Vzkazy

  • Bylinková krabička první pomoci

    Ačkoli máme zásoby různých chemických léků z lékáren, stejně tak účinné mohou být alternativní léky z bylin. Kuchyňská spíž nám tak může lecčím přispět, od obyčejně neobyčejného česneku, až po sušené bylinky. Pomoci nám mohou i různé oleje a extrakty ze speciálních prodejen.

     

    Měsíčkový krém

    Krém má antiseptické a protiplísňové účinky, používá se na různé řezné rány, odřeniny a suchou pokožku.

     

    Ptačincový krém

    Tento krém je jako dělaný při vytahování třísek. Používá se také na nežity, místa po bodnutí hmyzem, dále rovněž na zklidnění popálené pokožky, opařeniny a ekzémy.

     

    Česnek

    Potírání čerstvým stroužkem by mohlo pomoci akné a dalším pupínkům. Rozdrcený česnek se používá na vytažení kuřího oka. Vnitřně je vhodný při průduškových infekcích a zánětech pochvy.

     

    Med

    Med vytahuje hnis a jedovaté látky z ran. Při nachlazení je vhodný přidat do čaje, který nám nejenže příjemně osladí, ale i dokonce dodá potřebné vitamíny a další složky pro naše zotavení.

     

    Aloe pravá

    Používá se ke zklidnění menších popálenin, opařenin a také při popálení na slunci. K tomu je nápomocný hustý gel, který dostaneme po rozříznutí listu rostliny.

     

    Extrahovaný habr obecný

    Tento extrát se používá na menší popáleniny, spálení od slunce či k zástavě krvácení z ran. Jako zmražený zklidňuje místa po bodnutí hmyzem, křečové žíly a pohmožděniny.

     

    Levandulový olej

    Pokud nás bolí hlava, je dobré mít při ruce tento olej. Stačí, když si budeme s tímto olejem masírovat spánky a šíji. Migrény a úporné bolesti hlavy brzo odstoupí. Je vhodný i při popáleninách a odřeninách.

     

    Olej z kustovnice cizí

    Jeden z olejů, který má silné antiseptické a protiplísňové účinky. Použít jej tak můžeme na řezné rány, odřeniny a bradavice.

     

    Netřesk a okurka

    Vyluhováním lístků netřesku a oloupané salátové okurky získáme osvěžující pleťovou vodu, která je vhodná jako obklad na pokožku spálenou sluncem. Při horečně a zahleněných cestách dýchacích tuto vyluhovanou směs můžeme i pít. Nedoporučuje se však v těhotenství a při kojení.

     

    Sušené bylinky

    Mějte doma vždy při ruce směs různých usušených bylin, ze kterých můžete připravit nálevy. Ty nám pomohou při různých nemocech, očistách organismu a nepříjemných bolestech.

     

    Tablety z jilmu plavého

    Užíváme při poruchách trávení, gastritidě či žaludeční nevolnosti, uklidňuje žaludek a zmírňuje kapsle.

     

    Zázvor

    Tento přírodní všelék je vhodný pro zmírnění nevolností v těhotenství, vhodný je také při prevenci proti chřipce a dalším onemocněním.

     

    Cibule

    První pomocí při chřipce a nachlazení je cibule nakrájená s citronem a medem.

     

     

Dnes má svátek Adriana Zítra má svátek Ladislav

Pedagog ve výslužbě, tomu se to žertuje, když je ve výslužbě. Ale co pedagog ve službě? Mnohý rozchechtaný adept učitelského povolání ztratí za katedrou smysl pro humor. Neboť jemu – jemu! – se nikdo posmívat nebude, to by tak hrálo, husy jsme spolu nepásli, dělejte si legraci z někoho jiného, já tu nejsem pro smích.

Jsou však učitelé vzácní, co smích nezavřeli do kabinetu pod mrtvé evidenční číslo. Snad proto, že si pamatují sebe sama, že nezradili své mládí. Nevykázali humor z rozvrhu hodin, neboť právem soudí, že nejen opakování, nýbrž i smích je matkou učení.

