Vzkazy

  • Čeští lednoví jubilanti

    * 16. 1. 1931 se narodil Vladimír Škutina, humorista, publicista, spisovatel

     

    * 16. 1. 1941 Marie Zábranská – výtvarnice, manželka významného českého ilustrátora Adolfa Zábranského, zakládající členka skupiny pražských výtvarnic Femina. Za svoji celoživotní tvorbu obdržela Cenu Evropského kruhu umění Franze Kafky (2009) a Aliance Salvadora Dalí (2011).

     

    * 17. 1. 1941 se narodil Vašek Souček, novinář, glosátor. moderátor, dlouholetý člen a speaker kapely Lokálka.  Redaktor regionálního studia Českého rozhlasu v Hradci Králové, kde má vlastní pořad Glosa Václava Součka. V roce 2006 spolu s Jiřím Fraňkem a Adamem Černým získal Cenu Ferdinanda Peroutky.

     

    * 20. 1.1946 se narodil jeden z nejvýznamnějších tuzemských písničkářů Vladimír Merta. Vystudovaný architekt, absolvent hrané režie na FAMU, publicista, spisovatel, fotograf, dramatik a filmový režisér. Muž, o kterém se dozvíte jinde mnohem víc, a pořád to bude málo.

     

    *23.  1. 1891 František Smolík – český herec a zpěvák. Vytvořil řadu vynikajících divadelních a filmových rolí. Nazpíval řadu písní pro firmu Homocord (např. Maminko mámo, Až na světě hochu budeš sám)

     

     

    * 26. 1. 1951 se narodila Jarmila Kratochvílová – nejlepší běžkyně v dějinách země. V roce 2020 vstoupila do rekordmanské Síně slávy za 37 let nepřekonaný světový rekord v běhu na 800 metrů, který zaběhla časem 1:53,28 v Mnichově v červenci 1983.

     

     

    * 28. 1. 1961 narodil skladatel, textař, aranžér a publicista Vladimír Kočandrle. V osmdesátých letech zakládal skupinu OK Band a byl jejím kapelníkem, spoluzakládal a byl ředitelem společností Monitor, později se stal ředitelem EMI pro Česko a Slovensko. V současnosti stojí Vladimír Kočandrle v čele české pobočky Warner Music

     

    *29.  1. 1931 Miroslav Raboch – akademický sochař, keramik a pedagog. Autor tzv. „keramického  nesmyslu“, neboli hlavní ceny festivalu Porta.

     

    Sen několika generací mladých muzikantů - porta, cena pro nejlepší skupiny, autory i interperty na legendárním festivalu Porta, jehož fenomenální éru ukončila listopadová revoluce.

     
  • Kronikář zámořského trampingu z Vancouver Islandu

    Aleš Klestil (1940 – 2020)

    Nejsem zastáncem pompézních monumentů či pění oslavných ód na „zasloužilé umělce“, spíše bych zastával biblické Prach jsi a v prach se obrátíš či nebiblické Všechna sláva – polní tráva, ale pokud si v trampském světě vděčnou vzpomínku někdo zaslouží, pak je to bezesporu Aleš. On si ten pomník vlastně nevědomky vybudoval sám - svým postojem k jeho - Maruš promine -  největší lásce - trampingu. Tady bych se opakoval použitím věty ze závěru posledního (98.) čísla Stopy... tam, kde jiní jen blafali, Aleš konal!

    Celý článek...  
Dnes má svátek Zora Zítra má svátek Ingrid

Zleva Colonel Tom Parker a Elvis Presley

Dvacáté první pokračování rozhlasového cyklu o vývoji country hudby v USA

Drtivou většinu slavných „X-stations“, rozmístěných na území Mexika v těsném sousedství hranice s USA, které se ve 30. letech minulého století mimořádně zasloužily o nebývalou popularitu country muziky, vlastnili američtí obchodníci nejrůznějšího druhu a vesměs minimálních zásad.

„Doktor kozlích žlázek“ J. R. Brinkley, s nímž jsem vás seznámil minule, byl ve svých praktikách nejotrlejší – a díky tomu i nejúspěšnější – ale nebyl ani zdaleka jediný. Jeho nejzdatnějším soupeřem byl opět „specialista“. Tentokrát na léčbu rakoviny Norman G. Baker (27.11.1882 - 10.9.1958), kterému se slušnou řádku let dařilo úspěšně kombinovat šarlatánskou živnost s politikou.

