Dnes má svátek Soňa Zítra má svátek Taťána

 

 Paní Nagyová dělala napřed prodavačku v kantýně fabriky Chodos, kde jsem také pracoval.  Kvůli Chartě 77 jsem musel odejít z Karlových Varů na Sokolovsko. Na příkaz Státní bezpečnosti jsem nikde jinde nedostal práci. Za politiku si už netroufli tolik zavírat a tak měl býtpoužit § 203 – příživnictví. Odmítl jsem se vystěhovat do Rakouska a tak jsem dostal nádenickou práci ve firmě Chodos v Chodově.

Poprvé jsem se s paní Nagyovou setkal v kantýně, ale nikdo ji skoro neznal a ona se také s nikým nebavila. Asi měla jiné ambice. Protože se stala velkou funkcionářkou KSČ, postoupila na lepší místo. V roce 1985 jsem dostal předvolání, abych se dostavil do zasedací místnosti fabriky. Když jsem tam došel, bylo tam několik funkcionářů KSČ a ti se spolu s paní Nagyovou do mě obuli. Prý jsem si pouštěl pusu na „špacír“ a před zaměstnanci jsem urážel naše socialistické zřízení. Měl bych vědět, že já se svou minulostí si takovéto řeči nemůžu dovolit, a když se to stane znovu, pošlou hlášení na StB. Stál jsem před nimi a mlčel. Pak jsem slušně poděkoval a odešel.

To bylo mé seznámení s paní Nagyovou. Když někdo dnes říká, že to byla vcelku hodná paní a změnila se až po příchodu do pražského prostředí, říkám, že je to nesmysl! Za to nemůže Praha, ale vrozená povaha a touha po kariéře. V Praze dostala větší šance, předtím vstoupila do ODS, jako řada dalších bývalých funkcionářů KSČ.

Frank Nykl (zpěvák uprostřed) s karlovarskou skupinou Pekelníci na Portě 1972

 Na jméno Nagy už kdysi napsal Egon Ervín Kisch malou reportáž. Vyšla v německém originálu v Mexiku pod názvem „Marktplatz der Sensationen – Tržiště senzací“ v r. 1942. (Česky u nás vyšla po válce, pozn. red.)

Jak jistě víte, nebyli jsme 300 let jen pod Rakouskem, ale později i pod Uherskem. Maďarská  šlechta utiskovala sice Slováky, Chorvaty, Rusíny, Sedmihradské Srby a Sasy z Banátu, přesto však Maďaři trpěli vrchovatou měrou národním stihomamem.

V době popisované události

Na začátku 1. světové války cestoval Kisch vlakem v Uhrách a přisedli si k němu tři podnapilí vozatajští důstojníci, kteří se domnívali. že je Maďar zapírající svou národnost. Představil se jim totiž jménem Kisch. Když se jim to snažil vysvětlit, poslouchali s nevolí a začali ho poučovat -“Kis je nejrozšířenější maďarské jméno a znamená malý. Deset procent všech Maďarů se jmenuje Kis a dalších deset procent Nagy, což zase znamená veliký. Ale ve světě prý není Nagy, aby nebyl Maďar a stejně tak nikdy neslyšeli o nemaďarském Kisovi“, říkali důstojníci.

Nakonec se ho zeptali: „Že je tomu tak, pane kadete, že váš dědeček byl Maďar?“ Na to jim odpověděl, že ne, protože jeho rodina žije od patnáctého století v Praze. Velitel se do Kische zostra pustil: „Neodmlouvejte, pane kadete! Poroučím vám, aby váš dědeček byl Maďar!“

A kdo je vlastně paní Nagy?

Ladislav Frank Nykl v současnosti

(autor je badatel a trampský publicista)

Foto týdne

Jste náš host číslo

9520392

Tiráž

Music Open
hudební časopis nejen o muzice


Editor:
  Fedor Skotal

Redakce: Marty Newton

Grafika: Jana Skotalová

 

Autoři:  Jiří Černý, Mirek Černý, Jaroslav Čvančara, Ivan Doležal, Svatoslav Fiala (foto), Jiří Hampl (foto), František Heřman (foto), Hanka Hosnedlová, Vít Hrabánek, Jan Krůta, Miloslav Jakub Langer, Jaroslav Samson Lenk, Jindřich Marek, Stanislav Motl, Petr Vokoun Náhlík, Míra Navara, Zdeněk Nossberger, Sandy Nosek,Lucia Nováková (foto), Lilly Pavlak, Jan Plachetka, Milan B. Plch, Radovan Rakus, Jan J. Vaněk, Jerry Pupál Vecka, Ladislav Vencálek, Karel Cimbura Vidímský

 

Kontakt: musicopen@email.cz