Vzkazy

  • Svíčky za Pedra Akélu

    V časných ranních hodinách ve středu 24.února odešel na svůj poslední vandr bez návratu Petr Čížek, v trampských kruzích známý jako Pedro Akéla nebo Pedrák. Ke smutným skutečnostem patří i to, že dva týdny před ním zhasl plamínek života i jeho manželce Jarce.

    Ne nadarmo nosil Petr přezdívku Kiplingova moudrého vůdce vlčí smečky Akély, ne nadarmo si už v mládí vybral mimo jiné svou příslušnost k trampskému bratrstvu zalomeného palce. V civilním životě pak připojil ke svému jménu titul RNDr, o čemž díky jeho skromnosti mnozí z jeho přátel ani nevěděli, a uplatnil se jako fundovaný hydrogeolog. Své odborné znalosti z tohoto oboru dokázal zužitkovat i v oddechovém čase při pořádání a účasti na populárním rýžování zlata, zlatých horečkách či zlatokopeckých soutěžích, kde jsme se s ním občas také setkávali a rádi se o ledačem z tohoto soudku přiučili.

    Jen málokdo si ale Pedráka dovede představit bez kytary, ta totiž patřila naprosto neodlučitelně k jeho osobě. A nejenže skvěle zvládal její struny, ale s úspěchem rozšířil i řady skladatelů a textařů trampských a countryových písniček. Z mnohých jeho, zejména pak vtipných parodistických písní, například o devateru ovocných vín či svižné pseudopísně práce, se staly hity a doslova zlidověly natolik, takže se dnes hrají u ohňů a jejich nahrávky běhají na internetových sítích, aniž kdo tuší jméno jejich tvůrce. Kromě toho byl spoluzakladatelem a do poslední chvíle i aktivním členem skupiny Fosilie Country, Jako organizátor pořádal s první manželkou Manou hojně navštěvované trampské večery v libeňské Čechii, na Hajnovce, v Charitasu, v Domovině, hotelu Tichý, karlínské Besedě či u Jaurisů. V posledních letech se pak našel i v příjemném muzikantském souzvuku s kamarády Fíkem, Ivanou a Manou.

    Celý článek...  
  • FUSEKLÍCI J. K. Kučery

     

      _______________________

     

    _______________________

      

    Josef Kobra Kučera

    (1944–2015) byl člověk mnoha talentů, tvůrce i zkušený organizátor. Mimo jiné před více než deseti lety zakládající člen redakce tohoto listu. Dlouhá léta kreslil osobité stripy, jimž říkal Fuseklíci. Ze stránek různých novin a časopisů sdělovali národu svůj osobitý pohled na svět. Některé kresby jsou staré deset, dvacet, možná i třicet let. A přece jsou stále aktuální. Stále promlouvají k dnešku. Stejně jako Kobrovy články. Jak jste si jistě všimli, stojí za to je reprízovat.

    (red.)

     

     
Dnes má svátek Lumír Zítra má svátek Bedřich

Jan Krůta je novinář, spisovatel, básník, písňový textař, nakladatel. Napsal tři desítky knih, asi 1300 textů, mezi nimi ty největší hity Dalibora Jandy. Jako vedoucí kulturní rubriky v Mladém světě připravoval Zlaté slavíky, soutěž vysmívanou i respektovanou, v každém případě tehdy ještě významnou. Napsal o tom pozoruhodný knižní dokument Klec na slavíky. Vážím si Honzy jako tvůrce i jako člověka. Má v sobě vizionářství i určitou posedlost. V roce 1990 se úspěšně rozjetá firma Bonton, jejímž byl Jan Krůta spoluzakladatelem, rozhodla porušit platnou legislativu a natočit první svobodný československý film. Byl to slavný Tankový prapor podle Škvoreckého předlohy a v režii Víta Olmera.

V průběhu natáčení se objevily pochyby, zda |Bonton tento projekt finančně utáhne. A tehdy vizionář Krůta zastavil vlastní dům. Dnes víme, že dobře udělal, ale tehdy…? Na psaní knihy Můj domov – můj svět se připravoval deset let (shromažďování, studium a třídění odborných pramenů), od roku 2014 se věnoval výhradně psaní celkem jednoho tisíce normostran rukopisu. Jako už předchozí knihy ji vydal vlastním nákladem. Toto rozsáhlé dílo vizionáře Krůty právě spatřilo světlo světa. Předvánoční světlo světa, to má zvláštní atmosféru. Prý se v tuto dobu také splňují dávné sny.   

