Dnes má svátek Drahomíra Zítra má svátek Čeněk

Pět křížů

Jerry Pupál Vecka

Dokončení ukázek z knihy Al Packer očima prospektora, která vyšla česky ve Spojených státech.

Alfred Packer byl v poměrně dobré kondici, když dorazil do osady. Muži vyběhli z úřadovny a vítali přichozího. Al ve zkratce vyprávěl o tom, že zabloudil a že přežil těch šedesát dnů na sporých zásobách a v primitivním kempu. Zlí jazykové tvrdí, že žádal prvně o panáka whisky, ale fakt je ten, že mu předložili jelení guláš, a tím nepohrdl, i když nebyl tak šíleně hladový. Než došel do osady, odhodil zbylé lidské maso do křoví a doufal, že zvěř tento důkaz zlikviduje.

Muži i zástupce vlády (generál Adams) mu snášeli jídlo, kávu i sladkosti, neboť předpokládali, že Al je na pokraji zhroucení. Když byly vyčerpány a zodpovězeny všechny otázky (Al tvrdil, že si vymkl nohu a že ho jeho společníci opustili), pozval majitel baru, bodrý Larry Dolan, Ala na jed-nu tvrdou do baru v nedaleké vesnici jménem Saguache. Byl majitelem zdejšího salónu Saguache Saloon a měl tam i tři ženy, které rozdávaly lásku.

Celá noc radovánek s děvčetem stála tenkrát deset dolarů. Je nutno připomenout, že Al měl peníze a rozhazoval. Nejen, že platil v baru, ale prohrával v kartách vysoké obnosy. Po první noci lásky si Al odvedl svoji krásku do pronajaté chaty. To se nelíbilo panu Dolanovi, a tak Al, a rád, zaplatil 300 dolarů s tím, že dívka bude u něho na zkušenou po celý měsíc. Klapalo jim to slušně a Letty u něho zůstala natrvalo. Tak plynul jejich spokojený život bez problémů. Letty vařila velice dobře a Al chodíval hrát karty a cucat whisku do hospody. Jako správný chlap v těch dobách.

Jednoho dne, a to byl pozdní květen, se ve dveřích salónu objevil člověk a Al zkoprněl. Byl to ten, co zůstal v indiánském kempu, kde sám Chief Ouray jim navrhoval, aby na zimu zůstali. Byl to Frenchy Cabazón. „Proklatě, to je sám průvodce Packer,“ volal Frenchy ode dveří. „Kde jsi nechal zbytek party, Ale?“ A rozhlížel se, jako by měl v další vteřině uvidět těch dalších pět. Al mu vyprávěl báchorku o jeho vymknutém kotníku a o tom, že ho tam v horách zanechali, aby je nezdržoval. Zdálo se, že Frenchy tomu povídání nevěří. „Podívám se po nich i se šerifem, to mi věř. Ňáko mě ta povídačka vod tebe neštýmuje!“ Vrhl na Ala nevraživý pohled a s tímto drsným rozloučením odešel.

Stalo se, že dopisovatel a kreslíř novin Harper's Weekly v horách zabloudil. Narazil na místo, kde k svému úděsu uviděl pozůstatky těch pěti nešťastníků. Netrvalo dlouho a Frenchy i se šerifem si přišli pro Packera. Byl zavřen. Přišlo na přetřes jeho lehkomyslné utrácení a Al udělal první výpověď. Vypovídal, po pravdě, jak to bylo. Tvrdil, že zabil v sebeobraně a ke kanibalismu se doznal. Mrtvoly prohledal a peníze si vzal. Neviděl v tom nic zlého. Došlo k soudu a rozsudek zněl: „Trest smrti oběšením.“ Šerif rozdal pozvánky na veřejné věšení a kat si plivl do dlaní. Shodou okolností katem byl sám šerif. Představoval ruku zákona s mnoha funkcemi. Zdálo se, že osud Alfreda Packera je zpečetěn. Místo popravy mělo být určeno dodatečně. Pověšen však nebyl. Neboť náhoda je blbec.

Packerův hrob

Sarah nás provádí v muzeu v Canyon City

Letty pomáhá k útěku

Nebyla by to láska k Alovi a nebyla by to Letty, aby nezasáhla. Po několika dnech přišla do zdejšího celkem primitivního vězení s naléhavou žádostí. Žádala od šerifa povolení k návštěvě a že chce, aby se Al modlil, a ze svých hříchů vyzpovídal a očistil před popravou. Přinesla mu knihu. Svatou knihu v pevném obalu, tištěnou v anglickém jazyce. Letty totiž byla mormonkou. Nutno podotknout, že snědou a krásnou mormonkou. Tvrdý život na západním pomezí však zanechal na naší krasavici své stopy. Musí se ale zdůraznit, že byla vždy a za všech okolností vzornou společnicí se smyslem pro poctivost.

Návštěva byla povolena a v noci Al zmizel. V té knize byl uschován šperhák, kterým Al odemkl zámek, a než odešel, tak upravil pryčnu tak, aby to vypadalo, jako že čte při svitu petrolejové lampy. Starý známý trik, ale zabral.

Než se slunce vyhouplo nad obzor, cválali na jih, směrem na Canon City. Utábořili se k večeru u potoka a Letty šla posbírat dříví na oheň. Jak se sehla pro klacek, stalo se to ve vteřině, byla uštknuta škorpiónem do krku. Al věděl, že to je nehoda, která znamená smrt. Do rána Letty zemřela a Al odjížděl sám do Canon City, kde se prohlásil za kazatele. Velebníčka mormonské víry.

