Vzkazy

  • Konec upírů na Rusi

    Pamětníci, vzpomínáte na komunistický (jak jinak v šedesátých) časopis Svět sovětů? Remitenda tohoto plátku činila asi 95%. Dokud, na žádost jistého soudruha, nebyli povoláni pan Jiří Winter - Neprakta a pan Miloš Švandrlík, aby se pokusili s časopisem něco udělat. Udělali. Změnili název na S 36, tedy Svět sovětů 36 stránek, no SS by ani koncem šedesátých neprošlo, a na poslední straně obálky začali publikovat komiks (tehdy "kreslený seriál") Konec upírů na Rusi. Remitenda klesla k 10%. A pak přišel jednadvacátý srpen, rusáci obsadili redakci a vše, včetně originálů, spálili na dvorku. Třináct pokračování se zachovalo a na ty, ale i na mnohé další kresby vás zveme do Klubu Čtrnáctka v Ratajích nad Sázavou. Vernisáž výstavy je 6. 8. 2022 od 15 hodin a výstava potrvá do 31. 8. 2022. Těšíme se na vás!

    Ota Kmínek

    Celý článek...  
  • Letokruhy se znovu posunou

    Kamarádi a kamarádky!

    Vzhledem k vývoji celosvětové problematiky okolo pandemie corona viru se vyskytla i neúprosná nutnost jednoznačného rozhodnutí o konání LETOKRUHŮ, plánovaných původně na rok 2021 a přesunutých na červen 2022.  

    Situace v celém světě se opět rapidně zhoršila, Kanadu nevyjímaje. Proto, ač neradi, jsme museli jednoznačně konstatovat, že pořádání Letokruhů v roce 2022 je nereálné, a jsme nuceni ho posunout o další rok. Paradoxně se tak interval celosvětových trampských setkání posunul na pět let, jako tomu většinou bylo mezi celosvětovými potlachy. Naším záměrem bylo zkrátit tento interval na tři roky, ale jak vidno – člověk míní a život mění.

    Budeme doufat, že se nepříznivá situace během příštího roku změní k lepšímu a my vás budeme moci v roce 2023 přivítat na Bush River.

     

    Držte nám i vám palce!

    Za STOV Fony, Kanada 

     
Dnes má svátek Vavřinec Zítra má svátek Zuzana

 

Zatímco gramofonové firmy vykřikovaly, jak na tíživou ekonomickou situaci vyzrají novou strategií, reklama mávala intenzivnějšími akcemi a hudební agentury slibovaly dočista novou, neodolatelnou a dokonale účinnou past na diváky a pořád se vlastně nic nedělo, Hollywood si takřka přes noc vymyslel B Western.

Čistě mezi námi, zase nijak mimořádný zázrak to nebyl. Prostě naházel na jednu hromadu dobrodružství, hrdiny s bídáky, občas přidal chytlavou „kovbojskou“ písničku a další zaručená divácká lákadla, s dokonalou rutinou to všechno promíchal a ono to kupodivu náramně fungovalo. Úplně všechno, včetně těch gramofonových desek.

 


Vzhledem k tomu, že na začátku 30. let přesáhly náklady většiny filmových studií téměř dvojnásobek výdajů dřívějších, nezbývalo filmovým producentům, než vymyslet nový a zejména podstatně lacinější formát. A tak se skoro ze dne na den na trhu objevily ve všech směrech laciné seriálové příběhy využívající stále přitažlivé legendy  Divokého západu. Každé z existujících filmových studií angažovalo několik kovbojských hvězd, takže v roce 1932 už většina dřívějších hrdinů němého filmu zářila v seriálech střižených přímo na tělo a každý z nich točil ročně osm až deset samostatných epizod. Obvykle se odehrávaly na ranči a v jeho okolí a většinou se v nich bojovalo o hranice pozemků, s lupiči dobytka, případně s bandou, která přepadla poštu, banku, nebo dostavník. Příliš se v nich nemluvilo, a pokud se tu a tam nějaký ten dialog přece jen objevil, byl krátký a přímo k jádru věci. Výběr hlavních představitelů určoval jediný základní požadavek: aby divák okamžitě poznal, na které straně je dobro a kde zlo, komu držet palce a koho nenávidět. Tu a tam si kladný hrdina mohl všimnout krásné dívky. Ale to se stávalo velice zřídka a k nějakému velkému románu, natož k lásce, zásadně nikdy nedošlo. Tak nějak začínala zlatá éra specifické filmové produkce, které se velice výstižně říkalo B Western.