Fedor Skotal

 

Když Jaroslav Foglar poprvé použil v roce 1935 v časopisu Mladý hlasatel název KPZ (Krabička poslední záchrany) jako překlad anglického survival kit, asi netušil, že ho zkratka kapesní sady pro přežití přežije.
Stejně jako klasik, i já jsem si chtěl pořídit krabičku poslední záchrany. Jenže , místo několika sirek, svíčky, jehly a nitě a kousku papíru atd., mně nějak léty došlo, že toho papíru potřebuji k přežití skoro dvě kila.
Celý život mám totiž mindrák a cítil jsem, že ke "kvalifikovanému přežití" potřebuji dovzdělat. Neměl jsem totiž nikdy štěstí na dobré učitele historie. A orientace, souvislosti a přehled v čase minulém mi citelně chybějí. Vždycky se mi zdálo, že mě učitelé od té historie odstrkují. Jako by nad ní visela cedule s nápisy: Nemluvit, nedotýkat se! Ale já jsem se jí chtěl dotýkat, protože se silně dotýká ona mě. Jsem v ní až po uši. Chtěl jsem jí prstem zamíchat a ten prst olíznout. Slyšet o velkých emocích, o okamžicích, kdy se velcí rozhodovali jako malí, kdy nevěděli, jak dál, kdy se báli a na co byli pyšní. Chtěl jsem vědět o přítomném čase našich předků.

 

 

Historie na vlastní nohy
Po mnoha letech a mnoha balících z antikvariátů, po hodinách strávených v knihkupectvích, knihovnách a archivech jsem před čtyři lety zasedl a začal psát.
Ležely mi na srdci ty souvislosti! Ale jaképak souvislosti, když píšeš jen o české historii. Jsme přece součástí vesmíru, světa a česká historie dopadala na obyčejné lidi v regionech a důsledky rozhodnutí těch zvěčnělých na trůnech dopadala zákonitě velmi citelně i na obyčejného Janka Z Vršku.
Žiji ve vesnici s tisíciletou historií (dvěma románskými kostely), na strategickém brodu a prastaré zemské stezce z Prahy na Linec, Vídeň nebo Bavorsko. Historie tudy šla na vlastní nohy, a já ve své třicáté knize MŮJ DOMOV - MŮJ SVĚT procházím století za stoletím od začátku letopočtu a ve století rok po roce.  Vždy nejdřív zajímavostmi historie světa, historie Čech a Moravy, pak historií mého regionu a událostmi ve vesnici, kde naproti tisíciletému románskému kostelíku žiji možná přímo v místě, kde žil i můj praprapředek Janek z Vršku, od kterého mě dělí 33 generací.

Jsem zadek svého předka
Připadlo mi to najednou jako životní nutnost. Jsme zajatci přítomnosti, zdá se nám, že zurčí nově a výjimečně a neopakovatelně. Ale když léta jste až po uši ve starých kronikách, rukopisech a tlustých zaprášených bichlích, najednou vám dochází, že stejně zurčící a stejně jedinečná a "neopakovatelná" byla všechna ta století před námi. Jste prostě jen člověk v řadě...
A protože jsem věděl, kam odešel můj předek, jsem já zákonitě jeho zadek a musím od té "zurčící" současnosti udělat čelem vzad a jít dopředu - dozadu.

Velký historický přehledník
Psaní tohoto prvního dílu chystané trilogie byla velká zaťatost. Tisícovka normostran rukopisu je pochopitelně špička ledovce, která má velikou většinu materiálu neviditelně schovanou pod vodou. Ve velké a graficky krásně upravené knize najdete dvě roviny: Faktografickou a autorské eseje, fejetony a glosy. Žádná suchárna, žádná profesní slepota vědátora. Detektivky. Zajímavosti. Čítanka a průvodce, velký historický přehledník: Pátrání po logice smrti Jana Lucemburského, Kdo vymyslel Čechy, Výpravný seriál o sv. Ludmile, Historie jako růžová zahrada, Morytát o hrozném hladu, Velká trojka Ježíš, Buddha Muhammad, Krvavá jarmareční píseň o univerzálních vrahounech, Středověký politický marketing a vítězství na "muži pekla", Galimatyáš s Václavy na trůnu, Jak svatý byl svatý Johánek, Ten, který zemřel smrtí sedmibolestnou atd.

Píáristi středověku
Historie je vlastně jen tušení toho, jak a kudy běžel čas, jak všechno doopravdy bylo. Jako slupky cibule odloupáváte nánosy ideologií, středověkých píáristů a imagemakerů, poplatných kronikářů a portrétistů. Jako indiánský stopař hledáte cestu lží a léčkami upravovatelů a odkláněčů pravdy, cestu času, který vždycky běžel do zlata i do bláta.
První díl trilogie MŮJ DOMOV - MŮJ SVĚT končí rokem 1500, závěrem období, kterému jsme si zvykli říkat středověk. Díl druhý bude za rok pokračovat 16.-19. stoletím a v roce 2019 vyjde závěrečná, třetí kniha o 20. století.
Vánoce jsou za rohem. Nabízím svoji Kápézetku, "last minute" dárek, knihu poslední záchrany. Nová kniha, zavalená mezi kuchařkami a memoáry V.I.P celebrit ze seriálu Ulice na vás odněkud ze zastrčeného regálu vašeho knihkupectví volá Chcete mě? :-)
Jsem nakladatelský Robinson. Rozhodl jsem se, že po smutných zkušenostech s nakladateli, kteří šetří na nepravých místech, budu si za svoje knihy ručit sám. Za cenu toho, že budu mít v garáži místo nového auta našetřené peníze dobře uložené v paletách plných knih a poslouchat povzdechy velkých synů: Tati, jaký to má smysl. Proč se na to nevykašleš :-)                                         

