Toto svou duší krásné video nám poslal kontrabasista skupiny Sekvoj Emil Makal zvaný Velkej Pinďa. Existuje i Malej Pinďa a oba patřili v těch slavných dobách Malostranské besedy k jejím oporám, stejně jako třeba Ota Kmínek, o Robertu Radostovi nemluvě.

Sestavil jsem Výhled na příští týden a rozeslal ho našim autorům. Schválně říkáme výhled, ne plán, protože náš vývoj je tak dynamický, že předbíhá jakýkoliv plán. Až se kolikrát nestačíme divit. Napsal jsem kolegům mj.:

" Vím moc dobře, že autor, když odevzdá rukopis, touží silně po jeho okamžitém uveřejnění. Často používá argumenty, jako že už na to všichni čekají (není jisto kdo), a všichni se už taky ptají. Autor strádá a trpí a slibuje editorovi strašnou pomstu. Protože je ale trochu grafoman, napíše místo pomsty další článek, nejlépe na pokračování, a oznámí, že už na něj (ten článek) všichni čekají.
Jisté je, že ne vždy se nám všechno okamžitě vejde. Dobře ale víme, že co se nevejde teď, vejde se zítra, pozítří, protože články našich autorů jsou talentované, krásné a ostatně už na ně všichni čekají.
Dáváme neochvějně jeden velký materiál denně a další kratší texty do bočních sloupců. Myslím že předevčírem jsem si sám liboval, že Music Open je pestré, a pochválil za to Františka Heřmana.Vás bych měl, kolegové, taky pochválit, sebe nakonec taky. Opakuje se nám to, co loni, jakýsi nepravděpodobný jev. Jsou prázdniny, dovolené, médiím klesají náklady, čtenost a sledovanost - a nám stoupá. Jsme nad celoročním průměrem, rychle se blížíme milionu návštěv, kterého podle všeho dosáhneme v srpnu." 
Ten text se mi tak zalíbil, že ho používám i nyní v editorialu, na který už přece všichni dlouho čekají.

Takže - co nám přinese příští týden? V pondělí vzpomínku Oty Kmínka na zesnulého zakladatele Jablkoně Ingo Bellmanna. Také Arthura, který přilétne navzdory tomu, že jeho autor Radovan Rakus nelétá, zato jezdí po Praze na motorové koloběžce.

V úterý nám Honza Dobiáš pojedná ratajský Sekwoyfest, na kterém by měli vystoupit Vojta Kiďák Tomáško, stále hezké dámy, jež dříve byly Schovankami, až se nyní staly Stařenkami, samozřejmě titulní kapela Sekvoj a další. Obrazem doprovodí fotografka Otýlie Diatková. Znáte ji už z festivalu United Islands, kde talentovaně spolupracovala s Františkem Heřmanem. Otylka je mladá, krásná a šikovná. Jak by také ne, když je to jedna z dcer magistra Oty Kmínka,.

Ve středu se dočtete, jak se mezinárodně uznávaná odbornice na bluegrass Lilly Pavlak rozjela ze Švýcarska za dobrým bluegrassem - do českých Strakonic. Ve čtvrtek naváže další díl seriálu Porta je brána - tentokrát se vrátíme do Svitav roku 1974.

V pátek následuje třetí díl cestopisu Hanky Hosnedlové po Blízkém východě. Takové literární  Na vlastní oči. Myslím ale, že Hanka vstup do politiky nechystá, také ji odnikud nevyhazuj, protože ji všude mají rádi. A v sobotu nás překvapí zvláštním pohledem svého kalendária plzeňský politik i aktivista Petr Náhlík zvaný Vokoun.

Teď musím v předstihu tento text poslat pěti stovkám našich věrných čtenářů. Chcete-li mezi ně také patřit, napište, dáme vás rádi do adresáře. Ti ostatní si naše řádky přečtou v neděli. Určitě je dáme, přece už na ně všichni dávno čekají.

Krásné léto!