Byl to skutečný ráj pro tvůrce, kteří nechápali a většinou upřímně nenáviděli jakýkoli druh poezie, i pro ty, kteří zásadně odmítali sebemenší lpění na faktech a trvání na realitě. Stejně tak to byly zlaté časy pro diváka, který se nedokázal nabažit cválajících koní, řvoucích koltů a osobitého zvuku, provázejícího obrovitou a obvykle spravedlivou pěst při dopadu na zločineckou tvář.

Všechna hollywoodská studia tento systém výroby záhy suverénně zvládla a každoročně zaplavovala filmovou produkci přívalem  B Westernů. Každá epizoda měla kolem šedesáti minut, průměrné partě stačilo pět filmovacích dnů a jen málokdy to všechno přišlo na víc než 10 000 dolarů. Nesporným velikánem co do rozsahu produkce i její technické kvality byla společnost Republic Studios, kterou založil v roce 1935 Herbert J. Yates.

 

 Herbert J. Yates (vlevo) 

I když právě u Republic Studios našel angažmá největší počet nejznámějších filmových kovbojů, byli skutečnými hvězdami její nejslavnější B Westernové éry kovbojové zpívající. Gramofonový veterán Gene Autry (1907–1998) se svým hnědákem Champion, Roy Rogers ( 1911–1998) nejprve se skupinou Sons of the Pioneers a pak dočista sám, ale vždy s koněm jménem Trigger, Tex Ritter (1905–1974) s běloušem White Flash, Jimmy Wakely (1914–1982) a Ray Whitley (1901–1979) a hezká řádka dalších jako Bob Wills, Johnny Bond, nebo Stuart Hamblin.

 

Zlatý věk B Westernu trval téměř celých 15 let a ukončil jej až závěr 40. let minulého století. Velice úsporné úpravy písniček těchto filmů stály nesporně nejen u zrodu a zlatých let trampské písně – dodnes se třeba zpívá „Kovboj z Cherokee“, což je „“Give me back my boots and saddle“ Gene Autryho. Silně ovlivnily i populární hudbu. V jejich zpěvníku se velice často toulal třeba Bing Crosby a pokud jde o nás, vzpomeňme třeba dávné evergreeny „Jedu nocí“, „Letí šíp savanou“, nebo „Je na západ cesta dlouhá“. 

 

 (pokračování za týden)

 

Foto týdne

Jste náš host číslo

8237463

Melanž

  • Letní lidé Františka Dostála

    21. července 2022 oslavil 84. narozeniny vynikající český reportážní a dokumentární fotograf František Dostál. Pro jeho dílo je typický jemný humor těžící z často absurdních setkání více nesourodých prvků na jednom obrazu.

    Jak před časem řekl František Cinger: Dostálovy snímky jsou svědectvím času, přitom se mu pořád nějak kutálejí do legrace. On totiž František Dostál má raději úsměv než pláč.

     

     

     

     

     

    Připomeňme si dílo Františka Dostála několika fotografiemi z jeho asi nejslavnějšího souboru Letní lidé, který František Dostál vytvořil mezi roky 1968–1990.

    Celý článek...  
  • Jaký je Brňák

    Petr Komárek zvaný Farář z Texasu, USA, má – zdá se – silný vztah k Brnu. Čas od času nám přepošle zasvěcené texty o moravské metropoli. Většinou jsou ty texty vtipné, vyznačují se značným stupněm informovanosti. Dnes poslal následující sdělení:

    Celý článek...

Tiráž

Music Open
hudební časopis nejen o muzice


Editor:
  Fedor Skotal

Grafika: Jana Skotalová

 

Autoři:  Jiří Černý, Mirek Černý, Jaroslav Čvančara, Ivan Doležal, Svatoslav Fiala (foto), Jiří Hampl (foto), František Heřman (foto), Hanka Hosnedlová, Vít Hrabánek, Jan Krůta, Miloslav Jakub Langer, Jaroslav Samson Lenk, Jindřich Marek, Stanislav Motl, Petr Vokoun Náhlík, Míra Navara, Marty Newton, Sandy Nosek, Zdeněk Nossberger, Lucia Nováková (foto), Lilly Pavlak, Jan Plachetka, Milan B. Plch, Radovan Rakus, Jan J. Vaněk, Jerry Pupál Vecka, Ladislav Vencálek, Karel Cimbura Vidímský

 

Kontakt: musicopen@email.cz