Studentík Václav Richter si na pedagogické škole zveleboval čas zapisováním perliček. Nacházel v nich stejnou poezii jako ve sbírce „ Sbohem a šáteček“, která je půvabná, ale nezrodila se před jeho očima. Poznal, že školní perličky jsou nejen humorné, ale i poetické – svým kouzlem náhody, kdy z cylindru není vytažen obvyklý králík, nýbrž král.

Po dokončení školy se mladý učitel Richter vydal na kantorskou dráhu kolem Pavlovských vrchů. Putoval po samých –ce. Troskotovice, Přibice, Valtice, Dolní Věstonice. Taky legrace tam byla, neboť ji dokázal vnímat. U babičky v šuplíku ležela jeho sbírka perliček ze studií, kterou neuzavřel, nýbrž na ni navázal svými zápisky z učitelské kariéry.

Dnes učí v Zaječí, už je tu devátý rok, usadil se, má rodinu, tři syny, vinohrad a pověst dobrého kantora.

Žije s vesnicí, zná blízce rodiče svých žáků. Ví, jaká je zrovna úroda. Ví, kdo si opravuje střechu. Chodí po schůzích. Má rád písničky . Zná široké okolí vsi. Tiše naslouchá lidovým vyprávěním z dávných časů Hustopečska. O prázdninách jezdí s celou rodinou na výlety,které pak po návratu zaznamenává do mapy. Začátek a konec každé takové cesty je stejný: Zaječí. Stal se zdejším.

Ale co perličky, nezakutálely se ?

Baví Václava Richtera i v jeho pětatřiceti letech ?

Zůstal mu vedle sluchu hudebního i sluch študácký ?

S těmito otázkami jsme vstupovali do školy v Zaječí s Miroslavem Zajícem, fotoreportérem.

„Mám jich už na tři tisíce“, vítá nás učitel Richter a my si bezděky dáváme pozor na své slovní formulace, aby těch perliček neměl hned 3000+1.

„Která je poslední ?“

„Žádná nemůže být poslední. Perličky se rodí pořád.O jednu z čerstvých se zasloužil můj kolega, učitel biologie, když pravil: „ Milé děti, naposledy jsme se učili o mozku, dnes si o něm opakovat nebudeme, protože mám v hlavě něco jiného…“

„Jak se k vám ta perlička donesla ? „

„Kolega mi to sám vyprávěl, protože má smysl pro humor.“

V debatě jsme pak pokračovali u Richterů doma. Jeho manželka je taky kantorka, takže mu ze školy donáší – perličky. Nejen ona, ale i učitelé z okolí. Ba dokonce i žáci,kteří o jeho zálibě vědí. Konečně, není to žádná tajnost, vždyť publikuje nepodařená tvrzení podařených žáků v dětských koutcích různých novin a časopisů. Navíc obšťastňuje před prázdninami svoji třídu recitací ze svých zápisků, což vždy vzbudí ohlas.

Nedalo mi, abych se nezeptal : „ A co šplhouni ? Nechtějí se vám zavděčit tím, že perličky vyrábějí jako perlorodky ? „

„Pravá perlička se od umělé pozná. Nejen v klenotnictví. Mám ve své sbírce i hlášky trapné a nevěrohodné , takové, co jsem získal až z třetí ruky. Výroky nejlepší jsou ty živé. Mám je z vyučování, ze zkoušení, ze slohů, z pionýrských táborů. Případně jsem se jich dopustil sám, když jsem chtěl mluvit moc moudře. „

„ Tak vzniká perlička ?“

„ Každá konstruovaná moudrost je proradná. Může vyznít komicky. Nejen u dětí. Řekl bych dokonce, že u dospělých dvojnásob. Jako venkovský kantor vedle své specializace zaskakuji v různých předmětech, někdy to jinak nejde. Čím méně toho pak o látce vím, tím usilovněji se snažím mluvit učeně – a tím rychleji se v očích žáků mohu dostat do komické situace. Neboť opravdová moudrost může být jen prostá.“

