Na festivalu v Ratajích nad Sázavou jsme se po dlouhé době potkali s mým muzikantským kamarádem. Petr Rímský je člověk mručivého hlasu, a virtuózní kytary. Vozí sebou kvalitní whisky a dvě zpěvačky. Kromě toho mi neustále tvrdí, že mu nevadí, že na kytaru hraju jako prase a že nepoužívám G#sus4 a jiné pis dury. On ano a taky mi to nevadí. Asi proto jsme kamarádi. No a tak jsme si v deštivém večeru vyměnili svá poslední cédéčka. A já neodolal a musím se o svůj zážitek podělit.
Rozebírat muzikantskou část mi vůbec nepřísluší. Tam myslím ani sebetvrdší kritik nenajde moc, co by kritizoval. Perfektně zvládnuté nástroje, citlivé aranže, výborní hosté. O tom nemůže být sporu. Líbí se mi, že pokud Petr chtěl v některé věci dívčí hlasy jako podbarvení, vybral si moc dobře. Neruší a při tom jsou funkční a dají skladbě větší rozměr. Psát o jeho hře na kytaru je zbytečné. Prostě jedním slovem nádhera a má závist.

Udělat CD analogově v době, kdy se výhradně nahrává na digitál, je čin odvážného muže. V digitálu se dá spousta věcí upravit tak, že posluchač je přesvědčen o zpěvákově dokonalosti. To v analogu nejde. Tam buď jsi dobrý a zvládáš, nebo je slyšet, že až tak dobrý nejsi. (Můj případ). Petr je dobrý, až skoro skvělý.

Nehodlám rozebírat jednotlivé písně, to nechám na těch, kdo si CD poslechnou. Jen ještě zmíním, že vložit do krabičky další cédéčko o tom, jak vypadá jeho koncert a přibalit knížku o muzikantech, psanou suchým humorem jemu vlastním, byl hodně dobrý nápad.

Takže suma sumárum, kdo nekoupí, prohloupí. V záplavě povrchní muziky, laciných rýmovaček, banalit a zoufalých snah sdělit svá moudra o která nikdo nestojí, přišlo konečně Něco.

Ano, Petr zpívá o lásce, o návratech i opouštění, o pochybnostech o zklamání a naději. Ale není tam jediná vykalkulovaná a podbízivá věc. Slova jdou ze srdce a dá se jim věřit. Jsem rád, že mi bylo umožněno o zážitek se podělit s vámi a přál bych Petrovi, aby se CD co nejdříve vyprodalo a aby mu můza byla neustále nablízku. Schválně neuvádím jména hostů a techniků ve studiu Honzy Friedla, protože si to vše můžete přečíst na přiloženém bookletu.

U kafe a počítače napsal Vojta Kiďák Tomáško.

CD 1 Zákon o zachování lásky.

Nahráno analogově v AV studiu Vyšší Brod na podzim 2010

CD 2 Koncert

Nahráno v koncertním studiu DISK Praha Barrandov v lednu 2011

Všechnu hudbu zkomponovala všechny texty napsal, aranžoval, hudební režii dělal a zvukovou ovlivňoval Petr Rímský.

Foto: Otýlie Diatková