Jednou ráno zaťukali na dveře jeho hotelového bytu a žádali po něm službu. Udělení posledního pomazání. Neměli tam zrovna kněze, a tak byl Al požádán, aby se modlil a připravil mladého vězně k popravě. Al Packer zkoprněl. Jak absurdní. On sám měl být pověšen a teď bude udělovat mladému vrahu poslední pomazání. Zbavil se svého úkolu nadmíru dobře a byl na sebe hrdý. Utěšil vzlykajícího mladíka, ale sám kat svoji práci zbabral. Neodhadl správně výšku odsouzeného, a když bylo otevřeno propadliště, nešťastník se zřítil do hlubin katovny a zůstal ležet na zemi. Kdo je proti trestu smrti, měl pěknou podívanou. Provaz se přetrhl a mladík jásal, spíš chroptěl a snažil se tvářit šťastně. Unikl však smrti a jeho trest byl změněn na doživotí.

Skutečnost je taková, že Al neměl stání a jezdil po západních státech přes Utah, Texas, Arizonu až do Wyomingu, kde dělal kuchaře. Trvalo devět let, než ho slyšel jeden chlápek mluvit v hotelu za zavřenými dveřmi. Okamžitě poznal, komu hlas patří, neboť Alův hlas byl nepříjemně ječivý, a oni se znali navzájem z Bingham kaňonu i ze Saguache. Nebyl to nikdo jiný, než sám Frenchy Cabazón. Opět se dá říct, že náhoda je blbec.

Frenchy oznámil skutečnost místnímu šerifovi a Al byl zatčen a dopraven zpět do dnešního Lake City a odsouzen k smrti pověšením. Ani tentokrát se však nezhoupl, kvůli té přiblblé náhodě. Mazaný advokát jménem Anderson, zvaný Plug Hat, objevil technickou chybu v rozsudku a Al unikl smyčce. Nakonec si odseděl 16 let a dostal potom milost od samotného guvernéra státu Colorado. Byla v té udělené milosti podmínka, že musí zůstat v Coloradu a nesmí holdovat alkoholu. Podmínka horší smyčky.

V tisku se okolo případu Packer hádali a dokonce došlo ke střelbě, ale nikdo nebyl zabit. Al žil v malé chatrči až do své smrti. Pobíral svůj vojenský důchod a jednou při pochůzce kolem bydliště se mu udělalo nevolno a tamní strážce pořádku ho potkal a odvedl ke své švagrové, kde Al ležel určitou dobu v její vlastní posteli. V záchvatech blouznění opakoval: „Jsem nevinen! Jsem nevinen!“ A tak zemřel Alfred Packer, první odsouzený kanibal, o kterém se vedly pře a diskuse a o kterém sám soudce prý prohlásil: „Tady bylo v okrese Hinsdale sedm demokratů. Ale ty, ano ty, pažravý synu děvky, jsi jich pět sežral.“ To je ovšem sporné, zdali toto prohlásil soudce, protože tenkrát a s prvním rozsudkem smrti se přihnal do svého salónu Dolan, aby zvěstoval zprávu. A tak si asi trochu připepřil, aby se udělal zajímavým. Alfred Packer je pohřben na hřbitově v Littletonu, předměstí města Denveru. A chceš-li se prý stát členem spolku Packer Club, musíš zlikvidovat dalších pět demokratů, což tě kvalifikuje stát se členem. Asi ten spolek vedou republikáni!

Hřbitov v Littletonu, Colorado

Dne 23. května roku 2006 jsme společně s Danou stanuli u hrobu Alfreda Packera. Byla jedna hodina odpoledne. Se smíšenými pocity jsem hleděl na oprýskaný náhrobek a rov hrobu ohraničeného betonovým obrubníkem. Na hrob byl nasypán drobný šedý štěrk. Hrob stíní mohutná borovice a je odtud nádherný výhled na pohoří Skalistých hor. V tiché pokoře a v úctě k zesnulým jsme s Danou chvíli postáli a vzdali tichou vzpomínku těm, kteří už s námi nejsou. Hleděli jsme na hrob Alfreda Packera, na uštípaný pomník a na pohoří v dálce. Jako by jeden v těch oblacích nad horami mohl číst: „My jsme byli tam, kde jste vy. Vy budete tam, kde jsme my!“ Pravda, která se nedá změnit.

Hrob se nachází poblíž brány. Jenže těch bran je na hřbitově víc než jedna. Přesně čtyři. Odcházíme a zanecháváme za sebou kus barevné a pohnuté historie. Historie člověka, který něco prožil a také vytrpěl. Historie prospektora a dnes již legendy Alfreda Packera. Budiž ti, Alfi, země lehká a nebe milostivo. Amen.

Hora Mount Licoln

Hřbitov v Littletonu, kde je Packer pochován

Srub kněze Father Dyer ve Fairplayi

Foto: Jerry Pupál Vecka

Vybrala Hanka Hosnedlová

Foto týdne

Jste náš host číslo

9756829

Tiráž

Music Open
hudební časopis nejen o muzice


Editor:
  Fedor Skotal

Redakce: Marty Newton

Grafika: Jana Skotalová

 

Autoři:  Jiří Černý, Mirek Černý, Jaroslav Čvančara, Ivan Doležal, Svatoslav Fiala (foto), Jiří Hampl (foto), František Heřman (foto), Hanka Hosnedlová, Vít Hrabánek, Jan Krůta, Miloslav Jakub Langer, Jaroslav Samson Lenk, Jindřich Marek, Stanislav Motl, Petr Vokoun Náhlík, Míra Navara, Zdeněk Nossberger, Sandy Nosek,Lucia Nováková (foto), Lilly Pavlak, Jan Plachetka, Milan B. Plch, Radovan Rakus, Jan J. Vaněk, Jerry Pupál Vecka, Ladislav Vencálek, Karel Cimbura Vidímský

 

Kontakt: musicopen@email.cz