„Jak je tomu u perliček žákovských ?“

„ Někdy vyrůstají z dětské fantazie, jindy z pokusu o okecávání, někdy je to obyčejná neobratnost, jindy zase básnický obraz nakřivo. Každopádně je to vždy posunutá logika. Směje-li se třída, je to správná a zdravá reakce. Smích totiž není posmívání.“

Už Komenský věděl, že smysl pro humor nepodlamuje učitelovu autoritu, není kantorovou slabostí, ale silou, stejně jako smysl pro hru. Proto Václav Richter nepokládá svoji sbírku perliček za nějaký „ podraz na školu“, nýbrž naopak za pokus o zachycení neopakovatelné atmosféry školních stěn. Vždyť kde jinde se může zrodit třeba takovéto žáčkovo tvrzení:

„ Zvuk se šíří rychleji než světlo,neboť po zapnutí televizoru slyšíme nejprve hlas a teprve pak se objeví obraz.“

Učitel ze Zaječí nabídl svoji sbírku několika nakladatelstvím k vydání. Zatím neuspěl. Nikoliv snad proto, že by se redaktoři nesmáli,ale prostě z toho důvodu, že tři tisíce nahuštěných perliček obsahují tolik švandy, že to pak už ani není legrace. Václav Richter si tuto slabinu sbírky uvědomuje a uvažuje o tom, že celou podobu rukopisu znovu probere, oddělí hlušinu a pokusí se o vydání znovu.

My jsme pro vás dnes vybrali několik ukázek z jeho sbírky.Pokud náhodou někdo z vás smíchy zaječí, pak díky Zaječí, kde žije učitel, který nezapomněl na roky, kdy sedával v lavici.

Připravili čtyři absolventi různých škol:

RUDOLF KŘESŤAN (text), MIROSLAV ZAJÍC (foto), KAREL DIVINA a VLADIMÍR NAGAJ (písmo a kresby).

( Mladý svět 12/1976)

 

 

Atom je nejmenší část hmoty, asi jako špendlíková hlavička.

Komáři mohou štípnout i nějakou nemoc.

Básník vyhledává smutné dívky a dává je do knih.

Když známe morzejovku, nemůžeme v lese zabloudit.

Napoleon všechny převyšoval svým malým vzrůstem.

Jáma je díra, která má otvor.

Československo je největší malá země v Evropě.

Alchymisté hledali zlato, ale žádné je nenapadlo.

S řidičem nesmíme mluvit, abychom ho nenarazily.

Založení Říma se skládá z pověstí.

Koule je tvar, který má všechny úhly zahnuté dovnitř.

Foto týdne

Jste náš host číslo

8142876

Melanž

  • Letokruhy se znovu posunou

    Kamarádi a kamarádky!

    Vzhledem k vývoji celosvětové problematiky okolo pandemie corona viru se vyskytla i neúprosná nutnost jednoznačného rozhodnutí o konání LETOKRUHŮ, plánovaných původně na rok 2021 a přesunutých na červen 2022.  

    Situace v celém světě se opět rapidně zhoršila, Kanadu nevyjímaje. Proto, ač neradi, jsme museli jednoznačně konstatovat, že pořádání Letokruhů v roce 2022 je nereálné, a jsme nuceni ho posunout o další rok. Paradoxně se tak interval celosvětových trampských setkání posunul na pět let, jako tomu většinou bylo mezi celosvětovými potlachy. Naším záměrem bylo zkrátit tento interval na tři roky, ale jak vidno – člověk míní a život mění.

    Budeme doufat, že se nepříznivá situace během příštího roku změní k lepšímu a my vás budeme moci v roce 2023 přivítat na Bush River.

     

    Držte nám i vám palce!

    Za STOV Fony, Kanada 

     
  • První jarní životabudič: Medvědí česnek

     

    Roste pouze na jaře a vychutnávat si ho můžete jen necelé dva měsíce. Kromě první jarní energie nabízí medvědí česnek i vynikající léčivé schopnosti. V posledních letech se z něj stal fenomén. Nejenže výborně chutná, ale obsahuje i řadu prospěšných látek. Je bohatým zdrojem vitamínu C a železa. Je to výborný prostředek při chřipce, nachlazení i dalších infekcích. Upravuje vysoký krevní tlak, reguluje hladinu cholesterolu v krvi, zabraňuje vzniku trombózy a zlepšuje průtok krve, celkově posiluje organismus, paměť a imunitní systém, má protiplísňový, protiparazitární a protibakteriální účinek a pomáhá rovněž při dlouhotrvajícím kašli.

