Dnes má svátek Antonín Zítra má svátek Roland

Před šedesáti lety, 1. 12. 1953, se narodil Jiří Pavlica, jedna z nejdůležitějších postav současné české hudby. Protože naše osobní kontakty a občasná tvůrčí spolupráce už trvají přes dvacet let, láká to k pojednání šíršímu. Řekl bych, že prvních dvacet pět let jeho života více méně přímočaře směřuje k primáši Jurovi Pavlicovi (až na to, že ho rodiče přiměli studovat střední ekonomku), dalších třicet let pak od primáše Jury k Jiřímu.

Pavlica začal v dětské cimbálovce na LŠU, prošel regionálním folklorním souborem Dolina a v sedmnácti nastoupil v Hradišťanu. Ve dvaadvaceti se stal primášem a v pětadvaceti uměleckým vedoucí. Z hlediska folklorního muzikanta to bylo naprosté maximum, jehož šlo dosáhnout. Téhož roku dokončil studia hudební vědy a teorie kultury na FF UP v Olomouci a o rok později konzervatoř v Brně – housle. A zároveň začal hranice folkloru překračovat.

Řekl bych, že důležité jsou čtyři mezníky. V roce 1982 přelomové album Byla vojna u Slavkova, kde se lidový materiál ústrojně pojí s jeho kompozicemi a zároveň se odbočuje od tehdy kanonické formy cimbálovky v duchu uherského neoromantismu k oživení místních starších kořenů. Druhým mezníkem je pro mne syntetický tvar alba Hradišťanu s AG Flekem (1994), jako reprezentant Pavlicova oblíbeného fúzování (třeba se Spiritual kvintetem, Lapčíkovou a Viklickým, nebo jeho starší angažmá v Javorech). Pavlica ukázal, jak se může lidová hudba vhodně doplnit s rockem, folkem i jazzem.

Třetím vrcholem je album O slunovratu – Pavlicovo zhudebnění Skácela (1999). Hradišťan prakticky ve folklorním obsazení s nemnoha nástroji hostů navíc zde hraje moderní hudbu, která už se kompozičně výrazně liší od lidové, přitom díky archetypální poezii Skácela a charakteristickému zvuku skupiny nadále působí dojmem hlubokých lidových kořenů.

 

 

Čtvrtým vrcholem pak možná už je symfonická suita Chvění, kde Pavlica zúročil svá studia skladby na JAMU a napsal skladbu komponovanou pro symfonickou, lidovou, cizokrajnou a perkusní skupinu muzikantů.

Pavlica toho při svém talentu a pracovitosti zvládá mnohem víc. Uvidíme, jaká bude další meta. Osobně se mi hluboko vryla do mysli dvě jeho kréda. To jedno je, že písnička má mít tři p: „pohlazení, poznání, poselství“. Tím druhým, že než se při komponování vydáš cestou, která se nabízí, je tvá povinnost vyzkoušet, jestli tu není těžší, nesamozřejmější cesta, která by toho mohla v důsledku přinést víc.

 

 

Foto František Hnátek a Dominik Bachůrek

Foto týdne

Jste náš host číslo

9670476

Tiráž

Music Open
hudební časopis nejen o muzice


Editor:
  Fedor Skotal

Redakce: Marty Newton

Grafika: Jana Skotalová

 

Autoři:  Jiří Černý, Mirek Černý, Jaroslav Čvančara, Ivan Doležal, Svatoslav Fiala (foto), Jiří Hampl (foto), František Heřman (foto), Hanka Hosnedlová, Vít Hrabánek, Jan Krůta, Miloslav Jakub Langer, Jaroslav Samson Lenk, Jindřich Marek, Stanislav Motl, Petr Vokoun Náhlík, Míra Navara, Zdeněk Nossberger, Sandy Nosek,Lucia Nováková (foto), Lilly Pavlak, Jan Plachetka, Milan B. Plch, Radovan Rakus, Jan J. Vaněk, Jerry Pupál Vecka, Ladislav Vencálek, Karel Cimbura Vidímský

 

Kontakt: musicopen@email.cz