Vzkazy

  • Cédéčko s vůní kouře

    Ačkoliv ve chvíli, kdy tento článeček píši (polovina prosince), je CD s dlouhým, ale vše říkajícím názvem „Šedifky a Přeletky: Ze starých zpěvníků“, na světě teprve pár týdnů, ohlasy z různých míst jsou nejen četné, ale i velice příznivé, některé přímo nadšené.

    Celý článek...
Dnes má svátek Matěj Zítra má svátek Liliana


Prší, mezi Prahou a Brnem bylo ještě před pár dny, kdy jsem tudy jel, zelené jaro, protože ozimy se draly nahoru jako divé a evidentně si nic nedělaly (taky neposlouchají ani rozhlas, ani televizi) z předpovědí meteorologů, že se ochladí a bude sněžit. Prostě česká zima posledních let. Maně si přitom vzpomínám, že před lety byla na obálce Mladého světa fotografie koňské sekačky, zapomenuté někde na poli a bohatě zapadané sněhem, s podobným titulkem  Česká zima. Kverulanti by řekli – nojo, tenkrát ještě v zimě sněžilo – protože už zapomněli, že zrovna před rokem byla zima až praštělo.

Oteplení – nevím, jestli globální – způsobilo, že lidé se v téhle nezimě zahřívají jinak, například chodí na koncerty a nejen třeba do sálů a divadel. A až na výjimky, kterým zřejmě není pomoci, si nedají říct a stále vyštrachávají nějaké lahve, v kterých je ještě pořád metanol. Naštěstí máme vymoženost zvanou volba prezidenta, která se týká  už nejen poslanců, ale celého národa, a tak se jiní zahřívají sepisováním výzev, peticí, dopisů a podobných názorových řádek, určených spoluobčanům, jiní je zase vyvracejí nebo naopak s nimi souhlasí. Když je na náměstí s nádherným kostelem koncert nazvaný Karel na Hrad, tak je tam tolik lidí, že náměstí málem nestačí. Svého času vstoupilo Pražské jaro díky politice a lidem do historie, možná, že jednou se totéž stane s letošní Českou zimou. A to ani nekomentuji, že loni význačný zimní potlach ve vyhřívaném stanu v Lysé nad Labem byl letos přeložen. Jestli až na léto, nevím, ale vy se to určitě dozvíte včas.

Tak radši k tomu, čemu má editorial  sloužit především: předpokládám, že jste si všimli nenápadných číslic pod fotografií na úvodní stránce.  Oznamují, že počet lidí, kteří si klikli na Music Open, už přesáhl milion třista tisíc – tak vás zdravím za všechny, co se nějak podílejí na tomhle portálu, protože z toho (vlastně z vás) máme radost. A když máme radost, začínáme pondělí optimisticky a na to máme Arthura, ať už jsou obrázky povznášející nebo naopak.

Úterý jakbysmet. Díky Kobrovi, který potěšil naplněný sálek Carpe Diem při živém Táborovém ohni a řekl spoustu věcí, které by se – domyšleny a uzpůsobeny dnešním dnům – mohly hodit ledaskomu. Napadlo by vás třeba, abyste se vedle jaderné fyziky učili žonglovat nebo že černé brýle nemusí znamenat jen pesimistické vidění světa, ale slouží vám tím, že vás - ti co nechcete – nepoznají? Vzpomínky Josefa Kobry Kučery přinášíme pod titulkem S Karlem Krylem na cestě do rozmlácenýho kostela.

Středa potěší všechny, kteří mají rádi písničky Jiřího Suchého a – na rozdíl od papalášů minulého režimu – počítají Semafor do svého života. Ivan Kott patří mezi chytré hlavy Jonáš klubu a jsme rádi, že nám taky poskytuje své názory na desky nebo knihy, které si můžete koupit, ale hlavně si současně můžete porovnat své názory s jeho. Třeba jako to udělal v případě textu  Gramofonové bohatství divadla Semafor, ale jistě už víte, že se nezabývá jen Semaforem.

Pátek minulého týdne  to dokázal jeho článkem o znamenitém písničkáři a krásném člověku  Leonardu Cohenovi, který sice bydlí v Kanadě, ale už koncertoval i v Praze a kdo na tom koncertu byl, ví, že si do konce života může gratulovat. Já to aspoň takhle mám s koncertem Louise Armstronga v Lucerně. A to už je nějaké skoro půl století.

V sobotu by slavila sedmdesáté narozeniny další hvězda hudebního nebe – Janis  Joplin. Šéfredaktor Fedor Skotal ještě neví, kolik toho napíše, ale už zná titulek: Ďáblem posedlá. A možná, že se přijde na to, jestli byla něčím posedlá i Dolly Parton, protože ta má tento týden taky narozeniny.

Sobota doufám potěší speciálně trampy, protože přijde na řadu už 82. pokračování rubriky Co v Táborovém ohni neshořelo , ale já mám kromě radosti ještě zamotanou hlavu z toho, že bychom vám rádi dali ke čtení rozhovor s kamarádem Kennedym (přes anglické jméno pravým českým trampem), který žije v legendárním Dawson City na Yukonu. ale nevím, jestli se vejde – ten rozhovor.

Tak vám radši sdělím to, co neovlivnil ani ohlašovaný konec světa, ani Vánoce, ani Nový rok a neovlivní to ani nový prezident: pořád vás máme rádi.

 


Foto týdne

„Štěstí je jednoduché.

Dobré zdraví

a špatná pamět."

 

Ernest Hemingway

Jste náš host číslo

6274349

Melanž

  • Jaký je Brňák

    Petr Komárek zvaný Farář z Texasu, USA, má – zdá se – silný vztah k Brnu. Čas od času nám přepošle zasvěcené texty o moravské metropoli. Většinou jsou ty texty vtipné, vyznačují se značným stupněm informovanosti. Dnes poslal následující sdělení:

    Celý článek...  
  • Jak posílat příspěvky na potlach v Texasu

    Ozvalo se nám již několik kamarádů ze zahraničí, kteří chtěli poslat peníze na naše bankovní konto na podporu 10 celosvětovéo potlachu, ae nemohli tak učinit, protože informace uvedené na trampských webových stránkách nebyly úplné.

    Celý článek...  
  • Když je v Texasu vedro, skoro se nedá pracovat

    Další zpráva o přípravách na 10. celosvětový potlach i omylu Country rádia.

    Čas letí jak ten jelen, co je šípem střelen. Sice 10.listopad 2018 se mnohým bude zdát ještě daleko, ale vzhledem k tomu, že klimatické podmínky v Texasu nám dovolují pracovat jen v určitý čas, což jsou dva měsíce na jaře a dva měsíce na podzim, není zase tolik času nazbyt. V létě jsou zde úmorná vedra, ve kterých venku pracují jen ti nejstatečnější (ke kterým my už nepatříme) a i když máme většinou mírné zimy, tak ani v těch se moc pracovat nedá.

    Celý článek...

Tiráž

Music Open
hudební časopis nejen o muzice


Šéfredaktor:
Fedor Skotal
Redakce:
Hanka Hosnedlová,
Lilly Pavlak (Švýcarsko),
Jana Skotalová

Grafika a web: Jana Skotalová

Kontakt:
musicopen@email.cz