Vzkazy

  • Konec upírů na Rusi

    Pamětníci, vzpomínáte na komunistický (jak jinak v šedesátých) časopis Svět sovětů? Remitenda tohoto plátku činila asi 95%. Dokud, na žádost jistého soudruha, nebyli povoláni pan Jiří Winter - Neprakta a pan Miloš Švandrlík, aby se pokusili s časopisem něco udělat. Udělali. Změnili název na S 36, tedy Svět sovětů 36 stránek, no SS by ani koncem šedesátých neprošlo, a na poslední straně obálky začali publikovat komiks (tehdy "kreslený seriál") Konec upírů na Rusi. Remitenda klesla k 10%. A pak přišel jednadvacátý srpen, rusáci obsadili redakci a vše, včetně originálů, spálili na dvorku. Třináct pokračování se zachovalo a na ty, ale i na mnohé další kresby vás zveme do Klubu Čtrnáctka v Ratajích nad Sázavou. Vernisáž výstavy je 6. 8. 2022 od 15 hodin a výstava potrvá do 31. 8. 2022. Těšíme se na vás!

    Ota Kmínek

    Celý článek...  
  • Letokruhy se znovu posunou

    Kamarádi a kamarádky!

    Vzhledem k vývoji celosvětové problematiky okolo pandemie corona viru se vyskytla i neúprosná nutnost jednoznačného rozhodnutí o konání LETOKRUHŮ, plánovaných původně na rok 2021 a přesunutých na červen 2022.  

    Situace v celém světě se opět rapidně zhoršila, Kanadu nevyjímaje. Proto, ač neradi, jsme museli jednoznačně konstatovat, že pořádání Letokruhů v roce 2022 je nereálné, a jsme nuceni ho posunout o další rok. Paradoxně se tak interval celosvětových trampských setkání posunul na pět let, jako tomu většinou bylo mezi celosvětovými potlachy. Naším záměrem bylo zkrátit tento interval na tři roky, ale jak vidno – člověk míní a život mění.

    Budeme doufat, že se nepříznivá situace během příštího roku změní k lepšímu a my vás budeme moci v roce 2023 přivítat na Bush River.

     

    Držte nám i vám palce!

    Za STOV Fony, Kanada 

     
Dnes má svátek Vavřinec Zítra má svátek Zuzana

Před starodávnou chatou Marka Čermáka – zleva autor tohoto textu, Tony,  Marko,  Klárka. Fotila zřejmě samospoušť.

Naposledy jsem byl na staroslavném brdském Westendu na konci léta roku 1963. S kamarádem Pakinem jsme se pak vraceli z Prahy rychlíkem. Načerno, neměli jsme už ani desetník, ty ještě existovaly a měly svou cenu. V Kolíně jsme byli vysazeni, ale šlo to bez řečnění, policie, pokut. Průvodčí s námi zůstal na plošině a v Kolíně nám mlčky otevřel dveře. Bylo to fér - zamávali jsme mu a on taky zvedl ruku.

Stáli jsme před nádražím u velikého parkoviště, na kterém je dnes autobusové nádraží. Byla tam pouť, kolotoče, spousta lidí a jeden vojáček. Přišel za námi, když zahlédl trampy. Lopatík z Brna, mladší brácha legendárního Lopaty.
„Ve středu jdu do civilu“, oznámil. „A kdy rukuješ ty, balvane?“ Fakt, pamatuju si to doslova.
„Ve čtvrtek. Do západních Čech.“

Pepa Kupec řečený Lopatík


Když jsme s Módrem a s několika dalšími vyšli na první oficiální vycházku, potkali jsme na kadaňském náměstí - Lopatíka. On v civilu, já ve vojenském. Od našeho předchozího setkání uplynulo jen pár týdnů.

Jak jsem slyšel, Lopatík zemřel před časem v kanadském exilu. Je mi to dodnes líto, prožili jsme v té Kadani dva bezvadné roky. Pepa Kupec řečený Lopatík, tedy nejen on, stavěl Elektrárnu Tušimice. Chodívali jsme hrávat na terasu restaurace Split na břehu Ohře, měli jsme kapelu a recitační soubor, zatímco na tancovačkách v kulturáku zpíval začínající herec tamního Kladivadla Josef Dvořák, pozdější výrazný vodník. Už tehdy skákal do Ohře ze skály naproti Splitu.

