Je mu sto. Ne Rakusovi, ale Arthurovi, ptáku velmi iniciativnímu, který vás provází od vzniku tohoto portálu (říká se tak časopejsku na internetu?). Radovan je stavař, vystudoval to, kreslíř a ilustrátor, to se naučil sám a publikuje od roku 1990. Je kmenovým autorem časopisu Sorry, pro který kreslí černý humor, a Květy, ve kterých je jeho humor poetický. Jeho člověci jsou podobni ptáku Arthurovi, který je po sté na našich stránkách prezentován s mravenci, brouky, a jinou minifaunou.

Brouků nakreslil tolik, že by se Kafka divil. Ovšem Arthur patří do kasty divnejch a ukecanejch opeřenců, ale poprvé jsem se s takovým jménem setkal ve francouzském komiksovém časopisku PIF, ale tam to byl nejmladší a nejzlobivější z rodiny duchů. V Rakusových comics stripech vede sice duchaplné řeči (někdy), ale je součástí, většinou brouččího nebo mravenčího světa. Ti všichni jsou označeni jako „a spol.“ Vykytují se na společných a řadě samostatných výstav, ze kterých bych chtěl upozornit na 220. SALON KOBRA v Malostranské besedě, 329. Salon v Klubu Mánes, protože teď, v květnu, bude vystavovat v 394. SALONU na novém působišti v restauraci U sedmi konšelů v Žatecké ulici na pražském Starém městě.

Vloni v srpnu vystavoval v Kamenici nad Lipou, což je kousek od chalupy Folk a country klubu, tak jsem myslel, že tam pojedu, ale nevyšlo mi to. Ovšem Rakusovy kresby vycházely a vycházejí, jsou vystavovány a já si myslím, že uvádět tu rozsáhlou faktografii by vás, na rozdíl od autorových kreseb, nudilo. V jednom Večerníčku vystupuje klouček, který se jmenuje Radovan, protože se ze všeho raduje. Na našeho autora to sedí, protože je radostný typ a radost nám svým humorem přináší. A ještě bude.

Tento snímek zřejmě pořídil Jan Plivník Jedlička, ve své době kontrabasista Greenhorns a souputník Honzy Vyčítala. Fotografie vznikla v průběhu natáčení pro Českou televizi. Jsme na našem oblíbeném campu u Lhoty pod Radčí, která je poslední výběžek Brd, ale to už málokdo ví, odtud už je kousek do Rokycan. Ten camp objevil Marko Čermák, ale moc tam už, myslím, nejezdí. Zleva Petr Kocman, Honza Vyčítal, Radek Rakus, Fedor Skotal.

Radek patřil k veselé bohémské společnosti kolem uctívaného kreslíře a trampa Honzy Vyčítala. Nakoukl jsem do ní a asi pět let k ní patřil. Mám na to lidsky ty nejhezčí vzpomínky, přestože nám s Plivníkem ti divocí mladíci někdy lezli na nervy. Ale jenom do středy – to jsme se už zase těšili do restaurace Pod Vyšehradem a na následné tažení nočním Podskalím ještě k Suché dásni nebo k Bojovníkům, kde v té době sedávali redaktoři Svobodné Evropy a zapíjeli smutek z návratu.

Byl jsem rád, když Radek přijal nabídku ke spolupráci s Music Open. Ta spolupráce už dosáhla stovky publikovaných tripů s Arthurem. Dokonce o této periodě Rakusova tvůrčího života připravil Josef Kobra Kučera další Salon v restauraci U sedmi konšelů na Starém městě Pražském.

Mám Radka rád. Je mezi námi ještě jedno pouto, kterému rozumí každý romantický muž. Jak říká Plivník – jedli jsme z jednoho ešusu.    (fsk)

Trója

Kresby: Radovan Rakus

Foto: archív