Ňuf mi připomíná, ať vám – naši milí čtenáři – nezapomenu říct, že vás máme rádi, ale na to bych nezapomněl, i kdyby zapomněl Ňuf. Je totiž jaro, příroda se probouzí po mrazovém šoku a nám klíčí šedá kůra mozková, až se lebky zelenají.

Poznali jste to – doufám -  už v závěru uplynulého týdne, poněvadž předpokládám, že tento muzikantsko-trampsko-společenský portál (jak já ho nazývám a propaguji) čtou z velké části právě lidé, kteří mají k přírodě, vandrování či jakýmkoli jiným způsobům chození ven kladný vztah a přijde jim vhod vědět, jak to vlastně začalo s českým trampingem, na který jsme pyšní a který se (dost často marně) snažíme překládat a vysvětlovat lidem, kteří se tu nenarodili a mají zpravidla zcela jiné životní zkušenosti, než my. Uf, to byla tak dlouhá věta, jako kdybych se narodil v Německu.

Ale nenarodil. Hned v pondělí to budou dokazovat další Hesla týdne, kterými bychom vás rádi naladili na veselejší notu, i když jste třeba fandili Kometě jako náš šéfredaktor. A úterý zasvítí dalším úctyhodným jménem našich autorů: Josef Vlček (uznávaný hudební publicista – pro ty, kdož ho neznají) v našem portálu předloží první část pojednání o historii našich rozhlasových morning show. Televize netelevize, rádio poslouchá většina z nás, ať už po ránu nebo v autě a potěšíte se, co vám Pepa vyjeví o dnes už hodně známých jménech. A u rádia ještě zůstaneme, protože švýcarská Brňačka a naše kolegyně Lilka Pavlak vyzpovídala sloup brněnské Karabiny a autora mnoha písní v brněnském hantecu Pavla Jelínka-Čiču, jenž má pravidelnou rubriku v jednom brněnském rádiu, která se jmenuje velmi trampsky – Slezina.

Středeční „závažný“ prostřední sloupec našeho portálu věnujeme druhé části faktů,  postřehů a moudrostí Pepy Vlčka, abyste měli přehled o našem ranním rozhlasoém vysílání úplný.

Čtvrtek vás od radia přestěhuje k filmovému plátnu, protože Jana a Fedor vás přece neošidí o to, jak se rozešli v názorech John Wayne s Garym Cooperem a co z toho vzešlo.

Páteční pokračování článku o filmu Rio Bravo doplníme reportáží z koncertu nazvaného Pocta trampské písni a určitě si vychutnáte tváře muzikantů, jak je zpodobňuje už léta fotograf  František Heřman. A přidáme i další řádky s titulkem, který tu nacházíte už dva roky – Co v Táborovém ohni ( MS) neshořelo.

Sobota bude patřit Vokounovu kalendariu na květen ( mimochodem už 12. května přijeďte na Konopiště, protože tam budou hrát při Folkovém kvítku muzikanti, na které právem můžeme být pyšní) , ale dozvíte se i o tom, jak v americkém Denveru slavili příchod jara.

Novinky, pozvánky a další drobnosti  najdete v našem portálu samozřejmě zase, abyste si náhodou nerozmysleli, zda nás máte mít rádi nebo ne.