     

    Jak ho v lese bezpečně poznat a odlišit ho od konvalinky? V první řadě je dobré vědět, že medvědí česnek v přírodě roste v lužních listnatých lesích či spíše hájích, tedy tam, kde je vlhko a v létě stín. Stejné podmínky k růstu potřebují například i konvalinky a některé áronovité byliny, které jsou však na rozdíl od medvědího česneku jedovaté. Tyto rostliny mají velmi podobné listy, dlouhé, zelené, s podlouhlou žilnatinou. Spolehlivě od sebe rozeznat například rašící listy medvědího česneku a mladých konvalinek je velmi obtížné. Rady typu, že listy konvalinky jsou bez vůně a medvědí česnek má intenzivní aroma, jsou sice pravdivé, ale při sklizni zřejmě nezkoumáte každý list zvlášť. Na to, že je třeba si vůni ověřit, vás musí upozornit jako první oči.

     

    Jak tedy poznat medvědí česnek a odlišit ho od konvalinky?

     

     

    Podle listů:
    • Medvědí česnek: Listy vyrůstají samostatně přímo ze země.
    • Konvalinka: Listy jsou dva a rostou proti sobě a vyrůstají ze společného stonku.
    Podle květů:
    • Konvalinka: Má květ vzhledu klasu s typickou vůní.
    • Medvědí česnek: Má kulovitý květ, který voní po česneku.
    Podle vůně:
    • Konvalinka: Voní pouze květ.
    • Medvědí česnek: Po česneku voní celá rostlina.
    Dále:
    • Konvalinka má oddenek
    • Medvědí česnek cibulky.

     

    Jak medvědí česnek pěstovat?

     

     

    Ve stínu a vlhku Česnek medvědí je náš domácí druh vyskytující se ve světlých bukových lesích. Daří se mu ve vlhké humózní půdě, ale pokud je pravidelně zaléván, roste téměř všude. Na zahradě mu prospívá polostín pod keři nebo pod okraji živého plotu. Dobře se mu daří i na severní straně domu. I když se názory na výsadbu medvědího česneku různí, nejlepší výsledky jsou s pěstováním z cibulek vysazených na podzim. Medvědí česnek se lépe ujímá a roste, neboť využije zimní vláhu. Je to v podstatě stejné jako u pěstování klasického česneku z podzimní sadby. Ale nečekejte zázrak hned první rok. Chvíli potrvá, než se záhon promění v hustý zelený koberec, který v květnu ještě ozdobí krásné bílé květy.
    Listy medvědího česneku se sbírají jen dva měsíce, do doby než začne kvést. Období sběru začíná obvykle v druhé půli března a končí zhruba v půli května. Potom se rostlina zatáhne, a zbytek roku čeká ukrytá v zemi na další jaro.

     

Tiráž

Music Open
hudební časopis nejen o muzice


Editor:
  Fedor Skotal

Grafika: Jana Skotalová

 

Autoři:  Jiří Černý, Mirek Černý, Jaroslav Čvančara, Ivan Doležal, Svatoslav Fiala (foto), Jiří Hampl (foto), František Heřman (foto), Hanka Hosnedlová, Vít Hrabánek, Jan Krůta, Miloslav Jakub Langer, Jaroslav Samson Lenk, Jindřich Marek, Stanislav Motl, Petr Vokoun Náhlík, Míra Navara, Marty Newton, Sandy Nosek, Zdeněk Nossberger, Lucia Nováková (foto), Lilly Pavlak, Jan Plachetka, Milan B. Plch, Radovan Rakus, Jan J. Vaněk, Jerry Pupál Vecka, Ladislav Vencálek, Karel Cimbura Vidímský

 

Kontakt: musicopen@email.cz