Baker rozjel svůj kšeft nabídkou širokého sortimentu mastiček a bylinných směsí na rozhlasové stanici ve městě Muscatine ve státě Iowa. Reklamní pořady sugestivně prokládal demagogickými slogany, v nichž vystupoval jako „ochránce prostých lidí amerického Středozápadu, jehož největší starostí je boj proti bídě a hospodářské krizi, kterou zavinila výhradně městská industriální společnost“. Vydával také časopis, v němž pravidelně napadal monopolizaci a vydával ji za hlavní příčinu všeobecné bídy amerického venkova.

Jak v rádiu, tak i v časopise provázela tyto plamenné politické výlevy rozsáhlá nabídka přírodních léčivých přípravků na jakoukoli chorobu. V roce 1929 začal na své vlastní klinice prodávat speciální přípravky na léčení rakoviny. Když se o jeho podnikání nechvalně zmínil na veřejnosti předseda Asociace amerických lékařů (AMA) Dr. Morris Fishbein, Baker o ně, prohlásil, že je to „židácký vládce amerického lékařského trastu“ a podal na něj žalobu. Jenže svoji při prohrál, a tak mu nezbylo než sbalit fidlátka. Zamířil k mexickým hranicím, usadil se v proslulém Laredu a na mexickém břehu Rio Grande, ve městě Nuovo Laredo si koupil rozhlasovou stanici XENT.

Stejně jako majitelé většiny příhraničních rádií i Baker, kromě propagace své vlastní „protirakovinové kůry“, prodával reklamní čas dalším výrobcům nejrůznějších medicín a drobným podnikatelům, včetně majitelů okolních drůbežích farem. Přitom si vlastně jako jeden z prvních uvědomil, že „sledovanost“ jeho vysílání je mimořádně vysoká především díky tomu, že ho naplňuje neučesanou venkovskou muzikou. Jeho příkladu následovali záhy další majitelé „X-rádií“. Jejich vysílače o výkonu 100 000 – 150 000 wattů byly směrovány na území USA a Kanady, vysílaly na stejných frekvencích, které si tyto státy vyhradily pro své stanice, a beze zbytku vyplňovaly čas po půlnoci, který oficiální rádia v USA a v Kanadě většinou vůbec nevyužívala.

Díky téhle vysílací taktice tak příhraniční stanice zasáhly nejen farmáře a zemědělské dělníky, ale také řidiče náklaďáků a dělníky na nočních směnách. V roce 1932 Baker kandidoval za Farm-Labor Party na místo guvernéra státu Iowa, ale neuspěl. Jeho kariéra skončila v roce 1940, kdy ho soud za podvody, jichž se léta dopouštěl při svém zásilkovém obchodě s léky, poslal na tři roky do vězení.

Popularita, kterou country muzika získala na americkém Středozápadu a Jihu především díky rádiu, se záhy příznivě promítla i do koncertních aktivit. Většina posluchačů toužila vidět na vlastní oči zpěváky, které znala zatím pouze z éteru. Už tehdy byl všeobecně mimořádný zájem o jejich fotografie a ilustrované zpěvníky, ale nejvýznamnější cestou k tomu, jak upevnit spojení mezi posluchačem a interpretem, byla živá koncertní vystoupení.

S výjimkou nashvilleské Grand Ole Opry, která měla pro vystoupení svých zpěváků vlastní agenturu (WSM Artist Bureau) a chicagského National Barn Dance, se v začátcích skutečně komerčních koncertních turné ve sféře country muziky uskutečňovala většina akcí prakticky výhradně na základě vzájemné korespondence mezi interprety a posluchači. Množství dopisů bylo pro zpěváky vlastně jediným zdrojem informací o tom, kde mají nejvíc fanoušků, i kolik se asi prodá lístků. Jestliže počet dopisů signalizoval, že by vystoupení bylo nejen úspěšné, ale že by se v dané oblasti dalo se stejným zdarem ještě několikrát opakovat, zpěvák se většinou rozjel i do horoucích pekel. Koncerty se odehrávaly převážně v době, kdy se v místě konaly trhy, tancovačky, školní oslavy a nejrůznější celospolečenské akce. Honorář byl většinou polovina z ceny prodaných lístků, koncem 30. let se ti nejžádanější dostali až na 70%.

Ze začátku si většinu koncertních vystoupení zajišťovali interpreti v celém rozsahu sami, vstoupili v průběhu 30. let do celého koncertního kolotoče první „country promotéři“. Muži, jejichž výhradní profesí byla organizace koncertní činnosti na objednávku. Někteří, jako Dick Bergen, přišli do světa country už jako protřelí „fachmani“ ze zavedených agentur. Většinou to však byli začátečníci, kteří přišli do styku s touhle muzikou jen díky větší nebo menší náhodě, sami skoro nic neuměli, ale když je někdo vyhodil dveřmi, vzápětí se vrátili oknem. A protože byli trpěliví – jako Joe Frank, Oscar Davis, nebo Colonel Tom Parker (později slavný koncertní agent Eddy Arnolda a Hanka Snowa a ještě později ještě slavnější manažer Elvise Presleyho) – brzy se naučili, jak v tom správně chodit.

