Dnes má svátek Soňa Zítra má svátek Taťána

Pohled na prostranství pevnosti

Od našeho amerického spolupracovníka.

Navštívili jsme kus americké historie. Historie v podobě Bentovy staré pevnosti. Je vzdálená necelých 10 mil města La Junta. Brzy z rána protáčíme kola našeho forda a zakrátko stáčíme do parkovacího prostoru pevnosti. V tom okamžiku spatřím chlapíka, jak svižným krokem chvátá přes pole a rovnou k nám. Hned jsem ho poznal. I on si vzpomněl na naše loňské setkání, a tak nezbývá, než si „zalomit palce“ trampským pozdravem.

„Hello Johnny!“ zdravím a on vrací můj pozdrav.

Žhavé coloradské slunce zatím stojí nízko nad obzorem a je příjemně. Tak klábosíme. Svádím řeč na indiány v tomto kraji, neboť jsem plný dojmů z Koshare tanců, které jsme včera měli možnost shlédnout. Potvrdil mi moji doměnku, že nejkrutější byli Komančové. Přivazovali ke kůlům i ženy. A ty především. Tvrdil můj přítel Johnny.

Johnny Carson je prapravnuk proslulého Kita Carsona. Johnny byl nejmladší dítě v rodině. Vlastní něco památek na svého slavného prapradědu. Je velice skromný a stále mírně úsměvavý člověk ve středních letech. Dělám několik fotek a on slibuje, že se uvidíme v pevnosti. Nasedáme do elektrovozíku a jedem asi míli k vratům pevnosti. Tam nás vítá ranger – žena s krásným úsměvem – a já ukazuji magickou kartu, která informuje, že já i Dana patříme do klanu „zlatého věku“. (Golden Age). Vstup je volný.

Johny Carson a já u pevnosti Bent's Old Fort

Američtí dragouni v uniformách z roku 1835

Byli dva. Bratři Charles a William. Synové vlivného soudce v Saint Luis. Tušili větší obchodní příležitosti v údolí Arkansas River. A tak v roce 1829 vedli karavanu emigrantů do Santa Fe. O rok později založili společnost „Bent’s & St. Vrain Company“. Charles vedl obchody v Santa Fe a podnikal občasné túry zpět do St. Luis. Stal se prozatímním guvernérem, ale při povstání Pueblo indiánů byl zabit v městě Taosu.

Jeho bratr William vedl lovecký a výměnný obchod ve vybudované pevnosti. Za ženu si vzal hezkou indiánku jménem Soví žena. (Cheyenne Owl Women). Proto často navštěvoval kmeny indiánů a obchodoval s nimi. Nazývali ho Malým bílým mužem. (Little White Man). Co se měnilo a co se prodávalo?

Byly to bobří kožešiny a bizonní kůže. Rohy, střelný prach, tabák, látky, deky, nářadí, sušené potraviny – pemmican, zvonečky a korálky. S příchodem nových emigrantů a v období války s Mexikem byly obchodní místnosti (Traiding Post) plné vojenského materiálu. Dobytek a koně ve vlastnictví armády spásali a zničili trávu kolem pevnosti. Tyto skutečnosti – včetně vojenské přítomnosti – narušovaly obchod s indiány.

Bentova stará pevnost byla známa svou pohostinností, kde se naskýtala možnost setkání s vyhlášenými lovci a horaly (mountain men) jako byli právě Kit Carson nebo Thomas Fitzpatrick. Doktor, původem Němec, který měl svoji ordinaci ve státě Illinois, firmu zrušil a vydal se na západ. Chtěl vidět Skalisté hory. Prohlásil o pevnosti: „Viděl jsem úžasné místo uprostřed pusté prérie.“

Vojenská přítomnost se stala faktem tehdejšího života. Poručík J.W. Abert, který navštívil pevnost dvakrát (v r. 1845 a 1846) zobrazil pevnost ve svých kresbách. A podle těchto obrázků byla pevnost znovu postavena. Právě jemu vděčí za původní podobu. Generál S.W. Kearny a známý průkopník J.C. Frémont byli tehdy přivítáni salvami z děl. V pevnosti byla také poradní síň, kde gen. H. Dodge v roce 1835 uskutečnil mírová jednání mezi indiány Cheyenne, Arapaho a Pawnee. Všeobecný smír totiž jen podpořil obchodní dění a Bent dbal na to, aby se kořalka nestala obchodním artiklem. Nicméně mexická válka zapříčinila zánik pevnosti.

Vzhledem k tomu, že geografické místo pevnosti bylo vhodné pro výpady a tažení do pozdějšího Nového Mexika, nesčetné vojenské útvary nacházely v pevnosti nový domov a potřebné znovunabytí ztracených sil. Mužstvo a vozkové spali tam, kde bylo místo, naopak důstojníci byli ubytováni v místnostech pro vzácné hosty se stravou k tomu. Vznikla zapeklitá finanční situace. Neplatily se účty. Byla přece válka.

A tak někdo škrtnul sirkou a pevnost vyhořela. Jestli si do hlavy nalil pálenku, to nelze dokázat. Co zbylo z trosek si úspěšně rozebrali emigranti pro stavby vlastních domků. A právě podle těch starých kreseb a náčrtů poručíka se postavila pevnost nová se starým jménem Old Bent’s Fort.

Povídalo se ve stínu. O čem? To bohužel nevím

Ani kovář nezahálel a bušil kladivem do kovadliny

Doylův camp u řeky Arkansas River. Nedaleko pevnosti.

Foto: Jerry Pupál Vecka

Foto týdne

Jste náš host číslo

9520460

Tiráž

Music Open
hudební časopis nejen o muzice


Editor:
  Fedor Skotal

Redakce: Marty Newton

Grafika: Jana Skotalová

 

Autoři:  Jiří Černý, Mirek Černý, Jaroslav Čvančara, Ivan Doležal, Svatoslav Fiala (foto), Jiří Hampl (foto), František Heřman (foto), Hanka Hosnedlová, Vít Hrabánek, Jan Krůta, Miloslav Jakub Langer, Jaroslav Samson Lenk, Jindřich Marek, Stanislav Motl, Petr Vokoun Náhlík, Míra Navara, Zdeněk Nossberger, Sandy Nosek,Lucia Nováková (foto), Lilly Pavlak, Jan Plachetka, Milan B. Plch, Radovan Rakus, Jan J. Vaněk, Jerry Pupál Vecka, Ladislav Vencálek, Karel Cimbura Vidímský

 

Kontakt: musicopen@email.cz