Potkali jsme se na tehdejším Malinovského náměstí v centru Brna, kousek od Domu umění, v němž v Procházkově síni sídlilo začínající divadlo. Nazvali se podle eseje Jiřího Mahena Husa na provázku, a opravdu se tak v nastávající husákovské éře ještě chvíli mohli jmenovat.

Ten mladý muž byl vysoký, štíhlý, zvláštním způsobem hezký. Na sobě měl bílou košili a širokánské džíny do zvonu, jež byly ze dvou čtvrtin světle modré, a ze dvou čtvrtin tmavě modré.

Nebyli jsme si ještě představeni, ale on kývl na pozdrav. Odpověděl jsem. Ahoj. Věděl jsem, že je to ten šikovný mladý herec, co právě nastoupil na Provázek, a on věděl, že jsem ten mladý novinář, co o nich tak hezky píše.

Není to nejveselejší příhoda, kterou jsem kdy s Bolkem zažil, ale jaksi symbolicky rámuje těch padesát let, co jako bičem mrsknutím uletěly. Skvělý herec Boleslav Polívka dnes slaví třiasedmdesáté narozeniny.

Všechno nejlepší!

Fedor Skotal

Klaustrofóbia je strach z uzavřených prostorů. Například: Jdu do hospody a bojím sa, že je zavřené.

Strč mobil do čaju a máš T- mobile. Strč ho do vody a máš Vodafone. Rozlom ho a máš: Oú tú!Fejsbúk je jak lednička. Chodíš tam každých 10 minut, aj když víš, že tam nic néni.

Všecko sa dá vysvětlit. Bohužel né všeckým.

Když ťa tvoji rodiče přistihnú při cigánění, podívaj sa jim hluboko do očí a chladnokrevně řekni: "Mikuláš, Ježíšek, čápi..."

Bavíja sa dvě vlaštovky a jedna praví téj druhéj: "Bude chcat." "Jak to poznáš?" "Lidi na nás čumíja."

To, že ti neco nekdy nedojde, není chyba Českéj pošty.

Proč stvořil pánbu Evu? Aby mňél Vašek s kým zpívat.

Když je chlap potichu, přemýšlá. Když nic neříká ženská, je nasraná.

Pesimista vidí v tunelu tmu. Optimista vidí světlo na konci tunelu. Realista vidí světla vlaku. Strojvedúcí vidí tři debily na kolejách.

Buď cestu najdu, nebo si udělám vlastní.

Život není zlý, to jen lidi jsou kurvy.

Děvka… to je povolání. Kurva… to je nátura.

Zkúšky sú jak ženské. Nemožete je udělat všecky a už vůbec ne napoprvé.

Nikdo neni dokonalý, aj hovno má své muchy.

Život je krásný, ale člověk mosí byt pořáď trochu opitý.

Život je tak rozmanitý. Každý deň ňa nasere negdo iný.

Nevěřím ničemu, z čeho teče krév pět dní a neumře.

Život je jak žebřík do kurníku. Krátký a posraný.

Šak já to přeca nedělám pro sebe! Já to dělám pro prachy!

Začínál sem z ničeho a většinu z toho pořád mám.

Strana zelených je hromada lidí, keré spojuje enom obdiv k úspornéj žárovce.

Tvářím sa, že pracuju, protože firma sa tváří, že ňa platí.

Když majú manželé problémy, tak za to možú vždycky obě strany. Jak manželka, tak aj tchýňa.

Jak to má kola nebo kozy, tak s tým budú brzo problémy.

Foto: František Poláček - www.bolek.cz