Vzkazy

  • Tramping stále žije – důkazy v Jílovém u Prahy

    Jedna z expozic Regionálního muzea v Jílovém u Prahy činí místo neopakovatelným, unikátním. Nese název Tramping stále žije!, s podtitulkem …nejen v dolním Posázaví“. Jílové u Prahy je bránou do dolního Posázaví a dolní Posázaví je jednou z  kolébek tohoto ryze českého romantického fenoménu. Není tudíž náhodou, že muzeum se tomuto společenskému jevu věnuje a stalo se tak zcela ojedinělým turistickým cílem. Návštěvníci tu nahlédnou do historie i současnosti např. na „verandě stylového srubu s vyhlídkou na Vltavu“, mohou zalistovat trampskými časopisy, nahlédnout do interiéru trampské chaty, či na interaktivní mapě objevovat polohu trampských osad po celém Česku. Muzeu se podařilo shromáždit autentické předměty z pozůstalostí např. po známém trampském bardu Tony Linhartovi (bývalý lídr kapely Pacifik), prvorepublikovém tuláku a spisovateli Gézovi Včeličkovi, autorovi trampských šlágrů Jarkovi Mottlovi, ale i množství osadních vlajek, pamětních „placek“, „camrátek“, fotografií, výstřižků z dobového tisku, úředních listin, sportovních trofejí ze soutěží na trampských osadách, atd.

    Celý článek...  
  • Babické písničky 2023

    Přijměte srdečné pozvání do restaurace v Babicích u Rosic, kde se v místním sále za účasti milých hostů v sobotu 1. dubna 2023 od 17,55 hodin uskuteční 53. ročník Babických písniček

    Celý článek...  
  • Letokruhy aneb poselství Wabiho Ryvoly

    Kamarádi a kamarádky, přijďte v pátek 31. 3. 2023 na Musilku v Brně- Husovicích. Od 19 hodin si zde v podání mnoha hostů můžete poslechnout písně trampského barda v pořadu Letokruhy aneb poselství Wabiho Ryvoly

    Celý článek...  
Dnes má svátek Marian Zítra má svátek Emanuel

Z rozlehlého archívu publicisty a výtvarného teoretika i praktika Josefa Kobry Kučery, zakládajícího člena redakce tohoto časopisu.

"Redakci našeho týdeníku podařilo se získat větší počet původních cowboyských písní z Divokého západu a z mexického pohraničí. Tyto písně byly jejím sběratelem vyposlechnuty a zaznamenány přímo na místě – u táborových ohňů,v bunkhousech, uprostřed corralů. Bylo to jistě vůbec po prvé, kdy tyto písně – slova i nápěv – byly naneseny na papír. Až do té doby se pouze tradovaly, pouze se zpívaly a šířily se jen od úst k ústům.

NÁRODNÍ PÍSNĚ

Naše národní písně právem těší se pověsti nejkrásnějších, nejpoetičtějších a také nejhrdinnějších národních písní. Jsou starého, prastarého původu. Amerika je mladá, ale i Amerika má své národní písně – a to jsou právě písně cowboyů. Mají všechny rysy národních písní: citovou i dojmovou bezprostřednost, prostotu myšlenek i vyjadřování, čistou poezii, nefiltrovanou přes síto umělé inteligence a erudice jako je tomu u písní umělých.

SVÉRÁZ

Americké cowboyské písně mají ovšem svůj originální svéráz, čistou svébytnost. Řekli jsme již, že Amerika je mladá. Americké národní písně vznikaly v době, kdy např. naše písně byly již dávno hotovy, kdy proces jejich vytváření byl již skončen.Proto se americké písně tak liší od našich. Nalezneme v nich prvky, kterých nelze zjistit v národních písních evropských. Jedním z takových prvků jsou např. zmínky o zjevech, doprovázejících moderní civilizaci. Tak shledáme, že v cowboyských písních se zpívá o železnici ( není se co divit, vždyť stavba pacifické dráhy byla vlastně heroickým činem),o jízdním kole, o moderních střelných zbraních, krátce o všem tom, co naplňovalo nebo doprovázelo americký život v době, kdy tyto písně vznikaly. Nic však jim to neubírá na vnitřní vroucí citovosti. Nalezneme v nich stejně bájnou radost ze života jako v našich písních, stejnou melancholii, stejný vzdor, stejnou lásku, stejně všechny ony city a hnutí, která jsou podnětem i náplní písní národních. Přitom jsou však obrazem prostého, drsného a přece tak krásného života amerických cowboyů.Všechna nebezpečí jejich dobrodružného života, poesie nočních táborových ohňů, širé dálavy rozlehlých prérií i divoká romantika kaňonů – to vše dodává exotický svéráz a půvab těmto květům lidové poesie.

NAŠE MLÁDEŽ

Naši mladí lidé, vedeni zdravým instinktem touhy po životě v přírodě, vytvořili si svůj rázovitý weekendový život. Ztrávit soboty a neděle, stejně jako dovolenou ve srubech a chatách nebo pod stany, navrátit se alespoň na několik hodin nebo krátkých dnů k ozdravujícímu primitivismu života v přírodě , stalo se nejen vžitou zvyklostí naší mládeže, nýbrž přímo i příkladem zdravotní péče o osvěžení po dnech prožitých v zakouřeném ovzduší velkoměst, v továrnách, dílnách a kancelářích.