Jan "Jazzík" Krůta

 

 

 

 

 

Foto týdne

 

 

Jste náš host číslo

6968384

Melanž

  • Únor plný jubilantů 3

    *25.2.1936 Jiří Černý (85 let), největší z českých kritiků populární hudby. Původně vystudoval stavební průmyslovku a katedru žurnalistiky FFUK; sportovní a hudební publicista (Čs. sport, Mladý svět, Melodie, Rock a pop, učitel na LŠU; v Čs. rozhlase pořad 12 (14) na houpačce (1964 - 1969) poté v klubech pořad Antidiskotéky; redigoval sborník Zpěváci před soudem (1964),napsal  Zpěváci bez konzervatoře (1966), Poplach kolem Beatles (1966), Hvězdy světových mikrofonů (1969). Nejen intelektuál, také sportovec, závodní lukostřelec, Železný muž. V roce 2020 byl uveden do Síně slávy Akademie české populární hudby.

     

    *26.2.1846, pět minut po poledni se narodil Buffalo Bill (plukovník William Frederick Cody), postrach bizonů i Indiánů. Chtěl být pohřben v městečku Cody ve Wyomingu, hrob si označil kameny a náhrobek měl být z červeného kamene ve tvaru bizona, ale vdova prý prodala asi za 10 tis. USD právo najít místo posledního odpočinku jednomu z jeho manažerů, a tak leží v Denveru, Colorado na vrcholu Lookout Mountain, a závěr jeho epitafu zní: „Odpočívá zde na vlastní žádost.“ Zemřel 10. ledna 1917.

     

     

    *28. 2. 1911 Otakar Vávra (110 let), český filmový režisér, scenárista a pedagog. Mezi jeho významná režijní díla patří filmy husitské trilogie Jan Hus, Jan Žižka a Proti všem (1954–1956), Romance pro křídlovku (1966) a Kladivo na čarodějnice (1969). Během svého života natočil přes 50 hraných filmů a k téměř 60 titulům napsal scénář. Vávrova profesní kariéra odráží téměř všechny etapy české kinematografie. Období prvorepublikové, období nacistické diktatury, období zestátněného filmu v éře komunismu i období demokratické tvorby po roce 1989. Úplně posledním Vávrovým režisérským dílem se stal videoklip k albu Petra Hapky a Michala Horáčka, natočený v roce 2006, kdy bylo Vávrovi již 95 let. Zemřel náhle ve věku sto let.

     

    *15. 2. 1951 - Jane Seymour, rodným jménem Joyce Penelope Wilhelmina Frankenberg, je anglická herečka, známá především rolí Bond girl Solitaire z bondovky Žít a nechat zemřít a amerického televizního seriálu z 90. let Doktorka Quinnová. Narodila se v londýnské oblasti ve městě Hayes porodníkovi židovského původu Johnu Frankenbergovi s německými a polskými kořeny a nizozemské zdravotní sestře Mieke Frankerbergové. V sedmnácti letech přijala umělecké jméno Jane Seymour, které nosila také třetí manželka krále Jindřicha VIII. Vystudovala The Arts Educational School v hertfordshirském Tringu. Má heterochromii oční duhovky (nestejné zabarvení duhovek), její pravé oko je světle hnědě, levé pak zeleně zbarvené. Byla čtyřikrát vdaná a má čtyři děti. V roce 2000 jí královna Alžběta II. udělila Řád britského impéria. Roku 2005 získala americké občanství, o tři roky později byla oceněna nadací Christopher and Dana Reeve Foundation za práci s postiženými. Žije s rodinou v Malibu v Kalifornii.

     

    *23. 2. 1901 František Korda (120 let), člen trampské osady Lone Star. Hostinský, trampský skladatel  - hudba k písním Jana Kordy Až ztichnou bílé skály, Jasmíny, Kamarádi stárnem, Nelkej kamaráde, Stará píseň, Stará vzpomínka, Tulácká romance, spolu s V. Skoupým autor hudby trampské hymny Vlajka vzhůru letí. Text napsal jeho bratr Jenda Korda.

     

Tiráž

Music Open
hudební časopis nejen o muzice


Editor:
  Fedor Skotal

Grafika: Jana Skotalová

 

Autoři:  Jiří Černý, Mirek Černý, Jaroslav Čvančara, Ivan Doležal, Svatoslav Fiala (foto), Jiří Hampl (foto), František Heřman (foto), Hanka Hosnedlová, Vít Hrabánek, Jan Krůta, Miloslav Jakub Langer, Jaroslav Samson Lenk, Jindřich Marek, Stanislav Motl, Petr Vokoun Náhlík, Míra Navara, Marty Newton, Sandy Nosek, Zdeněk Nossberger, Lucia Nováková (foto), Lilly Pavlak, Jan Plachetka, Milan B. Plch, Radovan Rakus, Jan J. Vaněk, Jerry Pupál Vecka, Ladislav Vencálek, Karel Cimbura Vidímský

 

Kontakt: musicopen@email.cz