Vydala jsem se na brněnský koncert Wabiho Daňka v Dělnickém domě v Juliánově.Večer zahájil jeho host a hostitel – pro mne neznámý písničkář Vít Šujan písní Johnnyho Cashe.
Wabiho první písnička byl Ostrov pokladů, a pak nás všechny pozdravil s hláškou v brněnském hantecu :“Lákám koce, lákám borce, přiďte hrajem na Jamborce!“ a hned mu obecenstvo leželo u nohou. Zazpíval několik svých starých hitů, a po On the road – Na cestě přešel k písničkám Miroslava „Skunka“ Jaroše. Představil ho publiku jako autora mnoha známých písní jako Montgomery, Quantanamo atd., o kterých málokdo z těch, co si je zpívají ví, kdo je složil. Začal titulní písní z alba A život jde dál. Druhý díl plánované trilogie se jmenuje Nech svět, ať se točí dál , a třetí díl, jestli se ho někdy dočkáme, se bude jmenovat A dál už nic…Nejvíc se mi líbila Lady Yesterday…
Své vystoupení prokládal příhodami z dob, kdy jezdil se sanitkou ze Zlína do Brna a s naším šéfredaktorem Fedorem Skotalem chodil po brněnských hospodách. Přednesl také několik svých básní. Tam, kde při písničkách chyběl doprovod Miloše Dvořáčka, který měl ten večer někde koncert pro děti, názorně popisoval jeho kytarová sóla…K několika písním si pozval jako doprovod Víta Šujana s basou. Pro mne neznámé byly Písnička pro všechny šedesátníky, či ta, kterou věnoval své přítomné vnučce - Indiánskou hymnu mateřské školky.
Také jsme měli možnost slyšet první sloku anglické verze písně Stromy – My children want to see a forest (mé děti chtějí vidět jak vypadá les..) ke které mu napsali anglická slova Ruth Ellen Gruber a Robert Křesťan…Zbytek písně ale již dozpíval česky s tím, že prý se to líp pamatuje a obecenstvo aspoň rozumí.
Večer utekl jako voda. Poslední mělay být Píseň co mě učil listopad, ale to si obecenstvo nedalo líbit a vykřičelo a vydupalo si pár přídavků. Po „loučivé“ Když jsem odcházel, muzika hrála.. kterou si s ním zazpíval celý sál, chtěl lid ještě Rosu. Napřed tedy spustil semaforskou Píseň o rose, a pak teprv opět se sborem celého sálu zazněla ta opravdu poslední - Rosa na kolejích.
Byl to krásný večer, kdo tam nebyl, zaváhal…
Foto: Lilly Pavlak