K Lopatíkovi na svobodárnu jsme chodili, když došel žold, to bylo často. Někdy jsme si tam vodili děvčata, ale moc jich zase nebylo, tamní krásky víc letěly na prachaté montéry. Ty mladé dámy, které daly na vojáky kvůli jejich kávou s bromem neztišeným vášním, ty zase chodily na Liďák, jemuž však vojáci říkali trošinku jinak. Zvláště oblíbená byla slečna Holokrčka, prý dokázala naplnit touhy velkého kolektivu mladých mužů. Nedávno jsem na Liďák znovu nakoukl a měl pocit, že ty dámy tam ještě pořád sedí.

Módr nedávno v tichosti zemřel v Čelákovicích, ještě jsem stačil za ním na chvíli zajet. Od vojny jsme se neviděli.

Před časem jsem dostal stipendium Českého literárního fondu a téměř rok pracoval na scénáři televizního seriálu Fenomén tramping. V těchto dnech se ozvala televize, kam byl námět nabídnut, snad příští rok by se mělo začít natáčet, ale to ještě uvidíme, to ještě neví ani prezidentův tajemník Jakl, který jinak ví úplně všechno.

Požádal jsem tehdy šéfredaktora časopisu Puchejř Tonyho Antonyho, aby mne po letech protáhl Brdy.  U Čunčí huby nás čekal Marko Čermák a v tuto chvíli (na obrázku) jsme u něho na Westendu. Po pětačtyřiceti letech. Markova chata je z roku 1925, je tedy o něco starší, než majitel.

Spali jsme v lesním campu s nevyslovitelným jménem kus nad Westendem s jedním propuštěným vrahem. Ve své době hodně zamotal policii hlavu, když z Vltavy postupně vyplouvaly části ženského těla. Byl to tak zajímavý případ, že ho literárně zpracoval novinář a spisovatel Antonín Jirotka, jenž se ve skutečnosti jmenuje po slavném otci Zdeněk.

Klárka, když jsme ráno zase vyrazili na trail, vynadala Tonymu, že ji nechal spát vedle vraha. A pak se zeptala: “myslíš, že jsem se Markovi líbila, i když jsem neměla usárnu?“

 

Foto: Klárka a archív Lilly Pavlak

 

 

 

Foto týdne

Jste náš host číslo

8237466

Melanž

  • Letní lidé Františka Dostála

    21. července 2022 oslavil 84. narozeniny vynikající český reportážní a dokumentární fotograf František Dostál. Pro jeho dílo je typický jemný humor těžící z často absurdních setkání více nesourodých prvků na jednom obrazu.

    Jak před časem řekl František Cinger: Dostálovy snímky jsou svědectvím času, přitom se mu pořád nějak kutálejí do legrace. On totiž František Dostál má raději úsměv než pláč.

     

     

     

     

     

    Připomeňme si dílo Františka Dostála několika fotografiemi z jeho asi nejslavnějšího souboru Letní lidé, který František Dostál vytvořil mezi roky 1968–1990.

    Celý článek...  
  • Jaký je Brňák

    Petr Komárek zvaný Farář z Texasu, USA, má – zdá se – silný vztah k Brnu. Čas od času nám přepošle zasvěcené texty o moravské metropoli. Většinou jsou ty texty vtipné, vyznačují se značným stupněm informovanosti. Dnes poslal následující sdělení:

    Celý článek...

Tiráž

Music Open
hudební časopis nejen o muzice


Editor:
  Fedor Skotal

Grafika: Jana Skotalová

 

Autoři:  Jiří Černý, Mirek Černý, Jaroslav Čvančara, Ivan Doležal, Svatoslav Fiala (foto), Jiří Hampl (foto), František Heřman (foto), Hanka Hosnedlová, Vít Hrabánek, Jan Krůta, Miloslav Jakub Langer, Jaroslav Samson Lenk, Jindřich Marek, Stanislav Motl, Petr Vokoun Náhlík, Míra Navara, Marty Newton, Sandy Nosek, Zdeněk Nossberger, Lucia Nováková (foto), Lilly Pavlak, Jan Plachetka, Milan B. Plch, Radovan Rakus, Jan J. Vaněk, Jerry Pupál Vecka, Ladislav Vencálek, Karel Cimbura Vidímský

 

Kontakt: musicopen@email.cz