Pavel Chrastina nepochybně patří se svým spolužákem z ČVUT Petem Kaplanem k praotcům rock´n´rollu u nás. Když se od Samuels a Karkulky prokousali k Olympiku, zatímco Kaplana vystřídal Petr Janda, stal se z Pavla nejen skvělý baskytarista a slyšící zpěvák, ale i autor dodnes nezapomenutých Želv a Divnejch nápadů.

Vedle provozování hudby začal Pavel studovat další vysokou školu – tentokrát režii na pražské FAMU. V té době asi ještě netušil, kde všude se mu ta dovednost bude hodit – filmařinou se živil v Austrálii i potom v Kalifornii, než se vrátil po Listopadu domů. A pak napsal knihu vzpomínek Olympic chvíli po ránu a zase znovu spolu, kterou půvabnými ilustracemi doplnil souputník Jeňýk Pacák.

Abych vysvětlil ten dlouhý úvod – listoval jsem si nedávno tou knížkou a rozchechtal se u jednoho citátu. Chcete vědět, co řekl z celonoční pařby se vracející Miki Volek romským spoluobčanům? Chcete uslyšet anglicky zpívat zpěváka, který anglicky neumí? Klasiku See You Later Alligator v Mikiho podání najdete na našich stránkách hned v pondělí.

Notabene další zpěvák, co zpíval anglicky a neuměl, byl Michal Tučný. Nechtěl zpívat česky. Začal až pod hrozbou, že tu písničku v televizi místo něho zazpívá Honza Vyčítal. Taky by mne to vyděsilo.

Víte, kdy slyšel absolutní sluchař Radim Hladík ve své kotelně jednočárkované As? Ota Kmínek nám to prozradí také v pondělí. Neprozradíme vám, co čeká ptáka Arthura. Nevíme to, sami na to čekáme s napětím.

Bratři Dopěrové byli přistěhovalci ze slovenské mlynářské rodiny, ale v Novém světě se proslavili něčím úplně jiným. Vynalezli divný nástroj, kytaru s plechovou horní ozvučnicí, na kterou se nehraje jako na kytaru. Nástroj získal podle zkratky Dopyera Brothers název dobro a vydělal jim docela dost peněz. O osudu bratrů, jejich nástroje i trnavského Dobrofestu píše v úterý Lilly Pavlak. Byla nejen v Trnavě, ale i u Dopěrů doma a nafotila tam potomky vynálezců.

Trumpetista Laco Déczi už léta hrává hlavně v New Yorku a v Brně na Šelepce. Tentokrát zahrál v rámci festivalu nějakého pivovaru na nádvoří Novoměstské radnice v Praze. Kavárnu tam má náš přítel Kočovský, jak se občas zmíníme, a občas tam jdeme na pivo. A tak se na Laca, jeho Cellulu i produkty pivovaru zašel podívat omládlý bonviván Josef Kobra Kučera. Dočteme se ve středu.

Vrcholí přípravy povedeného open-air festivalu United Islands, který bude na pražských ostrovech znovu ostře sledovat František Heřman, a bude se nám snažit vnutit co nejvíc fotografií. Ve čtvrtek přineseme přehled připravovaného dění. Opravdu bude nabito.

Rok 1970 byl v mnoha směrech podivný. Mimo jiné se nevědělo, jestli bude pokračovat festival Porta, zato těsně před Vánoci se v pražské Lucerně konal nablýskaný Folk a country festival. Kobra mne tehdy přizval k tvorbě festivalového zpravodaje a představil mi tam mladého fotografa, který mi pak byl dost dlouho v patách. Nějaký Franta Heřman. Vzpomínku na tuto událost (nemyslím tím Františka) přineseme v pátek. A v sobotu by nás měl oslovit další díl Vokounova kalendária s ilustracemi Pavla Hanáka.

See you later, přátelé.