Vlasta Redl

Ano, navazuji hned na minulý týden a na slova šéfredaktora Fedora Skotala: kdo si myslí, že ho nemáme rádi, ať to ani nečte !

Týden začneme ve městě, které stojí v pěkné rovině a dostalo se i do znárodnělé písně – v Kolíně. Uprostřed města je náměstí, které pamatuje koncerty slavné Kmochovy dechovky i dirigenta pana Vostrčila, který se stal slavným hercem Formanových filmů. Skoro v rohu je nepřehlédnutelná radnice s černobílou sgrafitovou fasádou a hned vedle ní svítí modrá písmena Městského společenského domu, v jehož prvním patře je útulný skoro čtvercový sálek s podiem a v předsálí neméně útulný bufet s průhlednými šálky na dobrou kávu a pohlednou obsluhou.

Toto prostředí se dva dny stalo domovem budějovických Nezmarů, kteří po skvělé zkušenosti se svým repertoárem v podání Jihočeské filharmonie v třeboňském zámeckém parku uspořádali v Kolíně společný koncert s místní komorní filharmonií. Jak to dopadlo si přečtete v pondělí a jak to vypadalo vám přiblíží fotografie Františka Heřmana.

Výtečný recitátor a člověk, který v naší zemi udělal pro poezii tolik, jako málokdo, Míra Kovářík, napsal o americkém básníkovi Waltu Whitmanovi řádky, které vám nabízíme v pondělí, v den jeho narozenin. A kdo někdy zažil Kováříkovo prožívání poezie při některém z jeho večerů, na něž vás ostatně upozorňujeme i v pozvánkách – ví už dopředu, že to bude zážitek.

Co jsou to Písně cowboyské a jak se dělí vám prozradí archivní materiál v úterý. Ve středu se zase vrátíme k muzice: do Prahy totiž přijel slovutný reprezentant Moravy Vlasta Redl a v sále KD Vltavská představil svou novou kapelu.

Vlasta by si klidně mohl mozartovsky říci“ Mí Pražané mi rozumějí“, protože sál v bílé budově Dopravních podniků na vltavském břehu byl zaplněný vrchovatě a Pražané (netroufám si odhadnout, kolik z nich bylo Pražáků) reagovali na Vlastova slova, jako kdyby to byl jejich soused.

Ve čtvrtek nás světoběžnice Lilly Pavlak zavede do Nashville na koncert Krise Kristoffersona. Pátek věnujeme tradičně především trampům. Kromě úvahy Snad mě šerif nezastřelí a připomínky let minulých Co v Táborovém ohni (Mladého světa) neshořelo doporučuji si rozkliknout link u několika Docentových řádek o studánkách, protože získáte mapu republiky, která se bude na vandrech víc než hodit. A ve zprávičkách Co přivál vítr se patrně dočtete o svých kamarádech – a ne-li kamarádech, tak určitě o lidech, kteří si zaslouží zalomený palec.

Na sobotu jsme z Kobrovy bedny vybrali pár výstřižků do Čtení z archivu, protože to, co psal časopis Tramp v třicátých letech minulého století, nám víc než názorně ukáže, jak ten čas letí.

V neděli je Apríla. K tomu snad netřeba v Čechách ani na Moravě nic dodávat. Snad jen abyste si to s kamarády pěkně užili. A ti co přijdou v neděli večer do Carpe Diem, uvidí (a uslyší) nejen Sekvojáky, ale i Wabiho Daňka. Ti, co zůstanou doma, najdou v Music Open editorial našeho šéfredaktora.