TRAMPSKÉ PÍSNĚ

U naší mládeže, tak hudbymilovné, nebylo snad ani jinak možno, nežli že tento nový prvek v jejich životě přinesl též s sebou nový útvar hudební. Vzniká tak trampská písnička. Nepopíráme, že mnohé a mnohé z nich byly díly hodnotnými, stejně však, ba více, jich byly nevkusné kýče, plné odporné, ubrečené sentimentality nebo zase hrubosti a pochybného humoru.Všechny však měly jeden nedostatek: nebyly pravé. Jejich autoři vžívali se do poměrů primitivního života cowboyského a cowboye nikdy ani neviděli. Líčili zapadající slunce na prérii a přitom znali jen naše louky a pastviště. Pěli o kaňonech v chatě v Kácovském údolí nebo na Kocábě. Znovu zdůrazňujeme, že jsme daleko jakéhokoliv zevšeobecňování – byly a jsou dobré trampské písně,ale dosud není ani jedna z nich , leda ty, které zcela upřímně líčí život našich mladých lidí ve zdejších osadách. Naproti tom

PÍSNĚ,KTERÉ ČTENÁŘUM PŘEDKLÁDÁME

jsou naprosto původní americké písně, jak nápěvem, tak slovy. Prvotní americký text je ovšem přeložen, ale u každé písně budeme uvádět alespoň první sloku v původním znění , aby ti, kteří dovedou anglicky ,mohli srovnávat český překlad, aby mohli vychutnávat naprostou původnost našich písní

NEVÍME PŘESNĚ,

jaký ohlas bude mít uveřejňování původních amerických cowboyských písní. Domníváme se však, že vnese zcela jiný tón do našich dosavadních trampských písniček. Jejich texty, jež vyznačují se namnoze nehledaným humorem, odvahou do života a upřímným citem. Stejně jako nápěvy, které v Americe samé jsou takřka naprosto neznámy, jistě zaujmou naše výkonné hudebníky, posluchače, znalce lidové hudby i naše skladatele. Těšíme se již na to, co nám budou o uveřejňovaných písních psát."

 Z Kobrovy bedny výstřižků, žel, tentokrát bez udání pramene)

Foto týdne

Jste náš host číslo

8795315

Melanž

  • Rodina Čvančarova, sto let součást českého filmu

    Přijměte srdečné pozvání na zajímavou filmovou projekci dokumentárního filmu absolventů písecké Filmové akademie Miroslava Ondříčka Petry Stráníkové a Daniela Drábka.

    Film pojednává o žižkovské rodině Čvančarových, zapsané do dějin české kinematografie od počátku minulého století, až po současnost. Bratři Miroslav a Jaroslav Čvančarovi a zástupce nové generace Jiří Čvančara, provedou unikátními archivními materiály z doby prvorepublikových i protektorátních biografů. Bratři dodnes žijí na stejném místě, kde měla počátky i jejich rodinná filmařská kolébka.

    Těšíme se na vás ve čtvrtek 30. 3. 2023 od 18.00 hodin v Infocentru MČ Prahy 3, Milešovská 846, Praha 3 - Vinohrady.

    Celý článek...  
  • Klepač - malá retro vzpomínka z Ostravska

    Pamatujete ještě, jak na každém sidlišťu byly klepače?  To bylo, užasne zařizeni, na kerem se dalo blbnut cele dni. Klepač byl našim fejsbučkem aji mobilem dohromady. Jak bylo cosik třeba  komunykovat, šlo se na klepač. Kdo by tenkrat tušil, že za čtvrt stoleti  budu mět problem najit nejen klepač, ale dokonce aji jeho fotku!

    Kdo by to tušil, že barva na tych nadhernych kladinách  obsahovala  polychromovane bifenyly či jakesik jiné sajrajty… No a co? Koho zajimaly take cypoviny?  Však aj moja dřevěna postýlka, ve které sem jako maly synek v době ruske okupace chrapal, byla natřena barvu, kera obsahovala olovo. A jak se to fajně lizalo! Proto možna mam železne zdravi.

    Dom zme chodili včas, ani nevim, jak zme to zvladli. Kolemjduci vždycky oznamili spravny čas. Žadne mobily nebyly, takže co se dohodlo na klepaču, to muselo platit. Nebyl žadny fejsbuček, počitače, internet. Kdo se připozdil při hrani sofistykovanych her - třeba hazani nožem od frňaka tak, aby se zapichnul do země - byl ztraceny.

    Když  sem byl na zahradě, chlastal sem vodu z hadice. A když zme byli s  partyju u splavu na Opavici, chlastali zme vodu přimo a dupu utirali lopuchama s  kopřivu. Ale či by mě napadlo, že se najdu taci mamlasi, keři si budu  kupovat obyčejnu vodu schovanu do plastycke flašky plne  optymineralu?

    Celý článek...

Tiráž

Music Open
hudební časopis nejen o muzice


Editor:
  Fedor Skotal

Redakce: Marty Newton

Grafika: Jana Skotalová

 

Autoři:  Jiří Černý, Mirek Černý, Jaroslav Čvančara, Ivan Doležal, Svatoslav Fiala (foto), Jiří Hampl (foto), František Heřman (foto), Hanka Hosnedlová, Vít Hrabánek, Jan Krůta, Miloslav Jakub Langer, Jaroslav Samson Lenk, Jindřich Marek, Stanislav Motl, Petr Vokoun Náhlík, Míra Navara, Zdeněk Nossberger, Sandy Nosek,Lucia Nováková (foto), Lilly Pavlak, Jan Plachetka, Milan B. Plch, Radovan Rakus, Jan J. Vaněk, Jerry Pupál Vecka, Ladislav Vencálek, Karel Cimbura Vidímský

 

Kontakt: musicopen@email.cz