V Pelhřimově jsme s Tonym Linhartem nabrali do auta Lilku Pavlak. Jeli jsme na  oheň Trapsavců na Slunečnou paseku, kterou jim k tomuto účelu zapůjčila Tábornická unie. Byla polovina září, dny byly zubatě slunečné a noci tady na Vysočině už mrazivé. Osloven vzpomínkami jsem při příchodu na starou dobrou Paseku zvolal  - Ahoj grafomani!  Trapsavci vypadali, že mi to nemají za zlé.

Postavili jsme si stany a s Lilkou a Henrym se vysápali na Křemešník. Miluji tu cestu od šedesátých let, kdy jsme po ní mnohokrát (a v noci zpátky) putovali s Wabim Ryvolou. Lilka měla nahoře v hotelu sraz s Ruth Gruber, Američankou píšící knihu o vlivu americké hudby na hudbu evropských národů. Ruth jela ze severní Itálie, kde v průběhu sběru materiálů bydlela.

Večer u táboráku jsme si po všech těch  milých trapsaveckých rituálech s Ruth znovu začali povídat. To téma mne zajímalo, mluvil jsem rychle a cítil, jak mi myšlenky nenávratně předbíhají anglickou slovní zásobu. - "Tak mi pomož, Lilko!" poprosil jsem.  Lilka zděšena mými intelektualizmy, někdy těžko uchopitelnými i v češtině, se beze slova zvedla a odešla. U ohně seděli Hanka Hosnedlová, Vokoun, učitelka angličtiny Waki Karelová… Pozorně poslouchali, ale teď se najednou dívali jinam.

Ráno jsme se s Ruth potkali na lesní cestě. Ona i Tony stáhli okýnka svých aut. "Where is Lilly?" zeptala se Ruth. "She´s overthere", mávl jsem rukou k Pasece.

"Děkuji ti", řekla Ruth. "Jestli souhlasíš, použiju to, o čem jsme mluvili, v té  mé knize. Ozvu se ti." Rozloučili jsme se, řekli si Bye a světák Tonda Linhart dodal "So long".

To jsem ještě nevěděl, že americká spisovatelka Ruth Ellen Gruber, vedoucí redaktorka varšavské redakce UPI v době stanného práva, je nositelkou nejvyššího polského státního vyznamenání. Ve čtvrtek si s ní bude povídat publicista Petr Dorůžka na téma Američané objevují český bluegrass. A o své kamarádce se rozepíše i Lilly Pavlak.

Týden otevřeme v pondělí reportáží Františka Heřmana z vystoupení newyorské almary, obrovitého kytaristy Popa Chubby. V úterý přineseme Františkův obrazový i textový dokument z pražského koncertu Kubo Ursínyho, syna předčasně zasnulé  legendy slovenského hudebního života Deža Ursínyho. A ve středu bude osmý díl seriálu o historii festivalu Porta. Autoři M.J. Langer a I. Doležal se zastavili u zhodnocení ústecké etapy festivalu, která skončila v roce 1970, ale svou existencí rozpoutala neuvěřitelný kvas a formování nových hudebních žánrů.

Víkend bude tradičně trampský. Je možné, že se dočtete o coloradském potoku, který teče do dvou oceánů zároveň, Hanka Hosnedlová pojedná fenomén kanibalismu jako dokončení ukázek z knihy Jerryho Pupála Vecky, určitě ještě řada věcí neshořela v Táborovém ohni Mladého světa, dost jich také nově přivál vítr, připravujeme seriál Zdenka Nossbergera o tom, co bylo ještě dřív, než osada Ztracená naděje…

Mějte se krásně, dalším týdnem nás provede Honza Dobiáš a jistě vás upozorní na to, že vás máme rádi.…