Dnes má svátek Ivo Zítra má svátek Zbyšek

 

Zatímco gramofonové firmy vykřikovaly, jak na tíživou ekonomickou situaci vyzrají novou strategií, reklama mávala intenzivnějšími akcemi a hudební agentury slibovaly dočista novou, neodolatelnou a dokonale účinnou past na diváky a pořád se vlastně nic nedělo, Hollywood si takřka přes noc vymyslel B Western.

Čistě mezi námi, zase nijak mimořádný zázrak to nebyl. Prostě naházel na jednu hromadu dobrodružství, hrdiny s bídáky, občas přidal chytlavou „kovbojskou“ písničku a další zaručená divácká lákadla, s dokonalou rutinou to všechno promíchal a ono to kupodivu náramně fungovalo. Úplně všechno, včetně těch gramofonových desek.

 


Vzhledem k tomu, že na začátku 30. let přesáhly náklady většiny filmových studií téměř dvojnásobek výdajů dřívějších, nezbývalo filmovým producentům, než vymyslet nový a zejména podstatně lacinější formát. A tak se skoro ze dne na den na trhu objevily ve všech směrech laciné seriálové příběhy využívající stále přitažlivé legendy  Divokého západu. Každé z existujících filmových studií angažovalo několik kovbojských hvězd, takže v roce 1932 už většina dřívějších hrdinů němého filmu zářila v seriálech střižených přímo na tělo a každý z nich točil ročně osm až deset samostatných epizod. Obvykle se odehrávaly na ranči a v jeho okolí a většinou se v nich bojovalo o hranice pozemků, s lupiči dobytka, případně s bandou, která přepadla poštu, banku, nebo dostavník. Příliš se v nich nemluvilo, a pokud se tu a tam nějaký ten dialog přece jen objevil, byl krátký a přímo k jádru věci. Výběr hlavních představitelů určoval jediný základní požadavek: aby divák okamžitě poznal, na které straně je dobro a kde zlo, komu držet palce a koho nenávidět. Tu a tam si kladný hrdina mohl všimnout krásné dívky. Ale to se stávalo velice zřídka a k nějakému velkému románu, natož k lásce, zásadně nikdy nedošlo. Tak nějak začínala zlatá éra specifické filmové produkce, které se velice výstižně říkalo B Western.

Byl to skutečný ráj pro tvůrce, kteří nechápali a většinou upřímně nenáviděli jakýkoli druh poezie, i pro ty, kteří zásadně odmítali sebemenší lpění na faktech a trvání na realitě. Stejně tak to byly zlaté časy pro diváka, který se nedokázal nabažit cválajících koní, řvoucích koltů a osobitého zvuku, provázejícího obrovitou a obvykle spravedlivou pěst při dopadu na zločineckou tvář.

Všechna hollywoodská studia tento systém výroby záhy suverénně zvládla a každoročně zaplavovala filmovou produkci přívalem  B Westernů. Každá epizoda měla kolem šedesáti minut, průměrné partě stačilo pět filmovacích dnů a jen málokdy to všechno přišlo na víc než 10 000 dolarů. Nesporným velikánem co do rozsahu produkce i její technické kvality byla společnost Republic Studios, kterou založil v roce 1935 Herbert J. Yates.

 

 Herbert J. Yates (vlevo) 

I když právě u Republic Studios našel angažmá největší počet nejznámějších filmových kovbojů, byli skutečnými hvězdami její nejslavnější B Westernové éry kovbojové zpívající. Gramofonový veterán Gene Autry (1907–1998) se svým hnědákem Champion, Roy Rogers ( 1911–1998) nejprve se skupinou Sons of the Pioneers a pak dočista sám, ale vždy s koněm jménem Trigger, Tex Ritter (1905–1974) s běloušem White Flash, Jimmy Wakely (1914–1982) a Ray Whitley (1901–1979) a hezká řádka dalších jako Bob Wills, Johnny Bond, nebo Stuart Hamblin.

 

Zlatý věk B Westernu trval téměř celých 15 let a ukončil jej až závěr 40. let minulého století. Velice úsporné úpravy písniček těchto filmů stály nesporně nejen u zrodu a zlatých let trampské písně – dodnes se třeba zpívá „Kovboj z Cherokee“, což je „“Give me back my boots and saddle“ Gene Autryho. Silně ovlivnily i populární hudbu. V jejich zpěvníku se velice často toulal třeba Bing Crosby a pokud jde o nás, vzpomeňme třeba dávné evergreeny „Jedu nocí“, „Letí šíp savanou“, nebo „Je na západ cesta dlouhá“. 

 

 (pokračování za týden)

 

Foto týdne

Jste náš host číslo

9624165

Tiráž

Music Open
hudební časopis nejen o muzice


Editor:
  Fedor Skotal

Redakce: Marty Newton

Grafika: Jana Skotalová

 

Autoři:  Jiří Černý, Mirek Černý, Jaroslav Čvančara, Ivan Doležal, Svatoslav Fiala (foto), Jiří Hampl (foto), František Heřman (foto), Hanka Hosnedlová, Vít Hrabánek, Jan Krůta, Miloslav Jakub Langer, Jaroslav Samson Lenk, Jindřich Marek, Stanislav Motl, Petr Vokoun Náhlík, Míra Navara, Zdeněk Nossberger, Sandy Nosek,Lucia Nováková (foto), Lilly Pavlak, Jan Plachetka, Milan B. Plch, Radovan Rakus, Jan J. Vaněk, Jerry Pupál Vecka, Ladislav Vencálek, Karel Cimbura Vidímský

 

Kontakt: musicopen@email.cz