Vzkazy

  • Cédéčko s vůní kouře

    Ačkoliv ve chvíli, kdy tento článeček píši (polovina prosince), je CD s dlouhým, ale vše říkajícím názvem „Šedifky a Přeletky: Ze starých zpěvníků“, na světě teprve pár týdnů, ohlasy z různých míst jsou nejen četné, ale i velice příznivé, některé přímo nadšené.

    Celý článek...
Dnes má svátek Oldřiška Zítra má svátek Lada

Možná, že se nynější publikum Taxmenů (česky Celníků, tehdy před léty to bylo anglicky, ale soudruhy to zase tolik neuráželo, pozn. red.) ptá, jak se ten historik (řada knih a ještě víc badatelské práce) dostal ke country a navíc k její jedinečné formě military country. Inu, píšu blbostě. Samozřejmě, že se publikum neptá a netuší, že banjista je velmi renomovaný badatel. Ale lidi toho netuší…

Já se k Čvančarovi, k jeho rodině, která díky filmům ovlivňovala celou kulturu naší republiky, tedy té první, ještě rád vrátím. Až najdu materiály od jeho strýců a všelijak to pospojuju. Ale proč country a proč military country, na to vám odpovím hned. Čvančarovi byla největší distribuce filmů po celé republice. A tak ji komunisté samozřejmě znárodnili, a jak je jejich zvykem, celé jejich imperium (dneska bychom řekli know-how) užili na „vytvoření“ státní filmové distribuce.

Ale protože věděli prd, tak netušili, že rozpůjčované kopie se budou vracet ne státu, ale Čvančarům na Žižkov. A tak jsem sice poznal Jardu jako banjistu, ale asi jsme si trochu padli do oka, takže mě občas pozval na promítání. Nádherné americké kovbojky a americké revuální filmy plné swingu a stepování a Formbyho jedinečné tenorové banjo a milostné filmy natočené na kolesových parnících na Mississippi, mohl jsem si na ta komorní představení vodit i slečny (tedy jednu) a pro většinu z nich to bylo afrodisiakum….

P.S.

Kdykoliv jsem napsal Čvančara, tak mi z toho počítač udělal Švancara.

P.P.S.

Při promítání amerických filmů jsem s údivem hleděl na to, jak gentlemani z Jihu bojují s těmi padouchy a vrahy ze Severu. Jak do jižanské armády dobrovolně vstupují otroci. Jak se indiánští sadisti předvádějí ve vyvražďování poklidných farmářských rodin a obzvláště se jim líbí znásilňovat bělošky a mlátit s jejich dětmi o kůly na uvazování koní, dokud tomu neudělá přítrž domobrana. Já to znal všechno naopak. Ale military country má někde tady, v archivech Čvančarů, základ.

 

Vystoupení Taxmenů na Slavnostech svobody v Plzni 2012

 

Senice - Taxmeni u pomníku seskoku parašutistů skupiny SILVER A. Jaroslav Čvančara zcela vpravo.

Foto Dušan Dostál a archiv

 

Foto týdne

„Štěstí je jednoduché.

Dobré zdraví

a špatná pamět."

 

Ernest Hemingway

Jste náš host číslo

6545575

Melanž

  • Jaký je Brňák

    Petr Komárek zvaný Farář z Texasu, USA, má – zdá se – silný vztah k Brnu. Čas od času nám přepošle zasvěcené texty o moravské metropoli. Většinou jsou ty texty vtipné, vyznačují se značným stupněm informovanosti. Dnes poslal následující sdělení:

    Celý článek...  
  • Jak posílat příspěvky na potlach v Texasu

    Ozvalo se nám již několik kamarádů ze zahraničí, kteří chtěli poslat peníze na naše bankovní konto na podporu 10 celosvětovéo potlachu, ae nemohli tak učinit, protože informace uvedené na trampských webových stránkách nebyly úplné.

    Celý článek...  
  • Když je v Texasu vedro, skoro se nedá pracovat

    Další zpráva o přípravách na 10. celosvětový potlach i omylu Country rádia.

    Čas letí jak ten jelen, co je šípem střelen. Sice 10.listopad 2018 se mnohým bude zdát ještě daleko, ale vzhledem k tomu, že klimatické podmínky v Texasu nám dovolují pracovat jen v určitý čas, což jsou dva měsíce na jaře a dva měsíce na podzim, není zase tolik času nazbyt. V létě jsou zde úmorná vedra, ve kterých venku pracují jen ti nejstatečnější (ke kterým my už nepatříme) a i když máme většinou mírné zimy, tak ani v těch se moc pracovat nedá.

    Celý článek...

Tiráž

Music Open
hudební časopis nejen o muzice


Šéfredaktor:
Fedor Skotal
Redakce:
Hanka Hosnedlová,
Lilly Pavlak (Švýcarsko),
Jana Skotalová

Grafika a web: Jana Skotalová

Kontakt:
musicopen@email.cz