Kováříkem sestavili pořad o čtyřech ročních obdobích. Od třiasedmdesátého spolu Petr, Zuzana a Oskar pravidelně vystupují. Říkají si Marsyas. Autorem většiny písniček jejich repertoáru je Oskar, ale konečná podoba písničky výsledkem práce všech.

° Písničky, které Marsyas hrají, se těžko někdy budou šplhat na špičky hitparád. Na to jsou poněkud neobvyklé. Zaujala mě textová a hudební vyhraněnost skupiny. Zachovává si své pojetí i zvuk postavený na vícehlasech a akustických kytarách, ať hraje skladbu rockového, folkového nebo jazzového charakteru. “ Myslíme si, že je důležité neustále zlepšovat technickou úroveň hry“ zdůrazňuje Oskar. „ I sebelepší písnička špatně zahraná hodně ztrácí po všech stránkách.“ Jak vážně myslí svá slova, budete moci posoudit z připravované SP desky ( Panton) a LP desky ( Supraphon).

° Snažil jsem se v Oskarově garsonce najít něco charakteristického. „ Nám to nikdy nepřišlo, že bychom měli starý nábytek“ reaguje na otázku. V jednom rohu místnosti stojí zeleně natřená popelnice coby skříňka na peřiny, v druhém kvadrofonní magnetofon, zesilovač, gramofon…A z reproduktorů zní jeho a Kratochvílova píseň : Racek chytrák do zobáku chytí i stesk můj/ výkřikem výmluvným / a za ním houf dalších piští/ Pihovatej kluk střelil prakem páva/ náměstím se s ním kupa novin válí/ přišla včas jemným stiskem zpráva tvá/ u srdce mě pálí.

PETR VESELÝ

( Mladý svět 16/1977)