 

Foto týdne

 

 

Jste náš host číslo

6873050

Melanž

  • Slavní světoví oslavenci

     

    * 19. 1. 1931 se narodila herečka Tippi Hedren, blonďatá kráska z Hitchcockových Ptáků nebo z filmu Marnie. Matka herečky Melanie Griffith (Podnikavá dívka, Konec Divokého západu) a babička herečky Dakoty Johnson (Padesát odstínů šedi, Black Mass: Špinavá hra).

     

    * 19. 1. 1946 se v Sevierville v americkém státě Tennessee narodila královna americké country, zpěvačka, skladatelka a herečka Dolly Rebecca Parton.

     

    * 20. 1. 1946 se narodil David Lynch - americký filmový scenárista, režisér, producent, malíř, hudebník, skladatel a performer. Významný představitel postmoderní kinematografie. Byl nominován na Oscara v kategorii nejlepší režie za filmy Sloní muž (1980), Modrý samet (1986) a Mulholland Drive (2001). Sloní muž byl také nominován v kategorii nejlepší scénář. Vyhrál hlavní cenu na Filmovém festivalu v Cannes a v Benátkách.

     

     

    * 21. 1. 1941 se narodil Placido Domingo - tenorista, operní pěvec a dirigent, který se spolu s Lucianem Pavarottim a José Carrerasem podílel na zrození legendy Tíí tenorů a přesunu operních árií na fotbalové stadiony.

     

     

    * 21. 1. 1956 se narodila herečka Geena Davis, (Thelma z Thelma a Louise, paní Littleová z Myšáka Stuarta Little),

     

    * 24. 1. 1941 oslaví osmdesátiny Neil Diamond. Celým jménem Neil Leslie Diamond. americký písničkář a skaldatel, který měl především v šedesátých až osmdesátých letech celou řadu hitů. Mnohé z nich známe i z českých verzí.

     

     

    * 25. 1. 1981 Alicia Keys

    Alicia Augello Cook se narodila na Manhattanu v New Yorku a pod jménem Alicia Keys je jednou z nejznámějších amerických osobností Rhythm and blues a soulu. Zpěvačka, skladatelka, klavíristka, hudební režisérka a producentka, filantropka, příležitostná herečka a spisovatelka.. V žilách jí koluje irská i italská krev po matce a jamajská po otci. Talentované děvče ve dvaceti opustilo vysokou školu a stalo se hudební profesionálkou. Debutovala albem Songs in A Minor (Písně v a moll - 2001) a za první týden se ho prodalo 235,000 kousků. Kritika byla nadšená, prodejci spokojeni. Následovalo album The Diary of Alicia Keys (2003), a následná velkolepá žeň Grammy v roce 2004: Nejlepší R&B Album, nejlepší ženský vokál v R&B (za If I Ain't Got You), nejlepší píseň R&B (za You Don't Know My Name) a nejlepší vystoupení v duu nebo skupině v R&B (za My Boo). Alicia je uznávanou umělkyní, která prodala 28 milionů alb a singlů a vyhrála mnoho cen - čtrnáct cen Grammy, jedenáct cen Billboard Music Award a tři ceny American Music Award.

     

     

    * 26. 1. 1961 se narodil fenomenální hokejista Wayne Gretzky

     

     

    * 27. 1. 1756 se narodil Wolfgang Amadeus Mozart, geniální sladatel, kterému jeho Pražané tak rozumějí...

     

    * 28. 1. 1936 se v New Yorku narodil herec, režisér a scenárista Alan Alda, který se zapsal do širokého povědomí televizních diváků na celém světě nezapomenutelnou rolí chirurga Benjamina Franklina Pierce s přezdívkou Hawkey v seriálu M*A*S*H (1972 – 1983).

     

     

    * 30. 1. 1951 se v Londýně narodil zpěvák a bubeník Philip David Charles „Phil“ Collins, zpěvák, držitel prestižních cen Grammy a Oscar. Obrovskou popularitu si získal už jako lídr hudební skupiny Genesis, kterou poté dokázal zužitkovat i coby sólový zpěvák.

     

Tiráž

Music Open
hudební časopis nejen o muzice


Editor:
  Fedor Skotal

Grafika: Jana Skotalová

 

Kontakt: musicopen@email.cz