Peter Rowan Band - Chris Henry, Mike Munford, Peter Rowan

Středa: Chtěla jsem být už v osm ráno na Storytelling session s bluegrassovou legendou Tommy Edwardsem ze Severní Karoliny. Ale trochu jsem zaspala. Hop do Starbucks pro kafe, abych stihla aspoň poslední půlhodinku povídání. Moc mne mrzelo, že jsem tam nebyla od začátku, bylo to moc  zajímavé.

O půl jedenácté začínaly semináře.  Byla jsem první polovinu na Writing For, Pitching To and Building an E-media Empire, s Johnem Lawlessem  z Bluegrass Today, další polovinu  na Performing Gigs and Festival Abroad, se členkami Della Mae a the Stray Birds. Následoval slavnostní oběd, kde se udělovaly letošní Momentum Awards. To pro mne také byla novinka. Začali s touto tradicí teprve vloni, když jsem tam zrovna nebyla. Toto ocenění je určeno jako uznání (a motivace) pro ty nejlepší mladé a výjimečně nadané muzikanty a bluegrassové profesionály v raném stadiu jejich kariéry.

Je to rozdělené na dvě kategorie.

 1. Industry  Osobnost roku : Danny Clark Nový festival roku : Bluegrass on the Plain Mentor roku : Denise Stiff

2. Muzikant roku Instrumentalista roku : Chris Luguette, kterého mnozí z vás znají jako kytaristu  z Frank Solivan band. Zpěvak roku : Robert Greer Kapela roku : Town Mountain

Kromě Chrise bohužel nikoho z nich neznám, tak k tomu nemám co říct. Ale přesto všem srdečně gratuluji. Ceny vyhlašoval Carl Jackson.

Dave Adkins and Republic Steel

Následovaly oficiální předvádečky  tří kapel: Zahajovali naši staří známí - Kathy Kallick Band, jedna z mých nejoblíbenějších. Další Dave Adkins and Republic Steel - výborně šlapající kapela s vynikajícím zpěvákem, s hlasem přímo nabitým emocemi. Ti mne tedy dostali. Viděla jsem je během pobytu v USA ještě asi čtyřikrát a vždy byla nadšená.  Třetí  v řadě byla mladá a velmi nadějná kapela s nevšedními  aranžemi kolem zpívající basistky Vickie Vaughn Band.

Těšila jsem se na seminář Women in Bluegrass : Pretty Good for a Girl, kde Murphy Henryová, vydavatelka časopisu Women in Bluegrass a řady instruktážních videových škol na různé nástroje tzv. Murphy Method, představila svou novou knihu: Pretty Good for a Girl o ženských bluegrassových intrumentalistkách a zpěvačkách. Bohužel, kniha je tlustá a těžká, tak jsem si ji nekoupila. S novým nařízením létat jen s jedním zavazadlem přes moře jsem si rozmýšlela každý gram a můj kufr bohužel není nafukovací. Za druhé zavazadlo by chtěly United Airlines 250 dolarů...

Seminář Women in Bluegrass.

Na semináři dale přednášely Annie Staninecová, krásná exotická mladá houslistka z Kathy Kallick Band,  jejíž otec je Čech, Kathy Kallicková, , Gena Brittová, , Kimberly Ludikerová z Della May a Laurie Lewisová. Bylo to moc zajímavé.

Tím jsem ale zmeškala schůzku mezinárodních členů a předváděčku Billa Evanse.

Stihla jsem  ale nakouknout na  Jeanette a Johny Williamsovy, a pár písní od Wood and Wire.

Klusem dál do hotelu Sheraton na  Internation Affairs Meet and Greet - mezinárodní  akci.

Pozdravila jsem se s evropskými přáteli, jako Loekem  Lammersem, Lilly Drumevovou , Rienkem  Janssenem, Angelikou Torrieovou  atd. Bylo tam také několik Američanů, jako Amy Gallatin, Nancy Cardwellová, , Dwight Worden, Bea a Benji Flamingovi, Jan Dale z Austrálie, Jean–Luc  Leroux z Nové Kaledonie atd. Lee Bidgood tam pak promítal svoji dokumentaci Banjo Romantika o českém bluegrassu. Protože jsem to už viděla dvakrát, tak jsem pokračovala na další Bluegrass Ramble do města.

Co nejrychleji do Long View Center na Billa Evanse, kterého jsem předtím promeškala. Zahrál sólově pár nádherných věci na banjo a pak se k němu přidala kapela. Scéna byla v krásném starém kostele s výbornou akustikou. Asi ta nejlepší ve městě, s poslouchajícím a nekecajícím obecenstvem.

Special Consensus v California Suite

Moc se mi nechtělo do těch dalších hlučných klubů, a tak zpět do hotelu a hupky do California Suite, kam jsem se letos ještě nestihla dostat. V příjemném prostředí jsem se podívala na další dvě kapely, Eddie Rose and Highway Forty a kalifornskou mladou progresivní  Front Country. Po nich nastoupili mí oblíbení Special Consensus. Však jste je nedávno viděli i v Praze.

V deset dál do Lincoln Theatre, kde měl hrát Peter Rowan Band. Lidé se vraceli s tím, že se tam už nedostane ani myš, jak je tam narváno. No, myš možná ne, ale já se dostala až k jevišti. A stálo to za to. Hráli a zpívali s ním kytarista Chris Henry a budoucí banjista roku Mike Munford, na basu Danny Booth, na housle Kimberly Ludikerová. Bylo to vynikající.

Bombastické duo Jim Hurst a Rob Ickes

Po nich nastoupila další lahůdka – duo Rob Ickes a Jim Hurst.  Dobro a kytara. Jedno z nejlepších vystoupení v tomto nabitém týdnu. Fakt senzace.

Místo abych tam zůstala na Steep Canyon Rangers, klusala jsem do Kings na svou nejoblíbenější kapelu posledních let Frank Solivan a Dirty Kitchen.  Skončila jsem na sejšnu v California Suite s tradičním pivem na dobrou noc. Bylo to náročné...

Frank Solivan band v Kings

Čtvrtek: Dnes jsem se na Storytelling session dostala včas. Fred Bartensteinpovídal o legendárním dobristovi Uncle Joshovi a představil nám při té příležitosti svou novou knihu Bluegrass Bluesman - Behind the music and life of Josh Graves.  Povídání doplnil spoustou diáků a byla to jedna z nejzajímavějších akcí. Knihu mohu  nejen  všem milovníkům dobra vřele doporučit.Na žádný seminář jsem tentokrát nešla.

Storytelling session - Fred Bartenstein nám povídá o životě Josh Graves a představuje svou knihu Bluegrass Bluesman

V jedenáct začínal slavnostní oběd spojený s předáváním zvláštních cen. Snad poprvé v historii se této události ze zdravotních důvodů nezúčastnili hlavní sponzoři Jane a Happy Traumovi  z Homespun Tapes. Měla jsem strach, že nebudou moci jet ani na plánovanou cestu do Česka a Německa, ale jak je vidět, v Praze byli a moc se jim tam líbilo. Koncert se skupinou Portrait  byl pro ně zážitek.

O tom ale napíšu příště...

Foto Lilly Pavlak