Prší, mezi Prahou a Brnem bylo ještě před pár dny, kdy jsem tudy jel, zelené jaro, protože ozimy se draly nahoru jako divé a evidentně si nic nedělaly (taky neposlouchají ani rozhlas, ani televizi) z předpovědí meteorologů, že se ochladí a bude sněžit. Prostě česká zima posledních let. Maně si přitom vzpomínám, že před lety byla na obálce Mladého světa fotografie koňské sekačky, zapomenuté někde na poli a bohatě zapadané sněhem, s podobným titulkem  Česká zima. Kverulanti by řekli – nojo, tenkrát ještě v zimě sněžilo – protože už zapomněli, že zrovna před rokem byla zima až praštělo.

Oteplení – nevím, jestli globální – způsobilo, že lidé se v téhle nezimě zahřívají jinak, například chodí na koncerty a nejen třeba do sálů a divadel. A až na výjimky, kterým zřejmě není pomoci, si nedají říct a stále vyštrachávají nějaké lahve, v kterých je ještě pořád metanol. Naštěstí máme vymoženost zvanou volba prezidenta, která se týká  už nejen poslanců, ale celého národa, a tak se jiní zahřívají sepisováním výzev, peticí, dopisů a podobných názorových řádek, určených spoluobčanům, jiní je zase vyvracejí nebo naopak s nimi souhlasí. Když je na náměstí s nádherným kostelem koncert nazvaný Karel na Hrad, tak je tam tolik lidí, že náměstí málem nestačí. Svého času vstoupilo Pražské jaro díky politice a lidem do historie, možná, že jednou se totéž stane s letošní Českou zimou. A to ani nekomentuji, že loni význačný zimní potlach ve vyhřívaném stanu v Lysé nad Labem byl letos přeložen. Jestli až na léto, nevím, ale vy se to určitě dozvíte včas.

Tak radši k tomu, čemu má editorial  sloužit především: předpokládám, že jste si všimli nenápadných číslic pod fotografií na úvodní stránce.  Oznamují, že počet lidí, kteří si klikli na Music Open, už přesáhl milion třista tisíc – tak vás zdravím za všechny, co se nějak podílejí na tomhle portálu, protože z toho (vlastně z vás) máme radost. A když máme radost, začínáme pondělí optimisticky a na to máme Arthura, ať už jsou obrázky povznášející nebo naopak.

Úterý jakbysmet. Díky Kobrovi, který potěšil naplněný sálek Carpe Diem při živém Táborovém ohni a řekl spoustu věcí, které by se – domyšleny a uzpůsobeny dnešním dnům – mohly hodit ledaskomu. Napadlo by vás třeba, abyste se vedle jaderné fyziky učili žonglovat nebo že černé brýle nemusí znamenat jen pesimistické vidění světa, ale slouží vám tím, že vás - ti co nechcete – nepoznají? Vzpomínky Josefa Kobry Kučery přinášíme pod titulkem S Karlem Krylem na cestě do rozmlácenýho kostela.

Středa potěší všechny, kteří mají rádi písničky Jiřího Suchého a – na rozdíl od papalášů minulého režimu – počítají Semafor do svého života. Ivan Kott patří mezi chytré hlavy Jonáš klubu a jsme rádi, že nám taky poskytuje své názory na desky nebo knihy, které si můžete koupit, ale hlavně si současně můžete porovnat své názory s jeho. Třeba jako to udělal v případě textu  Gramofonové bohatství divadla Semafor, ale jistě už víte, že se nezabývá jen Semaforem.

Pátek minulého týdne  to dokázal jeho článkem o znamenitém písničkáři a krásném člověku  Leonardu Cohenovi, který sice bydlí v Kanadě, ale už koncertoval i v Praze a kdo na tom koncertu byl, ví, že si do konce života může gratulovat. Já to aspoň takhle mám s koncertem Louise Armstronga v Lucerně. A to už je nějaké skoro půl století.

V sobotu by slavila sedmdesáté narozeniny další hvězda hudebního nebe – Janis  Joplin. Šéfredaktor Fedor Skotal ještě neví, kolik toho napíše, ale už zná titulek: Ďáblem posedlá. A možná, že se přijde na to, jestli byla něčím posedlá i Dolly Parton, protože ta má tento týden taky narozeniny.

Sobota doufám potěší speciálně trampy, protože přijde na řadu už 82. pokračování rubriky Co v Táborovém ohni neshořelo , ale já mám kromě radosti ještě zamotanou hlavu z toho, že bychom vám rádi dali ke čtení rozhovor s kamarádem Kennedym (přes anglické jméno pravým českým trampem), který žije v legendárním Dawson City na Yukonu. ale nevím, jestli se vejde – ten rozhovor.

Tak vám radši sdělím to, co neovlivnil ani ohlašovaný konec světa, ani Vánoce, ani Nový rok a neovlivní to ani nový prezident: pořád vás máme rádi.